Kronika obce Pernink

Rok 1988

Zápis o veškerém dění v obci, které se událo v tomto roce, je sepsán poněkud jinak, než jak bylo v minulosti zvykem: jednotlivé události jsou řazeny podle měsíců, nikoliv souhrnně podle druhů či oborů. Kronikář provedl tuto změnu po zralé úvaze proto, aby ještě více vynikly různé akce, které jsou vázány právě na jednotlivé měsíce. Eventuální souhrny činnosti (organizací Národní fronty apod.) lze potom zařadit i dodatečně, pokud nebyly včas dotyčnými organizacemi zpracovány a odevzdány k zápisu do kroniky, (což se stalo právě v případě roku 1988). Nuže – začněme tedy psát to, co by mělo zůstat v paměti:

Leden

Nový rok – bez sněhu, všude zmrzlo, ... takový začátek roku snad nikdo nepamatuje ! Když jsou hory bez sněhové přikrývky, jsou i bez lyžařů – a to je pro takovou obec, jakou je Pernink, vlastně smutná věc, vždyť velká většina toho, co se tu v průběhu roku chystá, bývá ve prospěch zimní rekreace už proto, že místní krajina si počíná pomalu, ale jistě dobývat pozici mezi známými a renomovanými zimními středisky až z Krkonoš či ze Šumavy ! A tak začátek ledna se nikterak významně nezapsal naprosto ničím. Přes všechny tyto nedostatky však vnitřní život pulzoval nadále tak, jak bylo vždy zvykem, jeho činnorodý tep byl znát ve všem, co se týkalo obce samotné. Takže – co všechno se odehrálo – ?!

1. schůze rady MNV

se konala dne 14. ledna – bylo projednáno vyřízení připomínek za rok 1987, dále se jednalo o stavu sjízdnosti silnic v celé obci. Velmi zajímavý námět přijala rada MNV ve svém usnesení svolat ředitele místních podniků a závodů k projednání účinné pomoci obci v průběhu zimního období. Vždyť je znám fakt, že sem dojíždí řada rekreantů, kteří si přejí mít uklizený sníh, pořádek na ulicích apod., aniž by však sami nebo jejich závody v něčem pomohli! Dále pak bylo přijato usnesení o oslavách 40. výročí Vítězného února: slavnostní schůze bude 25. února. Byl současně projednán seznam dlužníků za činži a schválen postih pracovníka PBH, který nezajistil v příslušné lhůtě zažalování dlužníků u okr. soudu. Velmi významným počinem bylo ustanovení dozorce nad pořádkem v obci, především na komunikacích: schválen byl J. Mozdík.

V tomto měsíci mnoho akcí nebylo a to ani u organizací Nár. fronty ani v dalších oblastech života obce. Za zmínku stojí akce z oblasti kulturně-výchovné činnosti: Politické akce - 1 (účast 26), recit. soutěže dětí 2 (účast 80), výstavek a besed bylo 5 s účastí 157 dětí. Zábavných a tanečních akcí bylo 6 (účast 580). Návštěva divadla (školní) byla 1 (účast 34). Sportovní akce rovněž jedna (účast 200 lidí).

Perninský Zpravodaj

vychází od začátku roku měsíčně pod novým vedením, odpovědným redaktorem se stal místní kronikář Vítězslav Bartoš. Časopis vychází podle potřeby v rozsahu 8 - 12 stránek.

Jubilanti v lednu

slavilo svá životní jubilea v naší střediskové obci celkem 17 jubilantů, z nichž uvádíme především Julii Krausovou z Perninku 112 (89 let), Rauschera Rud. z Hor. Blatné 44 (88 let), Amalii Fischerovou z Perninku čp. 45 (96 let), Marii Kupkovou z H. Blatné čp. 165 (85 let), Aurelii Lindnerovou z Perninku čp. 85 (79 let), Almu Krausovou z Perninku čp. 321 (97 let), a z Domova důchodců pak Libuši Frolíkovou (88 let), Aloisii Plomerovou (92 let), Emilii Strejčkovou (76 let), Anežku Tišerovou (86 let), Amalii Bártíkovou (89 let), Miroslavu Štočkovou (74 let) a Františka Kůsu (78 let).

Počasí

od samého začátku roku bylo nepříznivé všem vyznavačům zimních sportů - dosud nenapadlo během měsíce více než 10 cm sněhu, takže sportovci si marně říkali starou průpovídku, aby jej přivolali: Na svatého Bohdana spousta sněhu rozdána (11.I.) - protože naopak na horách byla častá inverze a s ní související slunečno, které se hodilo spíše na opalování. Jakýkoliv poprašek sněhu, jenž stačil přes noc napadnout, během dne opět roztál a zmizel. Z plánovaných akcí z oblasti zimních sportů se neuskutečnila ani jedna, běžecké závody - t.zv. vysokoškolská liga - musely být odřeknuty. Stav sněhu tedy byl: 1. ledna 0, 31. ledna celých 10 cm.

Takový tedy byl leden 1988 - akcí málo, život v obci tak trochu jakoby v dřímotě, počasí ani trochu horské, prostě nic zvláštního, co by stálo za zápis do kroniky pro budoucí čtenáře. Pouze to plesání (myšleno tím tančení na plesech) mělo něco do sebe a vykázalo jakýs takýs úspěch (průměr téměř 100 účastníků).

Únor

Druhý měsíc roku 1988 měl už mnohem více akcí než ten předešlý, také sníh konečně napadl (a jak ukáže další zmínka o něm, bylo ho až až). Veškerý život v obci v rámci programů Národní fronty byl směřován na blížící se 40. výročí Vítězného února.

Slavnostní zasedání k této příležitosti se uskutečnilo dne 25. února. Na tomto plenárním zasedání MNV, v pořadí XI., bylo přítomno 25 poslanců. V úvodu vystoupili žáci ZŠ Pernink s pásmem "Vítězný únor", poté přednesl ing. Jan Vágner projev k tomuto slavnému výročí v dějinách našich národů.

V pracovní části Plenárního zasedání MNV byla podána zpráva o činnosti R MNV od posledního PZ MNV, (zprávu podal tajemník Vil. Gibiec). Další zprávu, pojednávající o činnosti kult. a škol. komise a o plnění Jednotného plánu kulturně výchovné, tělovýchovné a branné činnosti za rok 1987, přednesla předsedkyně KŠK, Hana Drápalová. Zprávu o vyřizování připomínek, podnětů a stížností občanů za rok 1987 přednesl tajemník MNV. S výsledky hospodaření OBH Pernink za rok 1987 seznámil plenární zasedání ředitel OBH J. Přiklopil. Tajemník MNV přednesl zprávu o činnosti Drobné provozovny MNV za rok 1987. V diskusi se projednala rovněž otázka používání tělocvičny v ZvŠ Horní Blatná pro činnost složek NF.

2. Rada MNV

se konala dne 4. února. Bylo na ní schváleno hodnocení Jedn. plánu kult. vých. činnosti za rok 1987, dále hodnocení činnosti Obč. výboru H. Blatná za tentýž rok. Byl schválen pořadník na byty pro 1. pololetí 1988. Rovněž bylo schváleno tiskové schéma Perninského zpravodaje na základě předložení návrhu odp. redaktorem Vít. Bartošem.

15. února

měla výroční členskou schůzi Vesnická organizace KSČ Pernink. Zpráva výboru probrala v obsáhlém rozboru všechny zásadní otázky veřejného života v obci, kromě jiného i problémy v zásobování a otázky dobrého chodu obchodní sítě, aby odpovídala všem požadavkům jak místních občanů, tak samozřejmě i rekreantů. Bylo též hovořeno o potřebě stabilizace občanů a zamezení vylidňování obcí, o otázkách spolupráce místních podniků s MNV prostřednictvím Rady ředitelů, o problematice

současného stavu vzdělanosti dětí a také o momentálních útlumech v práci některých organizací Národní fronty v obci. Diskuse ukázala připravenost stranické organizace k řešení přednesených otázek i dílčích nedostatků v oblasti života střediskové obce.

Třetí Ročník

sportovně-zábavné akce, zvané poněkud nadneseně "Perninský super-pohár", byl zahájen soutěží družstev v běhu na lyžích a to štafetou 4 x 4 km. Poprvé se této soutěže účastní místní družstvo ČSŽ. Druhá disciplína PSP — sáňkařská — rovněž pro čtyřčlenná družstva byla odstartována 20. února. Tentýž den byla zahájena i soutěž 2. ročníku PSP mládeže a to ve slalomu jednotlivců. Děti byly rozděleny do 9 kategorií podle věku. Závodu se účastnilo 49 dětí.

3. Rada MNV

byla 25. února a předcházela Plenárnímu zasedání MNV téhož dne. Byl na ní schválen socialistický závazek na počest 40. výročí Vítězného února podle předchozí výzvy MV NF + MNV Merklín. Současně byly schváleny hovory s mládeží pro rok 1988.

Kulturní akce

které se konaly v únoru, měly tyto výsledky: Politicko-výchovných akcí bylo 5 (114 účastníků), recit. soutěží a besed mládeže 10 (170 účast.), výstavka 1 (28), tanečních zábav bylo 9 (700 účastníků !), do divadla se šlo 2x (143 účastníků), aktivních sportovních akcí (počítáno i onen PSP) bylo 5 s účastí 200, diváků 530.

Perninský Zpravodaj

uvedl kromě jiného v tomto měsíci jména těch jubilantů, slavících své kulaté narozeniny. Jsou to kromě dvou mladších z Perninku čp. 14 Karla Veverková (78 let), z Domova důchodců pak Žofie Heimová (83 let), Rudolf Reis (86 let) a Marie Horáková (93 let). V článku "Na slovíčko" se poprvé v Pern. zpravodaji hovoří o nutné ochraně životního prostředí.

Konečně začalo i sněžit

a to dne 19. února - a zato pak toto nadělení neustalo plných 29 dní, tak dlouho totiž nepřetržitě sněžilo - byl to krásný, hebký prašan, jaký mají rádi všichni lyžaři a nejen oni: i místní obyvatelé se zaradovali, ovšem jen do výše 1 metru. Jakmile na konci měsíce narůstaly závěje nad 150 cm, (a někde ho bylo naváto mnohem více), počaly se tváře místních mračit, protože spousty sněhu se nedaly řádně odklidit - dokonce na Karlovarské ulici závěje počaly pomalu překrývat nízké chaloupky, (a to se koncem února nevědělo, že sněžení bude pokračovat i v dalším měsíci.)

Březen

Tento měsíc započal pro obec Pernink velmi významně: dne 4. III. se konalo zasedání rady ONV spolu s předsednictvem OV NF v Karlových Varech, na kterém bylo provedeno hodnocení plnění závazků měst a obcí na počest 70. výročí VŘSR v roce 1987. Za splnění závazku dostal Míst. výbor Nár. fronty ČESTNÉ UZNÁNÍ. Další takové ČESTNÉ UZNÁNÍ bylo uděleno Těl. jednotě Sokol, která se nejvíce podílela na dosažených výsledcích.

Rada ONV spolu s předsednictvem OV NF projednala rovněž plnění volebního programu měst a obcí v okrese a na základě dosažených výsledků udělila

Čestné Uznání

spojené s peněžitou odměnou ve výši 25 tisíc Kčs Místnímu nár. výboru v Perninku.

Rovněž v soutěži o nejlepší základní organizaci SSM v rámci iniciativy M E T A 90 obdržela ČESTNÉ UZNÁNÍ rady ONV s peněžitou odměnou 10 tisíc Kčs Místní organizace SSM za 1. místo ve své kategorii.

V rámci oslav MDŽ

se konalo dne 7. III. setkání žen - k tradičnímu přijetí u předsedy MNV byly pozvány: L. Andrlová, A. Borovcová, D. Bulínová, D. Ceková, A. Čechová, Z. Černá, H. Drápalová, J. Eretová, A. Fajfrlíková, A. Glöcknerová, M. Hofmannová, A. Chvapilová, K. Jindrová, J. Kunstová, B. Lindnerová, K. Lopraisová, B. Michalcová, E. Milinovská, M. Modesová, D. Nováková, R. Picurová, A. Repková, Z. Ryvolová, J. Soudná, H. Šikolová, D. Štěpánková, O. Václavíková, J. Vejvodová, Z. Wudyová, V. Zahrádková.

Dne 8. III. byla rovněž oslava MDŽ v Horní Blatné a to v sále hotelu Modrá hvězda, které se zúčastnilo 72 osob. Oslavy uspořádaly MO ČSŽ A ČSČK Horní Blatná.

4. Rada MNV

byla dne 17. března. Byl na ní schválen nový velitel SPO pro H. Blatnou, kterým se stal Jaroslav Heller, dále jako knihovnice Lidové knihovny v H. Blatné byla jmenována B. Gibiecová. Rovněž bylo schváleno vynětí z byt. fondu čp. 200 a 325 v Perninku.

Oslava dne učitelů

za spoluúčasti představitelů MNV se konala dne 25. III. Při této příležitosti MNV udělil ČESTNÉ UZNÁNÍ za dosavadní činnost B. Šostokové, H. Drápalové, M. Modesové, J. Kunstové, A. Glöcknerové, dr. R. Šupovi, E. Tyrmerové, M. Zahrádkovi a kolektivu školní jídelny v Perninku.

Kultura

Kult.polit.akce byly 3 (účast 142), recitace a besedy 2 (73), výstavek 6 (151), tanečních zábav 7 (účast 765 - tahle oblast jde v Perninku nejlépe). Zato divadlo či koncerty ani jednou a sport včetně PSP byl 2x (účast 165).

Počasí

bylo vůči vyznavačům zimního sportu štědré: sníh, který začal padat 19. února, nepřestal se sypat až do 15. března - tehdy konečně nastala obleva, která velmi pomalu ukrajovala ze sněhového přídělu, jenž dorostl za ten měsíc výše 200 cm a to tak, že 15. března musela být přerušena veškerá doprava, teprve druhý den se prokousaly pluhy s frézou hromadami speklých závějí sněhu, takže se dalo opět jakž takž chodit a jezdit.

Březnovým Jubilantům

blahopřál SPOZ prostřednictvím Zpravodaje i přímo. Byli to z Perninku: Marta Rožňová (65 let), Marie Červinková (71 let), Františka Zettlová (60 let), Oldřich Hrubý (75 let), Jan Hirsch (87 let). Z Horní Blatné to byli: Františka Weberová (72 let), Elfrieda Lehnertová (50 let), Josef Hajňuk (70 let), z Domova důchodců pak Marie Odehnalová (76 let), Jana Sejková (86 let), Václav Posejpal (82 let), Marie Teplíková (83 let), Anna Rájevszká (86 let).

Ještě že máme zpravodaj

povzdechl si Rudolf KOKRHEL ST., když psal tyto řádky o loučení se zimou dne 26. března v Perninku: tak pestrá a veselá akce a nikdo ze Sokola ji nedokáže "prodat" v tisku či televizi - tím spíše, že bylo o čem psát ! Napřed lyžařský závod, nazvaný "Běhá celá rodina", kde vyhráli přespolní, (tedy "lufťáci" - perninští se totiž této povýtce sportovně-rekreační akce nezúčastnili). Hlavní akcí byl - my tomu tak říkáme - maškarní rej na lyžích; velkých i malých masek bylo (nastojte!) 115 (kam se na to hrabou na Krkonoších či Jizerských horách - tak to znělo stranami Perninku - ! ) Po skončení následoval průvod masek do Perninského dvora, kde byly oceněny nejlepší a nejvtipnější masky, (jména se nezachovala - pozn.kronikáře...asi nebyla důležitá). Večerní zábava korunovala letošní loučení se zimou a skončila PŘESNĚ s příchodem letního času, (takže ve 2 ráno - pozn.red. a v tomto případě kronikáře). A tak za rok nashledanou - a s větší publicitou ! (Citováno z květnového čísla Perninského zpravodaje).

Co všechno uvést k tomuto prvnímu čtvrtletí roku 1988 - ? že bylo záležitostí příprav pro nadcházející Okresní konferenci KSČ (23. a 24. IV.). Zpráva předsednictva OV KSČ

v Karlových Varech, přednesená na zasedání tohoto orgánu dne 20. I., ukázala ve všech sférách práce a života našeho okresu potřeby nutné k proměnám dosavadních mechanismů a stereotypů, zavádějících mnohou činnost do stagnace či dokonce sebeuspokojení nad dosaženými průměry. Přetrvává řada nedostatků při plnění úkolů v ekonomice, jejíž intenzifikace je vážně ohrožena pokračujícími extenzivními přístupy těch vedoucích pracovníků, jimž vlastní váhavost a nerozhodnost zabraňují pustit se zcela nově, odvážně cestou přestavby. (Citováno z Perninského zpravodaje - duben 1988, článek: "Vstříc okresní konferenci KSČ"). A tak tohle čtvrtletí mělo ukázat, zda a jak dalece je všechno připraveno k nápravě chyb či nedostatků okolo nás. Zda a nakolik se tohle podařilo - to ukáže budoucnost... snad i v kronice se objeví výsledky takového počínání - !

Duben

V tomto měsíci, kdy se konala Okresní konference KSČ v Karlových Varech, se děla i veškerá příprava k opravdovému přivítání jara - už 15. dubna nebylo po sněhu ani stopy a tak duben přispěl nadějně k pěknému létu, jež se toužebně očekávalo.

5. Rada MNV

se konala 7. dubna. Byla na ní projednána zpráva o činnosti komise pro přestupky za rok 1987, (zpracováno 9 případů, z toho jeden byl uzavřen bez uložení opatření, jeden s uložením napomenutí, 5 jich skončilo pokutováním.)

Veřejná Schůze Občanů

se konala 21. dubna. Úvodní referát o činnosti VO KSČ přednesl předseda, ing. Jan Vágner. Dále bylo hovořeno o výsledcích hodnocení rady ONV a předány diplomy čestných uznání MV NF, MNV a SSM. Kraj. výbor NF rovněž předal čestné uznání Těl. jednotě Sokol. V diskusi bylo projednáno několik námětů k životu v obci, mimo jiné o nedostatečném zajištění stability bydlení občanů - příliš mnoho jich sem do práce dojíždí. Obzvláště je to citelné u místních učitelů. Dále je potřeba oživit činnost ZO SPO v Horní Blatné.

Veřejná schůze MV NF se konala i v Blatné a to 26. dubna. V úvodu na ní vystoupily děti zvl. školy s recitačním pásmem. Referát pronesl Josef Mlateček, místopředseda MNV a předseda obč. výboru. V diskusi bylo hovořeno o problémech pitné vody v Blatné, o úpravě parku, o otázkách soukromého podnikání v oblasti sklizně sena a též o zpřístupnění tělocvičny zvl. školy pro veřejnost.

6. Rada MNV

se konala 28. dubna. Bylo na ní kromě jiného provedeno vynětí z bytového fondu domů čp. 82 a 216.

Kultura

I. kulturně politické akce - 5 x s účastí 187. II. recitace, besedy dětí a s dětmi 7 x (účast 84), výstavky a besedy jiné 4 x (136), taneční zábavy 5x - účast 325. Oblast V. a VI. se neuvádí.

O jedné z řady akcí v měsíci dubnu napsal Perninský zpravodaj pod titulkem: "Jen tak dál !"... V dubnu byla uspořádána okresní přehlídka zájmové umělecké činnosti žáků zvláštních škol okresu Karlovy Vary, které se zúčastnili též žáci zvláštní školy z Horní Blatné. V konkurenci mnoha zkušenějších a delší dobu působících souborů si vedli velice dobře a jejich vystoupení s recitačním pásmem "Náš kraj", zaměřené výběrem textů a písní s diapozitivy k Horní Blatné, sklidilo uznání nejen publika kina ve Staré Roli, kde se přehlídka konala, ale i uznání organizátorů, jak bylo konstatováno na poradě ředitelů zvláštních škol: Soubor z Horní Blatné nasadil laťku hodně vysoko...! - Toto pásmo shlédli též občané z Horní Blatné na veřejné schůzi dne 26. dubna a vystoupení se jim rovněž všeobecně líbilo.

Propagační Jízda Svazarmu

Jako obvykle, tak i letos se konala tato akce - organizace provedla pozvání k účasti na prvomájovém průvodu pomocí 16 osobních aut a v počtu 90 osob. Událo se to jak v obci Abertamy, tak i v Horní Blatné, Potůčkách a samozřejmě i v samotném Perninku.

Tentýž předvečer byla v parčíku před OÚNZ postavena tradiční májka členy místního Svazu pož. ochrany. Rovněž v Horní Blatné byla postavena májka. V obou částech obce se této akce zúčastnilo přes 120 občanů. Místní organizace SSM uspořádala v předvečer 1. máje táborový oheň, jehož se zúčastnilo 40 mládežníků.

Počasí

bylo v dubnu vpravdě aprílové - hlavně však neočekávaně vlídné: už od poloviny předchozího měsíce sníh nepřetržitě tál, takže o velikonocích (byly letos 3. a 4. dubna), vlivem čisté bezoblačné oblohy ho bylo už tak nejvýše 30 - 40 cm a nadále trvale ubýval. Během dne bylo dokonce už až 14 °C. Další dny pravé inverze, okrášlené zářivým sluncem, (teplota 5 - 15 °C, pod bod mrazu klesala pouze za noci), zlikvidovaly návaly sněhu natolik, že již 15. dubna bylo téměř všude čisto a ze země počaly vyrážet první rostliny, především stonky česneku, který zde

má příznivé klima. Teplo bylo až do konce dubna, málokdy nám zapršelo, nejvýš tak trochu mrholilo, nic víc.

Příznivý konec měsíce využili místní členové SPO k obvyklému úklidu ulic - tentokrát bylo té škváry a dalších pozůstatků zimního posypu mnohem víc než v dřívějších dobách !

Naším Občanům,

slavícím v dubnu svá kulatá výročí, blahopřál SPOZ. Byli to z Perninku: Lidvina Goldhammerová (73 let), Anežka Ullmannová (86 let), Hilda Ströerová (85 let), František Eska (74 let), Anna Esková (73 let), z Domova důchodců to byli především Božena Ryndová (75 let), Marie Vejlupková (95 let), Jaroslav Zika (82 let), Václav Zikmund (91 let). Z Horní Blatné: Vojtěch Bareš (72 let), Antonín Proksch (76 let), z Rybné: Jan Michl (83 let), Ela Michlová (80 let.)

Květen

Letošní májové dny jako na objednávku ozdobilo krásné, slunné počasí a předznamenalo tak celkovou slavnostní náladu.

V den 1. máje

již od sedmé hodiny ranní vyhrávala v Perninku reprodukovaná hudba a vítala tak občany, chystající se do prvomájového průvodu. Po deváté hodině se počali scházet první účastníci manifestace a spolu s nimi přijížděli i další manifestanti (v autobusech) z Horní Blatné, Abertamy a Potůčků. Prvomájový průvod tak nabyl nejen na počtu, ale i na pestrosti barev stejnokrojů i svátečních jarních oděvů, bohaté paletě dopomohly vlajky, transparenty i třepetalky účastníků. Průvodu se zúčastnilo na 850 občanů - dospělých i mládeže - a současně přihlíželo dalších nejméně 400 občanů, vřele zdravících manifestaci.

Prvomájovou Manifestaci

uspořádanou na náměstí V. I. Lenina před budovou MNV, zahájil po státní hymně ČSSR předseda VO KSČ, ing. J. Vágner, hlavní projev měla tajemnice OV KSČ, dr. Miluše Matásková. Kromě jiných byli přítomni rovněž delegáti na manifestaci: J. Šinágl, vedoucí odboru ONV a Petr Adámek, tajemník OV ČSTV. Slavnost byla zakončena Písní práce.

Pietní Akt

u hrobu rudoarmějců na perninském hřbitově byl další akcí Májových dnů. Stalo se tak 5. května v podvečer. Stejná akce se uskutečnila v Horní Blatné. Přesto, že slabě mrholilo, účast byla na 150 občanů v Perninku i Horní Blatné.

Součástí Májových Oslav

byly i Dny kroniky - od 1. do 15. května byly vystaveny v Agitačním středisku všechny dosavadní zachované kroniky střediskové obce spolu s novou kronikou, která byla založena 15. V. 1987, a rovněž veškerá obrazová dokumentace života v obci od r. 1850 dodnes a reprodukce obrazů od r. 1540, zachycujících rovněž život v obci a okolí. Výstavka se těšila velkému zájmu občanů, navštívilo ji 107 dospělých a 147 dětí - všichni spokojeni, jak svědčily i jejich zápisy do knihy návštěv.

7. Rada MNV

společná se zasedáním předsednictva MV NF se konala 19. května za přítomnosti J. Šinágla z ONV a V. Vojtěchové z OV NF. Perninský zpravodaj přinesl o tomto společném zasedání tuto zprávu: „Byly hodnoceny májové oslavy a průběžné plnění volebního programu NF. Bylo široce diskutováno o uskutečněném úklidu obce během dubnových směn - projevila se řada nedostatků v odvozu sněhu především v Horní Blatné, kde se této akce zúčastnili pouze občané většinou kolem svých obydlí při naprosté absenci mechanizace. Bylo též konstatováno, že i řada rekreantů se připojila k úklidu kolem svých chat a chalup, zatímco provozovatelé podnikových a jim podobných rekreačních zařízení povětšině neprojevili o úklid sebemenší zájem a nakonec ani o májovou výzdobu svěřených budov. Tento fakt byl všemi přítomnými na společném zasedání velmi kritizován. Ozvaly se i oprávněné hlasy kritiky na adresu poslanců MNV, lhostejných k nedostatečné výzdobě trasy prvomájového průvodu. Byly podány informace o průběhu plnění investiční akce „Z" a to ve výstavbě požární zbrojnice v Perninku a o přípravě projektové dokumentace na výstavbu prodejny potravin v Blatné. V neinvestiční části akce „Z" jsou prováděny úpravy komunikací, uskutečnila se oprava kina v Perninku, kde byl opět zahájen provoz v předvečer 1. máje."

Téhož dne bylo slavnostní pionýrské shromáždění, na kterém za spoluúčasti SPOZ složilo pionýrský slib 45 dětí.

Kulturně-politické akce byly 4 (účast 1.436), besídek pro děti 9 (432), besedy jiné 4 (98), taneční zábava 1 (40), návštěvy divadla a koncertů 2 (117), sportovní akce 2 (138).

V květnu bylo poblahopřáno k významným výročím narozenin těmto občanům: Elišce Stinglové (81 let), Josefu Grundovi (77 let), Marii Grundové (75 let), Bertě Steinerové (80 let) - všichni jsou z Perninku. Z Domova důchodců to byli: Germana Preisová (87 let), Anna Formánková (84 let), Kamila Štěpánková (79 let), Vasil Kolčár (83 let), Antonie Sotonová (85 let).

Počasí

bylo neobyčejně vlídné: plných 16 dní svítilo slunce, dalších 8 dní bylo pouze oblačno, jen 3 dny bylo zataženo a 4 dny drobně pršelo (takříkajíc na zalévání). Proti jiným květnům v minulosti byla teplota nad normálem, dne 10. května dokonce vystoupila na 20° C ve stínu a 13. května (uprostřed „Ledových mužů" !) až na 22° C rovněž ve stínu !! A tak nebylo divu, že už 13. května platilo ono pořekadlo: „Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta" - čímž se řídily i vlaštovky, jež přilétly toho dne jako na znamení, že si počkaly, až odezní ten poslední ranní mráz (dne 11. května - 5° C), aby se tu mohly pěkně v teple zabydlet. O teplotě tohoto měsíce svědčí i fakt, že 28. května vyrazily pěstitelům hlívy ústřičné (J. Machovi a V. Bartošovi) na březových polenech nové letošní plodnice. Takže bylo pravdou to, co prohlásil o Ledových mužích dr. Seifert v televizní předpovědi počasí - že Ledoví muži letos „zklamali" (řečeno v nadsázce).

Červen

Tento měsíc byl zahájen tradičním svátkem, který se slaví téměř na celém světě:

Mezinárodní den dětí

Ten den - 1. června - bylo uspořádáno sportovní odpoledne na hřišti Lesního stadionu, jehož se zúčastnilo 117 dětí. Podobné odpoledne bylo uspořádáné i v Horní Blatné za účasti 75 dětí.

8. Rada MNV

byla 9. června, bylo na ní projednáno obsazení funkcí velitelů a preventistů SPO v Perninku i H. Blatné: v Perninku byl jmenován velitelem Adolf Weber, preventistou Pavel Černý, v Horní Blatné byl jmenován velitelem Jaroslav Heller, preventistou František Repka. Dále bylo doporučeno, aby nepracující důchodci se mohli stravovat v Domově důchodců. Byla též projednána resignace dosavadního tajemníka Viléma Gibiece na funkci a to k 31. XII. t. r., schváleny změny ve složení komisí MNV.

13. Plen. Zasedání MNV

se uskutečnilo dne 23. června. Byla na něm projednána zásobovací situace: konstatováno, že od vzniku nákupního střediska v r. 1980 trvají problémy s obsazením personálním i s kvalitou zásobování. Komise obchodu přestává pracovat, protože nedochází k nápravě. Situace v zásobování bude zveřejněna v Perninském zpravodaji spolu se stanovisky vedoucích i představitelů Jednoty. Bylo rovněž jednáno o bytech pro dojíždějící učitele. Kritizován stav po zimě, kdy zůstává neúměrné množství škváry z posypu především na Karlovarské ulici. Kritizován rovněž stav po motokrosovém závodu Enduro (11. a 12. června): značně narušené životní prostředí především v lesích, (trať vedla kromě jiného Státní přírodní rezervací Oceán). Akci pořádal Svazarm Ostrov n/O, který se nikoho v obci neptal, pouze si zajistil souhlas LZ H. Blatná a STS Toužim. Po závodě zůstaly zbytky různých pruhů z umělé hmoty (PVC) roztahány po loukách, krásné kouty byly devastovány koly motocyklů. Nebyl vyžádán souhlas St. ochrany přírody ani jejího nadřízeného orgánu, jímž je ONV. - Na plen. zasedání bylo přítomno 23 poslanců, 17 bez omluvy nepřítomno.

9. Rada MNV

byla 30. června, rozpracovala se na ní všechna usnesení vyšších orgánů, dále byl projednán plán opravy silnic v Perninku a Horní Blatné, byly rovněž schváleny uložené pokuty občanům. V usnesení se stanoví, aby konání všech akcí majících možný negativní vliv na životní prostředí v obci, byla ke schválení předložena Plenárnímu zasedání MNV před vlastním konáním.

Téhož dne se uskutečnila rozlučka s oběma Osmičkami základní školy za přítomnosti zástupců MNV, SPOZ a místního tisku.

Kultura

Akce polit. charakteru byly 2 (účast 67), recitace a besedy dětí 6 (140), výstavy besedy jiné byly 3 (49), taneční zábavy byly též 3 (99), návštěvy divadla byly 2 (84), sportovně-zábavné akce byly v počtu 5 (324).

Počasí

I když na Medarda pršelo, přesto bylo celkem 15 slunečných dnů, 5 dnů s ranními mlhami a „jen" 10 dní mrholilo nebo pršelo a též byla i jedna pořádná bouřka - 27. VI. s předchozím dusnem při 21° C, takže ani ten Medard se letos nikterak neukázal, jak tu býváme zvyklí ! (Ale dobře, že se neukázal !)

Červenec

Ve dnech 2. - 16. července byl uskutečněn putovní tábor pro členy PO SSM v Poutnově, kterého se zúčastnilo 33 dětí, v Petřkovicích pak 41 dětí. Pionýrské tábory jsou u dětí velmi oblíbeny - říkají dokonce, že je škoda to, jak jsou krátké.

14. Července

jsme si připomněli DEN POHRANIČNÍ STRÁŽE, který se zde slaví každým rokem. Jednotka PS je držitelem čestného titulu „V Z O R N Á".

10. Rada MNV

se uskutečnila 21. července s tímto výsledkem: byla vyhodnocena zimní sezóna spolu i s její veškerou přípravou, dále plnění volebního programu za 1. pololetí 1988. Za pomocníka PS byl doporučen Ladislav SZARAS. Byly zajištěny prostředky na opravu základní školy v Perninku ve výši 60 tis. Kčs, na opravu školní družiny pak 40 tis. Kčs. Bylo provedeno vyjmutí rod. domku čp. 19 H. Blatná z bytového fondu. Bylo též rozhodnuto o přednostním přidělování bytů pro dosídlence z hlediska stabilizace kádrů podle § 13 byt. zákona a podle usnesení PZ. Úkolem je pověřen předseda komise MH E. Pöhlmann.

Soupis Stromů 1. Kategorie,

podobný, jako byl dne 3. ledna 1976 vypracován zpravodajem St. ochrany přírody, J. Šťastným pro lokalitu Horní Blatná a stvrzen Krajským střediskem Státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni s týmž datem, byl vypracován i pro lokalitu intravilánu obce P E R N I N K a to zpravodajem St. ochrany přírody č. 303/58 Vítězslavem Bartošem. Soupis byl předán Kraj. středisku SPPOP, odboru kultury ONV Karlovy Vary a samotnému MNV Pernink pro další použití, především pak pro možnosti schvalování či neschvalování sepsaných stromů, které jsou chráněny podle vyhlášky č. 142/80 Sb. Současně s tímto seznamem byl tímtéž pracovníkem SOP předán seznam uhynulých stromů v intravilánu Pernink s doporučením ke skácení.

Jubilanti

v měsíci červenci, kdy se dožili významných životních výročí: Vejražková Bedřiška (79 let), Smejkalová Jarmila (78), Löfflerová Anna (75), Günlová Margita (90), Goldammer Jindřich (75), Rehwald Albín (79), Porkert Antonín (86), Geierová Gisela (87), Bláha Jan (68), Měkuta Miroslav (65), Rožňová Amalie (65), Drápal Alois (71 let.) O počasí v tomto měsíci se dá hovořit jen v superlativech:

JEDNOU VĚTOU: KRÁSNÉ, OPRAVDU LETNÍ !

Srpen

I v tomto měsíci počasí pokračovalo stejně příznivým trendem jako tomu bylo v červenci: velké teplo, jaké jsme zde dlouho nepoznali, včetně pravých letních bouřek, čistících ozón !

11. Rada MNV

zasedala dne 11. srpna a projednala výsledky hospodaření za 1. pololetí 1988, dále pak nevydala souhlas k rekonstrukci domu čp. 183 v Tovární ulici na ubytovnu pro turisty, o což žádal dosavadní majitel, Kom. služby Nejdek. Schválila odstranění uhynulých stromů v lokalitě Pernink podle předloženého návrhu SOP.

V Horní Blatné

se uskutečnila tradiční vavřinecká pouť dne 7. srpna za krásného slunného počasí, jaké již dlouho se o pouti nepamatovalo. Podávalo se obvyklé občerstvení, které připravily ženy MO ČSŽ včetně tradičního opékání vuřtů na rožni. Pro děti byly na pultech k dostání cukrovinky - to bylo vše: kolotoč či houpačky pro ně nebyly, Lunaparky Plzeň je nedodaly, nedaly do provozu ani Lochnessku, která byla údajně rozbitá - a tak dětský pláč, že se nemají kde ani svézt, vyvolal aspoň článek ve Zpravodaji, který ostře kritizoval činnost Lunaparků (články s titulkem „Po práci legraci" v PZ říjen 88 a leden 89). V rámci vavřinecké poutě se o týden později, 13. srpna, konal turnaj v kopané, zvaný „Memoriál K. Wudyho".

O Krušných Horách

respektive o jejich lesích, se objevil článek v Zemědělských novinách dne 25. 8. pod hlavičkou „Krušné hory žalují" o napadení lesních porostů kůrovcem, jenž se přemnožil, protože vedle spadů ze Sokolovska a Kadaňska, jež mu nahrávaly, přála mu i příroda s neobvyklým teplem a suchem. Článek je v podstatě rozhovorem mezi redaktorem V. Boudou a ing. J. Vágnerem, hlavním inženýrem Lesního závodu Horní Blatná. Úplný text článku je uchován v archiváliích kroniky perninské.

Kulturní činnost

Polit. výchovné akce 2 (účast 101), děti besedy, recit. 2 (59), výstavy 4 (44), zábava, tanec 3 (153), divadlo 0, sportovní zábava 2 (75).

V srpnu blahopřál SPOZ k významným jubileím: Marii Karbanové (87 let), Antonii Menzlové (81), Libuši Bartošové (80), Marii Procházkové (73), Štef. Dundovičovi (65).

Září

Prvního v tomto měsíci jako obvykle bylo zahájeno školní vyučování, v rámci zahájení byla uskutečněna ve všech třídách HODINA MÍRU. Do 1. ročníku nastoupilo celkem 17 prvňáčků - ve škole je v tomto školním roce zapsáno 221 žáků, které bude vyučovat 15 učitelů.

12. Rada MNV

byla rovněž 1. září a bylo na ní projednáno: zpráva o činnosti komise obchodu a cest. ruchu, bylo usneseno požádat OCR ONV, aby pro prodejny v Perninku a Blatné nebyly kráceny příděly piva, protože v oblasti LZ Blatná je soustředěno 42 závodů lesních hospodářství z celé ČSR k likvidaci exhalací kůrovce a není zajištěno dostatečné množství piva pro tyto zaměstnance. Byla podána informace, že od 1. září zajišťuje svoz pevných domovních odpadků DP MNV. Zkušebně bude svoz prováděn formou mimopracovní činnosti.

8. Září

se uskutečnilo XIV. plenární zasedání MNV, na kterém kromě zprávy tajemníka Gibiece bylo projednáno plnění účtu k 30. VI. - z plánu 4,069 tis. Kčs bylo vydáno 2,024 tis. Kčs, což je 49,7 %. Dále byla projednána zpráva PBH, kterou podala s. Andrlová, zást. ředitele OBH. Zpráva o výsledcích činnosti Drob. provozovny vykázala tržby 744 tis. Kčs, z toho 311 tis. od obyvatel. Bylo schváleno hodnocení poslanců. V diskusi se hovořilo o ladem ležící půdě a nejnižší hranici za její používání. Schváleno přesídlení Lidové knihovny dočasně do Agit. střediska. Podána zpráva o výstavbě požární zbrojnice - v r. 1988 je úkol zvednout zdivo do výše krovů, zřídit odstavnou plochu. Fotodokumentaci provádí kronikář a ukládá ve fotoarchivu Kroniky perninské. Vzhledem k tomu, že největší podíl diskuse byl soustředěn kolem půdy k obdělávání, byl vysloven názor, aby v obci byla ustavena organizace Českého zahrádkářského svazu. Rovněž byly urgovány opravy, týkající se Horní Blatné.

13. Rada MNV

byla 22. září, byla na ní provedena příprava veřejné schůze a obecních směn. Kromě jiného byla stanovena horní hranice daně u bytů, které jsou užívány jako rekreační a nejsou vyjmuty z bytového fondu. Vzat na vědomí výsledek Bylinkového disku, na němž bylo vybráno 16,5 kg bylinek od dětí-sběračů. Dále vzato na vědomí, že bylo doposud odevzdáno 89 q sena St. statkům, 10 q sena Lesnímu závodu, Mysliveckému sdružení Abertamy 20 q sena.

Z Činnosti Nár. Fronty

1. září měla rovněž schůzi ZO Svazarmu Pernink, na které se jednalo o soutěži BOAS (Branně-orientační autosoutěž) v rámci PSP, byl naplánován zájezd do NDR o vánocích a Svazarmovský silvestr. Organizace sama sebrala a odevzdala 4.280 kg šrotu, (fotografie jsou uschovány ve Fotoarchivu kroniky). Současně přiznali, že jsou dlužni brigádu Lesnímu závodu dle závazku, provede se v říjnu t.r.

Kultura

polit. vých. akce 2 (účast 73), dět. akce, besídky 1 (17), výstavy 4 (90), taneční zábavy 4 (320), divadlo 0, sportovně-zábavné akce 3 (206).

Počasí

20 slunečných dnů - teplo, jaké zde nebývá v tuto dobu zvykem - ještě 28. září (na Václava) bylo ve stínu 20° C !

Říjen

Počasí v průběhu tohoto měsíce bylo sice ještě dosti teplé, ale časté mlhy a dokonce občasné mrholení už neklamně věstilo příchod zimy, 30. října dokonce už N A P A D L P R V N Í P O P R A Š E K S N Ě H U, takže jsme si mohli notovat s lidovou pranostykou: „Na svatého Tadeáše je tu sněhu bílá kaše !"

14. Rada MNV

byla 13. října, bylo schváleno hodnocení poslanců, (nebyly provedeny pohovory s třemi poslanci, kteří se nedostavili, 1 poslanec resignoval na funkci pro svou dlouhodobou nemoc). Bylo rozhodnuto, aby při oslavách VŘSR u hrobů sovětských vojáků v Perninku promluvil s. Bartoš a v H. Blatné s. Mlateček.

27. října

se konalo XV. zasedání pléna MNV k výročí VŘSR za účasti 24 poslanců MNV, 1 ONV a 41 občanů. Světlým okamžikem zasedání bylo vystoupení 21 žaček základní školy v Perninku s pásmem „O míru". V pracovní části zasedání byla projednána a poté schválena zpráva o činnosti rady MNV od posledního zasedání, (tu podal s. Mlateček), zpráva o činnosti komisí MNV (podal s. Gibiec), zpráva o výkonu st. správy a zajištění zimního období a o hodnocení poslanců. Bylo oznámeno, že bylo sklizeno 180 q sena. Projednána součinnost organizací NF při akci „Z" - požární zbrojnice.

Z hodnocení poslanců vyplynulo, že pro další období bude počítáno s 35 poslanci podle dosavadní činnosti. Oznámeno, že od 1. ledna 1989 nebude nafta přidělována, takže lze uklízet sníh bez omezení. V diskusi bylo jednáno o připomínkách z dubna 1988 (oprava vodovodního řadu 350 tis. Kčs), požární zbrojnice v H. Blatné nebude v r. 1989 opravována, tělocvična školy v H. Blatné má špatnou podlahu. Několik poslanců vystoupilo s kritikou dosavadního stavu nejen zásobování, ale i otázek různých budov a zařízení. Doslova byl přetřásán fakt, proč tohle všechno se děje v oblasti, která by měla být vlastně upřednostňována, nikoliv ochuzována — vždyť jsme v příhraničí! S tím je spojena i otázka trvalého pomalého vysídlování, protože lidé tu nenacházejí uspokojení, jsou škrtány různé dotace (nejsou prostředky na opravu sněhové frézy atd.). Nelze připustit, aby Pernink zůstal bez prostředků (MNV budou od r. 1989 bez limitů). Měly by však přispět též ty organizace a podniky, které tu mají svá rekreační zařízení (musí o tom vyjít i článek v PZ).

Kultura

Polit. vých. akce 3 (účast 178), dět. besedy 5 (180), výstavy 5 (183), taneč. zábavy 7 (453), divadlo, koncerty 2 (193), sportovně-zábavné akce 4 (134).

Blahopřání SPOZ

V září a říjnu měli svá výročí tito jubilanti: Albert Lindner (75 let), Josef Novák (79), Marie Divišová (84), Václav Tytl (71), Josef Fryš (67), Anna Garberová (86), Emilie Sochorová (83), Adolf Pospíšil (72), Jan Konečný (79), Hedvika Tytlová (78), Melita Hosnerová (80) — v říjnu to byli: František Hron (81), Alžběta Vodrážková (68), Františka Jáchymovská (89), Vilemína Prymusová (74), František Höhnl (76), František Slezák (81), Františka Hronová (80), Matylda Šilerová (80), Marie Kvasničková (82), Klára Šilhavá (76).

Za I.–III. čtvrtletí 1988 bylo uzavřeno 14 sňatků, došlo k 7 úmrtí.

Listopad

Tento měsíc měl nejen své obvyklé vlastnosti, jaké se tradičně odehrávají, měl i různá výročí — jako třeba 90 let od otevření části železniční tratě z Nejdku do Blatné, příprava elektrického osvětlení a zavěšení nového zvonu, to vše též v rámci chystaného otevření tratě. Ale napřed je třeba zaznamenat události současné — co se konalo v roce 1988. Lze zaznamenat už pořádné mrazíky (až −8° C ráno) a další asi 5ti centimetrovou vrstvu sněhu (4. XI.), který však už 7. XI. byl tentam. Další sníh napadl až 20. XI., nikoliv tedy na Martina — bylo ho asi

tak 20 centimetrů, ale rovněž nevydržel a již 25. listopadu se zcela roztekl.

15. Rada MNV

se konala 3. XI. Byla provedena prověrka zimního opatření, oznámeno, že odstraňování sněhu se bude provádět dodavatelsky a to prostřednictvím OSP Karlovy Vary a Les. závodu H. Blatná. Byla projednána zpráva o činnosti SPOZ a zpráva zpravodaje SPO pro Blatnou o potřebě likvidace uhynulých stromů.

7. listopadu

byla uspořádána oslava VŘSR spolu s lampionovým průvodem k hrobům rudoarmějců na místním hřbitově. Na oslavě za účasti 120 lidí promluvil Vítězslav Bartoš. Táž oslava se konala tentýž den v Blatné, kde k 80 účastníkům promluvil Josef Mlateček.

