Příběh naší horské obce nezačal na papíře, ale – pokud budeme věřit staré pověsti – u jednoho velmi hladového medvěda. Ten na počátku 16. století hrabal v neprostupných krušnohorských lesích tak poctivě, až vyhrabal kus stříbrné rudy. Tím sice místním lesům narušil klid, ale dal vzniknout německému názvu Bärringen.
Pernink se rychle zařadil do takzvaného „stříbrného trojúhelníku“ vedle Abertam a Horní Blatné. Dne 19. listopadu 1532 povýšil šlechtic Jindřich Šlik tehdejší osadu na oficiální horní město. A protože v horách je zima a jídlo neroste na stromech, vymohl Jáchym Šlik pro Pernink v roce 1559 zásadní práva: šenkovat pivo, provozovat lázně a pořádat trhy. Bez dovozu jídla z nížin by totiž horníci dlouho nevydrželi.
Když stříbro došlo, zachránily nás punčochy a zpěvní ptáci
Sláva 54 perninských šachet a štol ale netrvala věčně. Třicetiletá válka a následná rekatolizace vyhnaly protestantské horníky přes hranice do Saska. Doly pustly a v letech 1770–1772 zasáhl obec tak tvrdý hladomor, že se muselo vymyslet něco úplně nového.
Krušnohorci se ale nevzdali. Když nebylo co těžit pod zemí, začali tvořit na zemi. Z někdejších havířů se stali:
- Krajkáři a punčocháři (krajka z Perninku brzy platila za pojem).
- Rukavičkáři, brašnáři a sklenáři.
- Cvičitelé ptactva – perninským fenoménem se stal chov a prodej zpěvných ptáků!
- Muzikanti – místní kapely objížděly široké okolí.
V 19. století přišel další hospodářský skok díky Adalbertu Meinlovi, který založil slavnou textilní továrnu. Z podhorského městečka se stalo rušné průmyslové centrum, kde v roce 1843 žilo v 207 domech téměř 1 800 lidí.
Železnice, rekordní viadukt a turistický boom
Definitivní průlom přišel v roce 1899 s otevřením železniční trati z Karlových Varů. Stavba ikonického perninského viaduktu změnila tvář obce a přivedla vlaky do jedné z nejvýše položených stanic u nás. Do druhé světové války narostl Pernink na rekordních 3 500 obyvatel.
Po roce 1946 a odsunu německého obyvatelstva sice prošel Pernink hlubokou proměnou a těžba uranu v Jáchymově přivedla nové tváře, ale jeho duše zůstala nezaměnitelná. Dnes už sice medvědi stříbro nehrabou, ale Pernink si našel své nové bohatství – čistý horský vzduch, manšestr na běžeckých stopách, nádhernou přírodu, živou komunitu a historii, na kterou můžeme být právoplatně hrdí.
Komentáře (0)
Zatím žádné komentáře.