Kronika četnické stanice Pernink

Str. 22
_Předtištěná tabulka bez zápisů._

V. Důležité události.

Wichtige Begebenheiten

Str. 23
_Prázdná strana._

Krátké vylíčení událostí.

1849

Mit Allerhöchster Entschließung vom 8. Juni hat Sr. k. u. k. Apostolische Majestät Kaiser Franz Josef I. die Errichtung der Gendarmerie für den ganzen Umfang des österreichischen Kaiserthums bewilligt.

1850

18. 1.
am 18. Jänner wurde das provisorische organische Gesetz der Gendarmerie sanctionirt.

Diesem Gesetze zufolge wurde die Gendarmerie als ein militärisch organisierter Wachkörper errichtet, bildete einen Bestandteil der Armee und zwar in 16 Regimenter, später in 19 Regimenter gegliedert.

Für Böhmen bestand das 2. Regiment mit der Stabstation in Prag. Das Regiment war in Flügel, jeder Flügel in Züge, die Züge in Sektionen und die Sektionen in Korporalschaften und Posten eingetheilt.

Das Gebiet des im Jahre 1901 errichteten Postens Abertham gehörte zu dieser Zeit zum Postenrayone Platten, welcher letzterer im Jahre 1850 mit 5 Mann errichtet wurde und zum 1. Zug in Eger und zum 6. Flügel in Eger gehörte.

1860

wurde die Gendarmerie in bloß 10 Regimenter formiert. Das 2. Regiment umfaßte nun Böhmen, Mähren und Schlesien, das Regiment gliederte sich nun nur noch in Flügel, Züge und Posten; Sektionen und Korporalschaften entfielen.

1866

erfolgte die Umwandlung der bisherigen 10 Gendarmerieregimenter in 15 Landesgendarmeriekommanden und umfaßte das Landesgendarmeriekommando Nr. 2 das Königreich Böhmen.

Im übrigen geschah jedoch die Einteilung ohne Rücksicht auf die politische Einteilung des Kronlandes.

Str. 24
Krátké vylíčení událostí.

1867

Das 4. Flügelkommando in Pilsen wurde infolge Verminderung der Anzahl der Flügel in den 2. Flügel umgenannt.

Wurden die auf Ungarn entfallenden 5 Landesgendarmeriekommanden aufgelassen, während für Kroatien, Slavonien und für Siebenbürgen noch je ein Landesgendarmeriekommando bestehen blieb.

1872

Wurden im Landesgendarmeriekommando Nr. 2 in Böhmen die Flügel- und Zugskommanden aufgelassen und traten an deren Stelle Abteilungskommanden.

1874

1. 1.
Mit 1. Jänner wurde die Einteilung der Landesgendarmeriekommanden derart geändert, daß auf jedes Kronland der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder ein Landesgendarmeriekommando entfiel.

Es bestanden nun — einschließlich der für Kroatien, Slavonien und für Siebenbürgen — 16 Landesgendarmeriekommanden.

1876

26. 2.
Durch das Gesetz vom 26. Feber trat die Gendarmerie aus dem Verbande des Heeres und überging die Strafgerichtsbarkeit von den Militärgerichten an die Landesgerichte.

Im selben Jahre wurden auch die für Kroatien, Slavonien und für Siebenbürgen bestehenden Landesgendarmeriekommanden dem königl. ungarischen Landesverteidigungsministerium übergeben, es verblieben daher für die österreichische Reichshälfte 14 Landesgendarmeriekommanden.

1889

Seit diesem Jahre hat die Gendarmerie im Kriegsfalle die Feldgendarmerie für die k. u. k. Armee beizustellen.

1894

25. 12.
Am 25. Dezember wurde ein neues Gendarmeriegesetz durch Sr. Majestät Kaiser Franz Josef I. sanktioniert. — § 1 dieses Gesetzes bestimmt, daß die Gendarmerie — wie bisher — ein militärisch organisierter, zur Aufrechterhaltung der öffentlichen Ordnung, Ruhe und Sicherheit bestimmter, einheitlicher Wachkörper ist, des weiteren jedoch, daß die Gendarmerie im Kriegsfalle unbeschadet ihrer allgemeinen Bestimmung mit besonderen militärischen Aufgaben betraut werden kann.

1901

1. 12.
Am 1. Dezember wurde in Abertham ein 3 Mann starker Posten errichtet und demselben die Gemeinden Abertham mit Hengstererben, Bärringen mit Unter- und Oberfischbach und Salmthal mit Wölfling vom Posten Platten und die Gemeinden Lindig, Merkelsgrün und Ullersgrün vom Bezirksposten St. Joachimsthal zugeteilt.

1906

Juni
Im Juni traten sämtliche Arbeiter und Arbeiterinnen der Handschuhbranche in Abertham und Umgebung — ca. 500 Personen — zwecks Erlangung eines höheren Lohnes in den Streik. Derselbe endete nach Gewährung einer Lohnerhöhung nach einer Dauer von 4 Wochen ohne Ausschreitungen der Arbeiterschaft.

1910

1. 7.
Am 1. Juli wurde in Neudek eine Bezirkshauptmannschaft und ein Bezirksgendarmeriekommando errichtet und der Posten Abertham vom Bezirke St. Joachimsthal abgetrennt und dem gleichzeitig neu aufgestellten Bezirksgendarmeriekommando und der Bezirkshauptmannschaft in Neudek zugeteilt. Der Postenrayon wurde aus diesem Anlasse um die Gemeinden Lindig, Merkelsgrün und Ullersgrün, welche beim politischen Bezirke St. Joachimsthal verblieben, verkleinert und verblieben dem Posten Abertham die Gemeinden Abertham mit Hengstererben, Bärringen mit Unter- und Oberfischbach und Salmthal mit Wölfling.