Výsledky

1. ročníku Perninského super-poháru mládeže byly vyhlášeny 11. listopadu — výsledkovou listinu přinesl prosincový Perninský zpravodaj. Soutěží se zúčastnilo 68 dětí v 9 kategoriích podle věku, kteří absolvovali 6 disciplín se zaměřením na sportovně brannou tématiku s prvky civilní obrany.

1. listopadu pak byl uzavřen i Perninský super-pohár pro dospělé. V 3. ročníku tohoto sportovně-zábavného klání se účastnilo 8 družstev organizací Nár. fronty. Výsledky přinesl lednový Perninský zpravodaj 1989. Současně bylo vyhlášeno složení organizačního výboru pro 4. ročník: Holý, Hájek, Kokrhel, Mitterpach, Ryneš, Vačkář, Zralý.

16. Rada MNV

byla uskutečněna 24. listopadu, projednalo se na ní osazení značek, zakazujících stání na hlavní silnici. Provedena kontrola placení nájemného za popelnice, jednáno též o omezení hluku podle příslušné vyhlášky MV ČSR. Nebyl schválen pronájem horního vleku do soukromého podnikání. Provedena příprava JPKVČ, dále jednáno o opravě tělocvičny, schválen pořadník na byty pro další pololetí.

SPOZ

blahopřál v listopadu k životnímu jubileu občanům: Marii Kunzové (71 let), Růženě Krausové (78), Anně Nejedlé (74), Anně Ullmannové (82), Karlovi Hruškovi (88 let), Růženě Hühnlové (71), Vojtěchovi Novákovi (79), Marii Schnitterové (77), Antonínu Vojáčkovi (81), Boženě Wernerové (82) a čerstvým šedesátníkům Arnoštu Vejražkovi a Jožkovi Graulíkovi.

Kultura

Polit. výchovné akce 3 (účast 264), dětské besídky 2 (49), výstavky 4 (122), taneční zábavy 7 (403), divadlo 1 (15), sportovně-zábavné akce 1 (60).

A teď se vraťme o 90 let zpátky — k stránkám kroniky rodiny Meinlů, jak zaznamenala pro celou oblast významnou událost. Jde totiž o událost takřka převratnou:

Historie železniční trati

Už v 60. letech — píše se v této kronice z roku 1898, která je spolu s dalšími uložena v Okresním archivu Karlovy Vary — se začaly snahy o prosazení dráhy a to prostřednictvím zemřelého p. Karla Meinla, p. Julia Poppenbergera, dr. Josefa Poppenbergera, dr. Emanuela Pfoba a Josefa Wilhelma Meinla, kteří utvořili výbor pro stavbu železnice a ihned zahájili rozpravy s poslanci říšské rady. Byly provedeny audience u zemského a okresního úřadu, vydány zprávy a výzvy v novinách.

V letech 1868–73 se k akci přidalo několik průmyslových a zemědělských akciových společností, že mohlo dojít ke stavbě dráhy a výbor si tudíž vyžádal projekt, aby se dalo železniční spojení prosadit. Avšak rok 1873 přinesl neblahý krach na burze a málem náš projekt pohřbil. Chyběly najednou peníze na podnikání, papíry byly totiž bezcenné. Přesto však dráha mohla být za jistých okolností vybudována, záleželo však na přízni rozhodujících činitelů. Dr. Herbst nazval naši dráhu za pustou divočinu, ani dr. Panhaus nebyl nikterak naladěn příznivě. Nicméně výboru se podařilo zajistit úvěr 6 mil. zlatých (který však po osudném krachu byl přidělen nakonec stavbě Plzeň – Železná Ruda).

Náš projekt byl zamýšlen z Karlových Varů přes Hroznětín, Pstruží, Pernink a Johanngeorgenstadt do Schwarzenbergu v Sasku. Tento projekt ležel v zásuvce až do r. 1882. V tomto roce pan purkmistr Florian Vogel z Blatné s p. purkmistrem Adalbertem Meinlem z Perninku provedli dne 12. XII. soukromou intervenci a bylo dohodnuto založení Výboru akciové společnosti místní dráhy, což povoloval právě vydaný zákon o lokálních železnicích a současně i zajišťoval státní subvenci. Vypracováním trasy trati byl pověřen p. ing. Ferdinand Herglotz a našla se i řada zájemců, kteří zajistili zaplacení výdajů za vyměření trasy.

Členy výboru byli: p. komerční rada Josef Wilhelm Meinl z Vídně, purkmistr Florian Josef Vogel z Blatné, purkmistr Adalbert Meinl z Perninku, p. farář Riedl z Hroznětína. Na ministerstvu obchodu byl pak sepsán tento protokol s datem 1. III. 1884:

Náklad na stavbu dráhy bude kryt zčásti 2.600 tis. zlatých, z toho 1.900 tis. zl. prioritními akciemi, 900 tis. rodinnými akciemi, 250 tis. od různých zájemců. Souhrnný kapitál společnosti byl stanoven na 2.600 tis. zlatých.

Dne 30. VI. 1886 byla prostřednictvím purkmistrů Knolla z Karl. Varů, Jos. Schäfera z Dalovic, Karla Schustera z Hroznětína a Alfonse Langhammera z Merklína, dále pak prostřednictvím H. Kluga ze Pstruží, R. Trogera z Perninku, Floriana Vogela z Blatné, Antona Ullmanna z Potůčků a Alfreda Schwalba, továrníka z Merklína, podána petice na podporu dráhy po této trase až k hranici České země. Našla se i jedna berlínská firma, která hodlala převzít financování dráhy, vláda ji však doposud neakceptovala. A tak vstoupil do hry jako podnikatel baron Lazzarini, pomohl i p. Josef W. Meinl a věc se dala do pohybu. Podmínkou bylo zavést mezi Merklínem a Perninkem zubačku (horskou zubatou dráhu, systém Abt), což znamenalo, že dráha bude o 10 km kratší než přes Nejdek a o 600 tis. zlatých lacinější, ale ani tento návrh vláda neakceptovala. Nejmocnější protektor, velkovévoda z Toskány (člen císařské rodiny) se stáhl do pozadí, protože prý musí stát nad stranami. Výbor tedy zůstal sám, poslanci byli ovlivňováni nejdeckými továrníky Pollakem a Tauschem. Za naším projektem stála jen chebská obchodní komora v čele s p. Grogerem.

Dne 17. VI. 1896 bylo v karlovarských novinách zveřejněno, že výbor naší projektované dráhy před Dalovice a Hroznětín vyložil na radnici v Karl. Varech k nahlédnutí a posouzení projektu této trasy. Až do této doby nejdečtí nic neudělali, začalo to až poté: dr. Graf upozornil ostatní z Nejdku na náš projekt a z toho všeho vzešla výzva ze strany nejdeckého výboru, výzva, která srazila náš projekt na kolena. Nejdek totiž získal řadu příznivců k stavbě tratě přes Nové Hamry a Pernink (současná trať), především Sasy, dále vídeňskou vládu. Sám ministr obchodu byl pro nejdeckou variantu — aby nejdecký průmysl (mocné firmy Lahusen, Knipo atd.) nebyl odříznut. Mezitím zemřel i farář Riedl, též náš inženýr, onemocněl i Vogel. Nejdek navíc měl podporu i na kraslickém a nejdeckém hejtmanství. Chtěli jsme aspoň prosadit nouzovou stavbu (pobočnou dráhu z Perninku přes Přebuz a Sauersack), což mělo pomoci i situaci v zaměstnání místních dělníků (byla tu značná nezaměstnanost). Bylo však řečeno, že naši dělníci nejsou pro stavbu dráhy vybaveni a že budou muset přijet cizí dělníci z Itálie.

Vídeňská vláda pomohla jen jedinému: že továrníci z Nejdku museli zaplatit veškeré dosavadní výdaje, spojené s přípravou trasy přes Merklín a Pstruží, t. j. inženýrský projekt, dělníky, zaměstnané při vytýčování trasy, vdově po ing. Herlotzovi z Chebu. A tím skončily i pokusy získat trat přes Merklín, která by byla

mnohem kratší a samozřejmě i výhodnější pro Pstruží, Pernink i Blatnou, než ta, kterou prosadili nejdečtí továrníci, aby tak získali možnost odbytu zboží za hranice směrem k Severnímu moři.

Potud předehra, která — jak se později ukázalo — byla v jednom zcela pravdivá: současná trať z Nejdku přes Hamry je svým stoupáním a klikatou trasou pomalá, takže ji málokdo využívá, každý sem raději jede autobusem — po oné trase, která měla být železnicí a dokonce s horským charakterem, čili jistá atrakce pro turisty. K samotnému otevření této části železniční trati píše kronikář rodiny Meinlů takto:

„19. listopadu 1898 (t. j. v den 366. výročí založení horního města Perninku) měl být zahájen provoz na části trati z Nejdku do Blatné. Jenže těsně před tímto datem bylo rozhodnuto, že policejní prohlídka trati se uskuteční nejdříve 24. XI., že bude provedena v jednom dni, takže bude možné, aby otevření této části trati se uskutečnilo kolem 27. XI. Zítra, 19. listopadu (píše onen neznámý rodinný kronikář v brožovaném sešitu, nadepsaném rok 1898), namísto předem smluveného slavnostního otevření dráhy se uskuteční pouhá předrevize! (Tohle psal tedy v předvečer uchystané slavnosti a zklamán pokračuje na dalších stránkách pohotovými glosami, provázejícími události, jak se odehrávaly):

„21. listopad — krásný den, bylo jen 3° R mrazu (asi −4° C). Tento den se připomíná, protože byl určen nejen jako den otevření dráhy, ale též instalace nového zvonu, daru to bratří Meinlů. Náklady na jeho dopravu činily 513 Korun 35 hal., od toho se odečetla suma za odprodej starého zvonu, vážícího 95,80 kg za 76 K. Zvon vážící 321 kg ulil c. k. dvorní zvonař a kovolitec Peter Hitzer z Vídeňského Nového Města. Nový zvon měl doprovázet svým tónem příjezd vlaku, který byl s velkým napětím očekáván. K tomuto dni také již přišla řada telegramů, blahopřejících k otevření dráhy! Místo zahájení provozu začala teprve včera, 20. XI. — byla to neděle — revize, která byla uskutečněna až k hranicím a trvala celé tři dny. Na čtvrtek, 24. XI. byla určena policejní revize a tak se proslýchá, že provoz by mohl být zahájen v neděli, 27. XI. Jenže od 21. XI. je deštivé povětří, hustá mlha se téměř po celý den válí po stráních i údolích. Už po dva dny mrzne. Dne 23. XI. v noci hustě sněží, předtím poněkud mrholilo, takže všude je náledí. Dne 24. XI. konečně policejní revizoři určili, že provoz může být zahájen dne 27. XI., to jest v pondělí, což se nakonec také stalo.“

K otevření části tratě (Nejdek – Blatná), které se uskutečnilo 28. XI. 1898, píše vzletně kronikář rodiny Meinlů:

„P e r n i n k, naše rodné město, je ode dneška přiblíženo světu! Jaká to radost! Kéž by tohle naši předkové prožili, když tak často horovali pro spojení se světem! Jak těžce tak malé město probojovávalo svůj pokrok! Napřed má vždycky přednost rezidence (t. j. Vídeň), pak přijdou na řadu zemská města, po nich okresní a až teprve potom všechna ostatní! Počasí nebylo k otevření železnice příznivé, byla hustá mlha a dokonce sněžilo! Lokomotiva jedoucí z Nejdku byla ověnčena. Každému z nás v Perninku tlouklo prudce srdce, když tohle jsme viděli. Je dosaženo, co se předlouho očekávalo! Vlak se zde zdržel půl hodiny — po celou tu dobu se odehrávaly zahajovací a uvítací procesy. V Blatné byla v radničním sále slavnostní hostina pro 60 hostí, nálada výborná. Ve 3 hodiny 30 minut se oficielní hosté odebrali zpět na nádraží a pan purkmistr Meinl měl tu čest jako host dvorního rady Tučka /zástupce místodržitele — pozn. kron./ svézti se v jeho salonním vagonu zpět do Perninku. Z Nejdku se zúčastnili slavnosti purkmistr Karl Künzmann, dále továrníci dr. Graf a pan Komp jako oficielní hosté.“

Tolik tedy k tak dlouho očekávanému zahájení provozu alespoň na části tratě, když to nemohlo být hned na celé až k hranicím (zbytek byl dán do provozu 15. V. 1899, jak popisuje Perninský zpravodaj v květnovém čísle 1989 — pozn. kron.).

Prosinec

Poslední rada MNV, v pořadí 17., byla dne 15. XII. a byly na ní projednány výsledky doplňovacích voleb, jež se konaly 9. XII. po celý den. Rada vyslovila souhlas, aby František Jindra, zvolený za poslance, byl zvolen členem rady MNV, druhý zvolený poslanec, Josef Svoboda, bude zařazen do komise obchodu a cest. ruchu. Projednána zpráva o plnění komplexu plánu boje proti kriminalitě, projednán a schválen plán práce na 1. pololetí 1989, schváleny jednorázové podpory důchodcům (v počtu 10) ve výši 4.600,- Kčs.

Tentýž den bylo XVI. plenární zasedání MNV, na kterém byl složen slib nových dvou poslanců, zvolených v doplňovacích volbách. Výsledky těchto voleb: ve střediskové obci Pernink je t. č. 735 voličů, bylo odevzdáno 615 volebních lístků. Poslanec F. Jindra obdržel 91,1 % odevzdaných hlasů, poslanec J. Svoboda obdržel 97,8 % odevzdaných hlasů. Volby se uskutečnily za odstoupivší poslance s. Tobolkovou a s. Gibiece.

V diskusi bylo jednáno o závadě septiku u čp. 197 v Blatné, o skácení uschlých jilmů u evangelického kostela v Blatné, o obtížnosti předcházení páchání přestupků obzvláště kol hranice. Byla projednána i otázka psů, evtl. zvýšení poplatků za ně. Bylo hovořeno o stavu zásobování v nákupně, odpovídající současně podmínkám, jak bylo líčeno v jednotlivých číslech Perninského zpravodaje. Byla kritizována forma vnitřního jednání, některé záležitosti jsou projednávány bez předchozího předložení příslušných materiálů.

10. prosince

se konala výroční členská schůze SPO, která má v současnosti 59 členů, z toho 18 žen. V tomto roce se organizace nezúčastnila okrskové soutěže, v sportovně-zábavné soutěži, zvané perninský super-pohár, byla poslední. Menší počet členů než tomu bylo v minulosti a zvyšující se úkoly neumožňují, aby SPO se účastnila všeho, co se v obci podniká. Prvním úkolem je výstavba požární zbrojnice, na ostatní nemá SPO dostatek času. Organizace utvořila závazek na rok 1989: preventivní prohlídky 60 domů a 14 zařízení, 2 besedy s občany a mládeží o prevenci, 250 hodin na údržbě, dále pak 600 hodin na výstavbě zbrojnice. Trvalé znepokojení vyvolává stále se zmenšující stav členstva, obzvláště aktivního, t. j. schopného výcviku v zásahu.

Kulturní akce

bylo v prosinci: polit. výchovných žádná, dětských besídek 2 (účast 31), výstavky 3 (87), tanečních zábav 12 (823), návštěva divadla žádná, sportovně-zábavná akce 1 (účast 30).

SPOZ

kromě každoměsíčních blahopřání jubilantům při výročí jejich narozenin uspořádal ještě tyto akce:

• 8. III. slavnost MDŽ v Domově důchodců (40 osob)
• 15. IV. Den SNB — zasedání (10 osob)
• 7. V. slavnostní předání občanských průkazů (9 osob)
• 7. V. vítání nových občánků (15 osob)
• 15. X. vítání nových občánků (31 osob)
• 1. IX. uvítání nových prvňáčků (17 žáčků)
• 10. XII. vítání nových občánků (15 osob)

Domov důchodců zahájil svou činnost před deseti lety, 2. I. 1979, s koncem tohoto roku tedy slaví 10 let svého trvání (píše o tom Pern. zpravodaj v květnu 1989).

Jubilanti v prosinci 1988

v prosinci 1988: Barbora Pöhlmannová (92 let), Karel Prchal (77), Emma Wolfová (80), Ida Heinzlová (78), Jan Slavík (77), Josef Cejnar (70), Hermina Weisová (76), Helena Báčová (79).

Počasí

v prosinci bylo vskutku zimní, padal sníh, ale časté oblevy jej opět stačily zlikvidovat. Na vánoce ještě se jakžtakž udržel, ale bylo často nad 5° C a dokonce do toho svítilo i slunce! S koncem roku tedy nic zvláštního, co by naznačovalo, že je tu zima jak má být i jak bývá. Rozhodně něco zcela jiného, než jak popisuje už zmíněný neznámý kronikář rodiny Meinlů v měsíci prosinci onoho roku 1898 — tedy před 90 lety, kdy se vše točilo kolem nové železnice:

Tak zpět v minulosti

Dne 10. XII. — píše ten kronikář — byla zavedena elektřina do celé obce Pernink. Ještě předtím, 7. XII. byl přivezen po železnici nový zvon a konečně zavěšen. Dne 15. XII. nastala velká sněhová bouře, která utlumila veškerý život v okolí. Dne 16. XII. vlak jedoucí z Nejdku zůstal vězet u Pachthäuser (Chaloupky mezi Perninkem a Blatnou) a musel se vrátit zpět do Perninku. Téhož dne byl konečně pověšen nový zvon (to předtím bylo pouze vynesení na věž). U Pachtových domků leželo přes 3 metry sněhu, závěj muselo prokopávat 140 lidí, aby mohl vlak opět jezdit do Blatné. 19. XII. funguje i veřejné elektrické osvětlení. Na tuhle počest světla se poprvé rozezněl i nový zvon, napřed sám (zvonil 5 minut), dalších 5 minut vyzváněl spolu s druhými dvěma zvony — sněhová bouře však tento krásný trojzvuk zcela rušila. 31. XII. se rozezněly i nové varhany v kostele, dar bratří Meinlů (stály 6 tis. zlatých).

Až potud tedy zápis o roku 1988, který přinesl mnohé nového a prospěšného naší obci i celému životu v ní.

Zápis byl předložen k schválení radě MNV dne 20. března 1989 a dne 23. března téhož roku byl schválen (viz zápis z jednání rady MNV z uvedeného dne).

Tajemník MNV · H. Traplová, předsedkyně KŠK · Vít Bárta, kronikář · předseda MNV

Rok 1989

Záznam událostí, jak šly za sebou v uvedeném roce, tvořících život a úroveň střediskové obce P E R N I N K a jejích přilehlých částí: H O R N Í B L A T N É, R Y B N É A B L U D N É – provedl z pověření Karlovarského muzea a se souhlasem Místního národního výboru v Perninku písař Kroniky perninské – V Í T Ě Z S L A V B A R T O Š.

Nuže – jaký byl tento dějinný rok 1989 – ? Na jeho počátku ještě nikdo netušil, jaké revoluční změny v celé společnosti přijdou. Občanská angažovanost klesala, lidé se více starali o své osobní zájmy – chyběli dobrovolníci na hasičskou zbrojnici, na úklid lesů apod. Nuže – co všechno se v tomto roce událo, popíšeme podrobněji:

Leden

1. ledna se uvolnilo místo tajemníka MNV po odstoupení Viléma Gibiece, jehož funkci převzal dočasně místopředseda Josef Mlateček.

I. rada MNV

Dne 19. ledna se konala schůze rady MNV. Byla projednána plnění plánu školní a kulturní komise za rok 1988 (plán 205, skutečnost 223), stav sjízdnosti silnic, rozhodnutí o svolání Rady ředitelů v březnu a byl schválen harmonogram týdenního svozu odpadu z domácností, který zajišťuje Drobná provozovna MNV.

Domov důchodců

Dne 2. ledna si obec připomněla 10. výročí domova důchodců v Perninku. Budova vznikla přestavbou bývalé továrny na krajku bratrů Bartlů za 6,5 mil. Kčs. Má dvě pavilony se 26 pokoji (57 lůžek), kuchyni, jídelnu, prádelnu a kanceláře. Pokoje jsou moderně vybaveny, s předsíní a sanitárním koutem. Personál tvoří 11 sester a 10 dalších zaměstnanců, zařízení vede Jaroslava

VOJTOVÁ, vrchní sestrou Libuše WENIGOVÁ, která současně vede vzorně kroniku ústavu. Deset let trvání oslavil Domov důchodců 2. ledna malou oslavou, které se zúčastnili i zástupci ONV a OÚSS.

Dne 25. ledna

organizoval místní Svazarm střeleckou soutěž mládeže. Střílelo se ze vzduchovek na 10 m.

Mladší žáci: 1. Vetešník (80), 2. Mikeš (45), 3. Pošva (42).

Ml. žákyně: 1. Šťastná (62), 2. Štěchová (60), 3. Feklačová (60).

Starší žáci: 1. Dorazin (77), 2. Lobodáš (76), 3. Rýdl (74).

St. žákyně: 1. Riedlová (79), 2. Vačkářová (63), 3. Grohová (58).

Významnou akcí

byla zimní část XV. univerziády, kterou pořádala Vysoká škola strojní a elektrotechnická z Plzně (VŠSE). Konala se v okolí perninského nádraží ve dnech 30. ledna až 1. února. Soutěžilo se v běhu na lyžích na tratích 5 km (ženy) a 15 km (muži), klasickým i volným stylem, dále ve štafetách 3×10 km (muži) a 3×5 km (ženy). Pozdní sněžení umožnilo akci uskutečnit — pomohl MNV Pernink a členové TJ Sokol.

SPOZ

blahopřál v lednu jubilantům: J. Krausové, A. Fischerové, A. Lindnerové, A. Krausové z Perninku, manželům R. Rauscherovým, manželům F. Zemanovým, M. Kupkové, M. Cigáňové z Horní Blatné, L. Frolíkové, A. Plomerové, E. Strejčkové, A. Tišerové, K. Hnátovi, J. Rojtovi, A. Bartíkové, O. Vokáčové, M. Štočkové a F. Kůsovi z Domova důchodců.

Sněhové podmínky

Nový rok bez sněhu, teplota kolem 0 °C. Dne 29. ledna byl zaznamenán místní tlakový rekord 1045 hP.

Únor

Začněme sportem — 9. až 12. února se zde uskutečnily III. zimní sportovně branné hry Dopravních podniků z Prahy. Výsledky pořadatelé nedodali.

2. rada MNV

se konala 9. února. Kromě jiného byla projednána zpráva Občanského výboru Horní Blatné, dále zpráva o investiční akci „Z“ v r. 1989 (výstavba požární zbrojnice), zajištění opravy vadného kanalizačního vedení v H. Blatné mezi domy čp. 1 a 197, otázky obstarávání nákupu stavebního materiálu jak pro práce Drobné provozovny, tak pro prodej občanům. Byl znovu projednán návrh Domovního řádu pro obec a doporučen ke schválení Plenárnímu zasedání MNV. Rovněž byl projednán rozbor hospodaření DP MNV za rok 1988 a doporučeno, aby finanční komise MNV prováděla prověrky hospodaření DP během celého roku. Schválen pořadník na byty pro 1. pololetí 1989.

XVII. plénum MNV

se konalo 23. února. Byla na něm projednána zpráva o činnosti rady MNV od posledního zasedání v prosinci minulého roku. Kromě jiného byl schválen Domovní řád, dále poplatky ze psů:

• za 1 psa v rodinném domku ročně 50,- Kčs,
• za 1 psa v domech o dvou a více nájemnících ročně 100,- Kčs,
• za každého dalšího psa ročně 300,- Kčs.

Toto zvýšení odpovídá vyhlášce MV ČSR č. 216/88 Sb. a bylo upraveno na základě připomínek občanů. Na závěr zasedání byly provedeny volby poslanců do jednotlivých komisí: V. Čech do komise obch. a cest. ruchu, P. Chvapil, J. Svoboda a H. Šikolová do komise finanční, dr. Šup do komise přestupkové. Poslanec František JINDRA byl zvolen za člena rady MNV a tajemníka téhož orgánu.

Jubilanti

v měsíci únoru: L. Menzlová, J. Vimrová, Ž. Heimová, R. Reis a M. Horáková — všichni z Domova důchodců, J. Stloukal, M. Zemanová a M. Wendlerová z Horní Blatné, A. Veverková, H. Bednářová a J. Maršálek z Perninku: celkem 11 občanů a občanek, jimž blahopřál SPOZ MNV přímo i prostřednictvím Perninského zpravodaje.

Počasí

V Perninském zpravodaji byl uveden článek „Co říká stoletý kalendář“ — kromě výstižných průpovídek o vlivu jednotlivých svatých na počasí se tam psalo: „Větrové jen popohání sněh a pršky bez ustání“. A vskutku — na Hromnice byla ještě tlaková výše 1038 hP, sníh začal pořádně padat až v polovině měsíce (přes 30 cm). Koncem února došlo k rekordní tlakové níži 967 hP a po ní následoval uragán, vichřice o rychlosti přes 100 km/hod., provázena sněhem.

Březen

1. schůze rady MNV se konala 2. března. Kromě obvyklých procedur na ní byla projednána organizace jarních směn a účasti společenských organizací na nich při úklidu obce, záležitost klubovny MO SSM, ocenění školských pracovníků ke Dni učitelů, zpráva o činnosti VLK MNV.

Další

1. schůze rady MNV se konala 23. března. Byl na ní schválen rozpočet MNV na rok 1989, zřízení stavebního úřadu MNV, žádosti o koupi a pronájem pozemků. Bylo jednáno i o čistotě obce a zlepšování životního prostředí, o otázkách technických služeb a způsobu řízení Drobné provozovny. Přeloženo svolání rady ředitelů na pozdější termín.

Dne 8. III.

se konala v Domově důchodců malá oslava MDŽ, tradičně uspořádaná pro obyvatelky tohoto sociálního ústavu za účasti zástupců ONV (s. Kostová), MNV (s. Piwko) a okresního i místního SPOZ (s. Hájek a Hofmannová). Kromě malých dárků od SPOZ oslavili všichni obyvatelé svátek žen pořádným smaženým řízkem málem přes celý talíř.

V sobotu, 11. března

se konala tradiční oslava MDŽ i v H. Blatné a to v sále „Modré hvězdy“ za účasti 110 blatenských žen. Akci jako vždy uspořádal místní ČSŽ, ČSČK a TJ Tatran.

Dne 16. III.

se uskutečnilo veřejné shromáždění občanů, svolané Místním výborem NF. Bylo na něm uznámeno, že v oblasti střediskových obcí okresu v r. 1988 se Pernink umístil na 1. místě. Dále bylo hovořeno o ochraně životního prostředí. Poslanci byli vyzváni, aby sepsali pro radu MNV veškeré závady ve svých volebních obvodech. Na připomínky občanů bylo konstatováno, že pitné vody je dostatek, byť čas od času uniká prasklinami. V současné době potřeba pitné vody se pohybuje kolem 3–5 litrů/sec., což odpovídá kapacitě stávajících pramenů.

Březnoví jubilanti

Nejvíce jich je v Domově důchodců: M. Odehnalová, B. Mazurová, J. Sojková, V. Posejpal, M. Teplíková, A. Rájevská, všichni vesměs narození v letech 1902–1912. V Perninku jsou dvě jubilantky: M. Červinková a čerstvá padesátnice, předsedkyně SPOZ, Magdalena Hofmannová. V Blatné je jen jedna jubilantka: A. Veselá.

Počasí

V březnu i o velikonočních svátcích (26.–27. III.) se střídalo sněžení, déšť a tání. Pršelo tak, že lilo jako z konve, velikonoční teploty dosahovaly ve dne až 12 °C, v noci klesaly k nule.

Duben

1. schůze rady MNV se konala 13. dubna. Byla na ní podána zpráva o plnění úkolů uložených předsedovi TJ Sokol, ředitelům mateřské školy a základní školy — rozšířit a plánovat využití sportovních zařízení. Řediteli OBH bylo uloženo snížit dluhy nájemníků do 30. 4. o 30 % formou soudního vymáhání. Požadován plán obnovy bytů nižší kategorie (IV. kategorie) do 30. 6. 1989 s cílem vymýtit tuto kategorii do r. 1991. Dále projednána akce „Z“ (požární zbrojnice) a zásobování obce vodou.

Dne 18. IV.

se konala schůze poslanců pro oblast H. Blatné za účasti tajemníka F. Jindry a poslance Ing. J. Vágnera (za KSČ). Byly projednány nové volební obvody 1–7 (J. Brada, V. Čech, E. Milinovská aj.). Přednesen soupis provedených a plánovaných prací v H. Blatné: opravy fasád, veřejné osvětlení, urnový háj, naučná stezka s rozhlednou na Blatenském vrchu, ochrana pramenů, oprava domu čp. 127 (expozice Karlovarského muzea), oprava mostu na křižovatce ulic Lesní a Na Blatech, nová prodejna.

40 let pionýrské organizace

V Perninském zpravodaji byl uveřejněn článek o historii místní pionýrské organizace. První zmínka pochází z 6. 2. 1950, kdy byla založena junácká pionýrská jednota. V r. 1952 proběhlo slavnostní předání praporu za podpory SNB, v r. 1960 navštívil organizaci zástupce velvyslanectví NDR, čestné stuhy předali patroni z dolu Barbora. V r. 1961 měla místní organizace 266 členů v 11 jednotkách a orientovala se na brigády a sběrné akce.

Po prostřídání skupinových vedoucích (první byla s. Pavlíková), novém členění a po udělení práva názvu MLADÝCH STRÁŽCŮ HRANIC se skupinová práce ustálila. V celostátním sběru obdržel oddíl Jitřenka věcnou cenu (umístil se jako 3.), pionýři byli vybráni do mezinárodního tábora ve Švédsku, Bulharsku, SSSR a NDR. Do skupiny patří děti od Potůčků až po Hřebečnou ze všech obcí v okolí. V současné době zde pracují pionýři a jiskry v 17 oddílech na 4 školách, které sdružují celkem 324 dětí. 40. výročí založení PO oslavila skupina slavnostní akademií.

Od 1. dubna

opět byl zahájen letecký postřik proti ploskohřbetce smrkové a chemická příprava půdy vápněním. Obranný zásah organizoval Lesní závod H. Blatná.

Dubnoví jubilanti

L. Goldammerová, A. Ullmannová, H. Ströerová, B. Hrubá, F. Eska, A. Esková, G. Lühneová — všichni z Perninku. V Rybné to byla E. Michlová, z H. Blatné B. Štěpinová, V. Bareš, A. Proksch, K. Rusňáková — v Domově důchodců pak B. Ryndová a M. Vejlupková (narozena v r. 1893, bylo jí tedy 96 let!).

V soutěži „DĚTI, MÍR, UMĚNÍ“

tradičně pořádané Okresní mírovou radou K. Vary umístili se žáci základní školy v Perninku: Eva Malatová jako první s básní v próze „Armenie“, jako druhý David Plachý za práci „Životní prostředí“ a jako třetí byla Pavla Šikolová s básní „Mír“.

Počasí

bylo vskutku aprílové, už 1. dubna bylo teplo ve dne i v noci a pořádně foukalo. 3. dubna znovu napadl sníh a stačil se ještě několik dní udržet. V polovině dubna však už byly holé stráně a teplota stoupla dokonce občas až na 14 °C. Dne 27. dubna sice ještě tradičně opět sněžilo, ale sníh už nevydržel ani do konce měsíce, kdy se konaly přípravy na oslavy 1. máje včetně stavění májky (toto vše je zdokumentováno v obrazovém archivu kroniky — rok 1989).

Květen

1. schůze rady MNV se konala 4. května. Kromě jiného bylo na ní doporučeno školské a kult. komisi MNV povolovat diskotéky pro mladé pouze na 1 měsíc dopředu a jen 4× v měsíci (dosud bylo diskoték 8–9). Současně nutno připomenout všem místním restauracím dodržování zákazu používání alkoholických nápojů podle vyhl. 120/62. Komisi výstavby a stavebnímu úřadu uloženo vypracovat soupis vhodných pozemků pro výstavbu rodinných domků. Dále uloženo řediteli OBH dát výpověď KS Nejdek ze skladovacích prostorů v čp. 17 a zajistit tam úpravu pro vlastní potřebu.

Vzato na vědomí zajištění naplnění požární nádrže formou cvičení SPO v H. Blatné.
Uloženo Sociální komisi MNV přehodnotit jednorázový finanční příspěvek u pracujících a jinak výdělečně činných důchodců.

7. schůze rady MNV

se konala 23. května. Kromě jiného bylo na ní uloženo řediteli OBH zapracovat do návrhů na 9. pětiletku rozsah nákladů na opravu bytového fondu a přijmout opatření k tomu, aby v letech 1989 a 1990 nedocházelo ke zvýšení zanedbanosti bytů. Předsedkyni SPOZ M. Hofmannové uloženo, aby zajistila plnění programu rozvoje občanských obřadů a slavností do roku 1990. Komisi obchodu a cest. ruchu uloženo zvýšit počet kontrol stavu prodejen. Schváleny nutné opravy v budově zvláštní školy a jeslí v H. Blatné.

V rámci akce

„1989 – rok zvýšené péče o životní prostředí, čistotu a pořádek v obci“ rozeslal MNV dopis 211 majitelům chat a chalup, v němž zdůraznil potřebu pomoci ze strany rekreantů v zajištění čistoty a údržby úpravy obce.

V rámci májových oslav byly naše ulice kvalitně uklizeny a umyty místními požárníky a tak veškerá příprava oslav včetně zdobení započala včas. Samotný 1. máj díky zlepšenému počasí byl mezi obyvateli slaven v dobré náladě, přišlo jich manifestovat na 800 jak z Perninku, tak i z Abertamy, Blatné a Potůčků.

15. květen

je zvláštním datem pro Pernink a okolí: před 90 lety — tedy r. 1899 — byl zahájen provoz na železniční trati Karlovy Vary – Potůčky. V archivních záznamech z onoho roku lze nalézt i jízdní řád, platný pro tuto trať:

Další řádky kroniky, psané kurentem pro rodinu A. Meinla (tyto sešity jsou uloženy v Okresním archivu K. Vary), prozrazují, co se kolem této události odehrávalo (překlad s patřičnými poznámkami pořídil současný kronikář):

„V pondělí, 15. května 1899 byl zahájen provoz na trati Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt. Už tři dny panuje pěkné, vlídné počasí (předtím dne 9. května byla velká povodeň, následek to náhlé oblevy a průtrže mračen — pozn. V. B.). Zástupci obce pozdravili přijíždějící vlak, v němž jel i dvorní rada Tuček (pověřenec c.k. vídeňské vlády — pozn. V. B.). Pan starosta Meinl pronesl vzletný proslov,

který pan rada Tuček opětoval. Vlak sestavený z osmi vagonů (viz dokumentace v obrazovém archivu kroniky) byl plně obsazen pozvanými hosty a při jeho příjezdu i odjezdu mu zaduněly vstříc salvy z moždířů. Nádražní budova byla ověnčena vlajkami a prapory. Obě lokomotivy prvního vlaku byly zdobeny věnci a stuhami v barvách černožlutých (Rakouska) a zelenobílých (Saska). Město Pernink jim rovněž věnovalo věnce se stuhami a nápisy: Vítejte v Perninku při otevření trati Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt! — Slavnost zahájení provozu probíhala úspěšně, byloť krásné počasí! V Johanngeorgenstadtu rovněž vlály prapory a v hotelu de Saxe byla uspořádána hostina pro pozvaných 40 hostí.“

Čtěme však dále z kronikářských sešitů Meinlovy rodiny, psaných tam kaligrafickým kurentem: „Železniční trať se stala velmi vyhledávanou: už o blízkých svatodušních svátcích (21. a 22. května) se naskytlo tolik zájemců o jízdu do K. Varů, Mariánských Lázní a také do Johanngeorgenstadtu, že železnice byla nucena půjčit si vozy ze Saska a zřídit dvě mimořádné linky. Každý vlak byl hustě obsazen — tak např. mimořádný noční vlak, jenž vyjel z Karlových Varů ve 23 hodin, měl 12 vagonů a většina cestujících musela za jízdy stát. Pro každý vlak bylo vydáno přes 500 jízdenek. Totéž se odehrávalo týden poté, o svátku Trinitatis: výletníci z Karlových Varů, Kraslic i Nejdku přijeli ve velkém počtu ztrávit zde příjemný den v málo známém prostředí a odjížděli odtud až posledním vlakem. Všech 12 perninských hospod bylo přeplněno, všude vládla velká spokojenost. Na místní faře byla uspořádána hostina pro 16 duchovních, kteří sem rovněž přijeli vlakem, zúčastnil se jí i pan starosta Meinl, pan okresní soudce dr. Dietl a pan poštmistr Kolb. Také občané z Abertamy, Hřebečné a Rýžovny využili možnosti cestovat po železnici a neváhali přijít pěšky do Perninku, aby se odtud mohli svézt dolů, do Karlových Var.“

K zahájení železničního provozu se váže i další existence poštovského dostavníku, doposud spojujícího Karlovy Vary s Johanngeorgenstadtem přes Velflink a Děpoltovice. O jeho poslední jízdě je v kronikářských sešitech Meinlových napsáno: „Ve středu, 31. května L.P. 1899 v 10,30 hodin dorazil sem ověnčený dostavník. Na mostě se potkal s právě procházejícím pohřebním průvodem. Jako jediný pasažér byla v dostavníku mladá žena — šestinedělka s děckem, jež porodila předchozí sobotu a nyní se vracela domů, do Perninku. Poté, co v slavnostní uniformě oblečený postilion Schwengsbier přepřáhl koně, střídající jej postilion Hermann, též tak vyparáděný, zatroubil naposledy poštovskou melodii, všem známou podle doprovodných slov: Tak se tu mějte hezky — ! Před domy stály lidé a sledovali s pohnutím jeho poslední jízdu a vytrubování. Byl to

krásný zážitek! V Johanngeorgenstadtu pak ozdobil dostavník i majitel hotelu, na stuhách věnce byl nápis: Tomu, co nám přečasto skýtal přístřešek za nepohody i metelice, na rozloučenou k poslední jízdě přináší pozdrav Emil Trockenbrodt, hotel de Saxe. — Další den už veškerou poštu dovážel vlak. Doprava pošty z nádraží a do Pstruží a Abertamy obstarával poštmistr Fousek, měl pro tyto účely pronajatou stáj v čp. 13, pošta byla nadále v čp. 245.“ (Až potud zápis ze starých kronikářských sešitů.)

23. května

se uskutečnila další schůze Občanského výboru H. Blatné. Bylo na ní kromě jiného provedeno hodnocení celoobecní jarní směny, účasti obyvatel na prvomájové manifestaci a při místních oslavách 5. května (kladení věnců k památníku padlých sovětských občanů — tentýž den byla podobná pietní vzpomínka u obou hrobů padlých v Perninku). Ve zprávě předsedy J. Mlatečka se objevily připomínky k nevzhlednostem a nepořádku na náměstí, k rozbité uvítací tabuli v Perninské ulici; zpráva zahrnovala též výzvu k roku 1989 o péči a čistotě prostředí, hlavně kritiku divokých skládek.

SPOZ

blahopřál jubilantům v květnu: M. Šimkové, G. Preisové, J. Wendlerové, A. Mozdíkové, A. Lindnerové, J. Zimmermannové, J. Grundovi, A. Formánkové, K. Štěpánové, V. Kolčárovi, B. Steinerové a A. Sotonové.

Počasí

už bylo vcelku jarní, občas pršelo, občas svítilo slunce, někdy dokonce až 22 °C (17. a 18. V.), v podstatě však bylo příznivé, jak se už dlouho nepamatovalo.

Červen

1. schůze rady MNV byla 15. 6. Byla na ní schválena změna vedoucího DP a to formou výpovědi k 31. 7. t. r., dále projednána otázka řízení Technických služeb obce (TSO) s tím, že až do doby realizace bude dosavadní činnost vykonávat DP. Byl vydán souhlas se zřízením PBH jako státního podniku od 1. 7. 1989. Projednány připomínky Obč. výboru H. Blatné, uloženo tajemníkovi MNV předat závěry Občanskému výboru.

17. června

byl uskutečněn již 14. ročník Memoriálu Milana Sedláka — turnaj v kopané na počest tohoto zesnulého místního sportovce. Zúčastnila se ho 3 družstva: TJ Dvory, Sokol A a Sokol B. Vítězem se stalo Áčko Sokola (5:4 nad TJ Dvory, které byly druhé — porazily Béčko 12:5), bez vítězství zůstalo Béčko Sokola.

Druzí v ČSR

Požární jednotka mužů perninské Trioly zúčastnila se ve dnech 23.–25. června soutěže v požárním sportu, uspořádané tentokrát v Cvikově. Závodů se zúčastnilo celkem 9 požárních družstev oděvního průmyslu z celé ČSR. Soutěžilo se v překážkovém štafetovém běhu 4×100 m a v požárním útoku. Perninské družstvo docílilo souhrnně 121,13 sekund, což je zařadilo hned za celkového vítěze KP Žirovnice, jako třetí se umístilo družstvo OP Prostějov. Všichni účastníci požární soutěže, tvořící družstvo Trioly, jsou současně členy místní SPO, která je jednou z nejagilnějších organizací v místě.

SPOZ

blahopřál v červnu těmto jubilantům: E. Gibiecové, F. Mrázovi, A. Přibylové, M. Rauchové, F. Weikertovi, A. Fischerové, K. Košátkové, A. Eskové a A. Konečné.

Počasí

v červnu bylo nadále příznivé, teplé. Na Medarda sice zapršelo, ale na těch dalších 40 dní podle průpovídky to nebylo, za to se nám tenhleten Medard „odměnil“ jinak: kolem půl druhé odpoledne tady naráz dvakrát zahřímalo a jednou prásklo tak, že kdekdo počítal s tím, že muselo uhodit někde ve středu obce — a také ano, byl to kulový blesk, který srazil kupoli kostela i s křížem a jak se potuloval po okolí, tak zničil pojistky asi 200 televizorům a různým elektrickým spotřebičům. V kupoli se údajně nic nenašlo, je znám pouze nález jednoho nikláku v hodnotě 20 haléřů z r. 1892, což byla se vší pravděpodobností i známka letopočtu poslední opravy kostelní věže (jak se tak často dělávalo).

Lesy

v okrese jsou podle zprávy z rady ONV, konané v červnu t. r., nadále provázeny krizovými kalamitními stavy. Vedle trvale působících exhalací doznívají následky větrných kalamit z let 1984–1986. Přes 87 % z celkové hektarové výměry lesa ve výši 65 488 ha je pod vlivem toxických imisí. V Lesním závodě H. Blatná, který je imisemi zasažen nejvíce, je nejzávažnějším problémem rozloha holin. Normálně by se měla pohybovat kolem 300 ha, avšak od r. 1981 vzrostla z 586 ha na současných 1109 ha. Jednou z příčin pomalé obnovy lesa je trvalý nedostatek sazenic, který by měl být odstraněn rozšířením vlastní výroby obalovaných sazenic na nové lince zahraniční výroby. (Otištěno ze Stráže míru).

Červenec

Devátá schůze rady MNV se konala dne 13. července – bylo projednáno plnění usnesení od počátku roku, dále kontrolního obchodní komise v prodejnách ve vztahu k vnitřnímu trhu (vl. nař. č. 120/89 Sb.), Akce Z – stavba hasičské zbrojnice, schválení prodeje pozemků pro výstavbu.

Perninské MNV bylo ONV v Karlových Varech na základě hodnocení volebního programu za rok 1988 oceněno částkou 25 000 Kčs.

Svá jubilea slavili: 94letá Anna Karlíčková, dále J. Bláha, J. Smejkalová, J. Goldammer, A. Rehwald, G. Geierová, z Horní Blatné: B. Vejražková, A. Riedlová, A. Löfflerová, A. Porkert, M. Adamičová.

Počasí

Počasí v červenci bylo celkově pěkné, slunečné, občas pršelo, jen jedna bouřka. Naproti tomu duben byl velmi drsný (Jiří a Marek, pozdní sníh).

Srpen

Desátá schůze rady MNV se konala dne 10. srpna – projednány zprávy o hospodaření MNV a PBH za I. pololetí 1989, plán oprav. Novým vedoucím DP se stal Jiří Kostroun. Instalovány veřejné telefonní stanice u budovy OOVB v Perninku a na náměstí 9. května v Horní Blatné.

Něco O Perninských Zvonech

Podle kroniky rodiny Meinlů z r. 1898 byly ve věži kostela tři zvony: první odlit r. 1557, váha 152 kg, tón G, dar manželky hraběte Šlika pro kostel sv. Anny,

zakoupen z desátků za výnosy z hornictví, osud tohoto velkého zvonu není znám).

Druhý zvon odlit v Bochumi r. 1716, váha 250 kg, tón D. Třetí zvon odlil Franz Vital v Chebu, váha 100 kg, po instalaci čtvrtého zvonu prodán. Čtvrtý zvon, váha 321 kg, odlil Peter Hitzer z Wiener Neustadt r. 1898, financovali bratři Meinlové. Při otevření železnice z Karlových Varů do Blatné a zavedení elektrického veřejného osvětlení zvonily všechny zvony společně. Dnes zůstal jen jeden zvon. Fotografie z února 1942 ukazuje, jak byly všechny tři zvony odvezeny na saních k roztavení. Přeživší zvon je ten z r. 1557, výška 48 cm, průměr 58 cm, nápis „AVE MARIA GRATIA PLENA DOM TECUM“.

