Ve svém příspěvku, jehož účelem má být uvedení „věcí na pravou míru“, se starosta obce vyjadřuje k několika tématům z volební kampaně. Protože považujeme pravdivé a úplné informování za důležité, nelze ponechat toto vyjádření bez reakce, neboť vyjádření obsahuje tvrzení, jejichž pravdivost je snadno vyvratitelná veřejně dostupnými zdroji. Následující reakce proto nesměřuje k polemice nad uvedeným, ale je věcnou reakcí s uvedením konkrétních a ověřitelných faktů.
Za prvé starosta obce tvrdí, že v listopadu 2022 odolal tlaku opozičních zastupitelů na uložení 8 mil. Kč na termínovaný účet u Sberbank a jako řádný hospodář upřednostnil bezpečnější variantu u dlouholeté partnerské banky. Toto své rozhodnutí následně prezentuje jako projev mimořádné obezřetnosti a jediného správného rozhodnutí, díky němuž došlo k ochraně obecních prostředků před ztrátou v souvislosti s pozdějším krachem banky.
Na veřejně dostupných internetových stránkách České národní banky lze dohledat časové údaje ve vztahu k ukončení činnosti Sberbank:
25.02.2022 – banka přestala být schopná plnit své závazky vůči klientům
28.02.2022 – ČNB zahájila kroky k odebrání bankovní licence
30.04.2022 – odebrání licence nabylo právní moci
02.05.2022 – Sberbank vstoupila do likvidace
26.08.2022 – soud rozhodl o úpadku banky a prohlásil na její majetek konkurs
Tvrzení starosty obce je tak v rozporu s časovou posloupností uvedeného stavu, neboť v době, kdy mělo být tvrzené rozhodnutí přijato, již měla Sberbank několik měsíců odebranou bankovní licenci a nacházela se v likvidaci. Skutečnost, která je starostou obce prezentována jako předvídavé odvrácení budoucího rizika, tudíž nastala již dávno předtím.
Za druhé starosta ve svém vyjádření uvádí, že opozice požadovala stanovení maximálních možných koeficientů daně z nemovitých věcí z důvodů navýšení příjmů obce. Toto tvrzení však neodpovídá průběhu jednání zastupitelstva zachycenému v zápisu ze dne 19.05.2025 (26. zasedání ZO Pernink). Ze zápisu naopak vyplývá, že diskuse se týkala hlavně vyššího zdanění nemovitostí (bytů) využívaných k ubytování, jejichž vlastníci neodvádějí obci místní poplatky. Zároveň s tímto zazněl návrh, aby byl koeficient stanoven pro všechny vysoký a následně byla poměrná část trvale bydlícím obyvatelům vrácena. Prezentovat tak tuto diskusi jako snahu opozice o co nejvyšší zdanění není v souladu se skutečným průběhem jednání. Stejně tak není pravda, že by opozice před volbami kritizovala zvýšení daně jako takové. Upozorňovala především na jeho dopady na místní obyvatele a na potřebu odpovídající kompenzace, což ostatně potvrzuje i její volební program.
Pokud má tedy toto vyjádření starosty v Perninských novinách skutečně přispět k uvedení věcí na pravou míru, pak se nabízí otázka, jak k tomu přispívá poukazování na údajná pochybení druhých a současné připisování zásluh sobě samému na základě nepravdivých tvrzení. Je tak s podivem, že právě ten, kdo odmítá překrucování faktů, prezentuje skutečnosti způsobem, který neodpovídá realitě.
Starosta obce opakovaně hovoří o snaze uklidnit situaci a vrátit se k běžné spolupráci. Současně však znovu otevírá staré spory, zpochybňuje „opoziční zastupitele“ a přisuzuje si zásluhy za rozhodnutí, která neodpovídají skutečnému průběhu událostí.
Domníváme se, že jen obtížně lze současně vyzývat ke spolupráci a zároveň stavět vlastní argumentaci na tvrzeních, která neobstojí při porovnání s fakty. Nabízí se proto otázka, zda právě tento způsob komunikace není jedním z důvodů, proč mezi lidmi přetrvává nedůvěra namísto deklarované spolupráce.