1914

wurde mit Gend. Verordn.-Bl. Nr. 11 vom 13. Juni die Änderung

Str. 25

1914

der Chargenbezeichnungen und die Distinktionen der in keine Rangklasse eingeteilten Gagisten und der Mannschaft der k. k. Gendarmerie verändert. Hiernach bestehen in der k. k. Gendarmerie folgende Chargen: 1. „Gendarm“ (: wie bisher:) Distinktion 2 Sterne auf Zelluloid. 2. „Führer“ (: bisher Gendarm titular Postenführer:) Distinktion 3 Sterne auf Zelluloid. 3. „Vizewachtmeister“ (: bisher Gendarm titular Wachtmeister:) Distinktion 13 mm breite Kragenbörtchen auf kaisergelber Seide und 3 Sterne auf Zelluloid. 4. „Wachtmeister 2. Klasse“ (: bisher Postenführer titular Wachtmeister:) und 5. „Wachtmeister 1. Klasse“ (: bisher Wachtmeister – Postenkommandant:) Distinktion für beide 13 mm breites Kragenbörtchen auf Silberdraht und 3 Sterne auf weißer Seide. 6. „Stabswachtmeister“ (: bisher Wachtmeister – Rechnungshilfsarbeiter und Adjutantur-hilfsarbeiter:) und 7. „Bezirkswachtmeister“ (: bisher Wachtmeister – Bezirksgendarmeriekommandant und Kanzleihilfsarbeiter:) Distinktion für 6 und 7,: 13 mm breites silbernes Kragenbörtchen und 6 mm breites silbernes Börtchen, das vom ersteren durch einen 3 mm breiten Zwischenraum getrennt ist, dann 3 Sterne auf weißer Seide.

28. 6.
Am 28. Juni wurde auf den österreichischen Thronfolger Erzherzog Franz Ferdinand Este und Gemahlin in Sarajevo-Bosnien durch den serbischen Studenten Gavrilo Princip ein Revolverattentat verübt, welchem beide zum Opfer fielen, worauf die österreich-ungarische Monarchie vom Königreich Serbien Genugtuung forderte.

26. 7.
Am 26. Juli wurde die teilweise Mobilisierung angeordnet und ist die Mobilisierungskundmachung um 8 Uhr vorm. angelangt, – da das Königreich Serbien der geforderten Genugtuung nicht entsprochen hat.

28. 7.
Am 28. Juli wurde die allgemeine Mobilisierung angeordnet.

28. 7.
Am 28. Juli Kriegserklärung an Serbien.

29. 7.
Am 29. Juli Kriegserklärung an Russland und Montenegro.

4. 8.
Am 4. August Kriegserklärung an Frankreich.

4. 8.
Am 4. August Kriegserklärung von England u. Japan an Österreich-Ungarn.

1915

23. 5.
Am 23. Mai Kriegserklärung von Italien an Österreich-Ungarn.

1916

2. 3.
Am 2. März wurden Josef und Moritz Wüst aus Abertham vom hiesigen Posten wegen Münzverfälschung verhaftet und dem Bezirksgerichte in Neudeck eingeliefert.

27. 8.
Am 27. August Kriegserklärung von Rumänien an Österreich-Ungarn.

21. 11.
Am 21. November starb Sr. Majestät Kaiser Franz Josef I. und am selben Tage bestieg Sr. Majestät Kaiser Karl I. den Thron.

1917

6. 4.
Am 6. April erklärte Nordamerika Österreich-Ungarn den Krieg.

1918

Während des Krieges hatte die Bevölkerung im Erzgebirge infolge Unfruchtbarkeit des Bodens und durch die Einführung der Brotkarten viel zu leiden und wurden die Lebensmittel im Schleichhandel weit aus dem inneren Böhmens zu sehr hohen Preisen geholt und da die Verdienstmöglichkeit bei vielen Einwohnern nicht möglich war, so starben viele Personen durch Unterernährung am Hungertyphus (: Grippe :).

28. 10.
Am 28. Oktober Staatsumsturz und zerfiel die österreichisch-ungarische Monarchie in mehrere Staaten, wobei sich die unterdrückten Völker selbstständig machten, bezw. sich an die Nachbarstaaten angliederten und zwar: Československá republik machte sich selbstständig und erhielt Böhmen, Mähren, österreichisch Schlesien, Slowakei und Podkarpatská Rus.

Str. 26

1918

28. 10.

28. října prohlášena samostatnost Č.S. republiky s příslušnými zeměmi, Čechy, Morava, Slovensko, k nimž později připadla Podkarpatská Rus, část Slezska (: Hlučínsko :) Vitorazsko; utvořen pak národní výbor.

1919

9. 6.

9. 6. zavražděna zde v Abertámech vlastním manželem Josefem a jeho synem Josefem Škorničkou manželka Magdalena Škorničková. Pachatelé byli vypátráni, zatčeni a dodáni okresnímu soudu v Horní Blatné.

V tomtéž roce bylo v Abertámech a Perninku několik demonstrací v důsledku životní nouze a v úplné nezaměstnanosti v průmyslu rukavičkářském, koženém a textilním.

1920

14. 4.

14. dubna vydán nový četnický zákon dle kterého podléhá četnictvo ministerstvu vnitra.

V tomto roce byly hladové demonstrace a v důsledku nezaměstnanosti.

Tohoto roku utvořeno národní shromáždění, v jehož čele zvolen co president republiky a její tvůrce prof. T. G. Masaryk.

1921

27. 10.

27. října vyhlášena částečná mobilisace proti Maďarsku v důsledku připraveného nastolení na trůn ex. císaře rakouského Karla v Maďarsku. – Mobilisace byla ve zdejším obvodě úplně klidná.

19. 11.
Dne 19. 11. demobilisace vojska.

1922

16. 9.

16. 9. Karel Pöhlmann a František Hofmann oba z Perninku a Emerich Trůcha ze Salmthalu pro zločin pozdvižení zatčeni a dodáni okresnímu soudu v Horní Blatné.

16. 9.

16. 9. stávka dělnictva dřevěného průmyslu v Salmthalu v důsledku zvýšení platů a skončena dne 10. 11. v neprospěch dělnictva.

14. 10.

14. 10. výluka dělnictva rukavičkářského v počtu as 700 osob, která trvala až do 20. 11. t. r.

1923

17. 10.

17. 10. spáchaná loupež peněz 15.230 Kč v bytě Josefa a Benjamína Grimma v Lesíkových domkách, ze které co pachatelé vypátráni Osvald Gustav Friedrich, Rudolf Osvald Böttker a Jan Maximilian Schmidt všichni ze Saska, kteří byli zatčeni ve Schwarzenbergu opět v Sasku. Uloupený majetek z části v penězích a z části nakoupených věcí zachráněn a poškozenému vrácen. Pachatelé byli odsouzeni k 4, 3 a 2 rokům těžkého žaláře.

1924

16. 6.

16. 6. stávka dělnictva v počtu as 200 mužů v průmyslu rukavičkářském v důsledku zvýšení platů, která skončila dne 21. 6. ve prospěch dělnictva.

1925

21. 4.

21. 4. opět stávka dělnictva v průmyslu rukavičkářském v počtu as 160 mužů, která ukončena dne 14. 5. v níž dělnictvo zvýšení platů nedocílilo.