Stará garda

Na jaře vznikl fotbalový tým, který 19. srpna sehrál utkání s týmem z Velehradu spíše pro zábavu. Hráli: Mikeš, oba Mitterpachové, Zralý, Bulín, Karásek, Franče, Janisch, Krejčí, Veselý, Holý, Štauber, Kněz, Fišer. Průměrný věk 41,5 roku.

Počasí

Srpen byl celkově příjemný se sluncem, obvyklé mlhy, dvě bouře 22. a 23. srpna, menší vichřice 29. srpna.

Významná výročí

V srpnu slavili výročí: Markéta Vlčková, Marie Karbanová, Antonie Menzlová, Libuše Bartošová, Marie Procházková, Bohumil Fišer, Růžena Peschková, Alfréd Šindelář.

Září

Jedenáctá schůze rady MNV se konala 7. září – plnění usnesení, služby občanům, prominutí poplatků, činnost komisí (KOCR, MH, stavební), příprava veřejných schůzí, zajištění topné sezóny, připomínky Občanského výboru H. Blatné.

Rada ředitelů –

Dne 6. září založena rada ředitelů k pomoci MNV při zlepšování prostředí obce. Schůze se zúčastnili ředitelé a zástupci místních podniků a rekreačních zařízení.

Z našich archivů

Článek z Perninského zpravodaje o bývalé zoologické zahradě v Perninku – založena začátkem 60. let, fungovala do r. 1965. Při likvidaci na prodej: sedmiletý sibiřský medvěd, vzácná uhlířka, dvě morčata, černá vrána, pár vzácných bažantů, fretka. Dříve prodáni: jeleni, mufloni, opice, stříbrné lišky, kamerunské kozy, poníci. Přes 5000 návštěvníků ročně, uzavřeno kvůli klimatu, obtížím s ošetřovateli a novostavbě (dnes obchod).

Anketa

Anketa o perspektivách obce – stížnosti na časté uzavírání obchodů, požadavek kadeřnictví, holičství, mandlu, návrh Domu služeb. Odmítnutí paneláků ve prospěch rodinných domů. Nejvíce požadován krytý bazén. Kultura bez stížností.

Svá jubilea

M. Divišová, J. Novák, J. Fryš, M. Tůmová, M. Linková, R. Pospíšil, A. Lindner, R. Kokrhel, M. Exnerová, V. Tytl, J. Lehnert, E. Sochorová, V. Schneider, J. Konečný, H. Tytlová.

Počasí

Počasí podobné srpnu, 14 slunečných dní – odměna pro ty, kdo brali dovolenou později.

Říjen

Dvanáctá schůze rady MNV 5. října – péče o seniory, plnění Akce Z, sklizeň sena, pořadník na byty, faktury za kontejnery, pobočka knihovny v H. Blatné, nová trafostanice pro osvětlení Tovární ulice, obsazení prodejny Potraviny v H. Blatné.

Veřejná schůze občanů

Veřejná schůze 23. října, místní výbor NF – 71. výročí československého státu, zpráva o volebním programu 1989, Akce Z, kritika organizací NF (kromě SPO) za nesplněné závazky. Nárůst sociálních pracovníků (13 Pernink, 11 Blatná). Návrh kontejnerů na sklo.

PSP mládeže

1. ročník soutěže, méně úspěšný kvůli počasí. 25 chlapců (10–15 let), 16 dívek (8–15 let). Disciplíny: sjezdovka, požární štafeta, duel. závod. Vynikli: Daniel Polák, Petr Krejčí, Josef Vačkář, Věra Riedlová, Martina Jindrová aj.

Volba ředitele

Volba ředitele Podniku bytového hospodářství Pernink (nově státní podnik). 12. října hlasovalo 27 zaměstnanců tajně, zvolen Stanislav Přiklopil (85 %).

(čtyři byli proti). Současně došlo k volbě Rady pracujících rovněž tajným hlasováním. Navržení kandidáti byli zvoleni drtivou většinou hlasů: V. Staša (předseda), J. Holý (místopředseda) a členové: J. Grassberger, J. Raspl a M. Groh.

Naši jubilanti

Františka Jáchymovská (90), Marie Kvasničková (83), Fr. Sedlák (82), Fr. Hronová a Matylda Šilerová (81), Františku Höhnlovi (77), Anně Drápalové a Anně Knězové (70), Vilemíně Prymusové z Blatné (75), L. Sojkovi (70), Alžbětě Vodrážkové (69), Oldřichu Olešovi (60), Anně Weissové z Rybné (65), Nataše Chaloupkové z Perninku.

Počasí

Méně slunečných dnů (jen pět na konci měsíce), časté mlhy.

Listopad

Třináctá schůze rady MNV 2. listopadu – plnění usnesení, hodnocení TSO a DP, zprávy komisí (ŠaK, OVP, sociální a zdravotní), opatření k individuální bytové výstavbě, opravy budov, prodej domu čp. 2, modernizace bytů.

Dne 6.xi.

Pieta u hrobů vojáků Rudé armády k 72. výročí VŘSR, průvody s lucernami pro děti.

Mimořádná schůze

1. XI. mimořádná schůze v H. Blatné – přestěhování DP do turistické ubytovny, rekonstrukce budovy. 14. XI. v Perninku – prodejna v H. Blatné, kritika obsazení a výloh, návrh učňů, nápravná opatření Potravin K. V.

A pak se stalo to, co změnilo obvyklou náplň měsíce v neobvyklou historickou událost:

1. listopad a jeho padesáté výročí surového zásahu fašistické zvůle vůči českým studentům v Praze v roce 1939. Rok co rok od skončení světové války se tento den světil jako MEZINÁRODNÍ DEN STUDENTSTVA, rok co rok byl spojen přinejmenším s manifestací studentů, postupně však narůstající v tichou revoltu ujařmených, v protest proti novým tlakům vůči vysokoškolské i jiné inteligenci, vůči mozku národa. Svou neblahou roli sehrály při této rok co rok se opakující revoltě události roku 1968 se svým okupačním vstupem vojsk Varšavské smlouvy na území ČSSR, s nímž se velká část národa nikdy nesmířila a byť mlčky, bez protestu, přesto jej chápala jako násilný akt – tedy okupaci.

A tak tomu bylo i v tomto roce: událostem předbíhaly určité represe už dne 28.X. po celé republice a především v Praze, kde došlo k srážkám manifestantů s oddíly SNB a LM. Také v Perninku byl manifestační průvod občanů pod vedením J. Konečného z H. Blatné zakázán a iniciátor byl pokutován pro výtržnost částkou 100 Kčs.

Něco

bylo nesporně ve vzduchu – to „něco“, i když tady, v horské oblasti, na hony vzdálené od všeho dění v Praze a dalších velkých městech, nebylo tak příliš znát – vyvěralo z pocitu občanů, jimž se ve valné většině čím dál méně líbil vývoj naší společnosti s upadající tendencí. A protože 17. listopadu došlo k nenadálému, byť očekávanému střetu hrubého kalibru mezi studenty a pořádkovými oddíly SNB na třídě 28. října, pohár – řečeno s básníkem – touto kapkou přetekl (budoucí historikové jistě vypátrají, zda to byla náhoda, či osnova, mající změnit dosavadní vedení státu diskreditací). Ten den byl pátek a obvyklý víkendový předvečer se změnil v divokou jednostrannou bitku, když předchozí pokojná manifestace studentů na Albertově přešla na Vyšehrad ke hrobu K. H. Máchy a poté se dala (kdoví kým nasměrována) na pochod Prahou ve snaze dojít na Václavské náměstí k soše sv. Václava. Tomuhle všemu zabraňovaly kordony ozbrojených pořádkových sil s fešáckými bílými přilbami a obušky téže barvy, navíc chráněni průhlednými štíty.

Není účelem této kroniky zaznamenat podrobnosti tohoto dějinného faktu, který vyvolal převrat v naší společnosti – zajisté to bude úkolem letopisců, přímých i nepřímých účastníků událostí – nicméně je nutno podat aspoň zprávu jako výchozí bod k tomu všemu, co nastalo poté a co ovlivnilo i místní obyvatelstvo v Perninku k postupným rozhodným činům, přizpůsobeným situaci v hlavním městě.

Tak tedy v kostce

Jestliže v Praze (tam především) i jinde došlo hned na druhý den, tj. 18.XI., byla to sobota, ke stávkám – první šli do ní studenti vysokých škol a umělci pražských divadel – pak už v neděli, i když jen podle kusých (prozatím) poznámek redaktorů ČST, líčících další události, docházelo k spontánnímu vyvěrání občanských iniciativ. Teprve v pondělí, 20.XI., vešlo ve známost, co se vlastně odehrálo a co z toho všeho tudíž vyplývá: národ (a bohudík převážně mladá generace – budoucnost společnosti) vyšel do ulic a na náměstí – obrazně i fakticky: podle pražského vzoru byly všude ve větších místech zakládány výbory Občanských fór (forum = náměstí), které začaly nekompromisně požadovat omezení či dokonce likvidaci totality našeho zřízení, likvidaci vedoucí úlohy KSČ, která v minulých 42 letech připustila naprostou deformaci socialismu po vzoru stalinisticko-brežněvovského radikalismu a dogmatismu. Ještě ve středu – 22.XI. – jak vyšlo najevo, byl učiněn pokus na příkaz M. Jakeše přivolat do Prahy patřičné počty jednotek Lidových milicí z Čech a Moravy, aby zasáhly proti stávkujícím a proti vzrůstajícímu odporu drtivé většiny lidu a aby obsadily fakulty a divadla. K zásahu nedošlo, i tito příslušníci prokázali, že pocházejí z lidu a tudíž se s ním ztotožňují, takže odmítli splnit rozkaz svého vrchního velitele, gen. tajemníka ÚV KSČ, Miloše Jakeše.

Události tohoto období měly až překotný průběh: den co den se konal v odpoledních hodinách tábor lidu na Václavském náměstí, kde s balkonu vydavatelství „Melantrich“ promlouvali různí noví představitelé revolučního kvasu, jemuž dali více méně výstižné jméno „něžná“ či „sametová“ revoluce – protože převrat, k němuž docházelo skutkově, (zatím ještě ne právně), se vlastně odehrál bez jediného výstřelu (ostatně tohle byl i znak tehdejšího převratu v únoru 1948 – Češi jak známo nemají rádi prolévání krve – tohle se o nás ví už od pradávna). Jak tento listopadový převrat, vyvolaný násilným činem ozbrojeného útočníka a uskutečněný přirozenou obranou lidských práv, se bude později nazývat – to ponechme budoucím historikům: v každém případě došlo k nekrvavé revoluci, nicméně v ostatních symptomech však se vším všudy.

Jestliže rozhlas a televize po celé dny vysílaly různé události a zprávy především z Prahy (za pár dní se přidala i Bratislava se svým fórem, kterému říkali Verejnost proti násiliu), v naší horské oblasti stále k ničemu zvláštnímu nedocházelo, panoval tu nadále relativní klid, teprve v pondělí, 27.XI. na plenárním zasedání MNV vystoupil předseda VO KSČ, ing. J. Vágner a seznámil přítomné poslance se stanoviskem VO KSČ v Perninku k současným událostem. Jinak byly události v Perninku jen běžného charakteru: 24.XI. bylo uskutečněno jednání o

přestavbě kotelny PBH, která bude sloužit jak panelovým domům a dalším budovám, tak i budoucím stavbám, umístěným v Karlovarské ulici.

Počasí

První sníh napadl 13. listopadu, zatím jen 2 cm, ale už 17.XI. byl první celodenní mráz, koncem měsíce zde leželo 30 cm napadaného sněhu – čili se zde usídlila zima, jak jsme si všichni v té chvíli mysleli (bláhově).

Jubilanti

měli v listopadu tito obyvatelé: 85 let A. Nejedlá, 83 let K. Skopový, 80 let V. Novák – všichni z Domova důchodců. V Perninku oslavili: 83 let B. Wernerová, stejný počet let A. Ullmannová, 72 let bylo M. Kunzové a R. Höhnlové, 70 let pak A. Hlaváčové. V H. Blatné oslavily 83 let O. Adamská, 78 let M. Schnitterová, 77 let K. Šilhavá a 60 let K. Lopraisová.

A nyní na závěr měsíce, který měl být zcela obvyklou součástí roku nikterak významného (kromě onoho 50. výročí úderu fašistické zvůle vůči studentům českých vysokých škol), vraťme se ještě jednou k událostem, které – jak všichni věříme – co nevidět promění zásadně veškerou strukturu naší společnosti ke kýženému prospěchu všech na bázi skutečné demokracie. Tohle nelze hodnotit ihned, okamžitě – ani za deset, za dvacet let nemusí být již ve všem jasno (vzpomeňme jen oněch 20 let naší první republiky – 1918–1938 – jaký to byl oblouk v politice, ekonomice a vůbec v existenčních jistotách obyvatelstva… oblouk začínající růžovou a končící černou barvou – duhové spektrum se z myslí lidí vytratilo). Snad – a v to doufejme – za takových padesát let bude možno říci, co bylo dnes, v těchto rušných dobách nové tvorby vztahů mezi lidmi, dobře a co špatně, co posloužilo naší státnosti a co ne, co pozvedlo náš lid a co jej (jako už tolikrát v našich dějinách) opět vrhlo zpátky či dokonce srazilo na kolena. Nikdo z nás, byť měl jakkoliv prožité zkušenosti či věk, nemá právo již nyní hodnotit, co je dobře a co není – protože jde o budoucí historická fakta, která prožíváme každý po svém a pro sebe: jde o historii – a ta se zkreslovat nedá, i když odjakživa bylo dostatek pokusů ji deformovat, uzpůsobit k „obrazu svému“. My jen můžeme zaznamenávat to vše, o čem si myslíme, že tvořilo nějaké hodnoty, byť se nám lecos zdálo malicherným proti tomu, co se dělo a děje v celostátním měřítku: tak třeba do záznamů o tomto měsíci patří i fakt, že 27.XI. došlo k předem vyhlášené generální stávce na celém území naší republiky – i v Perninku se tak stalo, před čímž muselo dojít k štulcování se dvou představitelů MNV u spouštění sirény

(jeden chtěl a také ji spustil na znamení začátku stávky, druhý mu v tom bránil – inu i groteskní situace patřily k spektru tohoto období).

Tentýž den, 27.XI. ihned po stávce se sešlo 15 místních občanů, kterým (jak se uvádí v provolání) není lhostejná vnitropolitická situace a proto založili místní Občanské fórum s úkolem informovat občany obce a vést je k aktivním vyjádřením se k současným událostem. Podepsáni jako mluvčí OF: V. Staša a A. Suska, členové OF: M. Kistan, J. Vačkář, L. Petráš, A. Vejražka, S. Groh, K. Peksa, M. Zahrádka, Z. Steininger, J. Mozdík, I. Junková, M. Junek, MUDr. J. Pazdiora.

Prosinec

Vnitropolitické události v naší republice nabyly v tomto měsíci vrcholný charakter: 3.XII. byla ustavena nová vláda ČSSR pod vedením V. Adamce, 5.XII. pak i vláda ČSR. Protože však Koordinační centrum OF vyslovilo námitky proti složení vlád, které nebylo podle dohody u Kulatého stolu, nový termín pro jednání OF a politických stran podal dne 7.XII. V. Adamec současně se svou demisí. Sestavením nové federální vlády byl pověřen M. Čalfa, který provedl úkol k úplné spokojenosti, takže vláda ČSSR mohla být dne 10.XII. jmenována dosavadním presidentem, G. Husákem, který ihned poté abdikoval, protože tak zněl požadavek drtivé většiny národa a především všech studentů. Již 12.XII. byly provedeny změny ve Federálním shromáždění a odhlasována změna článku 4 Ústavy ČSSR o vedoucí úloze KSČ ve společnosti. Události pokračovaly obsazením funkce předsedy FS, kterým se dne 28. prosince stal Alexandr Dubček, a volba nového presidenta, jímž byl jednomyslně zvolen dne 29. prosince Václav Havel.

Také v Perninku

počal kvasit život dík iniciativě místního Občanského fóra: bylo vydáno prohlášení k obyvatelstvu, jehož úvod stojí za záznam v kronice: „Nyní je třeba hledat náměty i na to, co bude, jak řešit ty problémy, které brzdily a brzdí obecný zájem, ale k tomu je třeba skutečný zájem o řešení a víra, že to, co právě probíhá, není jen vzplanutí několika lidí, kteří si u nás chtějí zahrát na politiky.“ Prohlášení se rozhovořilo k místní problematice, ke kultuře, ke tisku apod. Bylo současně navrženo ke schválení MNV (což se poté i stalo), vydávání nepravidelných Aktualit jako přílohy k Perninskému zpravodaji, tištěných na cyklostilu, které budou podávat čerstvé informace.

O tomto opatření pak jednala 15. schůze rady MNV, kde byla současně i kladně hodnocena práce dosavadního kronikáře, Vítězslava Bartoše. Ten současně předložil radě MNV ke schválení nové tiskové schema PZ pro rok 1990, což se stalo. Do redakční rady PZ byli jmenováni: V. Bartoš, (odpovědný redaktor), členové: F. Jindra, J. Vačkář, za H. Blatnou V. Gibiec, dr. J. Konečný. Kromě toho bude do rubriky OF, (pokud bude třeba) přispívat M. Zahrádka a J. Holík. Byla projednána i nedobrá činnost Osvětové besedy, která v r. 1989 uskutečnila pouze jednu akci.

Jubilanti

V Domově důchodců to byli: F. Kabátová, V. Mašková a J. Cejnar, v Perninku K. Prchal, A. Zenkerová, J. Slavík, H. Bartošová a H. Báčová, v Blatné W. Wolfová, I. Heinzlová, A. Hajňuková a H. Weissová.

Počasí

Prosinec bez ohledu na velké mrazy z počátku měsíce se brzo zbavil sněhového příkrovu: od 11. XII. započalo nebývalé teplo, včetně dokonalé inverze, takže Vánoce byly na blátě, (protože Kateřina, t. j. 25. XI. byla na ledě), jinými slovy opět měli naši předkové pravdu se svými průpovídkami.

Na závěr roku 1989

který bude mít v dějinách našeho státu své místo jako zásadní mezník ve vývoji společnosti, je třeba shrnout vše, co se odehrálo: bylo obvyklé slavit všechna dosavadní výročí, poklonit se obětem 2. světové války 5. května, oslavit Den vítězství i výročí 28. října. Neobvyklé bylo, že např. výročí smrti Jana Palacha upálením nejen nebylo v Praze povoleno jako manifestační akt, ale jakékoliv pokusy se shromáždit byly násilně rozehnány pomocí obušků a vodních děl. Stejně tak se odehrály podobné akce s týmiž důsledky dne 21. 8. a 28. 10. A tak tento rok 1989 se může vykázat několikerým hrubým zásahem se strany mocenského aparátu pod rouškou zájmů dělnické třídy, zatímco šlo vždy jen a jen o udržení moci nevybíravými prostředky. Není divu, že pohár trpělivosti tedy přetekl a že se stalo, co se stalo, lid že zvedl své hlavy. Takový byl tento rok 1989 a věřme jen, že pokrok se bude rozvíjet dál, protože zpátky pro náš lid už cesta nevede a ani vést nesmí!

Zápis byl schválen radou MNV dne 23. března 1990.

Tajemník MNV · předseda KSČ · Svoboda Josef · kronikář · V. H. Bartoš · předseda MNV · Holub

(razítko: Místní národní výbor Pernink, okres Karlovy Vary)

Rok 1990

rozmach po roce 1868, kdy firma Meinl instalovala ve svém podniku vyšívací stroje ze Švýcarska. Pernink je staré hornické městečko s dnešními 316 domy a 2.506 obyvateli. K obci patří Horní a Dolní Rybná (Fischbach), Lesík (Lessig) a část Bludné (Irrgang). Pro veřejnost slouží v obci: obecná a měšťanská škola, živnostenská pokračovací škola, kostel s hřbitovem (už novým, t.j. na Jáchymovské ulici — pozn. kron.), spořitelna, poštovní a telegrafní úřad, nádražní budova, radnice, elektrárna, vodojem, dva útulky pro chudé (čp. 114 a 271 — pozn. kron.), 3 hostince s ubytováním (hotel Poppenberger v dnešní Rennerově ulici čp. 104, hotel Perninský dvůr čp. 122, majitel Karl Hofmann, hotel Hans Bauerfeind v Bludenské ulici čp. 257), 1 kavárna a tančírna (Nejdecká ul. čp. 177, majitel Josef Porkert), 9 hostinců a výčepů: Josef Riedl, Karlovarská 289, Rudolph Günthner, dnešní Rennerova č. 110, Emil Kunzmann, Radniční sklípek čp. 1, Johann Endt, hostinec U města Lipska čp. 3, Franz Fladerer, Andělská 228, Albert Hofmann, Střední ul. 64, Alois Gehntner (nádraží), W. Schuhmann, hostinec U lípy Blatenská 28, Auguste Hahn, Bludenská 225 — a 1 prodej lahvového piva (Anna Loos, dnešní ulice T. G. Masaryka 17). Tak píše ve svém dílu „Heimatkundliche Darstellung des Bezirkes Neudek“ Josef Rödig, učitel z Abertamy. Současně se zmiňuje i o historii Perninku — tu jsme už ovšem popsali zevrubněji v minulých pojednáních o minulosti horního městečka Peringeru. Tolik tedy k minulosti naší obce.

Konkrétně k roku 1990

Vracíme se po roce k zapsání událostí uvedeného roku s jistou zvědavostí, zda platí směr, jejž jsme předznamenali svým závěrem pro rok 1989: zřejmě budeme moci konstatovat, že jsme neuhnuli od trendu, který jsme si předsevzali — zápis o roce 1990 by toho měl být dokladem.

V celé republice

a tudíž i u nás, v Perninku — šlo o důsledné nastolení demokracie, o co nejrychlejší likvidaci pozůstatků minulého totalitního režimu.

Vzhledem k velkému zájmu ze strany občanů — po dřívější téměř naprosté lhostejnosti — bylo rozhodnuto dosavadním Místním národním výborem, že kromě zpráv ve Zpravodaji (který v tomto roce vycházel nadále měsíčně už v 7. ročníku), budou vydávány kromě obrazového zpravodajství z dění v obci též aktuální přílohy Perninského zpravodaje (pod názvem AKTUALITY), které budou obsahovat co nejčerstvější zprávy z jednání rady a PZ MNV a samozřejmě i záběry ze života

občanů naší střediskové (ještě 2 měsíce) obce. Tak se naše zpravodajství dostalo na vyšší úroveň, odpovídající současné potřebě a zájmu.

Hned v 1. čísle Aktualit,

které byly přikládány k Perninskému zpravodaji na leden 1990, byly veřejnosti předloženy otázky MNV ke zjištění názorů na skutečnosti, které se v posledních několika letech odehrály s tím, aby občané k nim zaujali své stanovisko a projevili tak svůj zájem při společném rozhodování ve věci řízení obce, její výstavby a samozřejmě i zlepšování životního prostředí. Jednotlivé otázky, vyjadřující stanoviska rady MNV, měly tento charakter, hodný zamyšlení občanů:

A) Výstavba požární zbrojnice — bude vybudován byt 2 + 1, dále ubytovna, která bude mít kapacitu 40 lůžek, mycí rampa a sauna, ostatní prostory budou upraveny pro původní účely, t.j. požární zbrojnici. Součástí tohoto objektu bude hlídané parkoviště (centrální) spolu s bytem, vybudovaným v objektu (čili byt pro správce objektu, současně stanoviště pro hlídače parkoviště). Potřeba vybudování mycí rampy je součástí ekologického programu obce.

B) Výstavba bytových jednotek a dalších objektů v obci: měly by být vystavěny v prostoru za s.p. Krajka a MŠ Pernink současně s další výstavbou rodinných domků v tomto prostoru. Uvažuje se i o výstavbě 24 bytových jednotek pro LZ Horní Blatná v prostoru pod čp. 134 na Karlovarské ulici a následná výstavba stájí pro koně na okraji obce. Výstavba haly pro garážování vozů Technické služby obce. Výstavba nové centrální kotelny v rámci ekologického programu obce, otázka prosazení plynofikace v naší obci.

C) Životní prostředí — likvidace všech skládek pevných domovních odpadů v obci. Zajištění odvozu PDO do Odeře i za cenu vyšších poplatků (50 Kčs za 1 tunu), nutných k likvidaci PDO do kompostu. Vybudování centrální čističky vody na konci obce a s tím i související kanalizační sítě.

Dne 18. ledna 1990

se uskutečnilo Plenární zasedání MNV, v pořadí již jednadvacáté. Konalo se společně s Místním občanským fórem. Obsáhlá diskuse, týkající se závažných otázek života obce, měla za následek toto usnesení:

XXI. plenární zasedání MNV —

I. projednalo:

• a/ zprávu o činnosti rady MNV za poslední období,
• b/ žádost občanů z části obce Horní Blatná vyslovenou na veřejném zasedání Občanského výboru v H. Blatné dne 11. I. t.r. ke zřízení samostatného Místního národního výboru.

II. vzalo na vědomí:

• a/ odvolání Obč. výboru v H. Blatné dne 11. I. t.r. V té souvislosti plenární zasedání MNV vyslovilo poděkování odstoupivším členům OV za jejich dosavadní práci.

III. souhlasí:

• a/ s vyčleněním části H. Blatná z obce Pernink dnem 1. února 1990, přičemž obec Pernink nadále se člení na části: 1. Bludná, 2. Pernink, 3. Rybná.

1) Veškeré správní, administrativní, organizační a finanční záležitosti nově vzniklé obce H. Blatná bude do vyhlášení výsledků voleb do míst. zastupitelských orgánů v roce 1990 zajišťovat MNV Pernink při plném respektování rozhodnutí Občanského výboru a poslanců Horní Blatná.
2) Poslanci MNV Pernink zvolení v H. Blatné se dnem 1. února t.r. považují za poslance MNV Horní Blatná.

IV. žádá: plenární zasedání ONV K. Vary o schválení navrhované územní změny s účinností od voleb NV.

V. odvolává: předsedu, místopředsedu, tajemníka a ostatní členy rady MNV Pernink z jejich funkcí a současně je pověřuje řízením MNV Pernink do zvolení nové rady MNV Pernink.

VI. svolává: plenární zasedání MNV Pernink s programem doplnění poslaneckého sboru, volby rady MNV, předsedy, místopředsedy a tajemníka MNV na den 5. února 1990. Zasedání se bude konat současně jako veřejná schůze občanů obce Pernink.

VII. ukládá: MNV Pernink odpovědět na připomínky z dnešního PZ do dvou měsíců od zvolení nové rady MNV Pernink.

Další akce v lednu

Dne 22. ledna se konalo jednání u Kulatého stolu, navazující na předchozí usnesení PZ MNV Pernink. Jednání se zúčastnili: za OF V. Staša, A. Suska, ing. Holík, ing. Cek — za KSČ ing. Vágner, S. Ertl — za ČSS J. Vačkář, M. Novák. Bylo jednáno o počtu členů rady MNV, z čehož vzešly dva návrhy:

1/ sedmičlenná rada MNV (2 KSČ, 2 ČSS, 3 OF), přičemž předseda by byl členem OF jako neplacená funkce, tajemník jako placená funkce by nebyl členem rady MNV.

2/ devítičlenná rada MNV — 3 členové OF (ing. Holík jako kandidát na funkci předsedy MNV, ing. Cek, dr. Panaková), 2 členové KSČ (ing. Vágner, Ertl), 2 členové ČSS (J. Vačkář, M. Novák), 2 členové bezpartijní (F. Jindra jako kandidát na funkci tajemníka, J. Doležel).

Návrh č. 2 bude předložen na únorovém PZ s doporučením ing. Holíka na funkci předsedy MNV. Současně s vyčleněním obce Horní Blatná se funkce předsedy MNV stává neplacenou.

Místní organizace

Československá strana socialistická v Perninku navrhla pro únorové PZ MNV tyto zásady:

• a/ rekonstrukce místního národního výboru, neboť dosavadní struktura a činnost neodpovídají současné situaci,
• b/ aktivizace všech komisí doplněním členů OF,
• c/ okamžité zřízení nové komise životního prostředí,
• d/ zrušení Místního výboru Národní fronty v Perninku podle příkladu Karlových Varů (kde byl okresní výbor zrušen dne 3. ledna 1990), neboť ztratil své opodstatnění,
• e/ co nejrychlejší odstranění všech pozůstatků minulého režimu včetně přejmenování ulic a náměstí na původní názvy, přičemž jedna ulice by měla nést jméno dr. M. Horákové.

V Aktualitách č. 2 ze dne 29. ledna 1990 byla oznámena rezignace mluvčího OF Vojtěcha Staši.

Životní jubilea

V lednu dosáhli významného věku:

V domově důchodců: Libuše Frolíková (90), Emilie Strejčková (78), Karel Hnát (66), Amalie Bártíková (91), Miroslava Štočková (76), František Kůsa (80).

V Perninku: Julie Krausová (91), Amalie Fischerová (98 — nejstarší obyvatelka Perninku), Alma Krausová (91).

V Horní Blatné: Rudolf Raušer (88), Marie Kupková (87).

Lednové počasí

Začátek roku přinesl neobvyklé počasí. Nový rok začal mírnými mrazy, sníh však chyběl. Jakýkoli lehký sněhový příval brzy roztál. Proto musely být zrušeny plánované univerzitní ligové lyžařské závody, které chtěla uspořádat Západočeská univerzita mechanická a elektrotechnická v Plzni. Univerzita má v Perninku rekreační chatu č. 13 a nově vybudovanou chatu nad stanicí, kde vytvořila klasickou běžeckou trať.

Únor

Dne 1. února se uskutečnilo setkání místního občanského fóra s občany Perninku, jehož se zúčastnil i poslanec FS za Karlovarsko, dr. Jindřich Konečný. Za odstoupivšího V. Stašu byl mluvčím OF zvolen Tomáš Naňka.

V diskusi se především hovořilo o důvodech kandidatury na předsedu MNV, za kterého byl Kulatým stolem navržen ing. Holík. Byla vyslovena pochybnost, že bude zvolen, protože jej málokdo zná. Jako protikandidát byl navržen dr. Janisch, který však tuto funkci předem odmítl, protože se hodlá věnovat právnické činnosti, takže by na výkon funkce neměl čas. Je však ochoten spolupracovat jako poslanec. Další z navrhovaných kandidátů ing. Cek odmítl předem jakoukoliv funkci.

XXII. plenární zasedání

MNV Pernink se konalo 20. února, bylo na něm provedeno doplnění poslaneckého sboru, volba rady MNV a jejích funkcionářů, dále pak změna usnesení k vyčlenění části Horní Blatná z obce Pernink. Přítomnost byla 58 občanů a 26 poslanců.

Pro volební akt byla ustavena volební komise ve složení: Jan Doležal /předseda/, Václav Čech /místopředseda/, Miroslav Mitterpach a Tomáš Naňka /členové/. Byl též schválen způsob voleb a to tajným hlasováním. Všem přítomným 26 poslancům z 36 ustanovených bylo vydáno 26 volebních lístků pro doplnění poslaneckého sboru. Při jejich sčítání bylo dosaženo těchto výsledků:

Navržení za poslance

Z provedeného tajného hlasování bylo patrno, že nebyl zvolen Kulatým stolem navržený ing. M. Holík (4 hlasy), ostatní navržení poslanci byli zvoleni nadpoloviční většinou hlasů všech přítomných. Stávající počet 36 poslanců (za Pernink: ing. Vágner, Vysoký, Hofmannová, Doležal, Pošva, Dorazin, Chvapil, Šikolová, dr. Janisch, Jakubů, Ceková,

ing. Novák, Petráš, Riedl, Drápalová, Holý, Kunstová, Hájek, Mitterpach, Eretová, Weber, Groh, Soudná, Jindra Fr. — za H. Blatnou: Mlateček, Repka, Ed. Pohlmann, Pagáč, ing. Neumann, Brada, Milinovská, Repková, R. Pohlmann, Vejvodová, Čech, Tobolková), byl doplněn o 19, nový stav poslanců tedy čítal 55 občanů obou částí střediskové obce.

Po provedeném slibu nových poslanců byla uskutečněna tajná volba rady MNV a jejích funkcionářů. Při hlasování bylo přítomno pouze 38 poslanců, nicméně tedy nadpoloviční většina. Výsledek tajných voleb do rady MNV Pernink byl následující:

Na základě usnesení zákona o národních výborech č. 140/88 Sb. (§ 44) nebyl za člena rady MNV a do funkce předsedy zvolen Josef Vačkář, protože nedostal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců (v tomto případě tedy 28 hlasů). Ostatní členové byli zvoleni podle platných ustanovení. Vzhledem k tomu, že nebyl zvolen předseda MNV, bylo rozhodnuto, že tuto funkci bude prozatím zastávat místopředseda MNV Rudolf Kokrhel.

Ke změně usnesení XXI. PZ MNV o vyčlenění H. Blatné z obce Pernink: vzhledem k tomu, že k územním změnám může dojít pouze do 1. III. 1990, bylo při jednání zástupců OV H. Blatné (předseda V. Schneider, tajemník V. Gibiec) s tajemníkem ONV a MNV rozhodnuto, že utvoření nového MNV v H. Blatné se uskuteční k 28. II. 1990. Toto ujednání bylo potvrzeno i zástupci OF a Kulatého stolu. S návrhem na změnu tohoto usnesení z minulého PZ souhlasilo všech přítomných 38 poslanců.

Na 2. schůzi

rady MNV Pernink, konané dne 19. února, bylo kromě jiného projednáno:

1/ Utvoření samostatného MNV H. Blatná ke dni 28. února 1990,

2/ Resignace poslanců MNV Roberta Piwka a Jiřiny Vejvodové — obě na vlastní žádost.

3/ Vypracování nového územního plánu.

4/ Projednání zápisů v obecní kronice podle usnesení rady ONV č. 6/90 o nezávadnosti zápisů z r. 1948 a 1968, potvrzení smlouvy a výkazu práce dosavadního kronikáře Vítězslava Bartoše na rok 1990.

Dne 28. února 1990

tedy skončila působnost střediskové obce P E R N I N K tím, že část obce HORNÍ BLATNÁ se v témže dni zcela osamostatnila po spolubytí s Perninkem, trvajícím 9 let a 2 měsíce (od 1. ledna 1981).

Únoroví jubilanti

Jako obvykle jsou nejstarší z Domova důchodců: Božena Sýkorová (91 let), Pavlína Kreisslová (92 let), Žofie Heimová (85 let), Rudolf Reis (88 let), Marie Horáková (95 let). V Perninku jsme měli dva jubilanty: Karlu Veverkovou (80 let) a Antonína Sedláka (60 let).

Jinak se v obci nic zvláštního neudálo. Počasí rovněž nebylo nikterak zimní, sněžit začalo až 14. února, napadlo asi 30 cm sněhu a hlavně tentýž den byla hluboká tlaková níže, která to všechno způsobila: 992 hPa. Počalo tát a dokonce 26. února se přihnala 2× bouře s pořádnými blesky (!) a asi stokilometrovou rychlostí větru, vzápětí padal zase sníh, ale příliš nevydržel, provázel jej dosti silný déšť. Podle meteorologů už od 9. ledna se průměrná teplota pohybovala nad dlouhodobým normálem a měsíc únor celkově byl teplotně nejvyšší od roku 1775 !

Březen

1. schůze rady MNV se konala dne 1. 3. a kromě jiného bylo na ní projednáno:

1/ Činnost rady MNV až do voleb, které budou v listopadu t.r.

2/ Žádost poslanců M. Mitterpacha a M. Hofmannové o odstoupení z funkce poslance a člena příslušné komise.

3/ Příprava volby dalšího člena rady MNV. Bylo konstatováno, že na základě jednání u Kulatého stolu je nutno dodržet požadavek na zastoupení politických stran v radě MNV. Za Čs. stranu socialistickou byl podán návrh na Josefa Vačkáře. Z těchto důvodů byl znovu podán návrh za člena rady MNV a jejího místopředsedy na Josefa Vačkáře bez ohledu na výsledky voleb, konaných dne 20. února t.r. Rada MNV předložený návrh doporučila plenárnímu zasedání MNV ke schválení.

4/ Bylo schváleno složení komisí a doporučeno k projednání a schválení plenárnímu zasedání MNV.

Komise místního hospodářství (KMH) — předs. D. Ceková — členové: dr. Janisch, Jakubů, Kistan, Petráš (poslanci), Holá, Staša, Měkuta (aktivisté).

Komise přestupková (KP): předs. J. Doležel — členové: Dorazin, Chvapil, Groh, Riedl (poslanci), Picurová, Ertl (aktivisté).

Komise obchodu a cest. ruchu (KOCR): předs. Vačkář — členové: Kunstová, Rýneš, Pošva, J. Jindra (poslanci), Báča (aktivista).

Komise sociální, zdravotní a SPOZ (KSZ): předs. dr. Panaková — členové: Bohata, Soudná, Šikolová, Weber, Zenker (poslanci), Jindrová, Lindnerová, Václavíková, Štěpánková (aktivisté).

Komise životního prostředí (KŽP): předs. ing. Vágner — členové: Eretová, Suska, Hulvák, Vysoký, ing. Novák (poslanci), Stumpeová, Vrbík (aktivisté).

Ruší se komise ochrany veř. pořádku (KOVP), její náplň přechází do komise přestupkové, ruší se komise výstavby, protože převážně tuto činnost zajišťuje staveb. úřad.

Na den 7. března 1990

bylo svoláno plenární zasedání MNV Pernink, aby projednalo a schválilo návrhy předchozí rady MNV z 1. března t.r. Zasedání se zúčastnilo 29 poslanců, nedostavilo se 7 poslanců. V návaznosti na předchozí plenární zasedání, v pořadí XXII., konané dne 20. února t.r., kdy byla provedena tajná volba rady MNV včetně jejího předsedy, místopředsedy a tajemníka, byla provedena doplňovací volba chybějícího člena rady MNV a předsedy MNV, protože na minulém jednání pléna MNV jeden kandidát neuspěl (neobdržel potřebnou nadpoloviční většinu všech hlasů).

Z pověření rady MNV řídil volební akt poslanec a člen rady MNV, dr. D. Janisch, jenž přednesl zdůvodnění, vysvětlující návrh místního OF a rady MNV, aby rada MNV byla doplněna o člena Místní organizace Čs. strany socialistické, což odpovídá dřívějšímu ujednání Kulatého stolu. Do funkce člena rady MNV je tedy navrhován znovu Josef Vačkář, předseda MO ČSS. Volba byla provedena veřejným hlasováním, pan Vačkář byl v ní zvolen 26 hlasy — 3 poslanci se zdrželi hlasování. Dále byl zvolen všemi 29 hlasy veřejným hlasováním za předsedu MNV Rudolf Kokrhel, za místopředsedu pak Josef Vačkář — opět 26 hlasy, když 3 poslanci se zdrželi hlasování.

Poté byly předloženy ke schválení jednotlivé komise: KMH byla zvolena všemi hlasy, KP zvolilo 27 poslanců (2 se zdrželi hlasování), KOCR zvolilo všech 29 poslanců, KSZ a SPOZ (kam byla jako aktivistka přidělena ještě M. Hofmannová) zvolilo 28 poslanců, komisi ŠaK (kam byla převedena z komise OCR J. Kunstová a přidělen F. Štefan) byla zvolena 27 poslanci, komisi život. prostředí přidělili své hlasy všichni poslanci. Do komise OCR byla jako aktivistka přidělena D. Štěpánková.

Setkání místního OF

Dne 14. března se konalo setkání místního občanského fóra za účelem ustavení koordinačního výboru místního OF pro rozdělení úkolů. Schůzi vedl mluvčí Tomáš Naňka. A. Suska rezignoval na funkci mluvčího z důvodu členství v ČSS. Předseda MNV R. Kokrhel navrhl společná jednání. Do výboru bylo zvoleno 5 členů: ing. B. Grosová, F. Schildbach, F. Štefan, P. Verner a další. Schůze se zúčastnilo 40 lidí.

V Aktualitách

v příloze vydané dne 15. března 1990 informoval R. Kokrhel o volebním programu NV v listopadu. Odkazoval na článek „Kdo s kým — a proti komu“, který reagoval na místní pověsti o manipulaci voleb „mafií“. Kandidáti byli dohodnuti u Kulatého stolu; jako tajemník MNV zůstal František Jindra.

Krátkodobý program obce

• zajistit svobodné a důstojné volby (pozn. kron.: jde o volby FS v červnu, nikoli o volby NV v listopadu),
• zlepšit vzhled obce (horní město plné květin),
• zlepšit služby — zásobování, kadeřnictví apod.

Dne 15. 3.

rada MNV schválila smlouvu s Agrokombinátem Karlovy Vary o pronájmu bývalého stánku u mostu pro prodejnu „AGRA“. Prodejna měla experimentálně otevřít do konce roku 1990 a nabízet zemědělské a ovocnářské produkty občanům v Perninku.

Březnoví jubilanti:

Z domova důchodců: Marie Odehnalová (78), Bedřiška Mazurová (88), Jana Sejková (88), Marie Teplíková (85), Anna Rájevszká (88). V Perninku: Marie Červinková (73) a A. Lenc (70).

Počasí

Začátek března přinesl silnou bouři s větry dosahujícími 120 km/h, která poškodila střechy a stromy v celých Čechách. Za tři dny napadlo přes 20 cm sněhu. Dne 9. března zuřil takzvaný Josefšturm. Do 12. března sníh roztál a ke konci měsíce teploty dosáhly 17 °C.

Duben

Veřejný život se přesunul k MNV a OF. Organizace jako ČSŽ, Svazarm a SSM přestaly působit, aktivní zůstává SPO. Zpočátku velký entuziasmus a zájem občanů mírně opadly.

Dne 11. 4.

se konalo XXIV. plenární zasedání MNV společně s výborem OF. Dostavilo se 26 z 32 poslanců. Schůzi vedli R. Kokrhel a T. Naňka. Byl přítomen zástupce ONV ing. E. Majer.

Přejmenování ulic — hlavní rozhodnutí zasedání:

• Hlavní ulice (dříve Leninovo náměstí, ač nešlo o náměstí, nýbrž ulici) → ulice T. G. Masaryka, obnoven název z roku 1935 (v PZ reprodukce telegramu bývalého starosty Franze Hofmanna na Pražský hrad),
• čtyři vycházející silnice podle směru: Jáchymovská, Karlovarská, Blatenská, Nejdecká,
• Hřbitovní ulice — navrženo přejmenovat na ulici Mladých požárníků,

dále Rennerova ulice podle domu, kde se narodil významný rodák, kanovník chrámu sv. Víta v Praze; místo ulice Tovární bylo schváleno pojmenování (rovněž na návrh redakce PZ) ulice Meinlova. (Blíže o těchto změnách názvů ulic bylo psáno v květnovém Perninském zpravodaji.) V neposlední řadě a to na návrh ČSS bylo schváleno, aby jeden z parčíků v samotném středu obce (proti čp. 80 nebo podél Blatenské ulice) byl přejmenován na Sad dr. M. Horákové.

V další části jednání bylo oznámeno zrušení námětů výstavby panelových domů a záměny za rodinné dvojdomky či čtyřdomky.

Předsedové jednotlivých komisí podali zasvěcené zprávy ze svých resortů, k nimž měli občané možnost se rozhovořit.

Mluvčí OF T. Naňka vznesl připomínku ke kulturnímu vyžití obce, jež je nejen podle něho v podstatě nulové. Přítomným bylo sděleno, že byla podána žádost na ONV na obsazení místa pro pracovníka MNV, který by obstarával kulturu ve všech oblastech.

Hovořilo se též o problematice sběrny plynových nádob a neutěšeném stavu čistoty v prodejnách. Rýsuje se zlepšení v zásobování větším druhem pečiva, než tomu bylo doposud (také o této otázce hovořil náš Perninský zpravodaj v červencovém čísle). Byl kritizován i fakt, že příliš často dochází k uzavírání prodejen za účelem výběru zboží, ačkoliv v podstatě k žádnému zlepšení či dokonce rozšíření zboží nedochází. Jeden z nejzajímavějších diskusních příspěvků byl o stavu životního prostředí (spodní vody, olejové hospodářství apod.). Hovořilo se i o námětu zalesnění volných ploch, o úpravě horního parku na Blatenské ulici, o nutnosti vybudování sociálních zařízení u vleků, o skládkách PDO.

Byl nadnesen i problém zimního škvárování ulic v místech, kde to není třeba (roviny apod.), o opětném vypalování trávy ve čtyřech případech a o postihu za tento přestupek.

Dne 12. 4.

došlo k setkání rady MNV s řediteli podniků a závodů, které zde mají svá rekreační zařízení. Účast nebyla velká, řada podniků se omluvila, protože mají ve svých strukturách různé nejasnosti. Byla podána informace o plánované přístavbě školy včetně plaveckého bazénu, o vybudování čističky odpadních vod a o přípojce plynovodu z Nejdku. Rovněž bylo hovořeno o plánovaném rehabilitačním oddělení OÚNZ (podrobně o tom bylo hovořeno v květnovém Perninském zpravodaji), o perspektivě soukromého podnikání (již nyní vydal MNV celkem 15 povolení k soukromé činnosti, seznam vyšel rovněž v PZ v červnu 1990).

