Když se dnes procházíme Perninkem, málokoho by napadlo, že přímo pod našima nohama i v okolních lesích se po staletí dobývalo stříbro, cín, železo a po válce dokonce uran.
Přestože Pernink svým objemem těžby nedosáhl věhlasu sousedního Jáchymova či Abertam, zanechala tu hornická minulost nesmazatelné stopy.
Pojďme se podívat na nejzajímavější příběhy a zapomenutá místa perninské historie.
1. Nejvýše položený viadukt a 20metrový skokanský můstek
Když se v roce 1899 otevírala železniční trať z Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu, Pernink získal svou dnešní dominantu – nádherný kamenný Perninský viadukt se šesti oblouky. S výškou 20 metrů a nadmořskou výškou 902 m n. m. jde o nejvýše položenou stavbu svého druhu na celé síti Českých drah.
Méně nás už ale ví, co stávalo ve svahu přímo nad viaduktem! Od roku 1927 zde fungoval největší ze tří perninských skokanských můstků s 20 metrů vysokou věží. Skákalo se tu přes 50 metrů daleko a vyrostl na něm i perninský rodák Rudolf Höhnl, pozdější držitel bronzové medaile z mistrovství světa v roce 1974.
Naposledy se na tomto můstku skákalo v roce 1982.
2. Stříbro přímo pod perninským kostelem
Stříbrné rudy se dobývaly přímo v samotném centru Perninku a na návrší Altenberg směrem k Abertamům. Přímo pod kostelem a autobusovou zastávkou u školy vedla slavná Šlikova (sv. Jiří) štola.
S touto štolou se pojí i nečekané historické události: V roce 1773 u domu č. p. 117 z ničeho nic vytryskla voda přímo ze staré štoly. Na přelomu 19. a 20. století se při stavbě štítu domu č. p. 122 terén propadl a odkrylá štola musela být zavezena 60 vozy kamení! Dodnes je v kamenitém břehu Bystřice naproti bývalé Meinlově továrně patrný výtok rezavé vody, který pravděpodobně pochází právě ze Šlikovy štoly.
3. Voda ze staré štoly, která napájela celý Pernink
Znáte historickou stavbu s nápisem Wasserschloss v lese u kapličky Panny Marie? Právě z odvodňovací štoly Anna začala obec v roce 1911 jímat mimořádně čistou a chutnou vodu pro nový městský vodovod.
Slavnostní vysvěcení vodovodu proběhlo 17. listopadu 1912 a už o rok později bylo připojeno 168 domů. Voda měla tak silný přirozený tlak, že bez čerpadel vytekla až do nejvýše položených domů v Andělské ulici. V dolní části obce ale novinka narazila na odpor – někteří starousedlíci odmítli platit a raději dál chodili k městské studni u dnešní školy, která byla v provozu už od roku 1650!
4. Slavné časy cínu: 72 stoup v údolí Bystřice
Největší rozmach Perninku přinesla těžba cínu. Už v roce 1532 byl Pernink poprvé písemně zmíněn jako horní městečko a hlavní zlatá éra přišla v letech 1546–1550.
V údolí Bystřice tehdy rachotilo neuvěřitelných 72 stoup na drcení rudy a v dnešní Andělské ulici měly stoupy dokonce větrný pohon! Rudy se tavily v huti u radnice a ještě v roce 1622 bylo v Perninku 54 šachet a štol.
Zdaleka největším cínovým dolem v obci byl důl Nanebevzetí Panny Marie (Maria Himmelfahrt) na návrší západně od Perninku (nad dnešní železniční tratí). Právě po něm tu zůstal půl kilometru dlouhý pás až 10 metrů hlubokých dobývek – jde o jeden z nejdelších pinkových tahů v celém českém Krušnohoří!
5. Uranové tajemství u hřbitova
Po druhé světové válce zasáhla Pernink i krátká uranová horečka. Východně od Kostelní hory u hřbitova byly vyraženy dvě průzkumné šachtice (šurfy). Šurf č. 35/2 dosáhl hloubky 103,8 metru! Jde o největší svislou hloubku, jaká kdy byla při důlní činnosti v Perninku dosažena. Žádné reálné zrudnění se ale nenašlo a těžní věž i halda byly do roku 1961 srovnány se zemí.
Vyrazte do terénu!
Většinu těchto historických míst si můžete projít. Velká část trasy totiž kopíruje Krušnohornickou naučnou stezku, kterou obec Pernink vybudovala v roce 2016. Až půjdete příště kolem viaduktu nebo kapličky Panny Marie, zkuste se na chvíli zastavit a představit si, jak to tu vypadalo před stovkou let.
Podklady a historická fakta převzata z průvodce Hřebečenského montánního výšlapu (autor textu Michal Urban, Spolek přátel dolu sv. Mauritius).
Komentáře (0)
Zatím žádné komentáře.