16. 6.
Dne 16. 6. způsobeno zde poškození státního telegrafu ve výši 3.400 Kč na silnici směrem od Abertam do Jáchymova, ve kterém co pachatelé vypátráni školní děti Jan Zimmermann, Josef Held, Jan Held, Emil Held, Leopold Weikert, Arnold Zenker, Oto Strobelt, Arnold Bayer, Arnold Jordán, Albert Beer, Rudolf Schreiber a Florián Beer z Abertamů; tito byli okresnímu soudu v Horní Blatné oznámeni.

Str. 27

1927

2. 7.
Dne 2. 7. 1927 oslava desátého výročí bitvy u Zborova čsl. armády. V této bitvě bojovala čsl. brigáda proti vojsku rakouskému a říš. německému. Brigáda tato sestávala ze tří pluků dosud nehotových, celkem s osmi praporů. Do bitevní linie mohla postaviti pouze as 3.500 borců. Přikázán jí byl úsek šest a půl km dlouhý a přidělena byla 49. armádnímu sboru. Bitva skončila vítězstvím brigády.

Při oslavě promluvil vrchní strážmistr Josef Köhler o hrdinství čsl. legionářů. Přítomni byli strážmistři Oto Varvařovský a František Habada.

Dle výnosu zemské správy politické v Praze, byla osada Hengstererben dne 1. 11. 1927 prohlášena jako samostatná obec a byla proto od obce Abertamy odloučena.

1928

25. 3.
Dne 25. 3. 1928 byla volba do obecního zastupitelstva v obci Abertamy a odevzdáno 1.308 hlasů. Z toho obdržely: Němečtí sociální demokraté 531 hlasů – 12 mand., hospodářská strana (: živnostníci, klerikálové a agrárníci :) 333 hlasů – 8 mand., německá národní 303 hlasů – 7 mand., komunisté 141 hlasů – 3 mandáty.

V obci Hengstererbenu odevzdáno bylo 574 hlasů. Z toho obdržely: Zemědělci 453 hlasů – 16 mand., komunisté 121 hlasů – 4 mand.

V obci Perninku odevzdáno 1.419 hlasů a obdržely: Němečtí sociální demokraté 418 hlasů – 9 mand., němečtí živnostníci 229 hlasů – 5 mand., komunisté 384 hlasů – 8 mand., volná nezávislá volební skupina 134 hlasů – 3 mand., national socialisti (něm.) 139 hlasů – 3 mand., strana zemědělská 84 hlasů – 2 mand., česká strana sdružená 31 hlasů – žádný mand.

6. 5.
Dne 6. 5. 1928 byla volba do obecního zastupitelstva v obci Salmthalu a odevzdáno 223 hlasů a obdržely: Právo a pokrok (Recht u. Fortschritt) 128 hlasů – 8 mand., něm. sociální demokraté 63 hlasů – 4 mand. a 32 hlasů byly neplatné.

2. 12.
Dne 2. prosince 1928 byla v obcích zdejšího obvodu volba do okresního a zemského zastupitelstva a odevzdány:

V obci Abertamy do okresního zastupitelstva 1.169 hlasů, při kterém obdržely:
1.) Deutsche Gewerbepartei 59; 2.) Deutsche nationalsozialistischen Arbeiterpartei 61; 3.) Kommunistische Partei der Čsl. 142; 4.) Česká volební skupina 7; 5.) Deutsche Nationalpartei 252; 6.) Deutsche christsoz. Volkspartei 121; 7.) Deutsche socialdemokratischen Arbeiterpartei 460; 8.) Bund der Landwirte 67 hlasů.

Do zemského zastupitelstva odevzdáno 1.147 hlasů a obdržely:
1.) Česl. str. národní socialistická 7; 2.) Deutsche Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft 36; 3.) Republikánská strana zemědělská a malorolnického lidu 7; 4.) Deutsche socialdem. Arbeiterpartei 451; 5.) Českosl. strana lidová 3; 6.) Deutsche nationalsozial. Arbeiterpartei 76; 7.) Českoslov. živn.-obchodnická strana středostavovská 12; 8.) Česl. národní demokracie 1; 9.) Komunistická strana čsl. 135; 10.) Deutscher Volksverband

Str. 28

1928

… Nationalpartei, Sudetendeutscher Landbund, Deutschsociale Partei 171; 11.) Česl. social. demokratická strana dělnická 1; 12.) Bund der Landwirte 69; 13.) Deutsche Gewerbepartei, Wirtschaftspartei 55; 14.) Deutsche christlich-sociale Volkspartei 123 hlasů.

V obci Hengstererben do okresního zastupitelstva odevzdáno 567 hlasů a obdržely:
1.) Deutsche Gewerbepartei, Wirtschaftspartei 10; 2.) Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei 11; 3.) Kommunistische Partei der Čsl. 118; 4.) Česká volební skupina 6; 5.) Deutsche Nationalpartei 18; 6.) Deutsche christlichsociale Volkspartei 35; 7.) Deutsche socialdemokratische Arbeiterpartei 132; 8.) Bund der Landwirte, politische Partei des deutschen Landvolkes 237 hlasů.

Do zemského zastupitelstva 568 hlasů a obdržely:
1.) Čes. strana národně socialistická 5; 2.) Deutsche Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft 5; 3.) Republikánská strana zemědělská a malorolnická 9; 4.) Deutsche socialdemokratische Arbeiterpartei 127; 5.) Česl. strana lidová 4; 6.) Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei 20; 7.) Česl. živnostensko-obchodnická strana středostavovská 9; 8.) Čsl. národní demokracie 5; 9.) Kommunistická strana čsl. 121; 10.) Deutscher Volksverband 7; 11.) Čsl. sociální demokratická strana dělnická 0; 12.) Bund der Landwirte 198; 13.) Deutsche Gewerbe-Wirtschaftspartei 8; 14.) Deutsche christlich-sociale Volkspartei 50 hlasů.

V obci Perninku do okresního zastupitelstva 1.382 hlasů a obdržely:
1.) Deutsche Gewerbepartei, Wirtschaftspartei 198; 2.) Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei 126; 3.) Kommunistische Partei der Čsl. 381; 4.) Česká volební skupina 43; 5.) Deutsche Nationalpartei 50; 6.) Deutsche christlich-sociale Volkspartei 144; 7.) Deutsche socialdemokratische Arbeiterpartei 378; 8.) Bund der Landwirte 62 hlasů.