Po této schůzi ředitelů konala se schůze rady MNV, v pořadí již šestá, kde kromě jiného došlo k seznámení s rozpočtem plynofikace Krušných hor — západ. Bylo též rozhodnuto zastavit svoz PDO z okolních obcí od 1. 7. t. r. vzhledem k tomu, že rada MNV H. Blatná nevydala souhlas ke zřízení skládky na jejich pozemcích. Byla schválena žádost dosavadního tajemníka MNV, Františka Jindry, aby od 1. července 1990 do listopadových voleb vykonával svou funkci jako neuvolněný tajemník.

V dubnu

měli svá životní jubilea tito občané a občanky: Lidvina Goldammerová (71 let), František Eska (76 let), Ella Michlová z Rybné (82 let), Anna Esková (75 let), Evald Reither (60 let) a Anna Weikertová (70 let). V Domově důchodců slavila své jubileum Božena Ryndová (77 let).

Počasí

Ještě jednou napadl sníh a to 3. dubna, ale brzy sešel, poté bylo normální dubnové počasí — občas malé srážky, celkem teplo. 8. dubna byl prudký vítr, který však tady nezpůsobil žádné škody.

Květen

O přípravách na slavnosti 1. máje, který letos slavil 100. výročí, byla podána předchozí souhrnná zpráva již na plen. zasedání MNV 11. dubna. Skutečnost se nikterak nelišila od předchozí informace: 29. dubna byla uspořádána střelecká soutěž, večer pak místní Občanské fórum spolu se Svazem invalidů uskutečnilo diskotéku pro mladé. 30. dubna bylo uspořádáno fotbalové utkání mezi svobodnými a ženatými. Večer byla postavena tradiční májka. O samotném 1. máji byly pořádány různé společenské hry a setkání před radnicí. Vzhledem k pěknému počasí byl 1. máj úspěšný.

7. schůze rady MNV

se konala 16. května. Bylo na ní jednáno o rekreačním využití některých budov a o eventuální výpovědi. PBH předložil seznam dlužníků nájemného k 31. březnu t. r. Bylo rozhodnuto, aby rekreantům Brodskému, Popovi, Průšovi a Ondráčkovi byla dána okamžitá výpověď, ve věci ostatních dlužníků PBH předloží návrh, jakým způsobem musí likvidovat svůj dluh a do jaké lhůty.

V otázce přidělování pozemků na zahrádky rada MNV rozhodla, že k tomu účelu bude přidělovat vhodné pozemky do 200 m², žádosti se zatím evidují a po patřičném rozparcelování budou pozemky přidělovány schváleným žadatelům.

Bylo jednáno též o budoucnosti Domova důchodců, dále o další výstavbě garáží,

které budou orientovány do Rennerovy ulice. Byl dán souhlas k zazdění oken tělocvičny. Obřadní síň obdrží nový znak České republiky.

8. schůze rady MNV

se konala 24. května t. r. Bylo na ní mimo jiné podáno referát o činnosti Drobné provozovny, která má 16 zaměstnanců (z toho pouze 7 dělníků). Hlavním bodem jednání byla přístavba Domova důchodců, aby se zvýšila kapacita na 60 lůžek (dosud 47). Projekt zpracovala firma Sempra Brno. Okresní ústav sociální péče obci nabídl dvě varianty řešení kanalizace:

1. připojení Nádražní ulice ke stávající čističce Domova důchodců,
2. uvolnění finančních prostředků na centrální obecní čističku pro celý Pernink.

Druhá varianta je preferována, neboť investor (OÚSS) nabízí zahraniční stavební kapacity ke zkrácení doby výstavby. OÚSS plánuje také rozšíření služeb pro perninské seniory (stravování s dietními jídly, rehabilitace) a rekonstrukci budovy č. 79 v Nádražní ulici na byty pro personál.

XXV. plenární zasedání MNV

se konalo 28. května. Atmosféra byla napjatá — perninský zpravodaj to shrnul titulkem „Blýskalo se, ale zdaleka ne na časy“. Program, který měl být produktivní, se při druhém bodu o Domově důchodců stal bouřlivým a zabral tolik času, že se nedostalo na další body (referáty komisí, informace Svazu měst a obcí). Diskuse provázela demagogie a vysoké napětí, takže veřejnosti zůstaly jen stručné informace o přípravách voleb a ostatní body byly odročeny na neurčito.

Květnoví Jubilanti

V Domově důchodců oslavili narozeniny: Milada Šimková (86 let), Germana Preisová (89 let), Anna Formánková (86 let), Kamila Štěpánová (81 let), Antonie Sotonová (87 let).

Z Perninských Občanů

to byli: Barbora Weikertová (70 let), Josef Šupík (60 let), stejně tolik let oslavila Anna Pöhlmannová, zatímco Berta Steinerová oslavila své 82. narozeniny.

Počasí

Bylo už vskutku letní, někdy teploměr ukazoval až 25° C. Srážek málo, pícniny valem uzrávaly, nastal vhodný čas pro hlavní zemědělskou místní činnost — senoseč.

Od 23. května byl sběr plynových nádob organizován v kiosku u VB a to prostřednictvím TSP, výměnu zajišťoval jejich pracovník Vítězslav Bulín.

Červen

Hlavní událostí tohoto měsíce byly volby do Federálního shromáždění, první po 44 letech opět svobodné a tajné. V naší obci se ucházelo o přízeň 486 voličů celkem 14 politických stran a hnutí, platných hlasů bylo odevzdáno: do Sněmovny lidu a České národní rady 480, do Sněmovny národů 459. Jednotlivé výsledky:

Výsledky voleb v českých zemích

(1. číslo značí Česko, 2. kraj, 3. okres)

Sněmovna lidu (v procentech):

Sněmovna národů (v procentech):

Česká národní rada (v procentech):

14. června

se uskutečnilo jednání rady MNV ohledně dokončení stavby hasičské zbrojnice. K tomu účelu rada MNV přizvala k jednání rovněž zástupce místního Svazu PO, dále i projektanta a bývalého předsedu MNV Roberta Piwku. Bylo společně rozhodnuto, že stavba bude dokončena ve dvou etapách:

1. přízemní část — skladovací a garážové prostory spolu s přípravou pro mycí rampu. Součástí této etapy bude zřízení přípojek vody, kanalizace a tepla tak, aby po získání přislíbených finančních prostředků mohly být ukončeny prostory v 1. poschodí a podkroví.
2. První poschodí se všemi náležitostmi ubytovacími a společenskou místností.

V tomto roce se dosud s pracemi nezapočalo, přičemž střecha již doznává jistá poškození vlivem povětrnosti.

Perninští Jubilanti

V červnu se dožili svých životních výročí: František Mráz (82 let), Anna Přibilová (81 let), Adolfina Hudečková (50 let), Florián Weikert (74 let), Anna Geutnerová (65 let), Kristina Košátková (83 let), Alois Mikeš (70 let), Anna Esková (78 let), Vlastimil Tesař (82 let).

Počasí — nic zvláštního, bylo zcela jarní, bez jakýchkoliv výkyvů.

Červenec

V Perninském zpravodaji byly zveřejněny výsledky činnosti komisí MNV. Pro účely záznamů do kroniky z nich vyjímáme to nejdůležitější:

Komise školská, kulturní a tělovýchovná

Zabezpečovala spolupráci s místní školou a to jak při odborném zajištění výuky, tak při organizování různých besed apod. (například nad stránkami Kroniky, nad jejím fotomateriálem apod.) Konstatuje se velký problém s byty pro učitele v Perninku. Existovala i spolupráce se Svazem nezávislé mládeže, MLK Pernink, OB v obci, TJ Sokol a místním kronikářem.

Komise místního hospodářství

Zpracovala v průběhu 1. pololetí 1990 celkem 24 žádostí o přidělení bytů, z toho již 5 bylo schváleno a přiděleno, 4 žadatelé žádost zrušili a ve dvou případech byla schválena žádost o výměnu bytu.

Komise životního prostředí

Byly projednány výsledky kontroly na úseku zacházení s ropnými látkami u organizací: Triola, Krajka, Benzina. U benzinové pumpy zjištěny závady — není zabráněno povrchovému odtoku odkapávaných ropných látek. Komise doporučila stávající pumpu zrušit a postavit větší, odpovídající cestovnímu ruchu na okraji obce, vyhovující ekologickým podmínkám. Nepořádky, zejména skládky, byly majitelům domů či chat písemně zhodnoceny — z velké části došlo k nápravě. Projednán i vzhled hřbitova. (Přitom nikde nebyl projednán zápis pracovníků St. ochrany přírody o potřebě smýcení asi 40 uschlých či polosuchých stromů, převážně pak v okolí hřbitova — pozn. kron.)

Komise pro ochranu veř. pořádku a přestupková

Řešila v průběhu 1. pololetí 5 přestupků, z toho 3 za vypalování trávy a 2 za fyzické napadení. Byly uděleny celkem 3 pokuty ve výši 600 Kčs.

Komise pro obchod a cest. ruch

Provedla prověrku všech prodejen na území obce, z čehož vyplynulo: dovybavení prodejny Masna dalším mrazícím boxem, aby mohlo dojít k prodeji mražených výrobků a ryb, u prodejny potravin rozšíření rampy pro skládku zboží. Podařilo se zřídit prodejnu ovoce a zeleniny AGRA. Zajistilo se též otevření pobočky spořitelny přímo v budově MNV.

Komise sociální a zdravotní

Schvalovala jednotlivé příspěvky občanům s nízkým důchodem, inspirovala jednání o přístavbě Domova důchodců. Zajistila účinnou spolupráci s ČSČK a SI.

Jinak v červenci se nic zvláštního neudálo, pouze na impuls MNV (a to především pánů Kokrhela, Jindry a Vačkáře) byl vydán spisek „VÍTEJTE V PERNINKU“ pro účely informační a to jak veřejnosti, tak návštěvníků Perninku, poněvadž kromě 3 situačních plánů (z r. 1540 a 1771) obsahoval také 19 různých historických i současných fotografií. Spisek má 48 stránek, byl zájemcům prodáván za 14 Kčs, autorem je místní kronikář Vítězslav Bartoš.

1. července se konala 12. schůze rady MNV, která se zabývala kromě jiného nesplněním úkolu pokácení uschlých stromů (jak bylo dohodnuto již loňského roku), nejzazší termín k splnění byl určen 30. září. Rovněž bylo rozhodnuto zrušit Drobnou provozovnu k 31. 12. t. r. Byl vydán souhlas s pronájmem sklepních prostorů budovy radnice pro účely cestovního ruchu (vinárna a snack-bar).

Naši jubilanti

Vlasta Slunéčková (60), Jarmila Smejkalová (80), Věra Lenzová (70), Albín Rehwald (81), Anna Klečáková (65), Gisala Geierová (89), Leopoldina Guderová (60).

Srpen

Plenární zasedání se konalo 20. srpna. Bylo na něm kromě jiného projednáno:

Otázka opravy potoka Bílá Bystřice — podnik Povodí Ohře zahájil na své náklady regulaci této vodoteče v prostoru horního parku. Akce měla být provedena již v roce 1988, avšak teprve nyní po řadě urgencí a stížností se podařilo přimět uvedený podnik, aby konečně zahájil opravu. V roce 1990 má být hotova zeď po obou stranách potoka v hodnotě 600 tis. Kčs, zbytek do původní hodnoty (nebylo řečeno kolik) má být hotov v roce 1991.

Otázka požární zbrojnice — výstavba byla pozastavena vzhledem k tomu, že muselo dojít k některým úpravám v jejím původním zaměření. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků bylo dojednáno na společném zasedání rady MNV a místní organizace SPO, že zatím se výstavba zajistí tak, aby byl dán do provozu pouze spodek budovy, t. j. část sloužící pro hasičský sbor. Ostatní bude provedeno dodatečně (termín nebyl určen). Práce je závislá na zpracování nové projektové dokumentace, aby bylo možno převzít odpovědnost za stavbu včetně stavebního dozoru (což dosud nebylo řádně uskutečněno).

Na zasedání bylo přítomno z 31 zvolených poslanců pouze 17, 4 se omluvili, 1 byl na vlastní žádost odvolán z funkce, 9 se neomluvilo. Jako hosté bylo přítomno pouze 9 občanů — jak je vidět, počáteční euforie, která byla výrazným znakem první poloviny roku 1990, značně opadla!

Naši jubilanti

Růžena Hanzlová (81), Zdeňka Pechánková (90), Antonie Menzlová (83), Libuše Bartošová (82) — všechny z Domova důchodců. Ostatní jubilanti: Jan Zenker (70), Anna Peroutková (60), Růžena Peschková (71), Irma Tůmová (65).

Září

1. schůze rady MNV se konala 6. září a bylo na ní kromě jiného projednáno:

1. Upřesnění otázky zřízení podniku služeb a nutnosti návrhu statutu nového podniku k předložení do příští rady.
2. Další jednání včetně nutných podrobností ohledně zřízení společného podniku Georgia (vinárna v radnici), přičemž by MNV byl podílníkem.
3. Provedení nátěru střechy na kině a MNV (radnice) soukromou firmou.
4. Otázka řízení úseku kultury v místě a nábor potřebného pracovníka (stal se jím Milan Zahrádka). Dán souhlas, aby s dotyčným pracovníkem byla sepsána smlouva na dobu určitou (do konce roku 1990).
5. Schváleno rozmístění dopravních značek a parkovací místo v obci.
6. Řešena otázka skládky PDO obce, která bude k 31. 12. t. r. uzavřena.

Jednání A.s. Georgia

se zástupci MNV se uskutečnilo 20. září. Bylo dohodnuto, že společnost převezme úkol adaptace sklepních prostor radnice. Práce budou zahájeny v prosinci t. r. a veškerá adaptace má být hotova v listopadu 1991. Obec tím získá další zařízení pro veřejnost v podobě vinárny se 48 místy a denního baru s 18 místy. Součástí chystaných úprav v budově radnice bude provedena výměna kotlů na el. vyhřívání. Podmínkou je vybudování nové trafostanice a také budoucí kanalizační systém včetně chystané čističky odpadních vod, která bude situována pod Školní loukou.

Rozhodnutím ONV K. VARY

byl vydán zákaz vstupu do lesa od 1. září t. r. vždy od 16 hodin do 9 hodin následujícího dne. Zákaz vstupu byl vydán z bezpečnostních důvodů vzhledem k intenzivnímu odstřelu jelení zvěře za účelem její redukce.

Výzva

k zmapování výskytu rostliny zvané bolševník velkolepý (Heracleum spondylium) byla rovněž vydána ONV K. Vary, protože tato rostlina, dosahující až 2,5 m výšky, působí při dotyku pokožky různé ekzémy. Doporučeno, aby tato impozantní rostlina byla nemilosrdně hubena jako nebezpečný plevel.

Zářijoví jubilanti

Marie Divišová (86), Josef Novák (81), Albert Lindner (77), Josef Fryš (60), Jaroslav Soudný (60), Marie Linková (65), Erika Hegenová (50), Anna Husáková (81), Rudolf Pospíšil (74), Jan Fíla (79), Horst Kodítek (50), Josef Šmída (84), Mel. Rosnerová (82).

V Aktualitách

Perninského zpravodaje z 21. září byly vydány dispozice k blížícím se volbám do obecního zastupitelstva. Vzhledem k tomu, že jde o volby mající zcela nový charakter, než tomu bylo doposud, stojí za to, zanést principy těchto voleb do obecního zastupitelstva zápisem do kroniky pro budoucí časy:

Podle zákona ČNR

z 5. září 1990 se budou volby konat dne 24. listopadu 1990. Konají se na základě obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Volební období obecního zastupitelstva je čtyři roky. Právo volit mají občané, kteří jsou v obci přihlášeni k trvalému pobytu a jsou občany ČSFR a dosáhli v den voleb 18 let. Obecní zastupitelstvo obce Perninku bude mít 15 členů.

Říjen

Dne 25. října se sešla rada MNV, aby posoudila přípravy blížících se voleb, bylo shledáno vše v pořádku. Rovněž byla ustavena okrsková volební komise v čele s tajemníkem MNV F. Jindrou a pí. Dáňovou, která bude dohlížet na řádný průběh voleb.

Naši jubilanti

V Domově důchodců slavili své životní výročí Františka Jáchymovská (91 let), Marie Lhotáková (87 let), Marie Kvasničková (84 let), Františka Hronová (82 let), Ján Urban (74 let), Anna Skuthanová (71 let), Alžběta Vodrážková (70 let), Oldřich Oleš (67 let). Z ostatních perninských občanů to byli: František Hohnl (78 let), Anna Kněžová (78 let), Anna Drápalová (71 rok), Karla Jindrová (50 let).

Listopad

Hlavní událostí tohoto měsíce byly volby do obecního zastupitelstva, které se konaly dne 24. XI. od 8 hodin do 20 hod. Zapsáno bylo 516 voličů, voleb se zúčastnilo 412 voličů, t. j. 79,84 % — nejstarší z nich byla Amalie Fischerová (13. I. 1892), nejmladší pak Jindřich Zralý (18. X. 1972).

Do perninského obecního zastupitelstva kandidovalo celkem 25 kandidátů, kteří získali tento počet hlasů: (celková tabulka je na další stránce).

Podle počtu mandátů jednotlivých volebních stran bylo zvoleno patnáctičlenné obecní zastupitelstvo:

• Za Občanské fórum: Rýneš Karel, Anderlová Ludmila, Naňka Tomáš, Weissová Soňa, Grossová ing. Blanka, Pohlmannová Marie.
• Za ČSS: Vačkář Josef, Kistan Milan
• za ČSL: Stradiot ing. Josef
• Za sdruž. nezávisl.: Velička Libor, Svoboda Josef, Zahrádková Věra
• Za rep. unii: Dáňa Ivo (v koalici s ČSL)
• Nezávislí kand.: Holý Jiří (v koalici OF + ČSS), Grahsberger Roland (v koalici s ČSL).

V zastupitelstvu je 5 žen (33,3 %), průměrný věk je 40,6 roku.

Volba obecní rady

V úterý 27. listopadu se uskutečnilo první zasedání OZ. Starostou byl zvolen ing. Josef STRADIOT (13 hlasů, 1 neplatný, 1 člen nepřítomen). Místostarostou Josef VAČKÁŘ (7 hlasů), porazil Jiřího Holého (3), Karla Rýněše (1), Iva Dáňu (1) a Josefa Svobodu (1).

Do obecní rady zbývaly 3 místa. V prvním kole: Libor Velička (7), ing. Blanka Grossová (9), Karel Rýneš (6), Jiří Holý (6), Ludmila Anderlová (2), Tomáš Naňka (2), Soňa Weissová (1), Ivo Dáňa (5), Josef Svoboda (1), Josef Vačkář (1), Milan Kistan (1), Marie Pohlmannová (1).

Protože o třetí místo soupeřili J. Holý a K. Rýneš, konalo se druhé kolo, v němž Jiří Holý získal 8 hlasů a Karel Rýneš 6. Do obecní rady tedy byli zvoleni ing. Grossová, Libor Velička a Jiří Holý.

Naši jubilanti

Z domova důchodců: Anna Nejedlá (86 let), Vojtěch Novák (71 rok), Vilemína Plíhalová (71 rok).

Z Perninku: Anna Ullmannová (84 let), Božena Wernerová (84 let), Marie Kunzová (73 let), Růžena Hohnlová (73 let), Arnoštka Hlaváčková (71 rok), Oldřich Vejvoda (60 let), Marie Grahsbergerová (50 let).

Prosinec

Dne 12. prosince se sešla rada MNV s novým obecním zastupitelstvem, aby předala plněné i neplněné úkoly. Podrobné informace byly zveřejněny v prosincovém čísle Perninského zpravodaje, které vyšlo obzvláštně ještě před 24. listopadem, aby voliči mohli posoudit úkoly, které dosavadní MNV předává. Protože všechna čísla zpravodaje od roku 1987 jsou součástí archivu kroniky, neopakuje se zde celý text tohoto důležitého článku (podepsaného radou MNV).

Ozs

Obec Pernink si s pomocí místních podniků a MNV pořídila dva moderní rehabilitační přístroje — diadynamic a diathermy. Zásluhu na tom má zvláštní péče o zdravotnictví ze strany MUDr. Jany Pazdiorové.

Od 4. prosince

má obecní měsíčník novou podobu pod názvem PERNINSKÉ NOVINY. První mimořádné číslo bylo rozneseno zdarma a obsahovalo výsledky voleb do obecního zastupitelstva. Organizačně se noviny mění tak, aby mohly vycházet uprostřed měsíce. V roce 1990 měly celkem 146 předplatitelů.

V tomto měsíci

proběhly tyto kulturní akce:

• 15. prosince — koncert Sboru pro starou hudbu z Karlovarska s vánočním programem skladeb Adama Michny z Otradovic a dalších historických českých skladatelů,
• 17. prosince — vánoční besídka v Domově důchodců,
• 19. prosince — odpolední akce „Děti zpívají dospělým“ v Plzeňce,
• 24. prosince — půlnoční mše s dětským sborem ze školy v Perninku v čele s Liborem Veličkou (sbor působil jeden rok).

V prosinci oslavili jubilea: Věra Mašková (63 let), Karel Prchal (79 let), Alpisie Zenkerová (71 let), Marie Zytová (82 let), Jan Slavík (79 let), Josef Cejnar (72 let), Helena Báčová (81 let).

Počasí

Červenec — mírně deštivý, ale borůvky i rybízy valem uzrávaly (první borůvky 14. VII.). Jarní mrazíky v tom roce nebyly. 28. VII. vypukl lesní požár u Pašerácké, hasiči pomáhali hasit, oheň doutnal v rašelině celý týden. Podle meteorologického ústavu nejhorší sucho za 112 let.

Srpen — zapršelo pouze 4×, jednou byla pořádná vichřice (16. VIII.), žádná chladná rána (ani na sv. Annu v červenci, ani později). Zpočátku měsíce bylo dokonce až 27° C, první ranní mlhy se objevily až 22. VIII., ale nikterak neovlivnily počasí. Až teprve koncem měsíce (30. a 31.) se přihnaly bouřky a mírně si zavyváděly včetně lijáků.

Září — obvyklé počasí, první ranní mráz přišel až 17. IX. — byla to známka, že rok 1991 bude pravděpodobně poněkud krutější, než jsme byli doposud v posledních 3–4 letech zvyklí. Vosy už byly dávno v zemi a také další úkazy tak nasvědčovaly.

Říjen — znovu řada pěkných dnů včetně abnormální teploty, teprve koncem měsíce spadl první sníh (29. X.), ale stačil ještě roztát.

Listopad — 1. obnova sněhu přišla již 4. XI., sněžilo po celé tři dny, nicméně sníh se pořád nedokázal udržet. Za to 18. XI. — jako ostatně každým rokem — přišla větrná smršť s lijákem a začal znovu padat sníh. Kolem 23. XI. už bylo ráno −7° C a mrazíky se už neztratily do konce měsíce.

Prosinec — hned 1. XII. byl první celodenní mráz, ráno kolem −9° C, v poledne −2° C. Znovu sněžit začalo 4. XII. a takové počasí trvalo s přestávkami až do 12. prosince. Nicméně Vánoce nebyly bílé, dokonce přišla velká obleva a to jsme na Štěpána zaznamenali vichřici o rychlosti 130 km/hod. Dne 30. prosince bylo odpoledne dokonce +11° C, takže i Silvestr se odehrával na blátě.

Počet narození v roce 1990 — 3, počet svateb — 13, počet úmrtí — 13.

člen OZ · místostarosta · kronikář · starosta

Rok 1991

1991

Třetí stať zápisu do Kroniky perninské obsahuje dokumentaci činnosti obecního zastupitelstva Perninku a některých dalších událostí v roce 1991:

1. schůze OZ — 16. ledna 1991

Hlavním bodem pořadu bylo jednání o činnosti podniku Georgia a.s., která si kladla podmínky pro přestavbu podzemních místností radnice na vinárnu pro 40 lidí. Jejich požadavky se rozšířily na vyrazení kina na dobu tří měsíců a zabrání parku před OZS. Obecní zastupitelstvo nesouhlasilo s podmínkami a.s. Georgia a rozhodlo se ustoupit od dalšího jednání.

K 31. 3. t. r. budou zrušeny jesle, protože stáří dětí vyhovuje na přechod do MŠ. Budova bude navržena do malé privatizace. Byl dán souhlas k nákupu barevného televizoru pro MŠ podle finančních možností. Projednána otázka sčítání lidu, byla jmenována komise pro tento účel.

Byla schválena vyhláška o místních poplatcích na základě návrhu rady: rekreační poplatky z lůžka 1.-Kčs, z pobytu 2.-Kčs, z alkoholických nápojů 2 %, z cigaret 2 % — to vše s platností od 1. února 1991. Zatím se vypouštějí dislokační poplatky, poplatky za povolení k vjezdu nelze uplatnit. OZ doporučilo prozatím nezřizovat komise MH a OVP. Do privatizace navrhuje obecní zastupitelstvo domy čp. 188, čp. 26, bývalou „Agru" a pekárnu čp. 271.

2. schůze OZ — 23. ledna 1991

Bylo projednáno nepředání bytu p. Náprstkem, schválen provoz kina v úterkách a sobotách, odstranění uhynulých stromů v okruhu hřbitova. Usneseno pozvat geodezii na vyměření zahrádek na dobu, až bude hotov územní plán. Starosta obce byl pověřen k navázání styků s pohraničními obcemi. Usneseno neprodat trezor z majetku obce.

Schválen návrh rozpočtu ve výši 3,925 tisíc Kčs. Projednána žádost o umístění hracích automatů, poplatek nelze snížit, provoz bude povolen, až dojdou známky. Vyhláška o místních poplatcích se opravuje takto: lůžka od února t. r., alkohol a cigarety od 1. března t. r.

Předávka majetku jeslí bude uskutečněna 14 dní po ukončení, tedy po 31. březnu t. r. Materiál z Drobné provozovny bude prodán podle platného ceníku lidem, kteří mají oprávnění k činnosti v tomto směru.

3. schůze OZ — 20. února 1991

Byl projednán postoj obce k privatizaci. Z privatizace jsou uvolněny kiosky: AGRA a v parčíku na křižovatce, pravděpodobně i čp. 80 — zde všude jde o nebytové prostory, nikoliv o provozní jednotky. Zastupitelstvo dále rozhodlo

o souhlasu s privatizací prodejny textilu, masa, zeleniny, dílen OSP, truhlárny DP, hostince „Plzeňka" a hotelu „Perninský dvůr" — celých objektů, podobně i k možné privatizaci konírny čp. 134. Zastupitelstvo nebude souhlasit s případnou privatizací prodejny „Helena" /v čp. 106/ a dosud se nevyjádřilo k otázce Krajky, Quiltu, PBH, vleků a Pragocaru.

Bylo schváleno rozdělení majetku DP, t. j. objekty včetně zařízení a materiálů zůstanou v obcích, ve kterých se nalézají /t. j. Pernink a H. Blatná/. Z majetku DP bude Horní Blatné převedena Avia, VAZ a multikára. Truhlárna DP v Meinlově ulici čp. 188 bude navržena k pronájmu do doby její privatizace. Pronájem bude činit 30 tisíc Kčs, stroje 15 Kčs — zisk bude předmětem konkursu jako neohraničené položky pronájmu. Materiál bude k dispozici nájemci, t. j. k dispozici každému, kdo poskytuje služby v truhlářské oblasti.

Byla přijata informace o výši globální dotace obci Pernink ve výši 4 mil. 3 tisíc Kčs.

Zastupitelstvo rozhodlo většinou hlasů v otázce uspořádání ČR zastávat stanovisko spolkového uspořádání a toto zaslat Okresnímu úřadu v Karlových Varech.

Dále schválilo uzavření hospodářské smlouvy o dočasném užívání kabin, hřiště a vleků Těl. jednotou Sokol Pernink.

4. schůze OZ — 17. dubna 1991

Podle předchozích návrhů obecní rady se diskutovalo o prověření stavu nemovitostí v majetku obce. OZ rozhodlo o zřízení dočasné komise ke zjištění stavu bytového fondu a nebytových prostor ve složení: pí. Andrlová, pp. Dáňa, Přiklopil, Stradiot a doplněná o dalšího člena. Tato komise předloží obecní radě plán činnosti. V otázce prodeje domů po vyjasnění majetkových vztahů obce budou prozatím zájemci pouze evidováni.

Bylo jednáno ve věci dalšího využití jeslí, dány návrhy na prodej, pronájem či zřízení bytů. Schváleno podat nabídku k pronájmu se zaměřením zejména na služby.

Pan starosta Stradiot informoval OZ o rozhovoru s p. Vítězslavem Bartošem, dosavadním šéfredaktorem Perninských novin, především o článku „Občánku a co teď?" /nikoliv o dubnové příloze PN, která přinesla anketní otázky pro čtenáře a informaci o akci „Den země" — pozn. kron./. Výsledky diskuse o této věci přináším jako kronikář (a sua sponte) i zainteresovaná osoba přesné znění zápisu ze 4. zasedání OZ k eventuálnímu budoucímu zamyšlení zajímajícího se čtenáře Kroniky takto:

P. Kistan je proti přispívání p. Bartoše, jsou-li Perninské noviny tiskovinou OZ, a distancuje se od jeho názorů. P. Vačkář konstatoval chybu v tom, že Perninské noviny v poslední době byly pouze záležitostí p. Bartoše /aniž bylo udáno pozadí tohoto faktu — pozn. kron./, p. Stradiot komentoval nepřesnosti v příloze PN — nikoliv rozhodnutí, ale názor, nikoliv představitelů, ale jeho. P. Velička navrhl sestavení nové redakční rady a domluvit otázky řízení a obsahu PN s p. Bartošem. Do redakční rady se postupně přihlásili: pp. Velička, Vačkář a Stradiot. Rozsah PN bude proměnlivý a zaměřený pouze na záležitosti obce.

Dále pak pověřilo obecní zastupitelstvo starostu konzultovat články a komentáře do Nové pravdy s p. Bartošem, drobné zprávy bude podávat přímo starosta.

K činnosti kontrolní komise, pracující dosud s jedním stálým členem a to s pí. Anderlovou: do okruhu kontroly spadá v podstatě vše a tudíž je potřebné evtl. pomoci při řešení konkrétních problémů.

V oblasti zásobování obce může OZ pouze zaujmout stanovisko a nikoliv dávat souhlas ke změnám, jak tomu bylo za dřívějšího MNV. Byl předložen přehled hospodaření za rok 1990 s výhledem na letošek vzhledem k zůstatku z loňského roku. Bylo rozhodnuto o opravě střechy základní školy a to do částky 350 tisíc Kčs. Jednáno o potřebě zajištění ukončení skládky u silnice do Abertamy, jak vyvstalo z 8. schůze obecní rady. Usneseno, že p. Mozdík odevzdá odznak SOD — tuto činnost bude vykonávat p. Rýneš, který spolu s ing. Stradiotem zjistí možnosti zimní údržby silnic, nikoliv ale škvárováním.

5. zasedání OZ — 29. dubna 1991

Byla projednána evtl. přístavba 3. patra základní školy v Perninku. Bylo konstatováno, že původní usnesení o opravě střechy ve výši 280 tisíc Kčs neuvažovalo nad přestavbou střechy, ale pouze nad výměnou krytiny. Posouzení přístavby 3. patra ZŠ bude zadáno architektu Mulačovi, který podá informaci o možnostech realizace projektu do 14 dnů. Pokud celkově navrhovaná částka překročí 400 tisíc Kčs, provede se pouze výměna krytiny. Dále bylo usneseno, že každá uvažovaná úprava budov pod správou OÚ bude konzultována se stavebním úřadem. Rozhodnuto o vypracování jednacího řádu obecního zastupitelstva.

6. zasedání OZ — 15. května 1991

OZ přijalo princip prodeje domů, které v brzké době přejdou z vlastnictví státu do majetku obce. Princip spočívá v tomto pořadí:

1. preferenční prodej nájemníkům za zůstatkovou cenu /spory řeší znalecký posudek/,
2. prodej perninským občanům,
3. prodej dražbou, pokud existuje více zájemců,
4. prodej ostatním.

Dne 20. května 1991 se uskutečnilo veřejné setkání občanů k otázce občanského zákoníku v oblasti bydlení. Dále se jednalo o plánování rekonstrukce střechy základní školy a možné přístavby 3. patra.

7. zasedání OZ — 17. června 1991

Schválen poplatek 8 % za nebytové prostory. Rozhodnuto o výměně krytiny střechy školy /185–320 tisíc Kčs/. Navrhovaná přístavba dalšího patra /arch. Mulač /ASSA// by stála 1,4–2,7 mil. Kčs. Do školní komise zvoleni: pí. Anderlová, pp. Grahsberger a Svoboda. Pí. Naňková zvolena za obec. Rozhodnuto o vstupu do sdružení EUROREGIA — EGRENSIS.

8. zasedání OZ — 18. září 1991

Konstatováno dokončení opravy střechy školy do 20. 9. 1991. Podány nároky dle zákona 172/91 Sb. na lyžařský vlek a truhlářské vybavení z bývalé Drobné provozovny. Upřesnění pravidel prodeje domů:

• a) prodej dle usnesení ze 17. 6.,
• b) zrušení starých rozhodnutí MNV,
• c) přednost kupujícího celého domu před nájemníkem požadujícím jen část.

d) v případě více zájemců se uskuteční prodej nejvyšší nabídce,
e) na prodej domu bude poskytnuta bezúročná půjčka obce ve výši 50 % prodejní ceny se splatností do 5 let — v případě prodeje nájemníkům /perninským smluvním zájemcům/,
f) domy čp. 267 a 314 /oba v Nádražní ulici/ budou prodány nejvyšší nabídce z řad perninských občanů, půjčka v případě dohody dle předchozího bodu.

Pronájem nebytových prostor dle zákona 116/90 Sb., mimo jiné KS Nejdek /Meinlova ul. čp. 183/ a benzínové pumpy na Tržišti. Privatizace hotelu „Perninský dvůr".

9. zasedání OZ — 1. října 1991

Hlavním bodem bylo upřesnění podmínek a kritérií prodeje obecních domů. Schůze proběhla ve dvou částech — nejprve na OÚ /10 přítomných/ a poté v hotelu „Perninský dvůr". Všechna usnesení byla jednomyslná kromě prvního /8 pro, 2 proti/.

#### USNESENÍ

1. Za perninské občany s výhodou při prodeji nemovitostí se považují ti, kteří měli trvalé bydliště k 15. 5. 1991.
2. Výhody pro nájemníky nebytových prostor využívaných k podnikání a službám, nikoliv k rekreaci.
3. Změna charakteru stavby /z bytového na nebytový/ a splacení půjčky při prodeji třetí osobě.
4. Omezení nákupu na jeden dům na občana.
5. Půjčka 50 % odhadní ceny nejvyšší nabídce při prodeji více zájemců.
6. Výpovědi rekreačním nájemníkům v domě čp. 2, neboť bude prodán jako obytný.

1. Prodej nejvyšší nabídce: základním způsobem bude prodej za nejvyšší cenu nabídnutou v obálce zájemcem na schůzi OZ. Pokud se zájemci před prodejem písemně dohodnou, je možno uskutečnit prodej formou aukce příhozem, přičemž mezi druhým a třetím příhozem bude interval jedna minuta.
2. V případě, že vydražitel odmítne dům zaplatit, přejde právo koupě na druhou nejvyšší nabídku.
3. Obecní zastupitelstvo pověřuje PBH Pernink správou domů, které přešly podle zákona 173/91 § 3 do majetku obce.
4. Pozemky související s nemovitostmi budou prodány současně, v případě sporných záležitostí rozhodne OZ před koupí domu. Pokud nebude možno pozemky prodat, bude ve smlouvě zakotveno přednostní právo.

10. zasedání OZ — 10. října 1991

Podle programu byl schválen a potvrzen patřičným usnesením prodej domů podle přijatých principů z 1. října 1991. Ještě předtím bylo projednáno, že dům čp. 25 /v Blatenské ulici/ neměl dosud provedený odhad, v případě domu čp. 62 /příčná Kostelní ulice/ vzhledem k vysokým investicím do generální opravy byl vysloven požadavek na posouzení prodloužení životnosti domu; dům čp. 93 /Kostelní ulice/ nemá dosud vyřízené posouzení slev, za což se starosta pí. Mužíkové omluvil.

#### Prodej

• Dům čp. 205 /Rennerova ulice/ o výměře 588 m² byl schválen k prodeji za cenu 229.008 Kčs manželům Vetešníkovým.
• Dům čp. 188 /Meinlova ul./ o výměrách 83 m² + 823 m² byl schválen k prodeji panu Kašparovi za cenu 245.158 Kčs.
• Dům čp. 345 /Nádražní ul./ o výměře 142 m² byl schválen k prodeji manželům Jakubů a manželům Novákovým za cenu 260.000 Kčs. Z ceny bude odečtena položka za chybné ohodnocení pozemku.

K prodejním cenám domů čp. 205, 188 a 345 bude připočtena položka za případný úkon advokáta a odečteny slevy, o něž kupující požádá do jednoho měsíce od registrace kupní smlouvy. 50 % prodejní ceny bude zaplaceno do tří týdnů, 50 % do pěti let od registrace kupní smlouvy.

Pro prodej nejvyšší nabídce byl přijat další princip: v případě, že vydražitel ve stanovené době nezaplatí cenu své nabídky, nebude se již moci účastnit dalších prodejů s upřednostněním.

Prodej nejvyšší nabídce kontrolovala komise ve složení: starosta ing. Stradiot, ověřovatelé zápisu: pí. Anderlová, pp. Grahsberger, Svoboda.

Dům čp. 333 /Nádražní ul./ prodán manželům Krajňákovým za 175.000 Kčs — 50 % do pěti let, zbytek do tří týdnů od registrace, plus advokátní poplatky.

Dům čp. 314 /bývalé jesle/ o výměře 790 m² prodán p. Hájkovi za 605.000 Kčs — obdobné platební podmínky.

11. zasedání OZ — 14. října 1991

1. Rozhodování o rozdílu ceny přes 20 % v důsledku slev.
2. Příspěvek 2.000 Kčs na sepsání kupních smluv.
3. Platební podmínky obecní půjčky: 50 % do 2 měsíců, 50 % do 5 let.

Schváleny prodeje:

Všechny domy včetně stavebních parcel.

Dům čp. 106 /Karlovarská ulice/ byl prodán za 703.411 Kčs manželům Valdhansovým. Dům čp. 111 /Rennerova ulice/ prodán za odhadní cenu p. Stašovi — odhad nebyl na zasedání OZ k dispozici /jedná se o částku více než 159 tisíc Kčs/.

Dům čp. 112 /Rennerova ul./ bude prodán pí. Loefflerové za 167.910 Kčs, pokud písemně potvrdí do 16. 10. t. r. svůj zájem /protože nebyla přítomna zasedání/, jinak bude tento dům prodán manželům Soudným /což se také stalo skutkem — pozn. kron./

Dům čp. 130 /Karlovarská ul./ bude prodán za cenu 160.587 Kčs manželům Vernerovým; pokud neprojeví zájem, bude prodej uskutečněn manželům Eretovým.

Dům čp. 177 /Nejdecká ul./ prodán za 165.918 Kčs manželům Zahrádkovým, dům čp. 148 /Karlovarská ul./ za 254.140 Kčs p. Kistanovi.

Dům čp. 233 /Blatenská ul./ za 154.764 Kčs manželům Burzovým, dům čp. 262 /Karlovarská ul./ za 136.035 Kčs manželům Svobodovým, dům čp. 269 /Nádražní ul./ prodán za 104.132 Kčs p. Kotrlovi, dům čp. 277 /Střední ulice/ za 188.003 Kčs panu Brannému — všechny domy rovněž včetně stavebních parcel.

Prodej domů na základě žádostí občanů byl vyvěšen na vývěsce OÚ dne 5. 9., 6. 9. a 13. 9. t. r. Celkově bylo prozatím získáno prodejem domů a majetku obce Kčs 4.677.769.-

#### Další usnesení tohoto zasedání

Firmám složeným z fyzických osob perninských občanů dle kritérií přijatých obecním zastupitelstvem bude prodej domů proveden stejně jako jednotlivcům. Návrh p. Kistana na paušální slevu 10 % pro všechny domy nebyl schválen, OZ potvrdilo individuální posuzování slev po vyslechnutí stanoviska p. F. Chlupa /ved. stavebního úřadu Pernink/.

Dům čp. 267 /Nádražní ul./ nebyl prodáván, p. Groh na zasedání ústně zrušil svou žádost a nikdo další neprojevil zájem o koupi v nabídkovém řízení.

Byla podána informace o krytině střechy školy, na kterou nebyla položena podkladová lepenka. OZ musí do 31. 10. t. r. rozhodnout, zda dodavatel odstraní tuto vadu nebo natře střechu dvakrát při prodloužení záruční lhůty na celou práci.

12. zasedání OZ — 21. října 1991

Byla přijata informace p. Pošvy, ředitele podniku Quilt, o záměrech v procesu velké privatizace a o záměrech s pozemky, na které byly podány obecní

radě žádosti, t. j. o výstavbě nové továrny. Další informace se týkaly záměrů prodeje nedostavěné budovy hasičské zbrojnice, dále domu čp. 271 /bývalá pekárna na Staré hřbitovní ul./ a jeho výstavby na novou pekárnu /informace podali pp. Vinkelbauer a Peksa/.

Dům čp. 267 /Nádražní ul./ byl prodán v nabídkovém řízení za cenu 106.500 Kčs, přičemž 66.000 Kčs bude uhrazeno do 2 měsíců a zbytek do pěti let. Majitelem domu se stal [nečitelně: jméno kupujícího]. Při nabídce neuspěla pí. Štěpánková, která nabídla 90.111,50 Kčs.

Vzhledem k odstoupení manželů Krajňákových od koupě domu čp. 333 byl proveden prodej p. Holubovi za cenu 171.000 Kčs, přičemž částku 75.000 Kčs je možno splatit do pěti let. Vzhledem k odstoupení pí. Loeflerové od koupě domu čp. 112 byl schválen prodej domu manželům Soudným.

OZ dále schválilo prodej domu čp. 130 manželům Vernerovým vzhledem k tomu, že trvali na své žádosti.

Na základě předložení vkladní knížky s výpovědí v lednu 1992 OZ schválilo prodloužení lhůty k zaplacení částky 105.000 Kčs manželům Petrášovým do 31. 1. 1992.

Byla vyvěšena žádost manželů Novákových o pronájem p. p. 663/19. Obec však nebude souhlasit s pronájmem budovy Pragocaru /a okolního pozemku/, dokud nebude uzavřena stavebně celá záležitost. Bude vyvoláno jednání s Pragocarem k uzavření majetkoprávních nesrovnalostí.

13. zasedání OZ — 27. 11. 1991

Byl schválen prodej domu čp. 93 /původní zájemci byli manželé Mužikovi/ manželům Stauberovým. Dále byl schválen pronájem parkoviště Pragocaru manželům Novákovým na půl roku. Byla podána zpráva o privatizaci Pragocaru a účasti obce na této akci.

Dům čp. 183 /Meinlova ulice/ by měl být podle návrhu OR prodán JUDr. Janischovi po stanovení principu vyhodnocení jeho podnikání. Dům však zatím nebyl obci vydán. Byla podána informace o předávce pekárny /čp. 271/ obci, která se uskuteční dne 5. 12. t. r.

Dne 22. 11. proběhlo jednání k výstavbě továrny na částech parcel 800/x za provozovnou a.s. Krajka za účasti uvažovanou stavbou dotčených. Konstatováno, že o prodeji parcel však nemá cenu jednat bez schválení plánu výstavby továrny. V diskusi se projednávalo stanovení obecného principu

prodeje domů bez bytů, dále předložení alternativních návrhů na umístění továrny, zřízení služby architekta obce, o plánu rozvoje obce.

Bylo rovněž schváleno prodloužení lhůty pro uplatnění slev dle usnesení č. 1/10/91 o 4 měsíce, dán souhlas k umístění provozovny hotelu „Perninský dvůr" v obci.

V novelizaci vyhlášky o poplatku za lázeňský a rekreační pobyt bude stanovena částka 2.- Kčs v rekreačních zařízeních podniků a nebytových zařízeních zdejších provozovatelů, 4.- Kčs u zařízení přespolních. Platnost je od 1. 1. 1992.

14. zasedání OZ — 19. prosince 1991

OZ vzalo na vědomí informace ředitele PBH ke správě majetku obce a o obstaratelské smlouvě pro správu obecního bytového fondu PBH Pernink při částce 753 Kčs za byt, celkem zhruba 24 tisíc Kčs ročně.

Dále byl schválen podnět k prošetření záležitostí opravy domu čp. 62 okresní prokuraturou vzhledem k tomu, že podle výkladu p. Přiklopila je v řadě věcí okolo této opravy nejasno či chybí patřičné doklady.

Byl dán souhlas k prodeji domu čp. 26 /Blatenská ul./ manželům Grohovým za 285.640 Kčs.