Do zemského zastupitelstva 1.355 hlasů a obdržely:
1.) Čsl. strana národně-socialistická 23; 2.) Deutsche Arbeits- u. Wirtschaftspartei 47; 3.) Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 22; 4.) Deutsche socialdemokratische Arbeiterpartei 377; 5.) Čsl. strana lidová 6; 6.) Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei 117; 7.) Česl. živnostensko-obchodnická strana středostavovská 36; 8.) Čsl. národní demokracie 5; 9.) Kommunistická strana čsl. 335; 10.) Deutscher Volksverband 48; 11.) Čsl. socialní demokratická strana dělnická 4; 12.) Bund der Landwirte 48; 13.) Deutsche Gewerbe-Wirtschaftspartei 166; 14.) Deutsch-christlichsociale Volkspartei 127 hlasů.

V obci Salmthalu do okresního zastupitelstva 199 hlasů a obdržely:
1.) Deutsche Gewerbe-Wirtschaftspartei 6; 2.) Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei 11; 3.) Kommunistische Partei der Čsl. 11; 4.) Česká volební skupina 9; 5.) Deutsche Nationalpartei 35; 6.) Deutsche christlichsociale Volkspartei 16; 7.) Deutsche socialdemokratische Arbeiterpartei 98; 8.) Bund der Landwirte 13 hlasů.

Str. 29

1928

Do zemského zastupitelstva 205 hlasů a obdržely:

1. Čsl. strana národně-socialistická 2; 2. Deutsche Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft 8; 3. Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 2; 4. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 105; 5. Čsl. strana lidová 2; 6. Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei 12; 7. Čsl. živnostensko-obchodnická strana 4; 8. Čsl. národní demokracie 0; 9. Komunistická strana Čsl. 11; 10. Deutscher Volksverband 20; 11. Čsl. sociálně demokratická strana dělnická 0; 12. Bund der Landwirte 17; 13. Deutsche Gewerbe-Wirtschaftspartei 6; 14. Deutsche christlich sociale Volkspartei 16 hlasů.

Celkový výsledek v obvodě do okresního zastupitelstva jest:

1. Deutsche Gewerbepartei, Wirtschaftspartei des sudetendeutschen Mittelstandes 273; 2. Deutsche nationalsozialistischen Arbeiterpartei 209; 3. Kommunistische Partei der Čsl. (Sektion der III. Internationale) 652; 4. Česká volební skupina 65; 5. Deutsche Nationalpartei 355; 6. Deutsche christlichsoziale Volkspartei 316; 7. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 1068; 8. Bund der Landwirte, politische Partei des deutschen Landvolkes 379 hlasů.

Celkový výsledek v obvodě do zemského zastupitelstva jest:

1. Čsl. strana národně socialistická 37; 2. Deutsche Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft 96; 3. Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (: čsl. Domoviny a čsl. Domova :) 40; 4. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 1060; 5. Čsl. strana lidová 15; 6. Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei 219; 7. Čsl. živnostensko-obchodnická strana středostavovská 61; 8. Čsl. národní demokracie 11; 9. Komunistická strana Československa (: sekce Komunistické Internacionály :) 602; 10. Deutscher Volksverband: Deutsche Nationalpartei, Sudetendeutscher Landbund, Deutschsociale Partei, Alldeutsche Volkspartei, Freisociale Partei, Völkischer Mittelstand in Brünn 246; 11. Čsl. sociální demokratická strana dělnická 5; 12. Bund der Landwirte, politische Partei des deutschen Landvolkes 332; 13. Deutsche Gewerbepartei; Wirtschaftspartei des sudetendeutschen Mittelstandes 235; 14. Deutsche christlich-sociale Volkspartei 316 hlasů.

1929

27. 10.
Dne 27. října 1929 volby do poslanecké sněmovny a senátu a odevzdáno: V obci Abertamy do poslanecké sněmovny 1.345 hlasů a to: 1. Komunistická strana čsl. 157 hlasů; 2. Odpadá; 3. Deutsche Wahlgemeinschaft 118; 4. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 585; 5. Wahlgemeinschaft der polnischen und jüdischen Partei 4; 6. Deutsche Nationalpartei 149; 7. Odpadá; 8. Čsl. strana národně socialistická 2; 9. Alldeutsche Volkspartei 20; 10., 11. a 12. odpadá; 13. Čsl. národní demokracie 1; 14. Odpadá; 15. Republikánská strana

Str. 30

1929

… zemědělců a malorolníků 0; 16. Čsl. živn. obchodní strana středostavovská 1; 17. Deutsche christlich soziale Volkspartei 129; 18. Odpadá; 19. Deutsche national-sozialistische Arbeiterpartei 179 hlasů.

V obci Abertamy do senátu 1.098 hlasů a to: 1. Komunistická strana čsl. 119 hlasů; 2. Odpadá; 3. Deutsche Wahlgemeinschaft 102; 4. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 481; 5. Odpadá; 6. Deutsche Nationalpartei 132; 7. Odpadá; 8. Čsl. strana národně socialistická 3; 9. Odpadá; 10., 11. a 12. Odpadá; 13. Čsl. národní demokracie 1; 14. Čsl. strana lidová 1; 15. Odpadá; 16. Čsl. živn. obchodní strana středostavovská 1; 17. Deutsche christlichsoziale Volkspartei 113; 18. Odpadá; 19. Deutsche nationalsozial. Arbeiterpartei 145 hlasů.

V obci Perninku do poslanecké sněmovny 1.545 hlasů a to: 1. Komunistická strana čsl. 370 hlasů; 2. Odpadá; 3. Deutsche Wahlgemeinschaft der Landwirte 111; 4. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 523; 5. Wahlgemeinschaft der polnischen u. jüdischen Partei 2; 6. Deutsche Nationalpartei 53; 7. Odpadá; 8. Čsl. strana národně-social. 9; 9. Alldeutsche Volkspartei 10; 10. Čsl. sociálně-demokratická strana dělnická 6; 11. a 12. Odpadá; 13. Čsl. národní demokracie 8; 14. Čsl. strana lidová 2; 15. Republikánská strana zemědělců a malorolníků 2; 16. Čsl. živn. obchodnická strana středostavovská 1; 17. Deutsche christlichsoziale Volkspartei 268; 18. Odpadá; 19. Deutsche nationalsozialistischen Arbeiterpartei 180 hlasů.

V obci Perninku do senátu 1.327 hlasů a to: 1. Komunistická strana čsl. 329 hlasů; 2. Odpadá; 3. Deutsche Wahlgemeinschaft 99; 4. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 435; 5. Odpadá; 6. Deutsche Nationalpartei 45; 7. Odpadá; 8. Čsl. strana národně socialistická 10; 9. Odpadá; 10. Čsl. sociálně-demokratická strana dělnická 3; 11. Odpadá; 12. Liga proti vázaným kandidátním listinám 1; 13. Čsl. strana národní demokracie 9; 14. Čsl. strana lidová 3; 15. Republikánská strana zemědělců a malorolníků 3; 16. Čsl. živn. obchodnická strana středostavovská 1; 17. Deutsche christlichsociale Volkspartei 242; 18. Odpadá; 19. Deutsche nationalsozialistischen Arbeiterpartei 150 hlasů.

V obci Salmthalu do poslanecké sněmovny 239 hlasů a to: 1. Komunistická strana čsl. 5 hlasů; 2. Odpadá; 3. Deutsche Wahlgemeinschaft 22; 4. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 151; 5. Odpadá; 6. Deutsche Nationalpartei 14; 7. Odpadá; 8. Čsl. strana národněsocialistická 1; 9., 10., 11. a 12. Odpadá; 13. Čsl. strana národní demokracie 0; 14. Odpadá; 15. Republikánská strana zemědělců a malorolníků 3; 16. Odpadá; 17. Deutsche christlichsociale Volkspartei 28; 18. Odpadá; 19. Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei 13 hlasů.

V obci Salmthalu do senátu 189 hlasů a to: 1. Komunistická strana čsl. 5 hlasů; 2. Odpadá; 3. Deutsche Wahlgemeinschaft 19; 4. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 118; 5. Odpadá; 6. Deutsche Nationalpartei 11 hlasů; 7. Odpadá; 8. Čsl. strana ná-

Str. 31

1929

… rodně socialistická 1; 9., 10., 11. a 12. odpadá; 13. Čsl. národní demokracie 1; 14. odpadá; 15. Republikánská strana zemědělců a malorolníků 2; 16. odpadá; 17. Deutsche christlichsociale Volkspartei 22; 18. odpadá; 19. Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei 10 hlasů.

V obci Hengstererben volby do poslanecké sněmovny 628 hlasů a to: 1. Komunistická strana čsl. 123 hlasů; 2. Odpadá; 3. Deutsche Wahlgemeinschaft 161; 4. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 230; 5. Odpadá; 6. Deutsche Nationalpartei 27; 7. Odpadá; 8. Čsl. strana národně socialistická 1; 9. Alldeutsche Volkspartei 5; 10. Čsl. sociálně-demokratická strana dělnická 3; 11. a 12. odpadá; 13. Čsl. národní demokracie 0; 14. Čsl. strana lidová 1; 15. a 16. odpadá; 17. Deutsche christlich-sociale Volkspartei 31; 18. Odpadá; 19. Deutsche national-sozialistische Arbeiterpartei 46 hlasů.

V obci Hengstererben volby do senátu 529 hlasů a to: 1. Komunistická strana čsl. 104 hlasů; 2. Odpadá; 3. Deutsche Wahlgemeinschaft 141; 4. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei 192; 5. Odpadá; 6. Deutsche Nationalpartei 25; 7. Odpadá; 8. Čsl. strana národně-socialistická 0; 9. Odpadá; 10. Čsl. sociálně-demokratická strana dělnická 2; 11. a 12. odpadá; 13. Čsl. národní demokracie 1; 14. Čsl. strana lidová 2; 15. Odpadá; 16. Čsl. živnostensko-obchodnická strana středostavovská 1; 17. Deutsche christlich-sociale Volkspartei 33; 18. Odpadá; 19. Deutsche national-sozialistische Arbeiterpartei 28 hlasů.

1930

V noci na 4./9. 1927 byla spáchána krádež u firmy Steinberger Bros Comp. v Perninku, kdež byly odcizeny 50 tuctů kožených rukavic v ceně 20.000 Kč.

V roce 1929 a počátkem roku 1930 byla u firmy Steinberger Bros Comp. v Perninku spáchána krádež, kdež bylo odcizeno postupně 500 kusů kůže na rukavice v ceně 14.000 Kč.

V noci ze 7. na 8. prosince 1929 byla spáchána krádež u výrobce rukavic Jana Weikerta v Abertamech a odcizeno 80 kusů kůže v ceně 1.800 Kč.

8. 5.
Jako pachatelé shora uvedených krádeží byli dne 8. května 1930 zdejší stanicí vypátráni a zjištěni Rudolf Löffler a Rudolf Rödig, oba z Perninku, a Artur Hofmann z Abertamů, kteří byli zdejší stanicí zatčeni a pod čís. zatč. 5–7 do vazby okres. soudu v Horní Blatné dodáni. Při krádežích těchto spolupůsobilo napomáháním a sváděním celkem 17 osob, ponejvíce továrníci, kteří byli dodatečně okresnímu soudu v Horní Blatné oznámeni.

Dále bylo zjištěno, že Rudolf Löffler a Rudolf Rödig připravovali společně opět vloupání do továrny firmy Steinberger Bros Comp. v Perninku na den 12. neb 17. května 1930, které mělo býti provedeno v době noční. Potřebné nástroje ku vloupání byly připraveny v továrně firmy Steinberger Bros Comp., kdež byly zdejším četnictvem nalezeny a zabaveny. Krádež měla býti provedena ve větším rozsahu a zboží odvezeno najatým autem.

Str. 32

1930

V noci ze dne 22. na 23. listopadu 1929 a ze dne 24. na 25. září 1930 vloupali se do skladiště mechanické pletárny Ludvíka Themla v Perninku čp. 94 neznámí pachatelé a odcizili různé pletené zboží v ceně 6.150 Kč a 15.000 Kč, dohromady 21.150 Kč. Jako pachatelé byli zdejší stanicí vypátráni a usvědčeni Josef Nacke, Karel Zollfrank a Antonín Schäfer, všichni z Rybářů. Pachatelé byli zatčeni a do vazby okresního soudu v Karlových Varech dodáni. Část odcizeného zboží byla zabavena.

2. 12.
Dne 2. prosince 1930 bylo v celé čsl. republice prováděno sčítání lidu. Výsledky sčítání v jednotlivých obcích a osadách ve zdejším obvodě byly následující:
Obec Pernink v roce 1920 — 2.274 obyvatel, v roce 1930 — 2.750 obyvatel;
Obec Abertamy, 1920 — 2.408, v roce 1930 — 2.600 obyvatel;
Obec Hengstererben, 1920 — 1.105, v roce 1930 — 1.224 obyvatel;
Obec Salmthal, 1920 — 385, v roce 1930 — 408 obyvatel;
Osada Fischbach, 1920 — 123, v roce 1930 — 153 obyvatel;
Osada Bludná – Lesighäuser, 1920 — 119, v roce 1930 — 120 obyvatel.