Usneseno, že notářské poplatky při prodeji domů z majetku obce odsouhlasených do 31. 12. 1991 budou hrazeny obcí do výše rozdílu mezi starými a novými poplatky. Nevztahuje se na domy, u nichž byla cena stanovena v nabídkovém řízení.

OZ vydala požadavek, aby OPK převedla majetek Pragocaru — zůstatková cena provozní budovy 205 tisíc a zpevněné plochy se zůstatkovou cenou 1,024 tisíc Kčs do majetku obce v rámci velké privatizace podniku.

Obytné domy z majetku obce budou nadále prodávány takto:

• A/ Nájemníci s užívacím právem k bytům k 15. 5. 1991
• B/ Nájemníci nebytových prostorů
• C/ Perninští občané přihlášení k trvalému pobytu do 15. 5. 1991 a nájemníci bytů s užívacím právem vzniklým po 15. 5. 1991
• D/ Další občané

Další Události

Sčítání lidu, domů a bytů se uskutečnilo o půlnoci mezi 2. a 3. březnem 1991. Sčítací komisaři roznášeli formuláře všem občanům a týden poté je opět sbírali. Výsledky /kromě některých dílčích údajů/ nebyly v roce 1991 zveřejněny.

Privatizace dle aukcí v Perninku začala 25. května — prodána zelenina /čp. 9 v ulici TGM/ za 125.000 Kčs, Masny /Karlovarská 105/ za 450.000 Kčs /vyvolávací cena 195.000/, textil /čp. 15 v ulici TGM/ za 410.000 Kčs /vyvolávací cena 136.000/.

Podzimní aukce v Ostrově:

• 7. 9. — hostinec „Plzeňka" vydražen za 2.000.000 Kčs, dražitel však nezaplatil → pozdější opakovaná aukce,
• 26. 10. — čerpací stanice za 1.510.000 Kčs; bývalá budova Komunálních služeb z Nejdku /čp. 183 v Meinlově ulici/ pronajata za 302.000 Kčs,
• 7. 12. — „Plzeňka" znovu vydražena za 510.000 Kčs,
• 16. 11. — hotel „Perninský dvůr" vydražen za 1.893.000 Kčs.

Oba hostinské provozy získala firma WIKA.

V roce 1991 přibyly nové obchody a služby. Vojtěch Staša otevřel obchod MAVOZ v bývalém kiosku Agra /roh Meinlovy ulice/ — konkurence státní Jednotě. P. Valdhans následně otevřel obchod „Helena" v čp. 106 v Karlovarské ulici.

Vzhledem k aukcím byly dočasně uzavřeny „Plzeňka" /čp. 3 v ulici TGM/ a hotel „Perninský dvůr" /Karlovarská ul. čp. 122/. Vysoká poptávka směřovala k nově zřízenému hostinci „U zlatého jelena" /Nádražní ul. čp. 284/, který neměl většinu roku 1991 konkurenci. Později v roce otevřely Motorest „STOP" /Karlovarská ulice, místo čp. 167–169/ a pension „Pexa" /Karlovarská ul. čp. 289/.

ské ulici, dříve rekreační dům Geofyziky a ještě předtím hostinec, patřící do roku 1946 J. Riedlovi, „Kanov" na Nejdecké ulici /dřívější Pragocar/, další pensiony: „Elvíra" /v Nádražní ulici/, na Školní louce a dále bistro „Marty" v budově bývalé Trioly, kavárna „Chicago" v Karlovarské ul. čp. 80. V hostinci „Plzeňka" ještě před jejím uzavřením byly instalovány hrací automaty /jejich působnost pokračovala i po znovuotevření hostince. Popularita docílila, že byly instalovány později i jinde, např. v kavárně „Chicago"/.

Dopis Okresního úřadu v Karlových Varech ze dne 22. dubna 1991 potvrdil informaci, která proběhla denním tiskem: ředitelství ČSD Plzeň hodlá zrušit řadu traťových linek, mezi jinými též č. 142, vedoucí z Karlových Var do Potůčků. Na tuto skutečnost reagovaly i naše Perninské noviny — v příloze ze 17. května — a především Obecní úřad Pernink, který zmíněnému ředitelství Jihozápadní dráhy zaslal své stanovisko k uvažovanému zrušení tratě č. 142. Mimo jiné se v něm pravilo: „Nesouhlasíme se zrušením tratě č. 142 a žádáme posouzení jejího dalšího provozu. Ke známým skutečnostem — trať je v úseku Karlovy Vary — Nejdek značně využívána, v dalším úseku pak výhodně spojuje všechny obce severozápadního Karlovarska, zatímco síť silnic ji pouze doplňuje. K tomu přistupuje i fakt, že všechny obce v tomto regionu jsou významnými rekreačními středisky, poliklinika Nejdek je spádovou organizací pro celou oblast, v současné době dále přistupuje narůstající význam Městského úřadu Nejdek jako pověřeného úřadu pro tuto oblast, a zejména plánované otevření hraničního přechodu v Potůčkách, přístupného dopravně pouze po železnici. Nepochybujeme, že všechna tato fakta se odrazí v dalším jednání o osudu ‚naší' tratě." Podepsán ing. J. Stradiot.

Zřejmě řada intervencí včetně té perninské a novinářská kampaň vyvolaly rozhodnutí, že trať č. 142 nebude rušena /prozatím?!/, protože již dne 30. června 1991 projel první vlak z Johanngeorgenstadtu přes naši hranici do Potůčků a dále do Karlových Varů. V Perninských novinách se k této události objevil článek z pera J. Stradiota, kde se kromě jiného píše:

„Počasí, které snad již léta nedávalo šanci, mávnutím kouzelné /jak se říká/ proutku se změnilo a od rána ukázalo co nejvlídnější tvář. Po projevech představitelů celní správy, okresů Karlovy Vary a Schwarzenberg i zastupitelských sborů byla přestřižena páska za potlesku nedočkavých zástupů. Rychleji reagovala německá část, takže dostat se do Saska byl zprvu problém. Slavnost však pokračovala a nepřehledný zástup u služebny policie

se dělil na část směřující k Horní Blatné a druhou, která zaplnila v rámci možností pěkně upravený kostel Navštívení Panny Marie. Katoličtí a evangeličtí faráři z obou stran sloužili česky a německy ekumenickou bohoslužbu. Německá strana se blýskla pozounérským sborem a celý obřad zakončil svatováclavský chorál. Na opravu chátrajícího českého kostela bylo vybráno na 32 tisíc korun. Po slavnostním obědě nám starosta Johanngeorgenstadtu ukázal město, seznámil nás s jeho historií a všechny pak nadchl výhled z haldy nad městem od Schwarzenbergu až k Perninku…"

Autor pokračuje v líbivém líčení svých dojmů takto: „Vpravdě na poslední chvíli se podařilo připravit i železniční přechod, používaný dosud pouze jednou ročně k ověření možností strategického použití. A tak o půl čtvrté se vydal na dlouho připravovanou cestu opentlený důvěrně známý motoráček. Po zahoukání na hranici jej přivítalo nadšené plně obsazené potůčkovské nádraží a po krátké chvíli pokračoval k zastávce nad obnovenou hospodou ‚Dreckschenk', kde hoštění převzala česká strana. Bylo to příjemné a milé posezení za zpěvu starých krušnohorských lidových písní v podání souboru pí. Růžičkové z Nejdku. A jak se odpoledne přehouplo v podvečer, s ubývajícím světlem se začali vytrácet i hosté, zčásti na veselici, která ukončila ten skutečně překrásný den, zčásti domů. Do pozdních hodin stačilo přejít hranici na dvacet tisíc lidí…"

V zájmu potřeby rozvinutí předností naší oblasti především v otázce turistického a rekreačního využití byly již v červenci 1991 dohodnuty první kroky ke spolupráci v této sféře. Podle dokumentu vlády ČR /program obnovy vesnice/ byla zahájena tvorba skupiny pro obnovu cestovního ruchu, složená ze zástupců samosprávy, podnikatelů, spolků a jednotlivých občanů. Tato skupina se dala do práce nad plánem rozvoje obce v návaznosti na projekty regionálního sdružení Euroregion Egrensis /regionální sdružení vzniklé z iniciativy okresů Karlovy Vary, Cheb, Sokolov a Tachov 25. V. v Tachově/. Tato nově vzniklá oblast navázala těsnou spolupráci s přilehlými územními částmi Bavorska a Saska — proto také název, který má prastaré kořeny svého vzniku. Stojí za zmínku, že v této skupině za obec Pernink jsou aktivními účastníky ing. J. Stradiot, dr. J. Vačkář, M. Kistan, V. Bartoš a další občané, kteří přislíbili budoucí pomoc v této věci.

O Všem A Odevšad

Dobrým zahájením roku 1991 bylo uskutečnění plesové sezóny, kterou zahájil myslivecký bál, hned po něm se uskutečnil rovněž tradiční ples místního sboru dobrovolných hasičů, do třetice pak i neméně úspěšný ples Sdružení rodičů a přátel školy /SRPŠ/.

Nedobrým úkazem roku byla velká havarie vodovodního řadu pod PBH — stalo se tak v únoru 1991 — jejíž odstranění trvalo přes 14 dní. Po celou tu dobu bylo svízelné čerpání vody pro nejnutnější potřebu.

Dne 16. dubna došlo k požáru louky — místní sbor hasičů se dostavil k ohni 1 minutu po zahoukání sirény a požár úspěšně zlikvidoval. Tentýž sbor se zúčastnil i likvidace požárů lesa v měsících květen a červen.

V srpnu bylo zahájeno mýcení uhynulých stromů po celé obci, především pak na samotném hřbitově, kde přitom došlo k havarii visuté plošiny, na kterou se opřel kácený mohutný javor o objemu 250 cm a výšky téměř 30 metrů, čímž vyšinul plošinu z osy. K zranění obsluhy nedošlo.

V listopadu 1991 byla dokončena regulace Bílé Bystřice v prostranství horního parku /práce byly zahájeny firmou Povodí Ohře, dokončeny ve vzorné kvalitě firmou EKO./

Ani kultura v roce 1991 nevyšla naprázdno: dík iniciativě člena obecní rady p. Veličky byla instalována výstava výtvarných děl místních autorů: Marie Chumanová vystavovala své akvarely, Libuše Vrbíková gobelíny, Bedřiška Krejčová oleje a 1 kresbu, Jaroslava Panaková fotografie, Arnošt Neumann akvarely, Tomáš Maňka fotografie, Ivo Dáňa kolorovanou kresbu a Libor Velička fotografie. Při vernisáži, která se uskutečnila 28. VIII. v 15,15 hodin, účinkoval před 30 diváky Karlovarský vokální kvintet DaD. Výstava potrvala do 8. září t. r.

Další kulturní akcí bylo hostování členů Západočeského divadla z Chebu s pásmem „Příběhy starého zákona". Vystoupení se konalo 9. října t. r.

Také další kulturní akce byla úspěšná: byl to koncert vokálního kvintetu DaD pod názvem „Trubte v trúbu", uskutečněný dne 18. října t. r.

V únoru 1991 zde vznikla cestovní kancelář TINA-TOUR, která v současnosti obhospodařuje na 160 lůžek v podnikových chatách a současně spolupracuje i se soukromníky, kteří v Perninku a okolí pronajímají své chaty či rodinné domky. V roce 1991 bylo uskutečněno i několik zahraničních zájezdů — do Paříže, Vídně, na nákupy do Norimberka a velký pětidenní zájezd autokarem přes Mnichov do Švýcarska a Rakouska /velmi podrobně byl popsán v našich Perninských novinách/.

Počasí

bylo v roce 1991 víc než vlídné: hned na Nový rok sice nastala obleva — dokonce s největší teplotou +17° C od dob zapisování v Klementinu — ale toužebně očekávaný sníh začal padat až 15. ledna /a zase s rekordní minusovou teplotou −36° C na Šumavě/. Sníh se držel přes celý únor až do začátku března; duben se vyznačoval velkými dešťovými přeháňkami, ale také obnovenou zimou −5° C, ovšem do 20. dubna byl sníh zcela pryč. První jarní bouřka se ohlásila 24. června při teplotě 27° C. Celý červenec byl téměř bez oblak, vládla zde velká inverze, která nepustila z údolí žádné mraky. Teprve 8. srpna si počasí opět zařádilo a to s deštěm, bouřkou a kroupami. Konec srpna a začátek září byly ještě pěkné, od 7. září přišly přeháňky. První sníh zde byl už 17. října — pouhé 2 cm — a 27. října klesl teploměr na −7° C a dal tím návěstí pro další ranní mrazíky. Od 6. listopadu už porůznu sněžilo, takže byla-li Barbora na ledě /−2° C/, byly tradičně Vánoce na blátě.

Perninské Noviny

Počaly vycházet již koncem minulého roku /zvláštní číslo jako informace o výsledcích voleb do obecního zastupitelstva, nulté číslo pak vyšlo 18. XII. aby se dalo uskutečnit vydávání novin v polovině měsíce/ namísto dřívějšího Perninského zpravodaje. Osmý ročník /1991/ měl celkem 12 čísel o 130 stránkách + 4 přílohy PN, které měly celkem 10 stránek. Měsíční průměr tedy obsahoval 11,6 stránek. Perninské noviny byly vydávány pod záštitou redakční rady, která až do voleb měla toto složení: V. Bartoš /šéfredaktor/, F. Jindra, V. Gibiec, dr. J. Konečný a J. Vačkář. Složení redakční rady se ukázalo jako neúnosné pro další existenci novin, protože z původního obsazení po volbách zbyli pouze dva — V. Bartoš a J. Vačkář, takže docházelo ztěžka k zajišťování obsahové stránky jednotlivých čísel /viz doklad: 4. zasedání obecního zastupitelstva dne 17. dubna t. r., kde došlo ke kritice práce a především polemického úvodníku V. Bartoše „Občánku a co teď?" — a ke konstatování

tování, že existuje příliš malý okruh dopisovatelů PN, takže valná část ležela na bedrech jmenovaného šéfredaktora/. Proto od července 1991 začala fungovat nová redakční rada ve složení: V. Bartoš /šéfredaktor/, ing. J. Stradiot, J. Vačkář, L. Velička.

Předzvěstí této nové činnosti byl úvodník z pera L. Veličky „Novina Perninských novin", kde kromě záruk o novém obsahu novin byl vysloven /cituji/ „… dík a hluboké uznání panu Bartošovi za jeho dosavadní práci s novinami — ostatně nikdo jej nenutil noviny tvořit a těžko bychom bez pana Vítězslava Bartoše vůbec nějaké měli." /konec citátu z úvodníku 7. čísla PN/.

Není účelem rozepisovat se o obsahu PN, v archívu Kroniky perninské je nakonec uloženo všech dosavadních osm ročníků našeho měsíčníku, takže čtenář — bude-li chtít znát podrobnosti — může si udělat svůj vlastní obrázek o tom, co bylo psáno a jakým způsobem. /Neuvádím tato fakta z pouhé ješitnosti či z pocitu ukřivdění, ale proto, aby bylo doplněno, co nebylo na onom 4. zasedání OZ buď řečeno nebo jen nedostatečně, čímž jsem se dostal nezaviněně do nedobrého světla — pozn. kronikáře, o jehož práci se hovořilo na onom zasedání za jeho nepřítomnosti/.

Faktem zůstalo, že vydávané Perninské noviny měly patřičnou odezvu a zájem u té části občanů, která se chtěla dovědět víc, než pouhé oznámení různých vyhlášek ve formě oběžníků. Samotná anketa, která byla uspořádána na pro čtenáře PN v příloze k dubnovému číslu, ukázala mnoho pozitivního v dosavadním vydávání /lze doložit článkem PN v červnovém čísle „Perninské noviny — jak dál ?"/.

Zásadním kladem zůstává vydávání novin alespoň jako měsíčníku, což má málokterá malá obec, byť takové vydávání značně zatěžuje obecní pokladnu. Blýskáním na časy můžeme nazvat návrh, aby byl zakoupen xeroxový přístroj, čímž by náklady se velice snížily a obsah novin by mohl mít neohraničené možnosti při jakémkoliv rozumném počtu stránek /8–12/. Tolik tedy jako připomínka k textu, použitému v Kronice ze 4. zasedání OZ. Tuhle věc nelze posuzovat ihned bez odstupu času a náležitého dalšího uvážení — literární práce je vždycky choulostivou záležitostí — někomu se líbí, někomu nikoliv — absolutní hodnoty může zajistit pouze čas, který nechá propadnout leckterou dnes úspěšnou psanou či řečenou myšlenku a naopak pozvednout ji z prachu současného opovržení či odsudku.

Naši Jubilanti

Píšeme takto vždycky — kronika je od této věci, aby do ní byli zaznamenáni i další občané, nejen tedy vedoucí činitelé, kteří mají co společného s událostmi obce. A tak stojí za to jmenovat, jak je nakonec obvyklé i v Perninských novinách, naše jubilanty — tentokrát podle věku, nikoliv podle jednotlivých měsíců:

99 let se dne 13. ledna dožila naše nejstarší občanka Amalie Fischerová. Druhá nejstarší občanka, která v tomto roce oslavila 96 let, je Marie Horáková. 92 roky se dožilo hned pět občanek: Amalie Krausová, Amalie Bártíková, Alma Krausová, Marie Chumanová, Františka Jáchymovská. 91 let slavila Božena Sýkorová. Plných 90 let dosáhly Germana Preissová, Antonie Zahálková a Gisela Geierová.

89 let oslavili: Rudolf Reis, Jarmila Sejková, Anna Rájevszká. 88 let pak Antonie Sotonová, Marie Lhotáková. O rok míň bylo Miladě Šimkové, Anně Formánkové, Marii Divišové, Heleně Jáchimové a Anně Nejedlé. 86 let života slavily: Žofie Heimová, Marie Teplíková.

Kulatých 85 let života dosáhli: Josef Šmída, Marie Kvasničková a Božena Wernerová. O rok méně bylo Antonii Kopecké, Aloisii Picurové, Kristině Košátkové, Antonii Menzlové a Marii Przybylské. 83 let se dožilo hned 9 občanů a občanek: Ella Michlová, Berta Steinerová, Vlastimil Tesař, Růžena Vlnasová, Libuše Bartošová, Melita Rossnerová, Františka Hromová, Matylda Šillerová, Marie Zytová. Také těch, kterým bylo v tomto roce 82 let, je 8: Anna Přibylová, Albín Rehwald, Růžena Házlová, Josef Lindner, Anna Husáková, Vojtěch Novák, Štěpánka Faurová, Helena Báčová, Kamila Štěpánková.

Kulaté jubileum 80 let se dožili: Karel Rytíř, Jan Slavík, Karel Prchal. 79 let bylo Marii Odehnalové, Anně Eskové, Františku Höhnlovi, Vilemíně Prchalové. 78 let se dožili: Božena Ryndová, Albert Lindner. 77 let měla Miroslava Štočková, 76 let pak Lidvina Goldammerová a Anna Esková.

75 let se dožili: Florian Weikert, Rudolf Pospíšil, Jan Urban. O rok míň bylo Marii Červinkové, Marii Kunzové, Růženě Höhnlové. Josef Cejnar se dožil 73 let. Osmi občanům bylo v tomto roce 72 let: Emilii Strejčkové, Růženě Peschkové, Anně Knězové, Anně Drápalové, Arnoštce Hlaváčové, Aloisii Zenkerové. 71 rok bylo Arnoštu Lenzovi, Anně Weikertové, Aloisu Mikešovi, Jarmile Smejkalové, Věře Lenzové, Janu Zenkerovi.

Dalších kulatých 70 let se dožili: Adolf Krejča, Marie Frančová, Marie Šnaidrová, Libuše Bendlová, Antonie Slavíková, Gisela Najmanová, Josef Mikeš, Iljana Mikešová, Anna Chadimová. 68 let bylo Oldřichu Olešovi, 66 let Marii Linkové.

Dalším se veřejně gratulovalo pouze, pokud dosáhli 65 a 60 let. Pětašedesátníků bylo rovněž 8: Marie Krejčová, Vlasta Ryzková, Richard Gudera, Teodora Dvořáková, Jaroslav Vlček, Irina Jaková, Irena Burzová.

A konečně uvádíme 10 šedesátníků naší obce: Karel Hnát, Robert Piwko, Hildegard Schusterová, Otakar Karásek, Jaroslav Laštovka, Libuše Šindelářová, Gertruda Reichová, Věra Sassmannová, Bedřich Sassmann, Arnoštka Kubicová.

Obvyklá zpráva oddělení matriky obce Pernink: k 31. 12. 1991 bylo v obci trvale přihlášených obyvatel [nečitelně: počet]. V témže roce se zde narodilo [nečitelně: počet] dětí, zemřelo [nečitelně: počet] občanů /údaj je poněkud zkreslen tím, že obyvatelé Domova důchodců jsou zde trvale přihlášeni bez ohledu na to, že sem přišli svůj život pouze dožít/. Svateb se zde uskutečnilo [nečitelně: počet].

Až potud zápis na události všeho druhu značně bohatého roku 1991. Možná, že jsme něco vynechali, něco přehlédli nebo nepovažovali za důležité, aby bylo hodno zápisu do kroniky. Budoucnost dopomůže, aby se doplnilo vše, co stojí za záznam pro příští časy, kronika je v tomto ohledu benevolentní — připouští, aby čas od času přijala záznam „z minula", jak ostatně se už hned od začátku psaní Kroniky perninské stalo zvykem. Text tohoto záznamu byl předán obecní radě v Perninku dne 15. září 1992, kaligraficky dokončen dne 14. prosince 1992. Veškerý text je autorizován. — člen OZ · místostarosta · kronikář · starosta obce

Rok 1992

Zápis

do druhého dílu Kroniky perninské, který pokračuje rokem 1992:

Kroniku nadále vede dosavadní kronikář a badatel historie Krušnohoří Vítězslav Bartoš. Využívá dokumenty obecního úřadu Pernink a záznamy místních událostí, dále archivní a jiné dostupné prameny.

Zápisy tvoří především záznamy ze zasedání obecního zastupitelstva, uvedené přesně tak, jak je schválili ověřovatelé, bez jakýchkoli úprav či zkreslení.

15. zasedání OZ — 22. ledna 1992

1./ Doplnění obecního zastupitelstva

V souladu se volebním zákonem bylo doplněno uprázdněné místo ve volební straně OF a NSS. Losem byl vybrán Vojtěch Staša, neboť měl stejný počet hlasů jako další náhradník Jiří Jindra. Starosta provedl los ze dvou obálek v přítomnosti ověřovatelů. P. Staša byl prohlášen za člena zastupitelstva a vyzván ke složení slibu.

2./ Půjčka na prodej domů

• /usn. 1/15/92/ — OZ souhlasí s poskytnutím půjčky p. Holubovi na koupi domu čp. 333 ve výši 50 % odhadní ceny.
• /usn. 2/15/92/ — Projednán způsob odložení splácení 50 % ceny domu. Požádá-li o odložení až po 29. únoru, bude připočtena pokuta 1 % měsíčně z původní částky, každý další měsíc o 1 % vyšší.
• /usn. 3/15/92/ — Notářské poplatky budou kupujícímu poskytnuty prominutím posledních splátek půjčky, nejpozději ve splátkách roku 1994.
• /usn. 4/15/92/ — Slevy z ceny domů budou poskytnuty tam, kde odhady byly z různých příčin nadhodnoceny, na základě opraveného odhadu příslušného znalce.

3./ Transformace Technických služeb

• /usn. 5/15/92/ — OZ souhlasí s vypsáním konkursu na prodej TS formou postupného odprodeje, přičemž bude v základě požadovat smluvní zajištění:
• odvozu TKO včetně H. Blatné a Potůčků,
• údržby veřejného osvětlení,
• zimní údržby silnic.

Další zpřesnění provede komise ve složení: Dáňa, Holý, Rýneš, Stradiot, Svoboda, Vačkář do konce ledna, zejména ohledně stanovení podmínek smlouvy. Komise se sejde na schůzi obecní rady.

4./ Bytový fond

• /usn. 6/15/92/ — OZ pověřuje správou obecního bytového fondu Obecní úřad, starosta obce bude koordinovat přechod správy s PBH.
• /usn. 7/15/92/ — OZ svěřuje správu a provoz ubytovny v prostorách bývalé klubovny v budově školní jídelny sdružení RPDŠ, které bude obecnímu zastupitelstvu předkládat vyúčtování ke kontrole.

5./ Princip prodeje nebytových domů a majetku obce, respektive domů, které se stanou majetkem obce

• /usn. 8/15/92/ — přednost mají:
• a/ nájemníci bytů v těchto domech k 15. 5. 1991
• b/ nájemníci nebytových prostor k 15. 5. 1991
• c/ perninští občané k 15. 5. 1991, kteří dosud nekoupili z majetku obce Pernink žádný dům. Ve všech případech bude požadována cena podle staré vyhlášky.
• d/ perninští občané k 15. 5. 1991, kteří již dům z majetku obce koupili.
• e/ další — cena bude požadována podle nové vyhlášky.

Usnesení zajišťuje, aby byla zachována zásada, že za zvýhodněných podmínek může každý perninský občan koupit pouze jeden dům. Zastupitelstvo bude vždy rozhodovat o prodeji podle zákona o majetku obcí. Kupující bude muset respektovat závazky a požadavky obce, vážící se ke každému domu. U nebytových domů budou poplatky připočteny k ceně domu.

6./ Obytné domy

• /usn. 9/15/92/ — domy čp. 11, 19 a 101 budou znovu nabídnuty k prodeji perninským občanům za podmínek platných pro prodej domů. Uzávěrka nabídek bude měsíc po vyvěšení.

7./ Pozemky

• /usn. 10/15/92/ — pozemky z majetku obce sousedící s nemovitostmi občanů jim budou prodány. Při střetu více zájemců a dalších sporných případech bude rozhodovat OZ a stanoví další principy.

8./ Prodej domu čp. 62

• /usn. 11/15/92/ — OZ souhlasí s prodejem domu čp. 62 na st. parcele 452 manželům Piwkovým za cenu 171.520 Kčs. Zvýšené poplatky oproti staré vyhlášce uhradí obec.

16. zasedání OZ — 25. března 1992

1./ Transformace TS

Starosta seznámil OZ s výsledkem předcházejícího hlasování konkursní komise pro transformaci TS — a to odprodejem pánům I. a T. Dáňovým a panu Löfflerovi.

• /usn. 1/16/92/ — obecní zastupitelstvo souhlasí s výsledkem konkursu na postupný odprodej TS dle jednání komise pro transformaci z 25. 3. 1992.

2./ Prodej nemovitostí

V diskusi o prodeji pozemků byla řečena nutnost zpracování či obnovení územně regulačního plánu, upřesnění záměrů s jednotlivými pozemky a objekty. Dále stanovení velikosti pozemku pro individuální výstavbu a podnikání. Byly projednány návrhy obecní rady k této věci a k prodeji nebytových domů.

• /usn. 2/16/92/ — při prodeji pozemků k podnikání bude požadováno předložení podnikatelského záměru a garance jeho uskutečnění.
• /usn. 3/16/92/ — při prodeji domů bude požadováno zachování pronájmu nebytových prostor na dobu pěti let současným uživatelům.
• /usn. 4/16/92/ — OZ souhlasí s prodejem objektů: stavby na st. parc. 733, st. parc. 395, st. parc. 280 a st. parc. 273 — vše podle přijatých principů; dále souhlasí s opravou stavby na st. parcele 302.

3./ Doplnění OZ

• /usn. 5/16/92/ — na základě prohlášení p. Jiřího Jindry stran odmítnutí vykonání slibu vyslovuje mu OZ ztrátu mandátu. Vyzván bude další náhradník, Ota Karásek.
• /usn. 6/16/92/ — p. Vojtěch Staša bude opětovně vyzván ke složení slibu, respektive k vyjádření o svém členství v obec. zastupitelstvu.

4./ Počet pracovníků obecního úřadu

• /usn. 7/16/92/ — OZ souhlasí s počtem dvou pracovníků stavebního úřadu a s celkovým počtem pracovníků obecního úřadu šest.

5./ Výše dotace Okresního úřadu

• /usn. 8/16/92/ — OZ bere na vědomí výši dotace OÚ: 2.486.500 Kčs a pověřuje obecní radu, spolu s pí. Ruterleovou a p. Svobodou sestavením rozpočtu.
• /usn. 9/16/92/ — Obecní zastupitelstvo souhlasí s převzetím majetku s. p. PBH Pernink ke dni 30. 6. 1992 obcí, jako podkladem pro další jednání o delimitaci podniku. Zároveň garantuje všem zaměstnancům PBH naplnění jejich pracovněprávních nároků.

17. zasedání OZ — 27. dubna 1992

1./ Jmenování ředitele ZŠ

Na základě požádání členů SNK bylo s přítomnými učiteli a p. Zajíčkem /SRPDŠ/ prodiskutováno jmenování ředitele základní školy v Perninku. Informaci o jmenování p. J. Svobody ředitelem ZŠ od 1. 8. 1992 podal starosta obce, p. ing. Stradiot, přičemž současně objasnil předcházející proceduru s jmenovaným spojenou. Na dotazy z řad učitelů /pí. Ceková a Kunstová/, z jakých důvodů obec podpořila p. Svobodu, přičemž podle sdělení p. Veličky /rovněž učitel a současně člen obecní rady — pozn. kron./ mělo podpořit stanovisko učitelů, dále zda rozhodnutí Školského úřadu bylo uvedeno po projednání s obecním úřadem, p. starosta sdělil důvody, že p. Svoboda je zejména místním občanem, mladý a mužského pohlaví /sic! k tomu poslednímu důvodu — pozn. kron./ Pan místostarosta Vačkář připomněl rozhovor s panem Veličkou o dalších domnělých uchazečích o místo ředitele.

V otázce rozhodování sdělil p. starosta, že podle systému konkursního řízení měli učitelé svůj mandát, přičemž stanovisko učitelů jako součást zápisu jednání SRPDŠ bylo prezentováno při jednání obecní rady před konkursem. Obecní úřad je orgánem státní správy /respektive obecní rada — pozn. kron./, je tedy výkonným orgánem samosprávy; obec sama pak /respektive obecní zastupitelstvo — opět pozn. kron./ je rozhodujícím orgánem samosprávy.

V další diskusi, které se zúčastnily pí. Zahrádková, pí. Ceková a p. Zajíček, byly vzneseny dotazy a připomínky v tom smyslu, že o věci mělo jednat obecní zastupitelstvo, dále proč byl konkurs anulován, když se hlasování zdrželi zástupci ČSI a ŠÚ; obec by měla hájit zájmy rodičů a učitelů — to byla prozatím poslední připomínka se strany diskutujících. Pan starosta odvětil, že obecní rada představuje paritní zastoupení stran obecního zastupitelstva,

podrobnosti konkursu vysvětlil Školský úřad. Obec pak vychází z obecných hledisek, kdežto učitelé vycházejí jistě zejména z hledisek profesních, přičemž měl každý svůj hlas. Stanovisko p. starosty podpořil člen OR p. Holý v tom smyslu, že při rozhodování obecní rada hledí na co nejlepší řešení. Tuto část diskuse uzavřel p. Rýneš názorem, že obecní zastupitelstvo by mělo hájit zejména zájmy rodičů a učitelů.

Z veškerého jednání vyplynulo, že zástupci učitelů se přišli informovat o celé záležitosti a jejich informovanost byla obecně malá. V další části diskuse sdělila pí. Procházková, že v Potůčkách byl ředitel potvrzen obcí, pí. Uttlová /dosavadní ředitelka ZŠ — pozn. kron./ se zasloužila o rozvoj školy. Pí. Kunstová kritizovala fakt, že jmenování ředitele předcházelo odvolání. P. Svoboda, /který se dostavil do zasedání během diskuse — pozn. kron./, sdělil, že jmenování bylo zasláno do školy, které po domluvě s pí. ředitelkou bylo dnes /tedy 27. dubna t. r./ oficiálně sděleno. P. starosta vyjádřil stanovisko, že na časovém postupu jistě nezáleží, pokud se jedná o datu 1. srpna. Stanoviska OR byla presentována jednak při konkursu, dále pak na předchozí schůzi po vyjádření ŠÚ, že pí. Uttlová nebude jmenována do funkce ředitelky, takže je možno uvažovat o dalších kandidátech. OR má možnost každou záležitost konzultovat s členy OZ — ona sama tak učinila, což by členové OZ měli mít na zřeteli.

Další dotazy vyvolaly diskusi, jaké byly výhrady k pí. Uttlové /dosavadní ředitelce ZŠ — pozn. kron./: p. starosta odpověděl, že kromě členství v KSČ to byla zejména neznalost některých základních předpisů. Pí. Grosová /členka OR — pozn. kron./ se vyjádřila, že jednání Školského úřadu jí připadá urážlivé. P. starosta toto stanovisko potvrdil, ovšem chápe je s hlediska těžko vymahatelného slibu mlčenlivosti OR — viz sféra z „jasného“ jmenování p. Vímr ředitelem. Kromě toho podle sdělených údajů není těžko jméno další kandidátky vydedukovat, jeho znalost je pak pro potřebu OR nepotřebná. Šlo o princip, zda vlastně zaujmout k věci neutrální stanovisko.

Pan Zajíček prohlásil, že ŠÚ neoznačil včas jména kandidátů a složení komise bylo zasláno Školskému úřadu a vyvěšeno na úřední desce. Pak navrhl hlasovat o stanovisku OZ k celé záležitosti a vytvořit tak obraz o konání obecní rady s případným stanoviskem odvolat p. Svobodu. Celá záležitost pak bude stejně v rovině doporučení ŠÚ. V diskusi vzešla i myšlenka, že k záležitosti by se měli vyjádřit i voliči. P. starosta prohlásil, že by to musela být záležitost konání — např. po žádosti 52 voličů obce — tato otázka však dosud není upravena zákonem.

2./ Další záležitosti, /po odchodu nečlenů OZ/:

• /usn. 1/17/92/ — OZ schvaluje rozpočet na rok 1992 a výsledky hospodaření za rok 1991.
• /usn. 2/17/92/ — OZ přijímá demisi p. Vojtěcha Staši.
• /usn. 3/17/92/ — OZ souhlasí s likvidací státního podniku PBH Pernink a s převodem movitého a nemovitého majetku obci. Současně:
• propouštění zaměstnanců bude provedeno v souladu se zákonem,
• prodej přebytečného materiálu bude proveden formou aukce,
• finanční prostředky z prodeje budou použity na úhradu závazků podniku,
• nemovitosti v území obcí Abertamy, Horní Blatná a Potůčky budou převedeny těmto obcím,
• garsoniér v Potůčkách bude převeden obci Potůčky.
• /usn. 4/17/92/ — OZ schvaluje vyhlášku o pravidlech volební kampaně.
• /usn. 5/17/92/ — OZ souhlasí s prodejem domu čp. 247.
• /usn. 6/17/92/ — OZ souhlasí s prodejem domů čp. 77 a čp. 79.
• /usn. 7/17/92/ — OZ souhlasí s prodejem pozemku p. p. 75/2.
• /usn. 8/17/92/ — OZ souhlasí s přepisováním splátek u domů prodaných dle usnesení OZ.
• /usn. 9/17/92/ — OZ souhlasí se založením svazku pro vodní hospodářství.
• /usn. 10/17/92/ — OZ souhlasí s prodejem pozemků podle podmínek, které budou předloženy VaK.

18. zasedání OZ — 13. května 1992

1./

V úvodu jednání byl po složení slibu prohlášen za člena OZ Otakar Karásek.

2./ Prodej domů

• /usn. 2/18/92/ — Na prodej nebytových domů byly stanoveny další podmínky, doplňující již dříve dané body pro prodej domů z majetku obce:
• při prodeji nebytových domů s byty v přednostní nabídce bude poskytnuta bezúročná půjčka ve výši 50 % prodejní ceny na dobu 3 let, splácená maximálně v ročních splátkách podle uzavřené smlouvy o půjčce.
• smlouva o prodeji musí být uzavřena do konce následujícího měsíce po schválení prodeje OZ oproti složené částce, pokud nebude zvláštních překážek ze strany obce.
• ve smlouvě bude obsaženo předkupní právo obce na objekt po dobu 3 let.
• /usn. 3/18/92/ — Vzhledem k nejasnostem kolem pozemků nebyl zatím schválen prodej objektu na s. p. 395.
• /usn. 4/18/92/ — OZ schvaluje: prodej domu čp. 273 se s. p. 357 p. J. Holému za částku 56.763 Kčs + notářské poplatky a další úkony spojené s převodem. Ve smlouvě bude dána podmínka poskytování služeb pro údržbu BF a zachování přístupu přes p. p. 255/1.
• /usn. 5/18/92/ — OZ schvaluje prodej domu čp. 80 se s. p. 161 p. Miloši Václavíkovi za částku 238.970 Kčs + notářské poplatky a další úkony spojené s převodem. Ve smlouvě bude podmínka zachování nájmu bytů, nebytových prostor a volnost přístupu na s. p. 161 pro dům čp. 106 a garáž na s. p. 160. Smlouva bude uzavřena po sdělení Okresního archivu a výpisu z Pozemkové knihy.

3./ Nabídky

P. Hora, zástupce firmy Medianova prezentoval možnost pořízení leteckého snímku obce za cca 2.600 DEM s možností složení zálohy 1.000 DEM na 1 rok. OZ se vyjádří do 15. 6. t. r.

P. Petr Tůma — za majitele firmy Indubau seznámil OZ s plánem výstavby hotelu Skicentrum — a p. Grund s plánem výstavby rekreačního zařízení. OZ po posouzení návrhů vysloví stanovisko s tím, že pozemky zatím lze prodávat jen po absolutním vyloučení možnosti vznesení restitučních nároků.

P. Naňka vznesl dotaz ke vzhledu uvažovaného projektu — bude součástí arch. návrhu a garance staveb, což OZ všeobecně požaduje.

4./ Prodej materiálu

• /usn. 6/18/92/ — byl stanoven následující postup: p. Naňka zajistí orientační ohodnocení, OR pak stanoví definitivní ceny — ve výši minimálně 90 % cen současných — s možností slev na jakosti, prodej se uskuteční dne 23. 5. t. r. od 10 hodin podle pořadí došlých zájemců. Přítomni budou pánové ing. Stradiot, Vačkář a Dáňa.

5./ Prodej nebytových domů

Starosta informoval o nabídce realitních kanceláří na aukční prodej nemovitostí. Prodej nebytových domů nejvyšší nabídce bude nadále prováděn formou obálek.

6./ Další

• /usn. 7/18/92/ — OZ eviduje žádost manželů Sassmanových o byt a nesouhlasí s přednostním přidělením bytu t. č. v nájmu manželů Petrášových s ohledem na množství podaných dalších žádostí a faktu prodeje čp. 2 manželům Petrášovým.
• /usn. 8/18/92/ — OZ souhlasí se zvýšením příspěvku OZS na EKG o 5.000 Kčs.
• /usn. 9/18/92/ — OZ schvaluje prodej valníku AVIA PBH Pernink p. Soukupovi vzhledem k podané žádosti a jako jedinému zájemci při řízení 27. dubna podle nařízení vlády ČR č. 139/91. Podle téhož usnesení mohl prodej provést ve své pravomoci p. Přiklopil do usn. OZ č. 3/17/92.

19. zasedání OZ — 25. června 1992

1./ Převod majetku

• /usn. 1/19/92/ — OZ registruje žádost p. F. Jindry o koupi některého z domů čp. 104, 181, 183 a 79, který není v majetku obce. Současně registruje žádost manželů Chlupáčových o koupi domu čp. 104. OZ rovněž souhlasí s prodejem čp. 258 na st. p. 63 /Meinlova ulice/ za cenu 135.629 Kčs a s prodejem dopravních prostředků za 540.645 Kčs, DKP za zůstatkovou cenu podle podmínek usnesení OZ 1/16/92 + notářské poplatky a další úkony spojené s převodem pánům Dáňovým a Löfflerovi, dále s prodejem objektu na st. p. 395 s touto parcelou p. Stašovi za 7.237 Kčs s podmínkou zachování přístupu na část pozemku ohraničenou p. p. 2459/1 a 2594/1 a severní stranou objektu podle usnesení 2/18/92 + notářské poplatky a další úkony spojené s převodem. Rovněž souhlasí s darováním čp. 21 na Rybné p. R. Hauserovi, který zaplatí pouze převodní poplatky.

• /usn. 2/19/92/ — OZ schvaluje žádost o bezplatný převod čp. 10 obci.

2./ Další

• /usn. 3/19/92/ — Obec neobjedná letecké snímkování u fy Madia-Nova.
• /usn. 4/19/92/ — OZ schvaluje vyhlášku OR z 3. 6. 1992 o evidenci zdrojů znečištění.
• /usn. 5/19/92/ — OZ prohlašuje, že dosud neprovedený odhad na čp. 80 je překážkou se strany obce k uzavření kupní smlouvy podle usnesení OZ 5/18/92.
• /usn. 6/19/92/ — OZ projednalo návrh p. Rokyty — kompenzace nepoložení podkladové lepenky nátěrem střechy; vzhledem k tomu, že návrh nepodpořila většina OZ, zůstává v platnosti rozhodnutí OR 4/42/92.

3./ Různé

P. místostarosta Vačkář komentoval vydání č. 15 Necenzurovaných novin — /byl v nich zveřejněn údajně ověřený seznam spolupracovníků bývalé St. bezpečnosti, v němž se ocitla čtyři jména místních občanů — pozn. kron./

• /usn. 7/19/92/ — OZ přijímá závěry z jednání s firmou Billerbeck.
• /usn. 8/19/92/ — OZ udílí souhlas k umístění provozovny pensionu v čp. 233 a kanceláře půjčovny aut v čp. 265 na základě ústních projednání.
• /usn. 9/19/92/ — OZ schvaluje prodej čp. 183 se st. p. 81 podle podmínek usnesení 2/18/92 za 301.343 Kčs + notářské poplatky a další úkony spojené s převodem JUDr. Janischovi, který zaplatí nájemné za IV. Q. až VI. 92 dle vyhlášky 585/90 Sb.

20. zasedání OZ — 5. srpna 1992

1./ Privatizace zdravotnictví

Do 7. září t. r. má být podán základní projekt privatizace organizacemi. Obec požádala o převod OZS a lékárny a bude reagovat na projekt. Případný konkurenční projekt musí být předložen do 7. října t. r.

2./ Prodej domů

• /usn. 1/20/92/ — OZ schvaluje prodej domu čp. 181 pí. Konvalinové za Kč 138.390. P. Karásek se zdržel hlasování. Dále schválen prodej objektu na st. p. 794 a st. p. 280 p. Rödlovi za 1.638.888,50 Kčs s tím, že smlouva bude uzavřena do 31. 8. 1992. V případě odmítnutí bude projekt převeden p. Hambergerovi z Nové Role — jedinému dostavivšímu se zájemci z řad dalších zájemců. Na všechny tyto prodeje se vztahují další obecné podmínky schválené obecním zastupitelstvem k prodeji domů.

• /usn. 2/20/92/ — O zájem o dům čp. 104 projevili rodiny Guderových a Chlupáčových. Nedohodly se na společném nákupu, proto OZ rozhodlo vyčkat do příštího týdne na případné dražební řízení.

3./ Další

• /usn. 3/20/92/ — p. Karásek navrhl zřízení stavební komise na příštím zasedání OZ.

Starosta informoval OZ o jednání se SBD Pernink ohledně měřičů tepla a teplé vody. Vzhledem k nejistotám ohledně převodů bytů družstvo nemůže potvrdit půjčku, na které bylo dohodnuto 3. června. Bude instalováno pouze ústřední topení dle vyhlášky 186/91.

21. zasedání OZ — 21. října 1992

1./ Prodej domů

• /usn. 1/21/92/ — OZ schvaluje:

1. prodej domu čp. 104 /st. p. 189/ manželům Chlupáčovým za 352.000 Kčs,
2. prodej domu čp. 21 p. Häuserovi,
3. změnu ceny domu čp. 80 na 144.098 Kčs + poplatky v důsledku chyby v předchozím usnesení 5/18/92.

2./ Stavební komise

Projednána příprava vyhlášky o regulaci některých stavebních úprav. Dobrovolníci do komise: Karásek, Holý, Dáňa.

3./ Prodej domů

• /usn. 2/21/92/ — OZ schvaluje prodej čp. 271 /st. p. 359/ a garáže /s. p. 491, bývalá pekárna/ p. Hazuchovi za 292.336,90 Kčs.

4./ Informace

Starosta informoval o jednání ohledně založení VSOK.

5./ Podpora privatizačního projektu

• /usn. 3/21/92/ — OZ schvaluje podporu privatizačních projektů: MUDr. J. Pazdiora pro OZS a Mgr. Plecitá pro lékárnu.

6./ Oslavy 460. výročí založení města Perninku

Přípravný výbor se sejde 26. října — Karásek, Kistan, Svoboda, Velička, Vačkář.

7./

Informace starosty o podnětech p. Karáska byly vzaty na vědomí.

22. zasedání OZ — 5. listopadu 1992

1./ Privatizace VaK

Projednána účast obce ve VSOK a navrhované stanovy. Vzhledem k zachování cen vody a stavu zařízení navrženo uzavření smlouvy o provozu zařízení pro vznikající akciovou společnost.