1931

27. 1.
Dne 27. ledna 1931 o 18 hod. obklíčili komunisté za vedení vůdce Viléma Hofmanna z Perninku městský úřad v Perninku, obsadili chodby městského úřadu i náměstí. Tím chtěli působiti na městský úřad resp. obecní radu, která právě zasedala, aby schválila komunisty podané, ale nezákonné požadavky ohledně nezaměstnaných. Různými výkřiky a vyhrožováním komunistů byla situace tak vážná, že zdejší četnická stanice byla nucena povolati jako posilu četnictvo z Horní Blatné a pak teprve zjednán pořádek a klid.

5. 2.
Vilém Hofmann z Perninku čp. 328, městský radní a vůdce strany kommunistické v Perninku, byl pod čj. 309 ze dne 5./2. 1931 pro veřejné násilí oznámen okresnímu soudu v Horní Blatné.

1932

7. 2.
Dne 7. února 1932 o 3 hod. zemřel náhle vrchní strážmistr Josef Köhler, velitel stanice v Perninku. Vrchní strážmistr Josef Köhler odešel dne 6./II. 1932 o 18 hod. po požití večeře v hostinci Karla Hofmanna v Perninku čp. 122 na záchod uvedeného hostince a byl pak po nějaké chvíli nalezen ležící na dlažbě v úplném bezvědomí. Při soudním ohledání zjištěno, že smrt nastala pádem na dlažbu.

14. 3. – 25. 4.
Dne 14. března 1932 do 25./IV. 1932 stávka připravovačů kůží a barvířů v Perninku – Abertamy v počtu 200 osob. Stanice zesílena nebyla — konala službu v součinnosti se stanicí v Horní Blatné. Během stávky bylo několik osob udáno pro trestné činy proti zákonu o útisku, lehké ublížení na těle a pro poškození cizího majetku za okolností zvláště nebezpečných. Stávka skončila ve prospěch dělnictva.

Str. 33

1933

4. 10.
Dne 4. října 1933 byla okresním úřadem v Nejdku rozpuštěna ve zdejším obvodu německá národní socialistická strana dělnická (: D.N.S.A.P. :) a německá národní strana. Při rozpuštění intervenoval vrchní komisař politické správy v Nejdku JUDr. Reiter, kterému byla zdejším četnictvem poskytnuta asistence.

30. 11.
Dne 30. listopadu 1933 byl okresním úřadem v Nejdku rozpuštěn ve zdejším obvodu svaz: „Gewerkschaftsverband deutscher Arbeiter“, za vedení komisaře politické správy v Nejdku JUDr. Čermáka z Nejdku. Za tím účelem bylo zdejší stanicí vykonáno 11 domovních prohlídek u funkcionářů svazu v Perninku, Abertamech a Hengstererbenu.

1934

16. 3.
Přepadl Josef Hüttner z Přebuzi čp. 20, s. o. Nejdek, na okresní silnici za samotou Gentnerovou, katastr obce Pernink, manželku dělníka Marii Glaserovou z Nového Fojtova, okr. Nejdek; tloukl ji pěstmi do hlavy, rukou a prsou, sahal jí po kapsách v úmyslu, aby ji oloupil. Při tom rozbil Hüttner Glaserové několik vajíček, která nesla v proutěném košíku a způsobil jí škodu 20.— Kč. Teprve když neznámý mladík přicházel směrem od Perninku, Hüttner prchl do lesa, aniž by co Glaserové uloupil. Josef Hüttner byl zdejší stanicí pro pokus loupeže zatčen a pod čís. zatč. 1/1934 dne 16. března 1934 odevzdán do vazby okresního soudu v Horní Blatné.

9. 7.
Bodl František Weikert z Abertamů čp. 119, s. o. Horní Blatná, v částečné opilosti nožem do srdce barvíře kůží Albína Schlögla z Abertamů čp. 20, s. o. Horní Blatná a způsobil mu smrtelné zranění, jemuž Schlögl za 2 hodiny po činu podlehl. František Weikert byl pro zločin zabití zdejší stanicí zatčen a pod čís. zatč. 11/1934 dne 10. 7. 1934 odevzdán do vazby u okresního soudu v Horní Blatné.

1935

7. 3.

85. narozeniny pana presidenta Československé republiky byly veškerým obyvatelstvem obce, bez rozdílu národnosti, důstojně oslaveny.

10. 5.
Bylo četnictvo vyzbrojeno novými puškami vzor 33.

15. 5.
Konány byly volby do Národního shromáždění. Průběh voleb byl klidný. Jako nejsilnější politická strana vyšla z voleb nově utvořená strana „Sudetendeutsche Partei“, která

Str. 34

1935

… obdržela pro volby do poslanecké sněmovny 2.439 hlasů a do senátu 2.078 hlasů. Na druhém místě přicházela v úvahu strana „Deutsche social. demokr. Arbeit. Partei in der Čsl.“, která obdržela pro volby do poslanecké sněmovny 1.158 hlasů a do senátu 933 hlasů. Třetí strana komunistická obdržela pro volby do poslanecké sněmovny 619 hlasů a pro volby do senátu 436 hlasů. Ostatní ve volbách konkurující strany byly poměrně slaběji zastoupeny, takže nepřicházely v konečném rozhodování v úvahu.

26. 5.
Provedeny volby do zemských a okresních zastupitelstev s poměrně stejným výsledkem jako byl při volbách do Národního shromáždění.

28. 10.
Státní svátek byl v celém obvodě důstojně oslaven.

14. 12.
Vzdal se presidentského úřadu pro vysoký věk (: 85 roků :) a po proneslém poselství první president československé republiky T. G. Masaryk a navrhl čs. vládě za svého nástupce ministra zahraničních věcí Dra. Edvarda Beneše.

18. 12.
Byl ministr zahraničních věcí Dr. Edvard Beneš zvolen presidentem republiky 340 hlasy z přítomných 440 členů Národního shromáždění.

Stanice byla během roku 1935 9kráte zesílena četníky jiných stanic zdejšího politického okresu.
V obvodu stanice byla spáchána pouze 1 sebevražda, a to utopením.

1936

1. 1.
Systemisovaný stav stanice zvýšen z třímužového na čtyřmužový.

7. 3.