• /usn. 1/22/92/ — OZ nesouhlasí s účastí obce ve VSOK.

2./ Privatizace OZS

• /usn. 2/22/92/ — OZ deleguje starostu na jednání privatizační komise 9. listopadu t. r. se stanoviskem dle usnesení 3/21/92.

3./

• /usn. 3/22/92/ — OZ schvaluje vyhlášku o regulaci některých stavebních úprav.

4./

• /usn. 4/22/92/ — OZ schvaluje navýšení rozpočtu ZŠ o 70.000 Kčs v případě, že pojistné plnění na opravu podlahy tělocvičny nebude letos vyplaceno.

5./ Různé

P. Svoboda informoval o plánu správy tělocvičny a školní ubytovny po nabytí právní subjektivity. Informoval i o posypu silnic v zimě.

• /usn. 5/22/92/ — SÚS a dopravní odbor budou pozváni k jednání o posypu silnic; p. Kistan a p. Svoboda se jednání zúčastní.

P. Svoboda dále požádal o zvýšení poplatků za ubytování a přísnější kontrolu parkovišť a porušování zákazu stání.

P. Kistan navrhl změnu usnesení ohledně prodeje nebytových domů, konkrétně předkupního práva obce. Diskuse objasnila, že tento bod platí tam, kde dům kupují nájemníci se svým předkupním právem. Navrhl i úpravu splátek u domů.

• /usn. 6/22/92/ — OZ schvaluje změnu splátek u domů dle usn. 3/15/92 — notářské poplatky a poskytnuté slevy budou započteny ve splátkách za rok 1992 nebo 1993.

P. Dáňa navrhl prověřit osud desek z hrobky rodiny Meinlů; bude prověřen OÚ. Navrhl i vyhodnocení sběru popelnic; dle usn. OR 3/50/92 má OR provést vyhodnocení, jak starosta informoval, a navrhl to učinit na zasedání OZ.

• /usn. 7/22/92/ — Popelnice v obci Pernink se stávají majetkem občanů; popelnice v H. Blatné a Potůčkách budou převedeny těmto obcím.

Občanům, kteří podle evidence likvidují odpad jinak než v popelnicích, bude zaslán dopis s dotazem na konkrétní způsob likvidace odpadu.

V další diskusi bylo probráno využívání veřejného prostranství. Závěrem diskuse bylo vydání vyhlášky:

• /usn. 8/22/92/ — OZ schvaluje vyhlášku o užívání veřejného prostranství podle formulace obecních vyhlášek o místních poplatcích. Sazba za užívání prostranství pro prodejní stánky je 5 Kčs/1 m² za den. OR bude specifikovat prostranství a pravomoci k vydávání souhlasu k užívání.

23. zasedání OZ — 16. prosince 1992

1./ Místní poplatky

Byly diskutovány návrhy vyhlášek o poplatku za užívání veřejného prostranství a přechodného pobytu. Z původně navrhovaných bodů byl schválen pronájem prostranství k umístění stánků a kompetence orgánů obce. Dále byla upravena vyhláška o poplatku za lázeňský a rekreační pobyt.

• /usn. 1/23/92/ — OZ schvaluje vyhlášku o užívání veřejného prostranství. Sazba je 5 Kčs/m²/den k umístění stánku; umístění do 14 dnů povoluje starosta, na delší dobu OR.
• /usn. 2/23/92/ — OZ schvaluje změnu v sazbě poplatku za lázeňský a rekreační pobyt na jednotnou částku 4 Kčs za osobu a den.

2./ Použití koeficientu u daně z nemovitosti

Bylo široce diskutováno o použití snížení sazby domovní daně a vzorová vyhláška OkÚ. Bylo schváleno snížení daně v některých částech obce.

• /usn. 3/23/92/ — OZ schvaluje použití koeficientu 0,3 v části Bludné a Lesík, dále v okolí čp. 221 Velflínská ul. a 345 Nádražní ul. a toto upravuje vyhláškou.

3./ Posyp silnic

• /usn. 4/23/92/ — OZ bere na vědomí zprávu o zajištění posypu silnice Nejdek — Potůčky kaménky. Dle dohody s SÚS /jednání byl přítomen i p. Vejražka/ bude poukazováno obcí zálohově 40.000 Kčs.

4./ Prodej pozemků

Byl diskutován způsob prodeje, OZ navrhuje upřednostnit místní stavebníky rodinných domků. Prodej zahrad dle předchozích usnesení.

5./ Další

• /usn. 5/23/92/ — OZ děkuje sponzorům obecní tomboly a bere na vědomí zprávu o jejím vyúčtování.

• /usn. 6/23/92/ — OZ bere na vědomí zprávu Okr. úřadu vyšetřování Policie ČR ke stavebním úpravám čp. 62.

• /usn. 7/23/92/ — OZ schvaluje poukázání částky 5.000 Kčs na provoz lyžařské magistrály HS Boží Dar.

Na devíti zasedáních v roce 1992 se rokování obecního zastupitelstva nezúčastnili:

Rok 1992 byl ve znamení různých organizačních proměn: obec převzala správu bytů od 1. II., správu kotelny od 1. VIII. t. r. Současně byla k 31. VII. ukončena činnost PBH. Také TS přešly k 1. VII. do privátních rukou. V základní škole nastoupil k 1. VIII. nový ředitel a to p. Josef Svoboda.

Kulturních a společenských akcí bylo nepatrně, konal se pouze obvyklý myslivecký ples a ples SRPDŠ. Také v oblasti sportu lze zaznamenat akci, jež se rok co rok tradičně opakuje: Memoriál Milana Sedláka. Turnaj se uskutečnil 20. června za účasti 3 družstev.

Významnou akcí celorepublikového charakteru byly volby do FS a ČNR, které se uskutečnily ve dnech 5. a 6. června t. r.

Dne 26. dubna se uskutečnila historická jízda vlakem, který zamířil z Lipska přes Plavno a Schwarzenberg do Potůčků a Karlových Varů, aby pak pokračoval směrem na Vojtanov a Bad Brambach opět do Saska.

Z místních novinek lze zaznamenat otevření obchodu smíšeným zbožím v místnostech bývalého OSP, t. zv. Večerka, kde jsou k dostání potraviny po celý týden včetně neděle.

Základní škola uskutečnila tyto akce /podle zást. řed. V. Surové/: v měsících únor až červenec přednášku HS, výstavbu skleníku, výstavbu doskočiště, týdenní doškolovací výcvik v plavání v Náchodě, prázdninový putovní tábor. V říjnu to byla výstava dětských prací na obecním úřadě, v listopadu pak den otevřených dveří školy k výročí založení obce a vernisáž výstavy o historii města Pernink, v prosinci se uskutečnil vánoční koncert, vystoupení rp v Domově důchodců a ozdobení stromu pro zvířátka.

Počasí

bylo neobyčejně vlídné — pramálo sněhu v lednu a únoru zabránilo obvyklému pořádání lyžařské ligy VŠSE z Plzně, /akce byla přesunuta do areálu Edvard/. Jaro přišlo velmi brzo a tentokrát se vyznačovalo minimálními ranními mrazíky, což dopomohlo velké úrodě jahod a rybízu /tyto dvě plodiny se zde s úspěchem pěstují již drahnou dobu/.

Celé léto bylo překrásné, hodně slunce — ještě 31. srpna bylo 20° C, avšak už 1. září se náhle ochladilo a zavěstilo, že zima tentokrát přijde brzo a bude ostře „kousat“.

První ranní mráz byl již 7. IX. a to −3° C; tyto mrazíky se opakovaly až do 10. IX., pak se počasí poněkud umoudřilo, ale již 9. X. znovu zahrozil ranní mráz a 10. X. dokonce napadl první sníh! Sice brzo roztál, ale již 24. X. padal znova a napadlo ho tolik, že v neděli plných 8 hodin nemohly vyjet autobusy na pravidelných linkách! Nicméně opět nastala obleva, ale mrazy se už hlásily pravidelně okolo −4° C. Další sníh napadl až 25. listopadu a 1. prosince. V době od 8. do 12. XII. napadlo už přes 20 cm nového sněhu, avšak od středy, 16. prosince vznikla neobyčejná teplotní inverze na celých horách, provázena překrásným slunečným počasím a teplem kolem 5° C během dne. Tato inverze, nevídaná svým trváním, se udržela až do 30. prosince — v noci sice klesla teplota pod −12° C, přes den však se vyšplhala na −2° C až na +1° C. Dne 28. prosince jsme dokonce zaznamenali nejvyšší tlakovou výši v roce a to 1045 hP.

460 let obce

Zvláštní akcí velkého významu byla oslava tohoto výročí. Než se o něm podrobně zmíníme, stojí za to uvést, co je napsáno v archivním kartonu č. 15, uloženém v Okresním archivu v K. Varech: Akce 400. výročí založení obce se konala v Perninku dne 17. VII. 1932, /pravé datum, t. j. 19. XI. nebylo tehdá prosazováno proto, aby slavnost se mohla odehrávat v létě za příznivého počasí a hlavně před stejnými oslavami 400. výročí v Horní Blatné, kde slavili svůj výroční den dne 7. VIII., vížící se na svátek jejich patrona, sv. Vavřince./ A tak jako přečasto v minulosti, i tady si zahrály svou roli věčné prestižní otázky a trumfování, kdo z koho.

Organizováním perninských slavností v r. 1932 byli pověřeni členové rady — p. St. Kreutzer, p. Rud. Solitzer, p. S. Zimmermann a p. W. Schmidt, kteří tvořili pro tyto účely komisi. O samotných slavnostech není mnoho zachováno, /další prameny budou v budoucnu podrobeny novému bádání/, pouze se zachovala brožura z pera dr. Johanna Endta, který vydal tuto cennou historickou literaturu pod názvem „Aus der Vergangenheit der Bergstadt Bärringen“. Jinak zřejmě Pernink se nechal zastínit mnohem bohatšími slavnostmi Horní Blatné, jak ostatně dokazuje film z této události.

1. výročí založení města v r. 1982 tehdejší MNV přehlédl — ani se o něm nikterak nezmínil — inu nebyl zájem zabývat se historií povýtce německého charakteru, /předsedou MNV byl tehdá Josef Válek — pozn. kron./. A tak to všechno měla napravit /a také napravila — pozn. kron./ slavnost 460. výročí, která se uskutečnila v Perninku ve dnech blízkých původnímu datu, danému hrabětem Jindřichem Šlikem — 28. a 29. listopadu 1992. Program byl pestrý a bohatý: byla instalována výstava „Historie obce“ v obřadní síni radnice s velkým ohlasem u diváků: na 12 panelech byly vystaveny především fotografie z minulosti, ale i ze současnosti, /černobílé reprodukce a barevné originály, vesměs autorství současného kronikáře/ a další některé zajímavé dokumenty a samozřejmě obě Kroniky perninské, v nichž si mohli návštěvníci zalistovat a nalézt, co je zajímá od samého počátku založení obce v r. 1532. Dále se uskutečnily 2 slavnostní mše svaté /jedna česká, jedna německá/, slavnostní program a obvyklá lidová veselice v hostinci „Plzeňka“, spojená s vepřovými hody. Rovněž vyšlo zvláštní číslo „Perninských novin“, kde na osmi stránkách byla zachycena minulost a přítomnost obce — to vše opět z pera současného kronikáře. Veřejnost byla podrobně informována i ve vysílání Českého rozhlasu /red. J. Urban/, článkem v Karlovarských novinách /red. Lht/ a Týdeníku Karlovarska. Akci doplnily ukázky historického šermu a výstava prací školních dětí k této příležitosti.

Dne 16. prosince 1992 byla schválena Ústava České republiky drtivou většinou 124 hlasů, /stačily jen 104 hlasy/.

Dne 31. prosince 1992 skončila Československá federativní republika rozpadem na dvě republiky: Českou republiku a Slovensko. Tím také skončilo vzájemné soužití, trvající 74 let s výjimkou 1939–45, kdy existoval Slovenský štát. Bohdá bude toto rozdělení jen a jen ku prospěchu oběma státům a národům!

Zápis

do Kroniky perninské za rok 1993, sepsaný kronikářem Vítězslavem Bartošem.

Tentokrát začínáme stať z minulosti obce s jednoduchým názvem

Škola

Jeden z prvních zájmů obce po hornictví a správě byl tento resort — tedy nikoliv jen jako budova, ale především jako instituce: veškeré prameny, jak nám je nabízejí různé archiválie, hovoří o tom, že ihned, jakmile byl vybudován v obci kostel /byl to onen, co Perninčané otevřeli roku 1538 v dobách, kdy ustalo rámusení stoup — občané jej totiž postavili naproti těmto stoupám, aniž si uvědomili, že jejich rachot znemožní veškeré konání bohoslužeb, takže nakonec museli zatlouci všechny troje dveře a vykopat na odlehlé straně nízký vchod do kostela/, přáli si občané, aby zde byly konány veškeré potřebné služby boží /šlo vesměs o občany evangelického vyznání/. Jenomže v té době neměli ještě žádného pastora, takže až do roku 1548 musel vykonávat nedělní bohoslužby /jindy se nekonaly, protože se intenzivně pracovalo od pondělka do pátku a v sobotu byl volný den pro nákup zboží a masa na celý týden/ jediný, kdo asi tehdá uměl číst a psát — totiž učitel. /Což je současně dokladem, kdy se v obci zahájilo pravidelné vyučování, to jest přinejmenším kolem roku 1538./

První Známý

kdo sloužil namísto pastora, /jak se můžeme v análech dočíst/ byl učitel Heinrich KOLLER /ještě roku 1568 působil jako svědek při uzavření jedné kupní smlouvy/. Anály ovšem neprozradily, kdo všechno sloužil mše před tímto Kollerem /první tři stránky zápisů v pozemkových knihách se ztratily/, takže Koller tudíž nebyl prvním učitelem už proto, že tuto funkci zastával až do roku 1596, kdy zemřel.

Další Učitelé

byl Nikolaus ULLMANN, který tuto funkci vykonával po dva roky. Poté pak rovněž na dva roky se stal kantorem syn místního pastora /už jej měli/, Samuel SCHWARZENBACH. Ten však už v roce 1600 nežil, protože

vdova po něm Anna je uváděna jako svědkyně při jakémsi křtu. Léta 1600 až 1607 nejsou nikde popsána co do učitelovy práce, až teprve roku 1608 je zaznamenán nástup nového učitele jménem Georg FRIEDRICH. Existuje o něm zápis, že roku 1624 koupil od svého švagra Hanse Droesslera dům čp. 119 — číslování je pozdějšího data, t.j. od roku 1771 — aby jej ještě téhož roku prodal manželce pastora Schwarzenbacha. Ještě v roce 1643 je Friedrich uváděn jako starý školmistr, avšak před svou smrtí už nevyučoval. Roku 1640 byl totiž povolán do Perninku Daniel BUTTENDORF jako školmistr, pocházející z Božího Daru, současně však byl pověřen i funkcí soudního písaře, /protože byl jedním z mála obyvatel, kdo uměl číst a psát/. Jako soudní písař se poprvé zapisuje do pozemkové knihy 22. července roku 1640. Dne 10. listopadu 1641 je jmenován /a zapsán do knihy/ jako

INSERVIENS ECCLESIAE ET SCHOLAE,

což znamená v češtině: sluha církve a školy. Působil zde až do 19. května 1652, kdy byl odvolán na základě protireformačních výnosů. Ještě stačil napsat do obecní matriky: „Hic habet finem cum baptismale ludi moderatoris Danielis Buttendorfii" /zde je konec s křtěním lidu Danielem Buttendorffem/.

Po něm převzal funkci učitele /a vlastně i pastora/ David BUTTENDORFER /shoda jmen, vůbec si nebyli příbuzní/, který vydržel na svém místě až do roku 1663, kdy byl rovněž vykázán z místa. Na jeho místo přišel jako učitel /i jako pastor — od vypovězení z Čech v roce 1653 protireformačním zákonem neměli v Perninku pastora ani faráře/. Jenže ani s tímto učitelem obec neměla štěstí — předtím byl v Abertamech, odkud si na něho podali stížnost, že je „haereticus malae famae" /zlořečený kacíř/. Jeho jméno bylo Christian DITTRICH. Podle občanů z Abertamy měl být zatčen a uvržen do okovů, což tento tajný evangelík včas rozpoznal a utekl do Saska. David Buttendorfer se však 30. května 1664 vrátil do Perninku, přestoupil na římsko-katolickou víru, což poznamenal i v matrice: „Den 30. May 1664: Bin ich David Buttendorfer Krichen und Schuldiener alhier zum Perniger auff Ihr Hoch: Durchl: zu Sachsen Gnediden Dekret wieder installiert worden".

Prováděl zde i křty a vůbec nahrazoval funkci faráře vedle své funkce učitelské. Je zaznamenáno, že 3. srpna 1676 spadl v Johanngeorgenstadtu do vody a utopil se. Tehdá však už nebyl školmistrem, poslední zápis jeho rukou byl uskutečněn v matrice roku 1671, dne 3. května 1672 byl naposledy činný jako soudní písař. Důvod skončení jeho činnosti se nikde neuvádí, ani příčiny jeho smrti. Asi šlo o pád do Blatenského potoka, který ani v Potůčkách není nikterak hluboký.

Další Školmistr

nastoupil do práce dne 31. května 1672, jmenoval se Johann Georg Nützelt, ale ani ten se v novém místě neohřál: již za měsíc jej obecní rada vyhodila jako podvodníka, protože uměl jen s bídou psát, a pozvala si na tuto funkci Georga Fickera, který nastoupil i do funkce soudního písaře ode dne 12. července 1672. Zajímavým faktem bylo, že do funkce školmistra byl obecní radou potvrzen až v roce 1674, byť ji zastával od počátku nástupu v roce 1672.

Dne 1. Ledna 1682

se stal novým soudním písařem Georg KRAUS, který byl potvrzen téhož roku jako školmistr. Je o něm známo, že zakoupil dne 1. května 1689 dům čp. 99 i s okolními pozemky za částku 86 florinů, což byla tehdá obrovská suma. Když tento Kraus zemřel, vdova po něm prodala dne 6. ledna 1692 celou usedlost svému švagrovi Johannu Pavlu Krausovi.

Novým Kantorem

se stal dne 3. května soudní písař Johann Neunrich DRUCKENBROT, /je zapsán do matriky jako křtitel své dcery dne 24. ledna 1695/. Další změna nastala na sv. Havla roku 1693, když byl jako nový školmistr Johann Christoph SCHUTZ, zprvu na zkoušku na jeden rok, /tak si to totiž přála ostrovská vrchnost/. Obec sice nebyla s jeho výkonem příliš spokojena, on však přesto ve svém postavení zůstal a to až do 25. května 1697, kdy zemřel.

14. Července 1697

se v obci objevuje jako učitel Johann Jakub AGRICOLA /Bauer/, o němž bylo známo, že vynikal neobyčejně krásným a lehko čitelným rukopisem, /ukázky jeho písma jsou reprodukovány v archivu této kroniky/. Roku 1705 byl jmenován sbormistrem chrámového zpěvu vedle dosavadní funkce kantora, varhaníka a školmistra kromě funkce soudního písaře. Z análů se dočteme, že mu po 11 letech nebyla vyplácena mzda za vedlejší funkce ani palivový deputát. Už předtím si na obci stěžoval, že od nástupu do služeb nedostal po sedm čtvrtí roku hotově ani krejcar.

Při Obnově Rady

a soudu dne 28. ledna 1712 bylo rozhodnuto, že bude do obce povolán a představen jako školmistr Johann Zacharias ENDT z Daru Božího a současně aby byl vzat do přísahy i jako soudní písař. Tento později významný činitel v obci se dne 8. října 1714 oženil s dcerou místního radního Georga

Reinwarta. Endtův význam byl především v tom, že věnoval kostelu na svůj náklad křtitelnici, /ta je v kostele dodnes/. Později pořídil za své peníze i varhany. Obýval dům čp. 88 a roku 1718 jej vyměnil s Johanem Georgem Günnelem za dům čp. 96, /čísla jsou uváděna pro orientaci podle pozdějšího číslování domů — pozn. kron./ Po jistých sporech s obcí, která nikdy nebyla ochotna platit povinné mzdy, bylo rozhodnuto, že Endt dostane ročně 32 florinů, 5 krejcarů a 2 pfenniky. Stalo se tak 24. června 1731, mzdu však obec proplatí až po Novém roce 1732. Endt zemřel roku 1742, 8. ledna.

V Období Let 1732 Až 1743

jsou v análech uváděna ještě dvě jména: Johann WALDOSTL, který už předtím vypomáhal Endtovi ve výuce dětí, jinak byl činný jako soudní písař — a Martin Leopold KUHLBRUNNER, který však vydržel pouhé dva roky: dne 14. července 1743 dostal výpověď.

Dalším Učitelem

se stal Franz Leopold Karel PARTHL, původem z Kovářské, rovněž velmi významná osobnost pro obec. Kantorem byl jmenován 3. března 1744, 24. dubna 1746 se oženil s místní krasavicí Annou Reginou Purkartovou. Soudním písařem Parthl nebyl, protože toto místo byl obsazeno Johannem Davidem Hofmannem a to od 1. května 1735 do 10. ledna 1759. Teprve 3. října 1761 obdržel Parthl i tento důležitý úřad. Kantorem byl až do své smrti /3. prosince 1798/. Byl majitelem domu čp. 195, který zakoupil i s pozemky dne 1. června 1752. Přes své velké přednosti měl i jisté nedostatky — přebíral postupně řadu úkolů v obci, což nebylo nadarmo vzhledem k touze po zisku. Tak například převzal úkol očíslování domů podle josefínského patentu, /číslování platí dodnes — šlo o domy čp. 1 až čp. 199/. Současně vedl matriku a samozřejmě i soudní písařství, takže na výuku dětí se mu již tolik času nedostávalo. Když situace byla už málem neudržitelná — v roce 1780 — musel Parthl slíbit radě, že objem prací soudního písaře natolik upraví, aby školní mládež nedoznala na výuce újmy. Parthl si počal vydržovat preceptora /název pro školního pomocníka/ s hudebními vlohami, protože bylo třeba, aby děti zpívaly na kůru kostela náboženské písně. Nicméně i zde docházelo k třenicím, které vyvrcholily tím, že dne 4. srpna 1783 vrchní panský inspektor přikázal obci, aby podala do Ostrova zprávu, zda Parthl už konečně dává preceptorovi peněžitý příspěvek. Předtím nabízel Parthl pouze stravu a zadarmo podnájem. Obec však vyžadovala, aby preceptor dostával ročně 12 florinů, které měl Parthl hradit z honorářů za výuku hudby, která byla už tehdy značně rozšířena, /velké množství dětí i dospělých se s oblibou věnovali této bohulibé činnosti.

Parthl však nebyl ochoten přispívat, takže se preceptor musel vystěhovat. Na jeho místo přišel Wenzel Junker, který byl jmenován 1. ledna 1783. Roku 1790 bylo ve škole 224 školních dětí, což bylo pro jednoho učitele příliš. Loketský soud rozhodl v roce 1798, že ve škole musí být dva učitelé. Jmenovali se Johann MUELLER a Florian SCHÖNHERR z Chodova /dnes již zaniklá vesnice Sejfy, resp. Rýžovna, která byla po roce 1945 zlikvidována — pozn. kron./.

2. Ledna 1801

se stal novým učitelem Johann OTT, který zde působil až do roku 1804, kdy odešel do Boru u Tachova. Po něm nastoupil Wenzel FELDKIRCHNER z Měděnce, poté Hieronymus TEUFEL z Oldřichova. Dne 26. ledna 1809 přišel do Perninku Johann KNOECHEL, který byl jmenován školmistrem 21. dubna 1814. Roku 1815 byl jmenován Josef STRÖHER, který zemřel 21. září 1826. Dne 1. února 1827 nastoupil Karel WETTENGEL a roku 1833 byl jmenován druhým učitelem Josef BERNDT.

Řadu Učitelů

doplníme ještě jmény: Heinrich Christian EIGLER, syn Johanna Eiglera, který se roku 1779 oženil s dcerou školmistra Parthla. Z rodiny Eiglerů pocházel i kněz Johann Schuster a piarista Hilaria Eigler, syn Heinricha Christiana, a jeho bratr Franz Karl EIGLER.

farář Georg Josef Kreissl si v říjnu 1789 stěžoval, že Eigler diktuje dětem pohoršlivé věty ve výuce náboženství. 12. října 1789 byl už Eigler mimo školu.

Místní Rodák

Franz Karl RENNER byl synem krejčího z čp. 118, narodil se 29. srpna 1775. Studoval na pražské universitě, utekl však odtamtud pro dluhy, byl poté hledán krajským soudem v Lokti. Jak to s ním dopadlo, nevíme — pouze je zapsáno, že roku 1800 žádal o místo školního pomocníka v Perninku, čemuž nebylo vyhověno.

Joseph Stroeher

byl v Perninku druhým učitelem, ale nikterak se nevyznamenal, je o něm pouze známo, že po své smrti zanechal vdovu a pět nezletilých dětí ve velké nouzi. Nepřistoupil totiž předtím k pražskému diecesnímu pensijnímu ústavu a proto vdova po něm nedostávala žádnou penzi /zemřel 21. září 1826/. Zde se však ukázala velká soudržnost některých místních občanů, především kaplana Floriana SCHIERLA a školmistra Johanna KNOECHLA. Tito dva vyučovali v hodinách zemřelého pomocníka a plat za tyto hodiny dávali vdově, s čímž krajský úřad v Lokti souhlasil. V soupisu učitelů chybí ještě jméno Ignaze STROERA, bydlícího přímo ve škole /budova na místě dnešního domu čp. 106 — pozn. kron./. Místní obyvatelé mu říkali „pan kantor". Stojí za zmínku, že v té době byla ve škole umístěna pouze první třída /dvě oddělení/, druhá a třetí třída byly v předsálí radnice /dnes je tam spořitelna a obřadní síň — pozn. kron./

Školní Budovy

Prozatím byla vyjmenována řada učitelů, aniž by došlo ke zmínce o osudech těchto budov. Ta vůbec první školní budova byla vystavěna brzo po kostelíku sv. Anny, v podstatě hned vedle ní — pravděpodobně tam, kde stojí přízemní kolna za farou. Doba jejího vzniku není známa, ale bylo to určitě v období výstavby kostelíku a s ním související tehdejší fary, čili po letech 1538–45. Byla to pouhá dřevěná přízemní budova, kam se muselo vejít padesát dětí, což postačovalo, /děti neměly povětšině na vyučování příliš času, musely vypomáhat svým rodičům v práci při rýžování a praní rudniny/. Tato budova se v roce 1653 zřítila. Její stav byl už dlouho havarijní, proto také již roku 1652 byla zásluhou představených církve, působících v obci jako společnost, zadána stavba nové školy. Byli to hlavně předáci oné společnosti: Andreas SCHMIDT a Michael PFOB, kteří se zasloužili o její výstavbu a

přispěli ze svého majetku bohatým podílem. Práce byly zadány místnímu mistru tesařskému Christophu RENNEROVI. Ke stavbě však nedošlo — i v tomhle prokázali tehdejší páni radní chvályhodnou šetrnost — a tak po zřícení školy byla nabídnuta pro vyučování budova fary, protože v té době po vítězství protireformace byla prázdná a k jejímu obsazení nedohledně nedocházelo pro nedostatek církevních osobností /vždyť to bylo bezprostředně po exilové vlně, která měla za následek, že zde zůstalo pouze 30 rodin, které přijaly římsko-katolickou víru — pozn. kron./ Od té doby se faře říkalo škola, jak lze dosvědčit z pozemkové knihy, kde se například uvádí místo pro nynější čp. 105, že stál naproti škole /„Negst bey der Schul lügent"/. Tento zápis je z roku 1675 a i v dalším zápise z roku 1676 se takto označuje dům čp. 105 při stvrzování kupní smlouvy. Od roku 1685 zde počala obecní rada provádět různá místní soudní řízení, protože škola byla jedinou budovou, kde existovala velká místnost pro shromažďování obyvatel a kde tudíž se mohly konat všelijaká jednání obecní rady s veřejností. Ještě v letech 1722 se budovy označovaly jako „Bey der Schul Luegent" — byly to domy čp. 119 a 122 /ten první dům je zbourán, namístě čp. 122 stojí Perninský dvůr — pozn. kron./, zatímco čp. 105 stál nadále „Negst bey der Schul".

Další Osudy Školy

Obec počítala s tím, že budova se bude používat jako škola až do zřízení nové vlastní fary, jenomže v roce 1765, kdy Perninku získal konečně vlastního faráře, /do té doby — téměř 100 let — museli chodit bez ohledu na počasí, čili v zimě i v létě až do Hroznětína, nebo později do Horní Blatné, protože jakýkoliv pokus, aby se bohoslužby a veškeré další církevní úkony /křty či pohřby/ konaly přímo v Perninku, selhával/, trval nový farář na tom, že budova bude patřit jemu a že škola se musí vystěhovat. Toho využil současný učitel Parthl a přestěhoval školu se vším všudy do svého domku /dnešní Meinlova ulice čp. 195 — pozn. kron./ Patrovský úřad mu toto ochotně povolil a dokonce jej osvobodil od daní a veškerých poplatků. V těchto improvizovaných podmínkách se konala výuka až do Parthlovy smrti.

Nové Rozhodnutí

Obec se na základě těchto faktů musela postarat o novou budovu a tak tedy rozhodla, že vytvoří školu z domu čp. 101. Rozhodnuto tak bylo 21. listopadu 1782, koupě domu se uskutečnila 9. května 1783, jak lze se dočíst v pozemkové knize. Už před koupí tohoto domu se pomýšlelo na to, aby se pořídila jiná školní budova nebo aby se škola vrátila do farní budovy a postavila se nová fara /ta druhá varianta se uskutečnila v roce 1808 výstavbou

nové fary čp. 107 — pozn. kron./ K tomuto účelu se počaly pořádat peněžité sbírky dům od domu /každý občan jako hlava rodiny musel přispět aspoň jedním florinem — pozn. kron./ Brzo se však ukázalo, že dům čp. 101 nemůže obstát jako škola, na což poukázal ostrovský školní úřad, že neodpovídá předpisům o stavbě školních budov, které pochopitelně byly na svou dobu nadále jednoduché, ale kterým byly předpisovány dost náročné hygienické podmínky. A tak bylo rozhodnuto, že bude postavena nová škola, což však se hned z počátku ukázalo jako nedostupné — obec se mohla /či nechtěla/ příliš finančně zatížit: nezapomeňme, že v té době už pomalu končilo dolování v obci a s tím ustaly i povinné platby horníků jako desátky. Hlavní zdroj poplatků měla obec z právovárečné a šenkovní činnosti občanů, což však stačilo s bídou na úspornou existenci obce — a tak, aby se získala větší částka na stavbu nové školy, musela obec prodat dům čp. 101, aby se daly uhradit aspoň náklady na potřebný materiál.

Výstavba

Stavělo se na pozemku dnešní budovy čp. 106, kde tehdá stál obytný domek jednoho z horníků, jenž využil tohoto školního pozemku po zřícené škole koncem 17. století. Stavba školy započala patrně v roce 1786 a vyžádala si celkem částku 1.266 florinů 54 krejcarů. Z této částky zaplatilo ostrovské panstvo jako patron školy řemeslníkům celkem 619 florinů 30 krejcarů, za stavební materiál pak částku 644 florinů a 15 krejcarů. Součet těchto částek prokazuje, že obec v podstatě nemusela téměř nic platit. Stavbu řídil mistr tesař z Ostrova HOENL a to na základě vlastních stavebních plánů, /šlo o jednopatrovou hrázděnou budovu s kamenným přízemím, její podoba je zachována ve fotoarchivu naší kroniky, ovšem už jen jako museum krajky — pozn. kron./ Za zmínku stojí fakt, že občané se měli účastnit akce používáním vlastních dopravních prostředků /povozy, káry, kolečky, v zimě pak saně/, ale jejich výpomoc byla velice liknavá, jak si stěžoval stavitel Hoenl: ještě 7. května 1789 musel vrchní úřad v Ostrově upomínat liknavce a vést je k odpovědnosti.

Otevření Školy

A tak v den sv. Alžběty Léta Páně 1789 /čili 19. listopadu, to jest o výroční den povýšení obce na město/, byla škola konečně zpřístupněna veřejnosti. Úřední zpráva loketského úřadu praví, že obec Pernink postavila jednu z nejhezčích a nejúčelnějších budov té doby z celého loketského kraje. Budovu vysvětil krajský děkan, farář Kreisl měl v novém kostele slavnostní projev, zatímco v samotné školní budově, kam se vecpali všichni dospělí

spolu s dětmi školou povinnými — bylo jich tehdy 160 — promluvil ke shromáždění školní komisař z Ostrova. Nejen podle zachované fotografie, pořízené v letech 1900 Albertem Meinlem, ale i z análů je jasné, že dům stál na místě dnešní budovy čp. 106, protože ještě v roce 1791 bylo zapsáno v pozemkové knize, že škola stojí jen 3 sáhy od obecního kravína, /což byla bouda stojící na dnešním místě domu čp. 80 — pozn. kron./ Ony tři sáhy podle josefínského patentu znamenaly vzdálenost asi 5,30 metru. Objekt budovy podle záznamů byl obehnán zpředu zdí ve výši 4 střevíců /čili stop/, což znamenalo cca 1,20 metru, na zadní straně rovněž stejně vysokou zdí, aby se budova oddělila od kravína, který současně sloužil jako pastouška a obydlí pro místního pastýře, kam byly zaháněny převážně ovce a kozy — krávy byly tehdy velkým luxusem.

Provoz Ve Škole

Pro vytápění obou školních místností /vyučovalo se pouze v přízemí, rozděleném chodbou na dvě části, první patro sloužilo jako obydlí pro kantora a skladiště všeho možného/, ostrovské panstvo zajišťovalo ročně 6 sáhů dřeva /neboli láter, německy Lachter: 1 sáh měl na Jáchymovsku 1,917 m/. Až později dostával učitel i od obce dřevo pro stejné účely, byly to 2 sáhy ročně. Dřevo bylo poskytováno v kmenech, věcí obce bylo dopravit je na místo, rozřezat a rozštípat. I když dům už podle počátečních chvalozpěvů se zdál být dobře postaven, byly přesto brzo nutné opravy a úpravy: především musela být zřízena komora pro druhého učitele Floriana SCHÖNHERRA vzhledem k jeho rozrůstající se rodině, dále bylo třeba neustále upravovat přízemní část budovy, protože byla postavena ze solidního lomového kamene, což bylo pro zdraví dětí škodlivé: stěny se natolik potily, že z nich tekla voda čurkem. Proto muselo dojít k obloze stěn cihlami, aby se alespoň takto zabránilo přílišné vlhkosti, /tento nedostatek způsobil fakt, že obec poručila tesaři Hoenlovi, aby přízemí bylo kamenné /měla poblížku obecní lom/, kdežto mistr tesař byl toho názoru, že celá stavba, nikoliv jen první patro musí být hrázděná, čili dřevěná kostra vyplněná hliněnou lepenicí. Lomový kámen nestál obec téměř nic, kdežto dřevo a práce s ním spojená byla pro tehdejší poměry mírným luxusem, jak ostatně můžeme dodnes shlédnout v případě domu čp. 7 v dnešní ulici T.G. Masaryka. Roku 1803 vinou přílišného vlhka byly okenice i s okny natolik špatné a netěsnící, že i tím děti velmi trpěly na zdraví. V roce 1817 byla už budova natolik zchátralá, že s tím bylo nutné něco udělat. Podle posudku školního dozorce Leopolda Schindlera byla střecha blízko zřícení, /měla jako ostatně téměř všechny střechy krytinu šindelovou — pozn. kron./ A tak došlo ke stavbě nové školy v podstatě na

dnešním místě, kde stojí škola dosud. Stalo se tak roku 1820 a budova byla jednoduchá, větší než původní a zprvu jen přízemní. Počátkem devadesátých let minulého století došlo k zásadní přestavbě školy na jednopatrovou dík mecenášům Karlu a Adalberu Meinlovým. V letech 1920–22 došlo k přistavení 2. patra a současně tu vznikla i budova tělocvičny, jak lze vyrozumět z fotografií naší kroniky. Tato budova, která doznala nadále časté opravy a úpravy /většinou opět vlivem vlhka/, stojí od té doby v nezměněné podobě dodnes, pouze v roce 1991 a 1992 byly obnoveny střešní krytiny a vylepšen koridor k tělocvičně.

Příjmy Učitelů

O nejstarších dobách v této oblasti nevíme vlastně nic. Zřejmě byl každý učitel závislý na tom, kdo mu co dá, zda děti přinesou na výuku jako odměnu nějaké to jídlo, aby učitel nezemřel hlady. Kantor měl tehdá přidělenou louku, aby si na ní mohl pást krávu — živitelku. Původní školní louka byla za domem čp. 22, ale roku 1632 ji obec vyměnila s Baltazarem Schmidtem za prostor, kterému se dodnes říká Školní louka. Sousedila s tak zvanou Panskou loukou /dnes se tam buduje velká benzinová stanice — pozn. kron./ a Farní loukou /vlevo po proudu potoka/. Tohle vklínění školní louky mezi dvě louky svým významem veřejnoprávním se nelíbilo ostrovskému panstvu, které vydalo příkaz, aby louka byla převedena pod správu vrchnosti. Stalo se tak roku 1644. Obec však proti tomuto bezohlednému zásahu vznesla námitky a dokázala své právo ubránit už proto, že kantor, pokud by ztratil prostředky k obživě, musel by odtud odejít jinam. Poukazy na to, že ke škole patří i malá zahrádka sousedící s tehdejším kostelíkem a kde by podle názoru panstva se dalo vypěstovat pár pytlů zelené řepy, nebyly přesvědčivé a tak vrchnost se vzdala plánů zcelit své luční pozemky v jeden jediný lán, kde se dařilo pěstovat výbornou lučninu pro sklizeň kvalitního sena i pro pastvu dobytka. Škola měla k dispozici ještě tak zvanou travní zahradu v místech dnešního čp. 75, kde obzvláště na náspu pod Kostelní ulicí se dařilo pěstovat i leckteré lesní plodiny — to vše ve prospěch kantora — obec tak tvrdošíjně hájila jeho práva už proto, že mu na penězích dávala málo a často vůbec nic.

Opět A Opět Tahanice

Protože však nadále docházelo k třenicím ohledně placení mzdy mezi obcí a učitelem, byl pod vyhrůžkou se strany kantora, že opustí obec, vystaven

pamětní zápis, kde byly shrnuty všechny náležitosti, které učiteli patří. Stalo se tak roku 1678. Obec chytře vymyslela, že podstatnou část platu zaplatí především všichni občané, kteří budou uskutečňovat jakýkoliv prodej pozemků či budov, zaplatí ve formě úroku nejen panstvu /což už bylo obvyklé spolu s úrokem pro faráře/ také učiteli. Distributorem platů byla samozřejmě obec, která měla ze shromážděných poplatků za prodej nemovitostí vyplácet mzdy každých čtvrt roku, to se však často nestalo, takže učitel musel občas opět trpět hlady. Často ztrácel hodnotu své mzdy, protože mezitím se věci podražily, takže koupil méně za své peníze než dříve /obvykle se tak dělo v zimních měsících a obzvláště před vánocemi. Toto všechno sdělil písemně obci jako stížnost na liknavost obecní pokladny Johann Jakob Agricola, vlastním jménem Bauer, perninský učitel: často za tutéž mzdu dostal mnohem méně potravin — také jen pouhou polovinu, než jak by dostal v letních měsících, kdy byla větší možnost k zvládnutí dopravy z podhůří.

Soupis Příjmů

za rok se zachoval ve spise z roku 1699. Byly to především tyto položky:

1. Týdenní mzda od obce 45 krejcarů, ročně tedy 39 florinů, /to byla ovšem částka z oněch kupních smluv neboli úrok, obec neměla nikdy samostatnou položku pro vydání platu učitele — pozn. kron./
2. Za výkony ve funkci soudního písaře /což rovněž povětšině zaplatily smluvní strany při uzavírání jakýchkoliv smluv a zápisů do pozemkové knihy/ dostával učitel ročně celkem 8 florinů 45 krejcarů, ale do této částky mu obec připočetla i odebrané dříví na palivo/.
3. Od církevní správy za služby konané pro kostel /včetně zápisů do matriky/ dostával učitel ročně 3 floriny 45 krejcarů. Za hraní na varhany nedostával nic, podle církevní správy to patřilo mezi náboženské služby Bohu, čili zadarmo. K těmto oficiálním platům, jež činily souhrnně 51 florinů, /na něž musel kantor často čekat — pozn. kron./ dostával kantor
4. /dnes bychom to nazvali vedlejší činností/ poplatky za svatby, křtiny, pohřby a vypisování tzv. kmotrovských dopisů. V roce 1699 tohle všechno činilo: za svatby 3 floriny, za křtiny spolu s kmotrovskými dopisy 15 florinů, za pohřby 7 florinů 30 krejcarů, takže celkem za tuto činnost si přivydělal 25 florinů 30 krejcarů — moc toho vzhledem k rostoucí drahotě nebylo, /vždyť bezprostředně po 30leté válce stál bochník chleba 6 florinů, v době výkazů výdělku kantora — tedy 50 let po jejím skončení — se ceny poněkud „zmírnily": pecen chleba stál již „jen" jeden florin! Nelze nezaznamenat ještě fakt, že kantor měl právo na plat za každé dítě od rodičů při návštěvě školy, což děti měly nosit rovnou do školy. Tento

poplatek byl 1 krejcar, ale i tak bylo toto pravidlo leckterým obyvatelům na překážku, takže raději dítě do školy neposílali, aby ušetřili a mohli koupit jídlo — vzhledem k rostoucí chudobě a málo příležitosti k obživě to nebylo nic zvláštního. V roce 1699 kantor získal touto cestou celkem 3 floriny a 45 krejcarů. Celková cifra — 80 florinů za onen rok 1699 — v přirovnání, kolik stál pecen chleba /podle různých dokladů šlo o bochníky přinejmenším čtyřkilové/, se kantor opravdu moc nenajedl, obzvláště, když měl k tomu četnou rodinu, /což byl tenkrát obvyklý zjev/, musel chovat krávu nebo kozu, /o jednom učiteli existuje dokonce zpráva, že si přivydělával výrobou kozích sýrů, říkalo se jim homolky neboli kugeln a byla na něho podána stížnost, že neplatí obci za prodej těchto tovarů, což byla všeobecná povinnost pro každého prodejce/.

Kmotrovské Dopisy

Nemalý příjem činilo kantorovi psaní oslavných kmotrovských dopisů, samozřejmě pečlivě vypracovaných a vyzdobených. Protože se jeden z nich zachoval /a je uložen v archivu/, uvádím jeho znění v původní řeči — už proto, abychom si mohli učinit představu o způsobu a jazyku tehdejší doby:

Herr Jesu Christ dein Teires Bluth

Kamm meiner Bathlein auch zu guth

damit die Eltern zu Jeder zeit

an ihr erleben grohse Freut

das helf die heilige Dreyfaltigkeit

amen.

Dein treue Taufbatdin Eva Regina Purkartin

Peringer dne 30.Dezember in den zeigen den Zwilling

geboren.

Zápis je z roku 1809, na druhé straně dopisu je jméno Franziska. Autoři dopisů se samozřejmě předháněli ve vymýšlení rýmovaných textů a neskrblili výzdobou už proto, že čím hezčí zápis, tím větší honorář. /Tyhle povýtce výtvarné doklady byly ještě v roce 1945 uschovány v místním archivu, bohužel jako snad všechno, co kdy bylo psáno německy bez ohledu na obsah, bylo vyhozeno a zničeno. Jen pouhá náhoda nám zachovala například 40 sešitů kroniky rodiny Meinlů, které se nalezly až v Horšovském Týně, pravděpodobně při útěku před spojeneckými vojsky na západ si některý člen rodiny ulehčil od části balíků, které s sebou vezl. Dnes jsou tyto sešity pečlivě uloženy v Státním okresním archivu v K.Varech — pozn. kron./ Po dobu činnosti kantorů v obci se ustálily poplatky za různé úkony: za každou svatbu učitel

obdržel 45 krejcarů, za křest včetně napsání kmotrovského dopisu 30 až 42 krejcary, za velký pohřeb 1 florin a půl osma krejcarů, za střední jenom 40 až 45 krejcarů, za malý a chudý pak jen 24 až 30 krejcarů. V roce 1765 podle daňové ruly byly kantorovy příjmy 91 florinů 45 krejcarů. Na učitele bývala k Novému roku pořádána sbírka mezi občany, která vydala obvyklých 7 florinů /3 krejcary z každého obydlí/. V roce 1790 vykazovalo školné 73 floriny 40 krejcarů a to za 80 dětí, které za vyučování platily podle kapsy: některé 1 krejcar denně, některé pak jen půl krejcaru, některé však 1 a půl krejcaru podle movitosti rodičů, přičemž se počítalo s 46 týdny výuky ročně. V těžkých dobách počátkem 19. století, kdy bylo veškeré dolování ukončeno, byly k platům obou učitelů přiznány drahotní příplatky.

Vnitřní Život

I když byl určitě pestrý a bohatý, přesto se o něm zachovaly jen zlomky a byl popsán především ve stížnostech. Tak například roku 1694 rodiče žalovali kantora, že nepřipouští žádné jiné písně než „Z nitra mého srdce" a „Děkuji Ti, milý Pane", ostatní jsou prý rovněž bohabojné, nikoliv tedy kacířské, jak se o nich zmiňoval tehdejší učitel. V roce 1793 bylo předhazováno učiteli Kühlbrennerovi, že zanedbává hudbu, protože jí nerozumí a neumí na nic ani „písknout", dokonce že děti nic nenaučí ani z článků víry. Naproti tomu učitel Parthl byl velmi chválen za to, jak zdůrazňoval péči o hudbu, /ale zase zanedbával jiné záležitosti, jak jsem již uvedl./ Jak je vidno z různých zpráv, ve škole /ale i po výuce/ se děti učily hrát na různé nástroje, mnozí poté se vydávali do ciziny, aby se tímto bohulibým talentem živili. O učiteli Knöchlovi, který byl staršími dětmi líčen jako přísný člověk, bylo známo, že hleděl na čistotu dětí, držel se přitom předpisů ze školního zákona o tom, že děti, které přišly do školy bosy, /což bylo povětšině/, musely mít nohy umyté a ruce čisté.

Počet Dětí

školou povinných byl v roce 1789 dán číslem 100. Byly to v každém případě ty děti, které školu skutečně navštěvovaly, /některé nechodily do školy pro chudobu, některé pomáhaly rodičům v těžké práci/. V roce 1790 se udává počet dětí v Perninku, Rybné a Bludné již 224 — 126 chlapců a 98 dívek, o nichž zápis praví, že ve skutečnosti chodí na triviální výuku /číst, psát a počítat/ jen 136 dětí, t.j. 81 chlapců a 55 dívek. Z ostatních, které se nevěnovaly výuce, byly vedeny 4 děti vojáků a 84 dětí ubožáků. V roce 1795, kdy došlo k realizaci josefinského patentu o povinné školní docházce,

bylo zapsáno 205 dětí školou povinných, v roce 1798 jich bylo už 208. Bylo by jistě zajímavé zvědět, jak tak velké množství žáků zvládli pouze dva učitelé a to nejen fysicky, ale i psychicky a samozřejmě i kázeňsky: asi vyučovali především pomocí rákosky a děti si rozdělili na skupiny /možná i podle věku/, aby se pokud možná všechny děti během dne vystřídaly při výuce /číst postačilo jen slabikovat, psát rovněž tak a počítat jen do sta — pozn. kron./ Pokud děti nechodily do vyučování, učitelé to v podstatě vítali, ale na druhé straně tím přicházeli o povinný krejcar za denní výuku.

Dobročinnost

Ta byla důsledkem dobrého vztahu občanů ke škole a nebyla ojedinělým zjevem. Tak například Anton a Franziska Eiglerovi kromě poplatků za dvě mše ročně, /zajímavý úkaz: farář si dal za bohoslužbu platit — pozn. kron./, založili nadaci, z které se nakupovaly školní knihy a pomůcky pro chudé děti. Aby se zvýšil prospěch žáků, vyplácela obec od roku 1796 ročně 1 florin 9 krejcarů, které rozdělil ostrovský školní inspektor mezi nejlepší žáky. Zápis z roku 1801 dokazuje rovněž vztah ke škole, respektive k vzdělání dětí: Eva Rosina Drexlerová, rozená Endtová, uzavřela nový sňatek po smrti svého muže s Josefem Meixnerem, který se ve svatební smlouvě zavázal, že bude pečovat o její děti z prvního manželství, vychovávat je, oblékat a vést je ke školní výuce.

Snahy o pozdvihování všeobecného vzdělání, zahájené od časů vlády Marie Teresie, měly časem viditelný úspěch. Počet těch, kdož uměli psát, číst a počítat aspoň do deseti /víc než počítat do sta nebylo třeba, vše se tenkrát počítalo na menší cifry — pozn. kron./ byl postupně čím dál vyšší. Vždyť v roce 1735 bylo zde tázáno 14 mužů, zvolených za radní obce, zda umí číst a psát. Bylo z nich šest znalých obého, dva poněkud, pět bylo zcela neznalých, jeden mohl číst pouze tištěné švabachové písmo, nikoliv však psané, které se lišilo od švabachu a blížilo se už spíše kurentu, kterým se mohlo psát rychle, kdežto švabach, jak známo, byl písmem okrasným, kaligrafickým. V roce 1743 z 12 ti radních mohlo číst a psát jen šest /ovšem jen poněkud, jak zní zpráva z nastolení nové rady obce/, jeden uměl dokonale oboje — a stal se tudíž rychtářem: byl jím Johann Hannes Bauer z čp. 23. Zápis potvrzuje, že pět radních neumí ani číst ani psát, natož počítat. V roce 1801 až 1809 se znalost písma velmi rozšířila, což dokazují zápisy do dlužní knihy VII, kde už 70 % dlužníků či věřitelů umělo psát, kdežto zbývajících 30 % se nedokázalo ani podepsat /místo podpisu používali 3 křížky/. Zajímavý zjev z té doby ukazoval, že ani obchodníci krajkami a ostatní kupci

často nedokázali psát — tito lidé však měli vynikající paměť a ovládali své počty neobyčejně přesně. Kdo tohle nedokázal, používal k záznamům tak zvaného Kerbholz /Kerbe = vrub, zářez/, což byl hranol ze dřeva, na nějž si kupci dělali vruby za různé platby či za dluhy. Takto se zaznamenávalo veškeré hospodaření a obchodování už od roku 1552. Způsob byl zcela jednoduchý: když hůl či hranol byl plný vrubů, byl požádán rychtář /ten obvykle uměl číst a psát/, aby spočítal potřebnou částku. Takto se zaznamenávaly i jiné platby či povinnosti — například otec, jemuž musel podle dědické smlouvy syn platit máslem a mlékem jeho výminek, takto si značil, kolik mu syn dodal potravy. Ještě v roce 1775 používali Hofmannové z čp. 13 vrubové dřevo a na něm značili, kolik čeho dali svému otci. /Tuto část statě, zdánlivě nesouvisející s tématem „škola", jsem záměrně zpracoval, aby bylo vidět, jak kdy škola pomáhala či zanedbávala vzdělání, třebas jen triviálního charakteru, což mělo vždy důsledky pro další život občanů — pozn. kron./

Významní Žáci

Perninská škola vychovala řadu žáků, kteří se různým způsobem vyznamenali či vynikli ve své životě. Tak především to byl Johann STRÖHER — někdy se psal jako Strier nebo s přehlasovaným „o" bez přídavku „e". Narodil se dne 20. července 1600 v domě, který má dnes čp. 118 /což je ovšem číslo samotné školy, předtím tam stál obytný domek — pozn. kron./. Jeho rodiče byli Barthel a Justina Ströherovi. Učil se výborně a už roku 1618 /28. září/ se účastnil jako kmotr křtu Anny, dcery Wolfa Hutschenreitera. V matrice je výslovně napsáno, že Johann byl povoláním student — už totiž navštěvoval latinskou školu v Horním Slavkově, což byl na tu dobu důkaz budoucí kariéry, kterou zakončil jako farář ve Wohlmirslebenu /jihozápadně od Magdeburgu v Sasku/.

Jednou z nejvýznamnějších osobností, která se narodila dne 21. června 1784 v Perninku manželům Franzi a Anně Rosině Rennerovým, byl budoucí kanovník Johann Alois RENNER, který po škole odešel s výborným prospěchem do latinské školy v Chebu, filosofii absolvoval v Praze jako soukromník, přičemž se živil jako příručí u jednoho malostranského obchodníka. Od roku 1803 studoval theologii a roku 1807 byl vysvěcen na kněze. Poté vystřídal řadu far: perninskou, jáchymovskou, abertamskou, krásenskou /Schönfelde u Horního Slavkova/. Roku 1828 se stal vikářem, po druhém rigorosu roku 1832 měl zkušební kázání v Praze, což mělo za následek, že dne 15. července téhož roku se stal kanovníkem chrámu sv. Víta. Zemřel 13. března 1852/. Zmiňuji se o tomto významném

ném rodáku proto, že nikdy nepřestal myslet na místní školu, byl s ní v neustálém kontaktu, odkázal jí celou svou knihovnu, aby sloužila i veřejnosti, /kde je jí konec — v plamenech či na smetišti — ? Tak totiž po roce 1945 končilo všechno, co mělo německou formu či obsah. Jen tu bustu, kterou postavili vděční bývalí studenti tomuto velikánu dne 15. srpna 1891 před vchodem do školy za to, že jim založil nadaci, aby mohli studovat v Praze, tu zničili už samotní Němci v průběhu 2. světové války — dali ji rozlít spolu se zvony, protože busta byla z čistého bronzu — pozn. kron./ Úcta k velkému rodákovi byla nezměrná. Zachoval se i nápis na mramorovém podstavci, který zněl: „P.Joh.Al.Rennerovi, dr.theologie, kustodu dómu sv. Víta, naroz. v Perninku dne 21.VII.1784, zemřel v Praze dne 13.III.1854 — dobrodinci své domoviny, příteli mládeže, ušlechtilému německému knězi věnovali tento pomník k poctě jeho vděční stipendisté z let 1850 — 1891, zřízený roku 1891". Nápis léty samozřejmě byl rovněž poničen, zůstal pouze podstavec patřičně rozbitý na kusy, který byl nalezen panem Reineltem a mnou v rokli za hřbitovem. Tento rodák z čp. 141 vynaložil prostředky, aby podstavec byl instalován u kostela, i když dnes žije daleko od nás, ve Wöhringenu — jižní Bavorsko/.

Další osobností, která se narodila v Perninku dne 20. října 1809 učiteli, byl Josef Karl T E U F F E L. I jeho děd byl učitelem v Ostrově, tam se ovšem psal Mattäus Teufel /s jedním „f"/. Rodiče počítali, že i Josef bude následovat svého otce a děda a že převezme školu v Perninku už pro jeho výborné výsledky při školní výuce, která nepostrádala příslušnou bohabojnost. Syn se po perninské škole věnoval studiím na piaristickém gymnasiu v Chebu, což mělo za následek kromě absolvování školy i vstup do řádu piaristů, kde přijal jméno Octavianus a počal vyučovat na různých piaristických gymnasiích, především v Litomyšli a v Praze, kde posléze i zemřel.

O Josefu S C H R E I B E R O V I, synu horníka Václava a Franzisky, rozené Weikertové, který se narodil v Perninku a s úspěchem absolvoval místní školu, víme jen to, že mu místní farář Georg Kreissl vystavil přestní list teprve dne 17. září 1803, tedy po 19ti létech od jeho narození, aby jako novic mohl vstoupit do řádu piaristů, kde se pak věnoval výuce na gymnasiu v Chebu. Více o něm nevíme, do Perninku se už nevrátil. Jeho význam nebyl nikterak veliký, stačí však jen fakt, že byl synem z chudé hornické rodiny, která roku 1784, kdy se Josef narodil, měla daleko „do žlabu", jak se tehdy říkalo, a přesto která měla tu morální sílu dát syna studovat.

Úzce Se Školou

souvisí i jedna historka, která zaměstnala jak školu, tak i obecní radu po drahnou dobu: šlo o školmistra Johanna Christopha S C H U T Z E, narozeného dne 17. března 1667 Christophu a Anně Marii, rozené Hutschenreiterové. Doba, kdy tento mladý muž ani ne třicetiletý učiteloval v perninské škole, byla roznícena bojem proti dosavadnímu rychtáři Hansi Herzogovi, který zastával tuto funkci od roku 1663, takže v době, kdy proti němu propukly averse /v roce 1693/ byl už letitý /bylo mu přinejmenším 75 let/. Stáli proti němu místní vlivní občané: jednak perkmistr, jednak radní Moritz Purkart a s ním ještě 4 další radní, představený církve, dva čtvrtníci a celkem 27 občanů — tedy značně silná strana, k níž se připojili ještě všichni občané v Bludné. Na straně Herzogově stáli jen 2 radní — Andreas Benedikt a Herzogův zeť, /už jmenovaný učitel Johann Schütz/, dále pak učitelův otec Christoph a další Herzogův zeť, pekař Martin Hofmann. Z této bojové nálady vzešel písemný protest a žádost, aby neutrální orgán /zřejmě školní úřad v Ostrově/ posoudil činnost školmistra. Ve stížnosti bylo zdůrazněno, že Schütz znesvěcuje varhany tím, že na ně hraje jako na dudy /jedním prstem/ a že umí zazpívat pouze dvě náboženské písně, dále že během roku od svatého Galli 1692 do dne téhož světce roku 1693 nenaučil děti ani jedinou větu, natož celý nápěv; při zpívaných bohoslužbách že farář musí dávat sám sboru znamení, kdy se má přidávat se zpěvem k jeho litaniím či kdy při čtení Postily při kázání se má odpovídat, což Schütz podle znění stížnosti činí tak, že zdlouhavě slabikuje daný text. Proto tudíž řada občanů nechodí na bohoslužby a lituje dát i tu nejmenší almužnu do sběrného váčku. Stížnost nakonec měla za následek žalobu u ostrovského soudu, ale výsledek /i když není znám/ zřejmě Schütze nepostihl, protože vyučoval v Perninku dále stejně jako vykonával post matrikáře a soudního písaře, což lze doložit zápisem do matriky dne 28. února 1697 o svých prarodičích Christophu a Sibylle Schützových, kteří v době jejich úmrtí zanechali po sobě 33 pravnuků.

V Análech

se naposledy píše o škole roku 1890, kdy zemřel Ignaz S T R O E R — říkalo se mu s úctou „pan kantor", /nikoliv školmistr/. Další zprávy o škole, včetně jejích přestaveb a úprav chybějí, je pouze známo, že škola se rozrůstala o žáky z jiných obcí /kromě Horní Blatné, kde měli také svou velkou školu/. O činnosti blatenské školy až do záboru Sudet hovoří školská kronika, která je uložena ve Státním okresním archivu v Karlových Varech, zatímco školská kronika německé perninské školy se jako vše jiné ztratila kdovíkam — možná, že ji uchovává „pod slamníkem" některý z dnešních občanů — kdoví — ? pozn. kron./ Škola v Perninku měla postupně 5 obecných tříd /triviálních/ a tři tzv. měšťanské, povinná docházka všech dětí platila tedy do 14 let věku.

Do školy chodil i skrovný počet žáků, jejichž rodiče byli Češi nebo kteří byli ze smíšených českoněmeckých rodičů. Tento stav trval až do roku 1934.

Česká Škola

Jak se můžeme podrobně dočíst v zachované kronice české školy, /po celou dobu 2. světové války ji uschovával bývalý starosta obce Franz H O F M A N, zvaný místními obyvateli „Bochsafranz", který pak po válce kroniku odevzdal místním lidosprávním orgánům, konkrétně Václavu Machovi. Je známa i jeho podoba, portrét visí na zdi perninské radnice — pozn. kron./ V kronice je popisován vývoj této významné akce. Děti převážně státních zaměstnanců českého původu před rokem 1934 dojížděli vlakem až do Potůček, kde bylo zřízeno vyučování v českém jazyce. Když počet dětí vzrostl, rozhodli se jejich rodiče požádat o zřízení české školy v Perninku, a tak počátkem roku 1934 zástupci českých rodičů — pánové Jaroslav Černý /místní poštmistr/, Jaroslav Frkal /telegrafní dozorce/ a Josef Jiskra /státní lesník/ podali ministerstvu školství a národní osvěty žádost o zřízení školy s českým vyučovacím jazykem. Jejich žádosti bylo vyhověno výnosem MŠNO ze dne 29.VIII.1934, čj. 100.347/34-I/3, jímž se zřizuje j e d n o t ř í d n í obecná škola, která byla otevřena dne 16. října 1934.

Umístění Školy

bylo spojeno s velkou tahanicí. Bylo jasno, že německá škola neuvolní české škole ani jedinou místnost, i když možnost k tomu byla — německý ředitel dr. Wanka však raději z volných tříd nadělal různé kabinety pro své sbírky, jen aby nemusel ustoupit českému živlu. Marně proti tomuto postupu protestoval tehdejší starosta Franz Hofmann, neměl v obecním zastupitelstvu ani potřebnou většinu své strany, kterou zastupoval /KSČ/ — dokladem jeho příslušnosti je kandidátka pro volby v roce 1928, kde figuruje na 1. místě. V roce 1993 vyšla v Německu kniha, zvaná „Geschichte einer Gemeinde — Bärringen", kde autor M. Müller mylně se o tomto starostovi zmiňuje, že byl členem Sociální demokracie Německa — pozn. kron./. Nakonec byl vybrán soukromý dům v Nádražní ulici čp. 302, což se stalo rovněž po dlouhém vyjednávání s majitelkou domu, jíž byla sestra Franze Hofmanna Hana, bydlící pouze v horním patře, takže po delším váhání uvolnila přízemí pro zřízení školní třídy, /dům byl donedávna sídlem poštovního úřadu a dnes v místnostech, kde se vyučovalo, jsou telefonní agregáty spojů — pozn. kron./ Bylo nutné provést řadu stavebních úprav, především probourání příčky, dělící dvě místnosti, aby

se získala jedna velká místnost, takže vyučování mohlo být zahájeno až dne 12. listopadu 1934 /týden před 402. výročím povýšení obce na město — pozn. kron./

Prvním Učitelem

a správcem české školy byl ustanoven Jindřich B U Š E K, který přišel do obce z Dvorů /tehdá nespojených s městem Karlovy Vary — pozn. kron./ Jediná třída měla 27 dětí /ve školní kronice je fotografie těchto školáčků i s učitelem Buškem — pozn. kron./ Práce zde byla velmi namáhavá — píše Jindřich Bušek ve školní kronice — většina dětí byla z manželství národnostně smíšených a vyučovací jazyk český špatně ovládala. Dne 1. prosince téhož roku 1934 inspektor z Karlových Varů povolil Karlu J I S K R O V I, /syn místního státního lesníka — pozn. kron./ hospitovat na zdejší škole. V červnu 1935 zde byl ustaven odbor Národní jednoty severočeské /NJS/, aby pomáhal v osvětě mezi českými obyvateli včetně dětí.

První Školní Rok

byl ukončen 28. června 1935 stručným proslovem Jindřicha Bušeka o významu národního svátku Mistra Jana Husa: „Děti byly poučeny, jak se chovat o prázdninách a dány jim pokyny, čeho si všímat v přírodě" — píše dále Bušek ve školní kronice — „Pak byla zazpívána československá hymna a dětem rozdány školní zprávy". Ke konci školního roku 1934/35 navštěvovalo školu už 28 dětí, protože mezitím se sem s rodiči přistěhovalo ještě jedno děvče.

Kronika České Školy

v Perninku odhaluje i další rysy tehdejšího života v obci: už v říjnu 1935 byla ve škole umístěna putovní česká knihovna, zapůjčená místním odborem NJS. V prosinci téhož roku byla konána nadílka: chudé české děti dostaly pod stromeček 11 kabátů a 5 párů bot. Kromě toho bylo rozdáno za 500 Kč cukru, mouky a sádla /stojí za připomenutí, že v té době stál 1 kg cukru 7,50 Kč, mouka 3 Kč a 1 kilogram sádla stál 2 Kč. Chcete-li pokračovat ve čtení o cenách potravin té doby v Čechách — nuže:

• 1 kg chleba — 1,50 Kč
• 1 kg hovězího masa — 9,60 Kč
• 1 vejce — 20 haléřů /menší jen 10 haléřů/
• 1 kg másla /drahé/ — 12 Kč
• margarin Ceres — běžně místo másla
• 1 kg marmelády — 10 Kč
• houska — 20 haléřů
• 1 špekáček — 25 haléřů
• 1 párek — 80 haléřů
• 1 litr nesbíraného mléka — 1,20 Kč
• 1 kg brambor — 1,80 Kč

Je však seriózní při dat k této poznámce ještě fakt, kolik si lidé tenkrát v průměru vydělali peněz: Nuže —

kolem roku 1936 si místní dělníci v Perninku vydělali průměrně 125 Kč týdně, dovozníci rukavic a koželuhové, kdežto dělníci v továrně Meinl vydělali průměrně 150 Kč týdně — pozn. kron./

Dne 31.viii.1935

opustil Pernink školní správce Jindřich Bušek. Ve školní kronice zanechal zápis: „Mým přáním jest, aby škola vzrůstala a plnila řádně své povinnosti na horké půdě pohraniční". Po něm nastoupil Antonín K R Á L.

Česká Škola

v 30. letech trvala jen velmi krátce — po okupaci Sudet byla okamžitě zavřena. Většina českých rodin musela odejít, neboť podmínky pro život zde byly velmi tvrdé. Zůstali jen ti, kdo byli ve smíšených manželstvích, jako např. Václav Mach.

Za Války

se o činnosti německé školy ani o učitelském sboru mnoho neví. Známo je, že v roce 1937 se konala v tělocvičně školy vzpomínková slavnost za zemřelého T. G. Masaryka, které se zúčastnil i dr. Wanka. Kronika z té doby se ztratila podobně jako ta blatenská, která po osvobození zmizela. /V letech 1980/82 došlo k likvidaci perninského archivu — pozn. kron./

&

Nuže — a jsme na počátku nové fáze školy, kterou lze označit mezníkem

Rok 1945

Nelze začít jinak, než slovy poněkud patetickými: svoboda přišla v květnu 1945 a s ní i radost z vítězství nad fašismem. Pro ty, kdo to prožili, to byl zvláštní čas — včetně odsunu Němců. V Perninku působila místní skupina odbojářů.

květnem, kdy padl veškerý fašistický systém, drtící celou Evropu a možno říci, že i celý svět. Perninská skupina odbojářů si to vyřídila s místními esesáky a SA-many, kteří zodpovídali za smrt mnoha vězňů, převážně ruských, při čemž ponechala naživu třeba i takového starostu Schneppa, o němž existují doklady, že byl aktivní SS-mann. Svou nenávist si vylila na německých knihách a dokumentech tím, že je zničila a spálila — pozn. kron./

Je přirozené, že naráz se přestalo učit, nic nedomýšlející děti se radovaly, že mají čtyřměsíční prázdniny místo obvyklých dvou měsíců. Jejich rodiče, plni obav sledovali události od samého pádu fašismu. Především bylo nutné provést úplný soupis občanů od 14 let, což se provádělo na úřadě Místní správní komise, vedené jejím předsedou české národnosti Václavem Machem, /byl znalý veškerých místních poměrů, protože jako člen smíšeného manželství měl možnost zůstat po celou dobu války v Perninku, aniž měl povinnosti příslušnosti v německé říši — pozn. kron./

Znovuotevření Školy

Po měsíci svobody byl vykonány veškeré přípravy k tomuto aktu. Obecní kronika, /ta se zachovala, ale má jen několik stránek popsaných prvními dojmy — pozn. kron./ o tom všem píše takto: „Dne 16. září 1945 otvírají soudruzi Václav Mach a Jan Kučera školu. Ta už nebyla umístěna v soukromém domě 302 na Nádražní ulici, ale byla zřízena v budově bývalé německé měšťanské školy z první republiky".

Další a přesnější údaje vybíráme rovněž ze školní kroniky: „Samotné oslavy otevření školy: blatensští Češi připochodovali s hudbou a rotou čs. vojáků, /dobové obrázky jsou ve fotoarchivu naší kroniky, před školou už nestojí busta Johanna Rennera, byla v průběhu války rozlita na kanóny — pozn. kron./ Proslovy měli: Václav Mach, dr. Hýža, čet. asp. Nohejl a zmocněnec MŠO Jan Šperlík. Za rodiče žáků promluvil František Šrankota, přednosta poštovního úřadu, jako poslední promluvil první /a jediný — pozn. kron./ učitel Jan Kučera za otvíranou školu. Na začátku školního roku 1945/46 bylo zapsáno do obecné školy celkem 68 žáků, do měšťanské školy pak 52 žáků, celkem tedy 120 žáků školou povinných. Byly přijaty i děti z německých rodin, které tvořily ve škole většinu. Vyučování začalo prozatím v jedné třídě střídavě pro všechny postupné ročníky obecné i měšťanské školy, poněvadž byl ve škole nadále jen jeden učitel. Byl jím ustanoven Jan K U Č E R A, který sem přišel dobrovolně z pošumavského okresu Přeštice u Plzně. Při škole byl zřízen internát pro přespolní žáky. Na počátku školního roku 1945/46 jej

obývalo a také se tam stravovalo celkem 46 žáků z přilehlých obcí. Správcem internátu byl ustanoven Jan Kučera, opatrovnicí pak Aloisie P A R U Č K O V Á. Pro tyto účely sloužila budova čp. 117 sousedící se školou. Na žádost Místní správní komise zde byla zřízena i mateřská školka. Učitelkou na ní byla ustanovena Božena Š A M B E R G E R O V Á z Nejdku. Dne 16. listopadu 1945 nastoupil na místo ředitele školy odborný učitel Stanislav R O H A N, který sem přišel z Prahy. Od toho dne jsou školy mateřská, obecná i měšťanská pod jednou správou za vedení ředitele Stanislava Rohana".

Otevření Školy

v Perninku v září 1945 je zmínka i v nejdecké kronice — vypráví tam Václav Nohejl: „V září byla velmi krásná oslava otevření české školy v Perninku. Na oslavě jsem se zúčastnil jako osvětový důstojník pěšího pluku č. 38. Dostal jsem za úkol promluvit na shromáždění k slavnostnímu otevření české školy. Slavnosti se zúčastnili zástupci lidosprávy v Perninku, zástupci Okresní správní komise a stála zde i čestná rota našeho pluku, která salvou z pušek při vztyčování státní vlajky nad českou školou vzdala čest této významné události..."

Podle Zápisů

do školy bezprostředně po osvobození vlasti lze snadno rozpoznat i složení obyvatelstva. V jednotlivých školních ročnících bylo zapsáno: /v závorce vždy počet dětí německé národnosti/:

Mateřská škola

• 1946/47 — 21 /8/
• zač. 1947 — 14 /1/
• 1947/48 — 21 /1/
• 1948/49 — počty se neuvádějí

Obecná škola

• 1. třída /1–2. ročník/: 1946/47 — 25 /12/; zač. 1947 — 39 /22/; 1947/48 — 24 /14/, 18 /9/; 1948/49 — 35 /12/; 1949/50 — neuvádí se
• 3–5. ročník: 1946/47 — 11 /8/; zač. 1947 — 17 /7/; 1947/48 — 16 /6/, 9 /5/, 5 /-/; 1948/49 — 39 /17/; 1949/50 — neuvádí se

Měšťanská škola

• 1. třída: 1946/47 — 24 /17/; zač. 1947 — 22 /9/; 1947/48 — 40 /25/, 26 /8/; 1948/49 — 42 /20/, 38 /14/; 1949/50 — 50, 28
• 2. třída: 1946/47 — 28 /24/; zač. 1947 — 24 /12/; 1948/49 — 18 /10/; 1949/50 — 26
• 3. třída: 1946/47 — 9 /3/; zač. 1947 — 5 /-/; 1948/49 — 16 /5/; 1949/50 — 13
• pokrač. ročník: 1946/47 — 5 /-/; zač. 1947 — 5 /-/; 1947/48 — 17 /7/

Z této tabulky se dá snadno vyčíst vliv událostí roku 1946, kdy došlo k zásadnímu odsunu obyvatel německé národnosti, ale i k opětnému přísunu obyvatel téže národnosti z vnitrozemí /ponejvíce z Kadaňska/, přesunutých sem natrvalo, /takže nemá pravdu pan Neubauer z německého Sudetenlandsmannschaftu, že odtud byli vyhnáni v š i c h n i Němci — pozn. kron./, podle toho kolísá i stav žáků německé národnosti v jednotlivých školních ročnících.

Ve školním roce 1947/48 došlo k rozdělení obecné školy, která měla doposavad 2 třídy /1–2. a 3–5. ročník/ na pět tříd podle ročníků, protože učební práce byla ztížena velkým počtem žáků německé národnosti. Toto opatření mělo jen interní charakter, schválený okresním školním inspektorem.

V Roce 1946

byla ustavena Újezdní školní rada s předsedou panem Vaříkou a byla zahájena i spolupráce s ustaveným Rodičovským sdružením. Zdravotní referát ONV přidělil školám rybí tuk, třídní učitelé jej dávali žákům pravidelně 2× týdně ve stanovených dávkách — píše se ve školní kronice z té doby. Další zdravotní opatření spočívalo v zubní lékařské prohlídce, která se uskutečnila v březnu 1947. V červnu téhož roku pak byla provedena zevrubná prohlídka celkového zdravotního stavu a některé případy byly navrženy k odbornému léčení v nemocnici. Bylo konstatováno dosti případů začínající strumy. Bylo provedeno očkování proti záškrtu. V říjnu 1947 byla zde ustavena žákovská samospráva podle směrnic MŠO.

Únor 1948

Není účelem této stati o škole znovu se vracet, co všechno a proč se odehrálo, co z toho vyplývalo pro dlouhých 41 let — nám postačí, že konstatujeme nikterak zvláštní vývoj událostí v Perninku, vše proběhlo bez zvláštních výkyvů /píše se tak v naší české kronice z té doby — pozn. kron./ Už v březnu byla uspořádána akademie školy, proslov měl ředitel Stanislav Rohan, na této slavnosti účinkovaly především žačky Gürtlerová, Rohanová, Tuzynová, Mužiková a Rašková.

V Září 1948

byly uskutečněny hlavní změny v organizaci školy: správa tzv. střední školy /t.j. bývalé měšťanky — pozn. kron./ byla oddělena od mateřské školky a národní školy /bývalá obecná škola — pozn. kron./, jež získaly samosprávu. V té době bylo na národní škole ve 2 třídách 74 žáků, z toho 29 německé národnosti, kdežto na tzv. střední škole bylo ve 4 třídách 114 žáků, z toho bylo 49 žáků německé národnosti. Žactvo po vzoru svých rodičů — píše se ve školní kronice — zvýšilo svou aktivitu i mimo vyučování, především v organizaci odpadových hmot mimo národní směnu, /kterých bylo v té době až až, snad i každých 14 dní — pozn. kron./ V říjnu byly na tzv. střední škole zavedeny kroužky matematiky, jazyka českého a ruského, dále pak zájmové kroužky pro tělovýchovu a brannost, hudbu a zpěv. V prosinci 1948 MNV Pernink zakoupil pro mateřskou a národní školu loutkové divadlo /kde je mu dnes konec — ?/ Předsedou MNV byl tehdá V. Hypius.

Škola se účastnila i tělovýchovných akcí v obci, především lyžování, neboť sněhové podmínky byly velmi dobré. V lednu 1949 se konaly lyžařské soutěže mládeže Krušnohoří v Kraslicích /21.–25. ledna/. Alois Fišer získal 1. cenu ve skoku na lyžích, Jindřich Mach 2. cenu, Josef Woisetschaeger vyhrál běh na lyžích, Ferdinand Kettner slalom, Alfréd Wagner obsadil 4. místo. Škola se v té době dařila velmi dobře.

Ve Školním Roce 1949–50

došlo k zásadní změně ve složení žactva v důsledku zákonů o státním občanství Němců, kteří zůstali. Na tzv. střední škole bylo v 1. ročníku 50 žáků, z toho 40 jiné národnosti, ve 2. ročníku 28 žáků, z toho 15 jiné národnosti, ve 3. ročníku 26 žáků, z toho 12 jiné národnosti, ve 4. ročníku 13 žáků, z toho 6 jiné národnosti. Vyučování českého jazyka bylo velmi obtížné, neboť mateřským jazykem žáků byla slovenština, maďarština, ruština apod. Došlo i ke změnám v budovách: čp. 117, kde dříve byla mateřská škola a národní škola /dnes fotoateliér — pozn. kron./, internát se přestěhoval do domu čp. 290 v Rennerově ulici, kde dříve byla rukavičkářská škola. V zařízení bydlelo 80 dětí se 2 kuchařkami /dnes jídelna a družina — pozn. kron./ Úplné stravování /5 jídel denně/ stálo 350 Kč měsíčně, oběd pro denní strávníky 150 Kč měsíčně.

Dne 24. Dubna 1950

bylo prvně vzpomenuto výročí obětí pochodu smrti, který zde procházel v dubnu 1945 podél železniční tratě a jehož oběti jsou dodnes uloženy na zdejším hřbitově ve dvou hromadných hrobech. Pietního aktu se zúčastnila i celá škola. V jarních měsících žactvo tzv. střední školy vysázelo 38 tisíc stromků a zúčastnilo se též zevrubné prohlídky všech okolních brambořišť k zneškodnění mandelinky bramborové.

Tehdejší Stav

učitelů střední školy byl tento: ředitel školy Jan Kučera, členové učitelského sboru: Ladislav Šnajdr, Jiří Janich, Pavel Hanč, Irena Hamplová, Eliška Růžičková, František Růžička. Během školních prázdnin budova školy byla přeměněna na ozdravovnu pro děti jáchymovského okresu. Akci vyvolal místní občan Alois Drápal, který zastával funkci předsedy ONV v Jáchymově a převzal nad akcí i patronát. K 1. září 1950 bylo na střední škole zapsáno 127 žáků, z toho 60 chlapců a 67 dívek. Škola měla 5 postupných tříd, 1. třída byla rozdělena na dvě skupiny. Současně v roce 1950/51 byl vyhlášen boj proti propadání žactva. V říjnu téhož roku 1950 zakoupilo SRPŠ v Perninku rozhlasovou ústřednu v ceně 18.550 Kčs. Akci zajistil MNV za předsednictví M. Brabcové.

V Roce 1951

a to v únoru — se školní kronika zmiňuje o průměrech klasifikace v 1. pololetí školního roku: z celkového počtu 114 žáků jich propadlo 11, t.j. 9,64 %. Na konci téhož roku jich propadlo 12, čili 9,9 % žáků. Ve dnech 17. a 18. III. škola v Perninku uspořádala ve spolupráci se SRPŠ a žákovskou samosprávou lyžařské závody středních škol okresu Jáchymov, /kam Pernink spadal/. Závody se konaly pod patronací předsedy ONV Aloise Drápala, zúčastnilo se jich 60 závodníků, z toho 22 z jiných škol. V kategorii mladších dívek zvítězila v běhu na lyžích žačka Wohlmacherová, druhé místo obsadila žačka Hübnerová, obě z perninské školy. V ostatních disciplinách zvítězili vesměs žáci z jiných škol. V květnu 1951 vysázeli žáci 1.–3. ročníku střední školy celkem 12.500 stromků v oblasti Vlčiny /polesí Horní Blatná/.

Nový Školní Rok

1951/52 byl už organizován podle rozhodnutí Rady ONV Karlovy Vary, kam Pernink po zrušení jáchymovského okresu patřil; z národní a střední školy byla utvořena jednotná devítiletá škola /ZDŠ/. Současně byly ke školní docházce přiděleny do Perninku další spádové obce, takže zápis do školy dne 1. září

1951 zaznamenal už tyto počty žáků:

Celkem tedy bylo zapsáno 270 žáků, to jest až dosud nejvyšší počet, jaký kdy byl v perninské škole zapsán. Složení učitelského sboru nově rozšířené školy bylo toto: Jan Kučera — ředitel, Eva Vokurková — zástupce ředitele, dále pak učitelé: Eva Matějková, Eva Kučerová, Marie Píglová, Eva Tomanová, Ladislav Šnajdr, Karel Kazda, Květa Matuchová, Jiří Janisch, Pavel Hanč, Zdeněk Hurtig — celkem 12 pedagogických pracovníků. 1. listopadu 1951 byla při škole zřízena Družina mládeže pro žáky zaměstnaných matek, vychovatelkou byla ustanovena Libuše Taucová.

Rok 1952

a to hned k Novému roku byl znovu zaveden zájmový kroužek německého jazyka pro žáky německé národnosti, kterých bylo v té době nadále přes 70 % z celého počtu žactva. /Pozn. kronikáře: Tento doklad je rovněž známkou toho, že v obci onen neblahý odsun Němců nebyl nikterak drastický, jestliže sem mohly přesídlit německé rodiny odjinud a tady trvale zakotvit, což vyvrací stanovisko německého Landsmannschaftu — odešli odtud jen ty rodiny, které byly vysloveně fašistického založení, obzvláště pak členové NSDAP, SA a dokonce SS, což bylo v relaci s rozhodnutím Spojeneckých velmocí a s dekrety presidenta dr. Edvarda Beneše./ Zájmová výuka německého jazyka tak umožnila německým dětem, aby měly stejné vzdělávací možnosti, jaké mají děti druhých národností. Ve dnech 21.–30. IV. 1952 se uskutečnily zalesňovací brigády, bylo zalesněno 9 ha lesní půdy, vyseto 720 kg smrkového semene, vysázeno 9.500 sazenic smrku a 5.230 sazenic buku /uvádí se takto ve školní kronice/. Žáci této školy byli jedním z největších pomocníků při obnově lesního hospodářství, tím spíše, že všechno dělali zdarma, naproti většině dospělých, kteří si za podobnou práci dali zaplatit. Závěrečným zkouškám 4. ročníku se podrobilo 9 žáků, všichni prospěli, 3 z nich dokonce s vyznamenáním, 6 žáků bylo doporučeno k dalšímu studiu. Počet propadajících žáků na konci školního roku 1951/52 dík všeobecné snaze, vyplývající ze závazku, který znamenal boj proti propadání, snížil se na národní škole na 5 %, na střední škole pak na 5,3 %, což byl na tehdejší dobu nevídaný úkaz zásluhou nezměrné píle a pomoci všech učitelů.

Rok 1953

byl současně posledním rokem první pětiletky, která znamenala přeměnu soukromého sektoru v sektor socialistických podniků, především násilných změn v oblasti zemědělství. Krušnohorské oblasti se toto příliš netýkalo, zemědělské půdy zde bylo odjakživa příliš málo, došlo pouze k zásadnímu obratu v lesním hospodářství, které spadlo celé pod státní správu. Také nově zřizované šachty a horní díla, vykazující obrovské množství smolince, wolframu a dalších ušlechtilých rud, poznamenaly svou horečnatou činností veškerý okolní život spolu s přílivem nových obyvatel převážně německého původu, kteří zde našli nový domov z končin, kde pomalu hornictví končilo, a kteří tak zvýšili počty příslušníků německé národnosti. Změny jsou k poznání opět na zvýšeném stavu žactva ke konci školního roku 1952/53, kterých už bylo 299. Výsledky klasifikace uvádí školní kronika z té doby: žáků národní školy bylo 116, prospělo 88,8 %, neprospělo 6,03 %, neklasifikováno bylo 3,44 %, /zřejmě šlo o děti, které neovládaly český jazyk/. Žáků střední školy bylo 174, prospělo 85,07 %, s vyznamenáním pak 6,89 %, neprospělo 2,87 % a neklasifikováno bylo 1,15 % žáků/.

Školní Rok 1953–54

byl zahájen 1. září 1953. Zúčastnil se ho Alois Drápal jako předseda MNV a Josef Nedvěd jako tajemník obce. Do osmi tříd /byla to jen osmiletka/ bylo zapsáno 264 žáků, učitelů bylo 12, k nim se počítala i vychovatelka Družiny mládeže. Školní kronika se o vlastní práci nikterak nezmiňuje, pouze zaznamenává, že 16. května 1954 proběhly volby do lidosprávy, které potvrdily opětnou kandidaturu Aloise Drápala a Josefa Nedvěda. 28. listopadu pak byly všenárodní volby do Národního shromáždění.

Rok 1955

byl rokem 1. čs. spartakiády /7 let po posledním sletě všesokolském/ v Praze, která se uskutečnila ve dnech 22.–26. června. Z těchto důvodů byl zkrácen i školní rok, který končil 15. června. Spartakiády se zúčastnilo i 38 žáků z Perninku a okolí. Do nového školního roku 1955/56 bylo zapsáno již jen 282 žáků. Pro děti německé národnosti byla zřízena 3 oddělení zájmových kroužků německého jazyka, /další důkaz o dobrém vztahu Čechů k německé otázce podle tehdá raženého hesla „Není Němec jako Němec“ — pozn. kron./ V rámci péče o tělesnou výchovu byla zřízena sportovní škola dorostu, kterou navštěvovalo mimo vyučování přes 60 žáků. Pro děti zaměstnaných matek a pro přespolní žáky byla zřízena Družina mládeže spolu se školní jídelnou, kde se denně stravovalo kolem 100 žáků. V prosinci uspořádal MNV v Perninku

pro žáky osmiletky vánoční nadílku s Dědou Mrázem, kterou představoval předseda MNV Alois Drápal, /školní kronika má tam nalepenou jeho fotografii — pozn. kron./

Školní Rok 1956–57

zaznamenal už 309 žáků, z toho 160 hochů a 149 dívek. Byly nově zavedeny ruční práce, dále práce v dílnách a v domácnosti pro dívky. Jako nepovinný předmět byla zavedena hudební výchova a zájmový kroužek německého jazyka byl rozšířen pro 3. až 8. postupný ročník.

Rok 1957

byl opět rokem komunálních voleb, které se uskutečnily v květnu spolu s volbami do všech stupňů národních výborů, tedy i okresních a krajských. Tady byli opět zvoleni Alois Drápal jako předseda a Josef Nedvěd jako tajemník. Ve školní kronice je zápis o daru spisovatelky Marie Majerové, která věnovala školní knihovně velké množství hodnotných knih převážně přírodovědeckého charakteru. O výsledcích vlivu školy na vývoj žactva píše Stráž míru dne 12. března 1957 pod výstižným titulkem „Bez rozdílu národností“ — další doklad toho, co se od doby odsunu Němců z naší vlasti všechno vytvořilo ve prospěch otázky dobrých vztahů obou národností — české a německé. Na konci školního roku 1956/57 prospělo 96,19 % žáků, čili téměř o 4 % lepší výsledek, než který se docílil v roce předchozím.

V Lednu 1958

uzavřel důl Barbora družbu s perninskou školou, /možná jako akt, vyvěrající z pohnutek svědomí, protože na dole byla pouze malá část horníků tzv. civilních čili námezdních, drtivá většina byla tam z politických důvodů a ti určitě neměli možnosti, natož chuť uzavírat jakékoliv patronáty — pozn. kron./ Kromě několika málo peněžitých darů však škole nikterak zvlášť tento patronát neprospěl. Další patronát, který už měl jakýs takýs užitek, byl uzavřen mezi školou a státním statkem Abertamy, především v otázkách sklizně sena. Budova čp. 290 — bývalá odborná škola pro výchovu učňů v rukavičkářství — která sloužila jako jídelna pro školní mládež, musela přepustit horní patro pro ubytování hornických brigádníků, /což trvalo až do roku 1960, kdy dolování uranu ve zdejším okolí ustalo — pozn. kron./ Byl zakoupen zvukový promítací přístroj v ceně 4.000 Kčs. V červnu 1958 prospěli 284 žáci z počtu 304, čili 93,3 %. Nejlepší žáci byli na konci tohoto roku odměněni patronátním závodem Barbora knižními dary. Byli to žáci a žačky: z 1. třídy G. Sieglová, M. Táborská, J. Vorka a J. Kučera, z 2. třídy Jan Likeš, z 3. třídy Fr. Krejčová, ze 4. třídy A. Obstová a Petr Hurzer, z 5. třídy M. Rückertová

a J. Táborská, z 6. třídy J. Čihařová a M. Langmajer, ze 7. třídy J. Busová a M. Beerová, z 8. třídy H. Drápalová.

Rok 1959

byl ve znamení okresních spartakiád, které se tak připravovaly na celostátní spartakiádu, konanou v roce 1960 v Praze na Strahově. Žáci perninské školy se těchto přípravných spartakiád zúčastnili hojnou měrou i za cenu různých improvizací v průběhu vyučování, což nebylo ku prospěchu vzdělání žactva. Pro školní rok 1959/60 bylo zapsáno již celkem 323 žáků. Ve škole pracovalo celkem 14 pedagogů a 1 vychovatelka Družiny mládeže — píše se ve školní kronice z té doby. Hlavní nápor přílivu žáků byl v 6. a 7. ročníku, každý z nich měl dvě třídy A + B, zhruba po 30–40 žácích. 8. ročník měl opět jen dvě třídy A + B po 26 žácích.

V Roce 1960

byly uskutečněny volby do národních výborů a Národního shromáždění. I tentokrát byli ve svých funkcích potvrzeni Alois Drápal a Josef Nedvěd. Vzhledem ke spartakiádě, které se zúčastnilo na 40 žáků z Perninku, byl školní rok ukončen již 18. června. O činnosti školy nejsou nikde zmínky.