86. narozeniny presidenta „Osvoboditele“ T. G. Masaryka byly veškerým obyvatelstvem zdejšího okresu, bez rozdílu národnosti, důstojně oslaveny.

28. 5.

52. narozeniny presidenta československé republiky Dra. Edvarda Beneše byly rovněž zdejším obyvatelstvem důstojně oslaveny.

2. 6.
Dělník bez zaměstnání Jan Preis z Abertam přepadl na polní cestě z Abertam do Horní Blatné majitelku tabákové prodejny Annu Ströherovou z Abertam čp. 382, chtěje tuto oloupiti o částku 2.312 Kč 05 hal., jež sebou za účelem nákupu kuřiva nesla, při čemž na ní 5kráte vystřelil z bubínkového revolveru. Ströherová byla všemi výstřely zasažena do horní části těla a těžce zraněna, podařilo se jí však pachateli uniknouti. Preis po činu prchl a byl zdejší stanicí zatčen dne 10. 6. 1936 a odsouzen porotním soudem v Chebu rozsudkem ze dne 13. 10. 1936, č. Tk VII 1094/36 k 12ti letům těžkého žaláře, zostřeného 1/4 letně půstem a v den spáchaného činu temnicí.

12. 10.
Rukavičkářský dělník Josef Ullmann z Perninku čp. 59 byl zatčen O.z.s. pro zločin vojenské zrady a dodán do vazby krajského soudu v Chebu, kde byl odsouzen rozsudkem ze dne čís. Tk VII 2942/36-39 k 8 měsíčnímu těž. žal. s 1 postem čtvrtletně a 3.000 Kč ev. 30 dní náh. žal.

Str. 35

1936

28. 10.
Státní svátek byl v celém obvodu důstojně oslaven.

24. 11.
Malířský pomocník bez zaměstnání Arnošt Lindner z Perninku čp. 43 spáchal v hotelu „Iris“ na Pláni Plešové, obec Abertamy, vraždu zastřelením na své milence Marii Weigertové z Abertam čp. 374 a sám pak spáchal sebevraždu zastřelením.

Stanice byla během roku 1936 třikráte zesílena. Mimo shora jmenované sebevraždy zastřelením byly v obvodu stanice spáchány ještě dvě sebevraždy, a to zastřelením. Stanice docílila v tomto roce 13 zatčení, 240 udání a 3 pátrání.

1937

7. 3.

87. narozeniny presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka byly veškerým obyvatelstvem zdejšího obvodu, bez rozdílu národnosti, důstojně oslaveny.

3. 5.
Vypukla stávka lesního dělnictva ve zdejších státních lesích, která potrvala 7 dní; zúčastnilo se jí asi 60 osob a nebyl při této stávce veřejný pořádek a klid porušen.

28. 5.

53. narozeniny presidenta republiky československé Dra Edvarda Beneše byly ve zdejším obvodě veškerým obyvatelstvem bez rozdílu národnosti důstojně oslaveny.

21. 6.
President republiky československé Dr Edvard Beneš při svém zájezdu na zotavenou v Karlových Varech projížděl zdejším krajem a při těchto jízdách projel též zdejším strážním obvodem. Při průjezdu obvodem byl president obyvatelstvem nadšeně zdraven.

13. 7.
Zahájena byla stávka rukavičkářského dělnictva zdejšího strážního obvodu a zúčastnilo se jí kolem 2.000 osob obojího pohlaví v tomto odvětví průmyslu zaměstnaných, která potrvala do 21. července 1937. Stávka skončila ve prospěch zmíněného dělnictva. Za účelem udržování veřejného klidu a pořádku bylo v Abertamech soustředěno 30 četníků pod velením okresního četnického velitele poručíka výkonného Antonína Hrubého z Vejprt; přes omezování osobní svobody nebyl důvod k zakročení četnictva proti dělnictvu.

14. 9.
O 3.29 hod. zemřel na zámku v Lánech první president československé republiky — president Osvoboditel T. G. Masaryk a byl dne 21. září 1937 pohřben na malém vesnickém hřbitůvku v Lánech.

28. 10.
Státní svátek byl v celém obvodě za pozoruhodné účasti občanstva důstojně oslaven.

Stanice byla během roku 1937 celkem 9kráte zesílena.

Str. 36

1937

V roce 1937 docílila zdejší stanice 10 zatčení, 307 udání, provedla 13 domovních prohlídek na úřední příkazy, 3 předvedení a poskytla 8 asistencí.

1938

[Přeškrtnutý tiskový znak s hákovým křížem.]

10. 10.
Auf Grund des Münchener Abkommens vom 29. 9. 38 zwischen dem Führer des Deutschen Reiches, dem Führer des Italienischen Imperiums und den Ministerpräsidenten von England und Frankreich wurde auf Befehl unseres Führers: „Adolf Hitler“ das sudetendeutsche Gebiet von der Č. S. R. befreit und in der Zeit vom 1. bis 10. 10. 38 durch die deutsche Wehrmacht besetzt.

Aus Anlaß der Besetzung des Sudetenlandes wurden 800 Gendarme aus dem Alt-Reich ins befreite Gebiet zwecks Erhaltung der öffentlichen Sicherheit u. Ordnung durch Erlaß des Herrn Minister des Innern ab 4. 10. 38 abkommandiert — und übernahm ich ab 5. 10. 38 die von der tschechischen Gendarmerie verlassene Gendarmerie-Station Bärringen, die sich in einem verwahrlosten Zustande befand. Zu meiner Hilfe als Hilfsgendarme wurden mir die ehemaligen Gemeindepolizeibeamten 1) Eberhardt aus Bärringen u. 2) Fink sowie Grünauer aus Abertham zugeteilt. Dazu kam als 4. Hilfsgendarm Enzmann aus Bärringen, der von der Sudetendeutschen Partei vorgeschlagen worden war.

Müller,
Gendarmerie-Hauptwachtmeister
Standort: Bärringen
Reg.-Bez. Potsdam

Str. 37

1938

6. 12.
Die Gendarmerie-Station wurde im bisherigen Hause Nr. 172 vom 1. Stock in das Erdgeschoß verlegt.

1939

12. 1.
Die Gendarmerie-Station Bärringen wurde geteilt wie folgt:
a.) in Gendarmerie-Station Bärringen mit Salmthal, Wölfling und Irrgang (Leierhäuser), und
b.) in Gendarmerie-Posten Abertham mit der Ortschaft Hengstererben.
Hilfsgendarm Johann Fink wurde von Bärringen nach Abertham abkommandiert.