Rok 1961

byl prvním rokem Československa, které mělo jako základ socialistickou ústavu, přijatou v červenci roku 1960, bylo tedy socialistické: co všechno si kdo pod tímto pojmem mohl představovat, jaké naděje jsme do nového zřízení vkládali, nelze jen tak odbýt slovy, že to vlastně byl krok zpět, nic víc: všechno bylo daleko horší, než si kdo tehdá uměl představit. Rozebírat příčiny dnes je již zbytečné, pokud jsme pochopili naši současnost. Stačilo poznání, které nám přináší den za dnem vlastní zkušenost, nicméně aspoň zmínit se o tomto státnickém omylu, trvajícím celých 29 let, je víc než na místě, aby se tím napravily i veškeré řádky, které naše kroniky povýtce servilně vůči vedoucí straně přinášely k zápisu, /kritické by se nedaly zaznamenat — tolik pozn. kronikáře, který psal lecos v důvěře ve státní socialistické zřízení./ V lednu 1961 došlo i k likvidaci jáchymovských dolů, což znamenalo zásadní změnu v životě obce a školy samotné. Havíři se houfně stěhovali pryč za dalším uranem. Ve škole samotné došlo ke změně na ředitelském místě: odešel dlouholetý ředitel J. Kučera, na jeho místo nastoupil Karel Hluchý. Jinak není o záležitostech školy nikde ani zmínka. Pokud existují seznamy učitelů a žáků v některém z archivů, pak se nutno se tam obrátit a doplnit zbývající údaje do statistiky a přehledu.

Rok 1962

nezačal ve škole pěkně — došlo k výskytu chřipkové epidemie, vyvolané skupinou B — takřka všichni onemocněli, dospělí i žáci. Běh života byl značně ochromen, škola byla uzavřena, i v obchodech chyběli prodavači, v závodech pak hrstka pracovníků s bídou udržovala stroje v chodu. Navíc došlo v únoru k sněhové kalamitě, výška sněhových závějí dosahovala místy až k vrcholům telegrafních sloupů. Pernink byl v té době na plné dva dny zcela odříznut od okolního světa, víc jak týden se nedala provozovat žádná doprava. Škola započala s výukou zase až 19. února. V jarních měsících pokračovalo stěhování hornických rodin na Příbramsko, takže počet dětí ve škole se náhle změnil, byla zrušena třída 7 C. Na konci školního roku z celkového počtu žáků propadlo pouze 6, t.j. 1,6 %, což byl nebývalý úspěch perninských učitelů.

V Roce 1963

se událo mnoho z iniciativy MNV: dne 23. března bylo započato s generální opravou budovy školy. Současně byly zajištěny náhradní místnosti pro výuku včetně kabinetů. Dvě třídy byly umístěny v budově čp. 117 vedle školy, /bývalá cvičná kuchyně a klubovna mládeže/, další byly v přízemí radnice a v tzv. Osvětové besedě v čp. 183, /dnešní Meinlova ulice/, v klubovně Sboru požární ochrany /čp. 120 v dnešní Rennerově ulici/. Třídy 6.–9. byly umístěny v budově školní družiny čp. 290 v dnešní Rennerově ulici. Plán oprav zaručoval dokončení do 31. října 1963, zněla tak i hospodářská smlouva s Okresním stavebním podnikem. Učitelský sbor, vědom si obtížných podmínek pro práci, s veškerou iniciativou a často i se sebazapřením plnil obětavě své pedagogické úkoly s vědomím, že musí zvládnout výuku 330 žáků, rozložených ve 13 třídách. Školní rok 1963/64 pokračoval nadále v nevyhovujících podmínkách i po vypršení termínu dokončení. MNV proto podal stížnost k výboru lidové kontroly na OSP a jeho zdlouhavou a v principu špatnou kvalitu práce. Škola sama pak prostřednictvím MNV podala odvolání k ONV v Karlových Varech, kde vylíčila neudržitelné podmínky pro práci pedagogů a ohrožování zdraví dětí, učících se v nevyhovujících podmínkách. Výsledek po určité době se dostavil, práce na opravě budovy byly urychleny, byť za cenu odvádění práce horší kvality, jak se nakonec prokázalo, avšak dokončení oprav se protáhlo až do roku 1964. Učitelé tendá chodili do jednotlivých rodin a vyzývali rodiče, aby samo též dopomohli výuce. Jen takto mohly být překonány svízelné podmínky, které měly samozřejmě přirozený vliv i na zhoršení prospěchu.

Rok 1964

byl tudíž ve znamení vleklých podmínek pro práci školy: protože OSP provedl špatně opravu střechy, jarní tání zničilo veškerou malbu ve 2. patře budovy. Inventurou bylo prokázáno, že během generální opravy budovy bylo zničeno školní zařízení za 40 tisíc Kčs. Školní rok 1964/65 byl zahájen konečně po skončení generální opravy 1. září, ale bez potřebné kolaudace. Objevily se četné závady a nedostatky, které musely být odstraňovány v průběhu celého školního roku. Při zahájení vyučování bylo zapsáno 304 žáků, z toho do 1. až 5. ročníku 94, do 6. až 9. ročníku 210.

V Lednu 1965

zapadly Krušné hory natolik sněhem, že uvízla i veškerá doprava. Zachované fotografie dokazují, že závěje dosahovaly až nad okna přízemí budovy. Dubnové tání sněhu pak opět poškodilo malbu ve 2. poschodí vinou nadále vadné střechy, /pozn. kronikáře: panečku, to se to tehdá podnikalo, když pracovníci jistě za velké peníze s klidem vyráběli zmetky a nic se nerozházelo, nedalo se potrestat, protože práce byla vlastně anonymní záležitostí. Tohle byl trvalý úkaz v celé naší socialistické republice, honosící se dokonalostí systému, o superkvalitách, které chrlily naše pětiletky, aniž se někdo ohlédl za sebou, zda vykonal svou práci dobře či špatně — hlavně že dostal dobře zaplaceno spolu s kdovíjakými ještě výhodami: rekreace, dary, prémie, vyznamenání a řády...!/ Zvýšená vlhkost, pronikající střechou, podobnou řešetu, poškodila fyzikální přístroje, které se nedaly bez nebezpečí ohrožení zdraví použít. Voda pronikla v březnu až do 1. patra a zvedla tam parkety, které byly vyrobeny z nevysušených dřevin, do výše jednoho metru /!/ Tento rok byl i rokem 3. spartakiády, které se však perninská škola nezúčastnila, /infekční žloutenka/. Poprvé v historii školy nepropadlo víc jak 2 % žáků a z nich měla řada ještě povolenou opravnou zkoušku. Zápis ve školní kronice se zmiňuje o faktu, že je projevována nespokojenost s mimoškolní činností dětí, není zájem dospělých o vedení zájmových kroužků, vedoucími jsou většinou vojáci z patronátního útvaru v Hřebečné, rodiče namjí o své děti zájem.

V Roce 1966

klesl počet tříd na národní škole na 3 pro nedostatek dětí. Přesto nadále trvala absence učitelů, nebyl především náhrady za ty učitelky, které byly na mateřské dovolené. Školní kronika zaznamenala časté personální změny, vyplývající z toho, že byl nedostatek bytů pro učitele, kteří by se zde chtěli usadit. V tomto roce byly přiděleny v panelové výstavbě učitelům pouze tři byty, ačkoliv byla momentální potřeba 7 bytů. Nic dalšího o škole se neví.

V Roce 1967

došlo konečně i k úpravě platů učitelů ke dni 1. dubna 1967, jak se zmiňuje školní kronika. Tatáž kronika však nadále žehrá na nedostatek učitelů — v městech je jich přespočet, v horách však málo — důvod je prostý: nedostatek kulturního vyžití, vhodné byty, možnost nákupu všeho druhu, prostě podmínky nejsou rovnocenné vnitrozemským, chybí také zvýhodnění míst v pohraničí včetně vyšších platů, aby alespoň touto cestou byl vyrovnán fakt, že učitel jde do hor pracovat s vědomím řady nedostatků s tím spojených.

V Lednu 1968

se už začala projevovat tíživá hospodářská situace, která byla v podstatě už znát v předchozím druhém pololetí roku — píše Karel Hluchý, ředitel školy, do školní kroniky — „Odrazilo se to i v politice, došlo k rozdělení funkce presidenta republiky a vedoucího tajemníka ÚV KSČ, jímž byl doposavad Antonín Novotný. V lednu byl zvolen do funkce tajemníka Alexander Dubček. Došlo též ke změnám v koncepci politiky, spočívající především v snaze po demokratizaci celého společenského dění. Tuto snahu značně zkreslily a dokonce deformovaly reakční síly, které se pokoušely získat nadvládu nad celým politickým a společenským děním. V důsledku celkových změn ve státě byly odloženy volby do národních výborů, počaly probíhat přípravy k federalizaci našeho státu, došlo i k odtržení Pionýrské organizace od školy“ — takto píše Karel Hluchý. Dění se dotýkalo i práce školy a jejích učitelů. Karel Hluchý o tom všem poznamenává ve školní kronice článkem, který nepostrádá jistou diplomatičnost, aby vyjádřil vše, co bylo třeba, aniž by tím na sebe uvalil důsledky kázeňské či dokonce existenční. „Přesto, že jsme v oblasti poněkud stranou politických požadavků, doléhají i do našich zapomenutých hor. Tolik změn, tolik požadavků a tolik odlišných i protichůdných názorů — to jsou příčiny k denním rozhovorům v učitelském sboru. Jsme lidé zvyklí přemýšlet, ale některé novoty jsou nám zcela nezvyklé i nepochopitelné. Naši žáci — barometr veřejného mínění — se zdají být jaksi méně přístupni výchovnému působení, než jak jsme byli dosud zvyklí. Výchovná práce je ztížena, rodičovská veřejnost rovněž podléhá tříštění zájmů a věnuje se méně svým dětem“. Až potud slova ze školní kroniky, slova vystihující situaci v obci, nejen ve škole samé. Bylo přirozené, že antagonistické jevy a události narostly do takových rozměrů, že došlo k rozkolu i v samotné KSČ, kde se postavily proti sobě dva proudy: Dubčekův a Bilakův /jejich pojmenování jsem záměrně zjednodušil, aby bylo jasné, kdo všechno za co odpovídal — pozn. kron./ Tak vypadal celý vývoj naší společnosti do osudného 21. srpna 1968.

Srpnová Okupace

Udeřilo to do nás jako hrom — vpád cizích vojsk na naše území. K situaci v Perninku opět se vyslovuje ředitel školy Karel Hluchý /samozřejmě velmi obezřetně a takticky, aby si proti sobě nepostavil ani jednu ani druhou stranu, vždyť i on byl komunista — pozn. kron./: „Po ukončení minulého školního roku se událo mnoho nezvyklého, závažného a poučného. Vnitřní situace ve státě začala být nepřehledná, takže 21. srpna došlo ke vstupu armád pěti států SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska na území našeho státu, /že to byl okupační vpád do Československa, to se autor neodvážil napsat, za to by určitě šel s místa z funkce ředitele a ne hned vzápětí na místo okresního školního inspektora a později i vedoucího školského odboru ONV — pozn. kron./ Tato nenormální situace se tudíž projevila v přípravě na nový školní rok. /píše tak dále Karel Hluchý ve školní kronice/. „Namísto soustředěné a klidné pedagogické práce je tu velice složitá situace, v níž škola musí plnit své povinnosti: učit a vychovávat mládež“ — a to byl velmi obtížný úkol, umocněný ještě našimi specifickými podmínkami v horách, nevýhodným složením učitelského sboru atd. Dne 28. srpna 1968 sešli se k přípravě zahájení školního roku tito učitelé: Květa Svobodová, Olga Zenkerová, Jaroslava Hluchá, Libuše Málková a Jitka Štěbetáková pro národní školu. Pro další ročníky ZDŠ pak Květa Kneffelová, Naděžda Šupová, Karla Jindrová, Marta Jungwirthová, Anna Krejčová, Rudolf Šup, Josefa Důrdíková, Milan Svoboda, bez třídnictví pak Eva Pavláková, František Bolek a František Steinfeld. Práce na národní škole nezačala dobře — píše dále Karel Hluchý ve školní kronice — v budově, kde jsou umístěny 4 ročníky, mělo být do zahájení školního roku opraveno ústřední topení, avšak tyto práce byly ukončeny až před vánocemi, takže národní škola musela pracovat ve velmi improvizovaných a nevyhovujících podmínkách takřka po celé obci. To se pochopitelně projevilo i v kvalitě práce učitelů a v žákovských vědomostech. Hlavní úkoly školy pro tento školní rok vycházely z akčního programu odboru školství ONV a z usnesení při závěrečném hodnocení minulého školního roku. Klasifikace prospěchu a chování nebyla uspokojivá. Projevilo se mezi žáky mnoho zhoršení, roztěkanosti, nesoustředěnosti, malá domácí příprava a značně snížená kontrola domácí přípravy ze strany rodičů — takto zaznamenává události a podmínky k práci z nich vyplývající ředitel Karel Hluchý, aby nemusel věci nazvat pravým jménem, že tuto okupaci naší republiky nepřijala drtivá většina našich občanů, z čehož vyplývala ona rozháranost života a neochota podvolit se diktátu pod bodáky armád, vedených Sovětským svazem /pozn. kron./

Rok 1969

měl ve svém začátku podobné vlastnosti jako rok předchozí. V pololetí propadlo víc žáků než kdykoliv předtím, většina neúspěchů byla z českého jazyka. Nesporný odraz na úrovni češtiny ve škole měly plány německých rodin na vysídlení — píše takto Karel Hluchý. — „Děti z těchto rodin se přestávají připravovat na vyučování, zvláště jazykové. Jen z naší obce v tomto školním roce vysídlilo 40 rodin, z okolních obcí rovněž značné počty.“ Změnou v osobě prvního tajemníka ÚV KSČ /za Alexandra Dubčeka Gustáv Husák, stalo se tak v dubnu 1969 — pozn. kron./ počala společnost pomalu, ale jistě přecházet do postupné netečnosti a celkové pasivity, to vše jako reakce na tendence po tzv. normalizaci, to jest pokorné a až servilní přístupy přebírání ideologie a smyslu života vůbec podle sovětského vzoru, /byť se o událostech z těch dob v naší kronice píše jinak: že život v obci a v celé společnosti pomalu započal nabírat opětné hmotné i duševní statky, jak si společnost předsevzala v minulosti, že dění počalo přecházet do normálních kolejí, prostých antagonismů a zjevných nepřátelství — byl to omyl a současně i zbožné přání, aby to tak nějak byla pravda. Dnešek velmi snadno dokázal, v jakém hlubokém útlumu zavalování demagogií o světlém zítřku jsme žili — pozn. kronikáře a současně i jeho přiznání minulých chyb, které se v této kronice byť z dobré vůle objevovaly tu a tam./ Konec školního roku přinesl určité zlepšení v hodnocení prospěchu a chování dětí: na národní škole neprospělo 5 žáků, na druhém stupni pak 11 žáků, z čehož 6 mělo povolenou opravnou zkoušku. Oprava národní školy se vlivem nedostatku materiálu protáhla — byla vyrobena okna z čerstvého dřeva, takže se brzy zdeformovala. Opravné práce byly přerušeny vinou sněhových kalamit a mrazům již v listopadu. Během vánočních prázdnin se třídy konečně přestěhovaly z provizorií do školní budovy.

Rok 1970

byl ve znamení všeobecné konsolidace /tak se tomuto jevu tehdá říkalo, byť tento pojem znamená sjednocení, k čemuž nikdy nedošlo — pozn. kron./ a současně došlo k řadě změn v jednotlivých oblastech. Ti občané, kteří prokázali svou věrnost ke KSČ a osvědčili se během krizového období jako podpůrci nových směrů, vytýčených novým vedením KSČ /Husák, Biľak, Indra, Jakeš/, byli povoláváni na vyšší funkce. V Perninku to byl kromě jiných ředitel školy Karel Hluchý, na jeho místo přišel Edvín Kejha. Při hodnocení učitelského sboru bylo konstatováno, že nedošlo ke změnám, nikdo se neprojevil politicky negativně ani v srpnu 1968 ani po něm. Dne 3. dubna byla uskutečněna oslava Dne učitelů, proslovy na ní měli: předseda MNV M. Křeček,

ředitel školy E. Kejha a předseda SRPŠ J. Holman. Ve školním roce 1970/71 nastoupil na místo ředitele Bohumil Bída, /důvod odvolání E. Kejhy se nikde neuvádí — pozn. kron./ Pro totéž období bylo ve škole 17 učitelů a 2 vychovatelky mládeže v družině. Třídy byly rozděleny takto:

• 1. třída — Václava Laurencová
• 2. třída — Olga Zenkerová
• 3. třída — Hana Drápalová
• 4. třída — Jaroslav Epjár
• 5. třída — Jitka Štěbeláková
• 6 A. třída — Anna Krejčová
• 6 B. třída — Naděžda Šupová
• 7 A. třída — Eva Steinfeldová
• 7 B. třída — František Steinfeld
• 8 A. třída — Milja Pelcová
• 8 B. třída — Jaromíra Nováčková
• 9 A. třída — Karla Jindrová
• 9 B. třída — Josefa Durdíková

Bez třídnictví byli Rudolf Šup, Milan Svoboda, Zdeněk Jabůrek a Anna Vacínová. Školní kronika zaznamenává, že v Okresním pedagogickém středisku v Karlových Varech pracuje 5 učitelů ZDŠ: Bída, Durdíková, Šnajdr, Krejčová, Vacínová.

Rok 1971

protože to byl rok 50 let založení KSČ, škola uspořádala pro toto výročí dne 4. června akademii, současně byla instalována výstava výtvarných prací žáků. Byla obnovena činnost Pionýrské organizace a připojena k činnosti školy. Ve školní kronice se uvádí seznam funkcí, které v obci zastávali v té době učitelé B. Bída, L. Šnajdr, M. Bídová a M. Šnajdrová. Nic jiného se ze školní kroniky nedovíme.

V Roce 1972

byla zahájena stavba koridoru mezi budovou a tělocvičnou školy. Školní klub byl umístěn v bývalém fotoateliéru nad cvičnou kuchyní, chodilo sem 30 dětí, které se zabývaly různými zájmy povýtce výtvarnými a modelářskými. Ze sportovních kroužků školy byl nejúspěšnější kroužek minikopané pod vedením M. Jabůrka. Žáci zvítězili v okrsku, okrese, kraji a v celostátní soutěži se umístili na 3. místě. V rámci květnových oslav byla již potřetí pořádána akademie žáků školy — píše v kronice ředitel Bída — akce byla velmi úspěšná, kino bylo přeplněno. Bylo započato s budováním nové cvičné kuchyně v čp. 219, pokračovalo se ve stavbě koridoru v rámci akce „Z“.

Rok 1973

Do nového školního roku 1973/74 bylo zapsáno 237 žáků. Kronika se zmiňuje o složení žactva: dětí z dělnických rodin bylo 176, dětí rolníků 3, ostatní /čili inteligence/ 58. Z celého počtu byly 2 děti cikánské národnosti, z narušených rodin /myšleno tím rozvedení rodiče/ 34. Žáci opakující ročník byli 2, žáci zpoždění z dřívějších let 38, celkový počet zpožděných žáků

činil 40, t.j. 16,9 % z celkového počtu. Rok od roku se prospěch i chování zlepšuje — uvádí se mimo jiné ve školní kronice. Na podzim byla střecha koridoru pokryta krytinou a zavedeno topení.

Rok 1974

nebyl pro obec ani pro školu nikterak významným, nic se neudálo, co by stálo za zápis do školní kroniky /jiná nebyla vedena — pozn. kron./

Rok 1975

zaznamenává přípravy k výstavbě nákupního střediska, které počalo vyrůstat na místě bývalé zoologické zahrady /a ještě před ní čp. 188/, jež byla značnou raritou mezi obcemi podobného typu, obzvláště pak v Krušnohoří. Dále se školní kronika zmiňuje o havárii vodovodního řadu ve škole, kdy byly zatopeny téměř všechny místnosti. Dne 19. 4. navštívila školu exkurse, složená z účastníků celostátní konference Jednoty čs. matematiků a fyziků. Bylo jich celkem 80 a to jak z ČSSR, tak i z ostatních socialistických zemí. Fyzikální pracovna vzbudila všeobecný údiv a uznání všech přítomných vědců. Dne 26. května se uskutečnila prohlídka téže pracovny, tentokrát to byli studenti a profesoři fyzikální katedry Pedagogické fakulty UK z Plzně. Rovněž tato návštěva nešetřila uznáním a oceněním práce pedagogů školy.

V Roce 1976

dochází ke změně ve funkci ředitele, Boh. Bída šel do důchodu a na jeho místo nastoupila Anna Veselá. Zástupcem ředitelky zůstává nadále Ladislav Šnajdr /ve výčtu učitelů ve školním roce 1970/71 nebyl omylem uveden tento dlouholetý učitel perninské školy, již tehdy byl zástupcem ředitele Bídy — pozn. kron./ Třídnictví v tomto školním roce 1976/77 se ujali:

• 1. třída — Hana Drápalová
• 2. třída — Blanka Šestoková
• 3. třída — Jana Kunstová
• 4. třída — B. Fenclová
• 5. třída — M. Haladová
• 6 A. třída — B. Havlenová
• 6 B. třída — E. Doležalová
• 7 A. třída — Z. Jabůrek
• 7 B. třída — L. Bendlová
• 8 A. třída — K. Jindrová
• 8 B. třída — Rudolf Šup
• 9 A. třída — J. Durdíková
• 9 B. třída — M. Pelcová

Bez třídnictví zůstali: L. Schejbal, E. Valečko, F. Růžička. Kronika dále konstatuje už delší dobu trvající absenci školníka, prakticky od listopadu 1971, kdy dosavadní školník Josef Válek byl zvolen za předsedu MNV. Počet učitelů tedy byl 21, z toho 2 učitelky na mateřské dovolené, počet žen 17, z toho 2 vychovatelky školní družiny, počet mužů 5. Počet aprobovaných pro 1. až 5. ročník bylo 5, pro 6. až 9. ročník 7, pro školu II. cyklu 1, bez aprobace 5, z toho na národní škole 2. Počet žáků na národní škole 80, v 6. až 9. ročníku 177, celkem tedy 257 žáků, kteří byli národnosti: v 1. až 5. ročníku české 60, slovenské 11, německé 3, jiné 6. V 6. až 9. ročníku pak národnosti české bylo

114 žáků, slovenské 29, maďarské 1, německé 32, jiné 1. Do školy dojíždí
124 žáků z Abertamy, Horní Blatné, Potůčků a Pstruží.

Léta 1977 Až 1979

nezaznamenala nic, co by se dalo zapsat do kroniky, nové ředitelce školy nestálo za to, aby alespoň zaznamenala stavy žáků a jejich prospěch, jak tomu
předtím bylo pokaždé. Bylo pouze v soukromých pramenech uvedeno, že škola
slavila v roce 1979 své 45. založení české školy /bez okázalostí, na které
si zřejmě paní ředitelka nepotrpěla — pozn. kron./

Rok 1980

byl rokem celostátní spartakiády, které se zúčastnily mladé žákyně pod vedením učitelky Jany Kunstové. Kronika nadále konstatuje, že z 20ti pedagogických
pracovníků jich dojíždí do Perninku 12, což stěžuje samotnou kvalitu práce
jak žáků, tak učitelů — konstatuje školní kronika.

Ani Léta 1981 Až 1983

nestála za to ředitelce Anně Veselé, aby zaznamenala jeden jediný řádek do
školní kroniky a tak ani obecní kronika nemá o škole žádné zprávy.

Rok 1984

byl významný především pro školu, která slavila své 50. výročí založení české
školy v Perninku. Za tu dobu se v ní podle ročenky vystřídalo 11 ředitelů
/J. Bušek, A. Král, J. Klobouček, A. Košler — po válce pak J. Kučera, S. Rohan,
K. Hluchý, E. Kejha, B. Bída, A. Veselá, M. Pelcová/, dále zde učilo celkem 187
pedagogů, z toho 69 mužů a 118 žen, 15 vychovatelek Družiny mládeže, 4 skupinové vedoucí pionýrské organizace SSM.

Rok 1895

opět nezaznamenal žádnou zvláštní událost ani akci školy, pouze je zapsáno
do kroniky, že na závěr roku 1984/85 byla při ukončení docházky do základní
a zvláštní školy /která byla umístěna v Horní Blatné, když se tato obec stala v roce 1980 částí střediskové obce Pernink/, byly předány 47 žákům pamětní listy. Totéž se stalo při vítání prvňáčků dne 1. září, kterých bylo 10.

Rok 1986

1. března předložily obě ředitelky škol zprávu o průběhu 1. poloviny školního

roku. Jinak je třeba uvést jednu akci, která vynikla nad ostatní: dne 9. května byla v rámci oslav 51. výročí osvobození naší vlasti uspořádána střelecká
soutěž pro mládež, organizovaná základní školou ve spolupráci s organizací
Svazarmu a pod patronátem MNV. Výsledky této zajímavé soutěže, která šla
žákům a žákyním k chuti, uvádíme na další stránce:

Výsledky střelecké soutěže (9. května 1986)

Mladší žáci:

1. David Jindra
2. Jaroslav Ledvina
3. Josef Vačkář

Mladší žákyně:

1. Věra Riedlová
2. Petra Rutterleová
3. Marie Vačkářová

Starší žáci:

1. Antonín Dorazin
2. Petr Groh
3. Martin Kvěch

Starší žákyně:

1. Ivana Hudcová
2. Karin Hrubá
3. Iva Urbanová

Dne 23. a 24. května byly uskutečněny volby do zastupitelských orgánů, z kterých vzešel jako předseda MNV Robert Piwko, tajemníkem byl zvolen Vilém Gibiec. Pro volby byl přijat volební program, který obsahoval velkorysé plány, /nebudu je opakovat, jsou už uvedeny v zápisu kroniky na rok 1986, pouze připomínám, že z plánů se neuskutečnilo téměř nic. Není tam ani jediná řádka o školství, pouze je uveden fakt, že ředitelkou se stala Milja Pelcová, její zástupkyní pak Naděžda Šupová, poté už následují jen všeobecné a nezávazné řádky o úkolech v oblasti školství a kultury. O vznikajícím monstru, které dnes „krášlí" Karlovarskou ulici — nedokončenou stavbu hasičárny — nebylo nikde ani řeči — pozn. kron./ Dne 16. října byl ustaven Aktiv pro práci s mládeží, jehož úkolem měla být koordinace činnosti jednotlivých kroužků, metodická a organizační pomoc včetně sdružování finančních prostředků na zajišťování větších akcí pro mládež. Vznik aktivu byl všemi přítomnými, /10 účastníků, vedoucích mládežnických kroužků jednotlivých organizací Národní fronty/ přivítán jako velmi potřebný, /dnes si můžeme říci upřímně: kdeže loňské sněhy jsou: téměř nic z těch velkorysých a velkohubých plánů se vlastně neuskutečnilo — pozn. kron./ Bylo dosaženo dohody o využívání tělocvičny ZŠ jednotlivými kroužky v odpoledních a večerních hodinách.

Rok 1987

ukázal řadu hospodářských a organizačních problémů v celém světě, kritizovala se /byť v podstatě formálně/ nekázeň, váhavost a nerozhodnost podniků vůči pětiletému plánu, v pořadí už osmému, /to jsme podle vize z šedesátých let už měli být v komunismu — pozn. kron./, poukazovalo se i na nutnost zvýšení péče a vyhledávání nových motivů v práci s mládeží, která se pomalu, ale jistě počíná odvracet od výnosných cílů společnosti, /tento fakt uvádím proto, že kořeny ztroskotání vedoucí síly společnosti čili KSČ, která se stala v listopadu 1989, jsou v podstatě znát přinejmenším dva-tři roky předem — pozn. kron./ 16. dubna na plenárním zasedání MNV se jednalo o rekonstrukci

kina a o zabezpečení oprav jeslí, mateřské a základní školy. Diskusní příspěvek dr. Šupa se týkal problematiky obsazování učitelů na ZŠ, kde
na II. stupni učí 11 učitelů, ale málokterý má aprobaci pro předmět, který
vyučuje. Tím samozřejmě trpí žáci, kteří nejsou náležitě odborně vyučováni.
Již před rokem bylo na odboru školství ONV řečeno — pokračuje v diskusním příspěvku dr. Šup — že tato problematika se bude řešit, ale dosud se naprosto
nic nestalo. Vedoucí odboru školství ONV poukazuje na to, že v obci nejsou
byty pro učitele. Na této plenární schůzi byl vyhlášen i rozpočet na rok
1987, v němž figuruje kapitola školství ve výši 855 tisíc Kčs, což je téměř
22 % z celkové sumy 4.131 tisíc Kčs. Skupina žáků pod vedením Jany Kunstové
vystoupila na několika schůzích s kulturním programem. Pionýrská organizace
při ZŠ měla celkem 22 oddílů a zúčastnila se řady soutěží s velkým úspěchem,
/minikopaná, lyžařský slalom, střelecké soutěže/. Uskutečnil se i putovní
tábor v Poutnově během školních prázdnin. 1. září byl zahájen školní rok
1987/88, nejprve v obřadní síni MNV, kde bylo přivítáno 17 prvňáčků předsedkyní SPOZ Magdalenou Hofmannovou, poté byl zahájen školní rok v tělocvičně
školy žákovským shromážděním, kde kromě proslovů byla vyhlášena i „Hodina
míru", pro kterou za všechny žáky složila slib Marcela Foltýnová slovy:
„My, žáci ZŠ v Perninku, se připojujeme k mírovým a pokrokovým silám na celém světě a chceme poctivou prací přispět k upevnění míru na naší zemi !"
Školní rok 1987/88 shromáždil 225 žáků, z toho 124 chlapců a 121 dívek
v 10 třídách. České národnosti je 195 žáků, slovenské 14, německé 16. Stav
učitelů je 14. Žáci mají 8 skupin nepovinných předmětů, na něž chodí 142
žáků. Školní družina má 3 oddělení a 3 vychovatelky. Ke škole patří i vedoucí Pionýrské organizace.

Zápis Z Roku 1988

se zmiňuje o recitační soutěži dětí, které se zúčastnilo 80 žáků, stalo se
tak v lednu. Tentýž měsíc navštívilo 34 žáků divadlo v Karlových Varech.
V únoru projednávala rada MNV problematiku současného stavu vzdělanosti dětí,
která povážlivě poklesla. Dne 26. března se konala oslava Dne učitelů za spoluúčasti MNV, který udělil Čestná uznání za dosavadní činnost B. Šostokové,
H. Drápalové, M. Modesové, J. Kunstové, A. Glücknerové, dr. R. Šupovi, E. Tyrmerové,
M. Zahrádkovi a kolektivu školní jídelny v Perninku. 21. dubna se konala veřejná schůze občanů, kde kromě jiného se opakovala stížnost na fakt, že do obce
dojíždí příliš mnoho učitelů, místo co by zde měli bydlet. 30. června se konala rozlučka s oběma třídami 8 A a 8 B za přítomnosti zástupců MNV, SPOZ.
V červenci byl opět uskutečněn putovní tábor pro děti PO v Poutnově, jehož
se zúčastnilo 33 dětí, v Petřkovicích pak 41 dětí. 1. září bylo zahájeno

školní vyučování, do 1. ročníku nastoupilo 17 prvňáčků, celkem je ve škole 221 žáků, které bude vyučovat 15 učitelů. 27. října se konalo slavnostní zasedání MNV k 70. výročí založení ČSR, které zahájilo vystoupení žáček ZŠ s pásmem „O míru".

Rok 1989

I tento rok, který na samém začátku přinesl revoluční změny ve společnosti, se zapsal do dějin obce. Lidé se stále více zajímají o své osobní záležitosti a méně o společenské dění. Dne 25. ledna se konala střelecká soutěž Svazarmu. Výsledky:

Mladší žáci: 1. Vetešník, 2. Mikeš, 3. Pošva
Mladší žákyně: 1. Šťastná, 2. Štěchová, 3. Peklačová
Starší žáci: 1. Dorazin, 2. Lobodáš, 3. Riedl
Starší žákyně: 1. Riedlová, 2. Vačkářová, 3. Grohová

Dne 13. dubna proběhlo jednání o rozšíření školy a sportovišť. V dubnu oslavy 40. výročí PO. Soutěž „Děti, mír, umění": 1. Eva Malatová /báseň „Arménie"/, 2. David Plachý /„Životní prostředí"/, 3. Pavla Šikolová /báseň „Mír"/. Události po listopadu 1989 jsou popsány v jiném, obsáhlém článku kroniky.

Rok 1990

1. dubna jednání o přístavbě školy včetně bazénu. 16. května souhlas se zazděním oken tělocvičny. Volby — úspěch Sdružení nezávislých kandidátů, 3 mandáty: Josef Svoboda, Libor Velička, Věra Zahrádková /všichni místní učitelé/. Libor Velička vedl školní sbor, který zpíval o půlnoční mši.

Rok 1991

Od samého začátku byl ve znamení nové rady obce, pod vedením starosty Ing. Josefa Stradiota. Kromě jiného bylo rozhodnuto, že dnem 31. 3. budou zrušeny jesle pro nedostatek dětí. Byl dán souhlas k nákupu barevného televizoru pro mateřskou školu. Na zasedání 17. dubna bylo rozhodnuto o opravě střechy školy /po kolikáté už ? Doklad o fušerských pracech dřívějších opravářů — pozn. kron./ a to do částky 350 tisíc Kčs. Na zasedání dne 29. dubna byla projednána evtl. přístavba 3. patra školy v Perninku. Bylo konstatováno, že původní usnesení o opravě střechy ve výši 280 tisíc Kčs neuvažovalo o přestavbě střechy, ale pouze o výměně krytiny /plech za plech/. Posouzení přístavby 3. patra bude zadáno architektu Mulačovi, který podá informaci o možnostech realizace projektu do 14 dnů. Pokud by celková navrhovaná částka překročila 400 tisíc Kčs, provede se pouze výměna krytiny. Dne 17. června na zasedání OZ bylo rozhodnuto v otázce opravy střechy tak, že bude provedena pouze výměna krytiny, která bude stát 185 až 320 tisíc Kčs. Uvažovaná přestavba školy o další patro by podle architekta Mulače 1.400.000 až 2.700.000 Kčs. Do školské rady za obec Perninku byla zvolena pí. Naňková. Na 8. zasedání OZ dne 18. září bylo konstatováno, že oprava střechy školy byla ukončena ke dni 20. září. Na dalším zasedání OZ, které se konalo dne 10. října, byla podána informace o tom, že pod plechovou krytinou střechy nebylo položena podkladová lepenka. OZ rozhodne do 31. 10. zda dodavatel odstraní tuto vadu nebo zda natře střechu dvojím nátěrem při patřičném prodloužení záruční lhůty.

Rok 1992

Na 17. zasedání OZ konaném dne 27. dubna bylo s přítomnými učiteli a zástupcem SRPDŠ prodiskutováno jmenování ředitele ZŠ v Perninku. Informaci o jmenování Josefa Svobody ředitelem základní školy od 1. 8. t. r. podal starosta obce, při čemž současně objasnil předcházející proceduru s jmenováním spojenou. Po obsáhlé diskusi mezi všemi přítomnými bylo jmenování pana Svobody vzato na vědomí. Na zasedání OZ dne 5. listopadu byl schválen příplatek k rozpočtu školy o 70 tisíc Kčs v případě neplnění pojistky za opravy podlahy tělocvičny v tomto roce. P. Svoboda informoval o záměru správy tělocvičny a ubytovny ZŠ po nabytí právní subjektivity. Ve školním roce 1991/92 byly uskutečněny tyto akce školy: v únoru až červenci přednáška HS, výstavba skleníku, výstavba doskočiště, týdenní doškolovací výcvik v plavání v Náchodě, adaptace budovy, rekonstrukce tělocvičny, prázdninový putovní tábor. V říjnu výstava dětských prací na obecním úřadě, den otevřených dveří při výročí založení Perninku, v prosinci pak vystoupení v Domově důchodců, výzdoba stromu pro zvěř.

Rok 1993

Ve školním roce 1992/93 pracovali tito zaměstnanci: Josef Svoboda ředitel školy, Václava Surová zástupce ředitele, Jaroslava Lukačovičová sekretářka. Pedagogové: Stanislav Ertl, Jana Svobodová, Hana Drápalová, Květa Konečná, Marie Pinděšová, Jaroslava Naňková, Libor Velička, Bedřiška Krejčová, Karel Hyka, Karel Grabner, Věra Zahrádková, bez třídnictví Rudolf Flochs. Během roku odešel p. Grabner, na jeho místo nastoupil Marian Panak. Školníkem se stal Jiří Soukup. Uklízečky: Valerie Weberová, Jan Skořepová, Milouš Vejražka. Školní jídelna: Naděžda Silná, Jana Treglerová, Miluše Kochová, Marcela Krejčová. Školní družina: Radmila Kabešová, Jaroslava Panaková.

Ve škole bylo zapsáno celkem 179 žáků. Škola získala v průběhu roku 1993 právní subjektivitu. V témže roce byl proveden nátěr střechy a ukončeny terénní úpravy.

Akce v roce 1993 pořádané základní školou

Každý měsíc pravidelné zájezdy na plavání do Chomutova. 12. 2. Country-bál pořádaný školou. 23. 2. Dětský maškarní ples. 28. 2. lyžařské závody pro školní děti a ostatní zájemce. Dopoledne běh, odpoledne slalom. 19. a 20. 3. okresní kolo olympiády v českém jazyku. 20. 4. žáci 1. stupně exkurse po záp. Čechách. 27. 4. Den Země: brigádnická činnost žáků školy — čistění potoka, úprava parků, výsadba stromů pod ŠD. 8. 5. doškolovací kurs 6. třídy v Klatovech v plavání. 28. 5. účast žáků 5. třídy na okresním turnaji v kopané /4. místo/. 4. 6. výlet na Plzeňsko. 23. 6. školní akademie. 24.–26. 6. výlet na hrad Landštejn. 2. a 3. 10. účast volejbalového družstva školy na turnaji TJ Nové Butovice /2. místo/. 5. 10. exkurse do Prahy pro žáky 7.–9. tříd. 22. 10. vystoupení litevské umělkyně v tělocvičně školy. 1.–2. 11. brigáda na Litoměřicku /sběr a sklizeň jablek/. 2. 12. Mikulášská zábava pro mladé žáky, pořádaná 9. třídou, diskotéka pro starší žáky školy a bývalé žáky. 5. 12. vystoupení pro důchodce v domově důchodců. 20. 12. školní akademie — vánoční zpívání a povídání. 28.–29. 12. vánoční volejbalový turnaj /2. místo/.

Soupis

veškerých událostí v obci, jednak z ověřených zápisů zasedání OZ, jednak z akcí, které se v obci udály mimo pravidelnou činnost obecní rady a OZ.

Činnost Obecních Orgánů

Zasedání Obecního zastupitelstva se konala v tyto dny: 25. února, 19. května, 24. června, srpna, října, 8. prosince. Zasedání bylo celkem tedy 6. Z původního zápisu, který byl předán starostovi obce, ing. Stradiotovi, vyjímáme pouze nejdůležitější akce a fakta, která stojí za zápis do kroniky, přičemž původní zápis obsahuje úplné znění všech protokolů o činnosti OZ.

V zápisech je zaznamenána řada prodejů domů a pozemků, schválena výstavba nové benzínové stanice v Karlovarské ulici před Školní loukou, schváleno zakoupení xeroxové kopírky v rozmezí A 3 — A 4 pro základní školu, schválena vyhláška o poplatcích za reklamy. Byla schválena právní subjektivita školy, odsouhlasen příspěvek pro OZS /dr. Pazdiora/ ve výši 10 tis. Kč na nákup přístrojů a příspěvek 2 tis. Kč na nákup hraček pro mateřskou školu. Ostatní údaje jsou rázu interního a nemají pro kroniku zvláštní důležitost.

Události Roku

Událostí číslo 1 bylo rozdělení Československé federativní republiky na Českou republiku a Slovensko, které od 1. ledna zahájily samostatnou činnost. Tuto událost oslavovali Slováci mnohem vehementněji, ba dokonce hlučněji a to hned o půlnoci, t. j. v nula hodinu — samozřejmě vatrami a ohňostroji proti celkem střízlivému rozloučení z české strany. Po roce trvání tohoto rozdělení, které bylo od roku 1918 jen jednou /14. března 1939, kdy byl vyhlášen Slovenský štát s říšskoněmeckou podporou — pozn. kron./ uskutečněno, lze konstatovat, že česká strana nikterak neutrpěla ani politicky ani ekonomicky, ba dokonce se dá říci, že si v podstatě oddechla od soustavného vydírání se strany slovenské ve všech směrech. Totéž se po roce nedá říci už od slovenské strany, která se po celý rok zmítala v různých hospodářských, politických, ba i osobních problémech. Samozřejmě je brzo na to, aby se s konečnou platností hodnotil význam rozdělení našeho bývalého státu, ať vůči mezinárodnímu fóru či vůči sobě samým: faktem zůstává, že nyní tzv. visegrádská

trojka /ČSFR, Polsko, Maďarsko/ má čtvrtého partnera, t. j. Slovensko. Co z toho všeho vyplyne dále, ukáží postupně další dnes už mezinárodní události ve vztahu k Slovensku.

Nová Měna

Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 1993 jsou obě republiky samostatné, bylo nutno vytvořit i samostatnou měnu. Česká republika zavedla novou měnu od 8. února 1993, kdy byly v oběhu mince 10, 20, 50 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20, 50 Kč. Bankovky mají na sobě portréty osobností: 50 Kč — Anežka Česká, 100 Kč — Karel IV., 200 Kč — Jan Amos Komenský, 500 Kč — Božena Němcová, 1000 Kč — František Palacký, 5000 Kč — T. G. Masaryk. V roce 1994 budou vydány bankovky 20 Kč s portrétem Přemysla Oráče a 2000 Kč s portrétem Emmy Destinové.

Uplynulý Rok

V uplynulém roce byl zvolen prvním prezidentem České republiky Václav Havel a schválena první česká ústava.

Různé Akce V Obci

V lednu byly namontovány měřiče tepla v kotelně. Únor až červenec — starosta obce Ing. Stradiota převzal po odchodu do důchodu Františka Chlupy funkci technika budov. V květnu oprava zadní fasády obecního úřadu, nátěr střechy školy a terénní úpravy. 1. dubna otevření nové prodejny pana Junky v domě čp. 17. V kině instalace nového projektoru za 250 000 Kč. V Blatenské ulici otevření penzionu „Míla" v domě čp. 232. Statek Abertamy přešel do vlastnictví firmy Horsta s. r. o. Červen až září — rekonstrukce chodníků novými betonovými dlaždicemi, úprava horního parku a spuštění fontány. V zimě obec převzala provoz vleku nad stanicí. V září instalace měřičů tepla a vody v panelácích, 26. září umístění kříže a kopule na věž kostela. 27. VI. návštěva biskupa Lobkowicze.

V roce 1993 se zde narodilo 5 dětí, svateb se uskutečnilo 19, úmrtí jsme zaznamenali 23.

V Tomto Roce

obnovila svou činnost TJ Sokol Pernink a to dne 4. 12. na členské schůzi. Byl zvolen nový výbor v čele s předsedou Jaroslavem Duckým jr. Místopředsedou se stal Miroslav Hájek, hospodářkou Ivana Rutterleová, jednatelem a vedoucím lyžařských vleků František Štefan. Vedoucím fotbalového mužstva byl zvolen Rudolf Kokrhel jr., hlavním trenérem Broněk Křejčí, asistentem trenéra Miroslav Mitterpach. TJ Sokol si naplánovala obnovu běžeckého oddílu na lyžích, který zde míval v dřívějších dobách velmi dobrou tradici a při dostatečném zájmu dětí by se mohl dostat na velmi dobrou úroveň. Vznikl i záměr zřídit pod hlavičkou TJ lyžařské kursy pro začínající talenty z Perninku, popř. pro zájemce i z blízkého okolí. V letním období provede TJ úpravu hrací plochy a okolí. Současně pak bude provedena rekonstrukce budovy TJ. V činnosti fotbalového oddílu se TJ chce zaměřit na „A" team mužů a po doplnění družstva pokusit se v sezóně 1994/95 probojovat do okresního přeboru. TJ dále založí přípravku pro oddíl žáků, pokračovat v turnaji Milana Sedláka a samozřejmě nezapomene ani na přátelská utkání staré gardy.

Počasí

je nedílnou součástí veškerého života v Krušných horách. Naše obec leží v nadmořské výšce 840 m, nádraží pak 902,347 m n. m. v údolí, které je směřováno SSZ, takže veškeré změny počasí se promítají právě zde, často až ničivého charakteru. Proto také se zde zaznamenaly čtyři dny trvající vichřice od 22. ledna do 25. ledna, přičemž 24. ledna dosáhly rychlosti 150 km/hod., což se rovná smršti. Další vichřice se tudy přehnala ve dnech 20. a 21. února, když s sebou brala veškerý čerstvě napadaný sníh, takže se den proměnil v „bílou tmu". V létě bylo střídavě oblačno, první mrazík byl zaznamenán již 19. září /− 1° C/. Nový sníh napadl 15. října, první celodenní mráz pak 15. listopadu. Zima v konci roku nedopomohla nikterak lyžařské sezóně, časté oblevy zrazovaly od návštěv i ty „skalní" lyžaře, kteří se místo sportu věnovali často návštěvám rozvíjející se restaurátorské podnikavosti.

A tím končí zápisy do druhé knihy Kroniky perninské, která obsahuje záznamy z let 1988–1993 a má celkem 262 stránek. Odevzdáno 23. září 1994.

člen OZ místostarosta kronikář starosta
Vít. Bartoš

Kroniku 14.6.2026 zdigitalizoval Martin Zahrádka, Pernink