9. 2.
Gendarmerie-Inspektionskommandant Obermeister Geißel wurde von Neudek nach Karlsbad abkommandiert.
Gendarmerie-Obermeister Liebig übernahm die Inspektion in Neudek.

12. 2.
Der bisherige Stationsführer Hptm. Müller wurde über wiederholtes Ansuchen in seinen Heimat-Standort Güstrow zurückbeordert.

13. 2.
Gend.-Hptw. Otto Peters, bisher in Neuhammer, übernahm die Station.

2. 3.
Peters wurde in seinen Heimat-Standort Kletzke, (Perleberg Land), Reg.-Bez. Potsdam, zurückbeordert und wurde die Station von dem Gend.-Meister Max Viertel übernommen, welcher sich aus seinem früheren Standort Bischheim-Gersdorf, Bezirk Kamenz, in das Egerland gemeldet hatte.

7. 3.
Es setzten schwere Schneestürme ein, die mit fast unverminderter Stärke bis zum 18. 3. andauerten. Aller Verkehr war lahmgelegt, Eisenbahn und Straßen mußten in schwerer Arbeit freigemacht werden, bis folgende Notiz aus der Johanngeorgenstädter Zeitung, Nr. 67 vom 20. 3. 1939:

[výstřižek z tisku]

Bärringen. Das obere Erzgebirge liegt im Schnee begraben. Jeder Straßenverkehr ist unterbunden. Durch opferfreudige tatkräftige Mithilfe aller Kreise der Bevölkerung gelang es, noch während des Wütens eines orkanartigen Schneesturmes am Mittwoch den teilweise über zwei Meter unter Schnee begrabenen Bahnkörper der 902 Meter hohen Station Bärringen freizulegen und die angrenzenden Strecken wieder sicher zu machen. Die Straßen sind aber bis heute noch unbefahrbar. Schneepflüge kommen nicht durch, und da alle verfügbaren Arbeitskräfte nicht ausreichen, rückten die Männer aus den Betrieben, an der Spitze die Betriebsführer, Bürgermeister, Beamte, Gendarmerie, Lehrer usw., dem Schnee zu Leibe. Sie werden noch sehr viel Arbeit haben, bis ein Verkehr in den Orten selbst und eine Verbindung zur Bahn hergestellt ist. In einigen Fällen war es nur dem Umstand zu danken, daß der Sturm die Hilferufe im Schnee versunkener Menschen, die aus den Betrieben abends ihren abseits der Straße gelegenen Heim zustrebten, weiter trug, daß diese nach harter Arbeit ausgegraben und gerettet werden konnten. Jetzt, bei der eingetretenen ruhigeren Witterung und der strahlenden Sonne bilden die viele Meter hohen Schneewehen in ihrer wundervollen Linienführung einen seit vielen Jahren nicht mehr gesehenen großartigen Anblick.

(Záznamy 15. 3. a 22. 3. jsou přeškrtnuty velkým modrým křížem.)

15. 3.
„Auflösung der Tschecho-Slowakei!“
Ungeheurer Jubel herrschte überall, als das Radio die Nachricht brachte, daß der verhaßte Bedrücker-Staat zerfallen war und die Deutsche Wehrmacht Böhmen und Mähren besetzte. Alle Häuser wurden beflaggt und die Einwohnerschaft konnte die Freude kaum fassen, daß unser Führer Adolf Hitler dieses große Werk vollbracht hat.

22. 3.
„Memelland kehrt heim!“
Neuerliche Freude und Jubel wird uns

Str. 38

1939

…zuteil, als morgens das Radio die Nachricht von der Heimkehr des Memellandes in das Mutterland, Groß-Deutschland, brachte.

13. 4.
Hilfsgendarm Alois Grünauer, der seit 25. 10. 1938 hier Dienst leistete, wurde zur Gendarmerie-Station in Neuhammer abkommandiert.

1. 9.
Deutsche Truppen überschritten heute 5.45 h auf Befehl des Führers die deutsch-polnische Grenze zum Schutze der Volksdeutschen in Polen und als Antwort auf den unermeßlichen Terror ausgeübt durch polnische Mordbanden gegen Volksdeutsche.

5. 9.
Danzig ist heimgekehrt ins Reich. Gauleiter Forster übergab Danzig dem Führer.
England und Frankreich erklärten sich als im Kriegszustand befindlich mit Deutschland.

12. 9.
Hilfsgendarm Stöckl ist mit heutigem Tage vom Gend.-Posten Frühbuss zum hiesigen Posten kommandiert.

15. 9.
Die Sowjet-Union greift in den polnischen Konflikt ein. Russische Truppen überschritten die polnisch-russische Grenze.

18. 9.
Die polnische Armee ist vernichtend geschlagen durch das deutsche Ostheer und ist in Auflösung begriffen.

19. 9.
Der Führer spricht vom „Langen Markt“ in Danzig aus über alle deutschen Sender.

Von ausländischen amtlichen Stellen aus wird bestätigt, daß der Polnische Staat aufgehört hat zu existieren.

1940

1. 4.
Gendarmerie-Hauptwachtmeister Eberhart wurde auf eigenes Ersuchen vom Gend.-Posten Bärringen zum Gend.-Posten nach Radonitz, Kreis Kaaden, versetzt.

1. 4. 1940 wurde der Posten vom Gend.-Hauptwachtmeister Johann Fink übernommen und bis zum 1. 10. 1940 geführt. Am 1. 10. 1940 wurde der Posten vom Gend.-Meister Adler übernommen, welcher von Kupferberg hieher versetzt wurde.

Str. 39

1938

20. 5.
Vyslání hlídky četn. stanice Pernink a to strážm. Josef Václav Hošťálek a Václav Kykal k obchůzkové službě do obce Salmtal za účelem zadržení osob – pašeráků, kteří podle důvěrného sdělení měli v noci z 20. na 21. 5. 1938 přinášeti různé střelné zbraně z Německa do Karlových Varů a okolí pro příslušníky strany SdP a hlavně pro ordnery této strany. Zbraně se měly dopravovati údolím osady Modergrund, neb tato údolí byla málo frekventovaná. As o 24. hod. byla hlídka strážm. Janem Vaňáčem vyrozuměna, aby přerušila obchůzku a vrátila se ihned na stanici.

21. 5.
V důsledku zamýšlené akce t. j. napadení Československa Německem, byla dne 21. května 1938 vyhlášena mobilisace. K zvýšení bezpečnosti státu byly v ranních hodinách téhož dne obsazeny státní hranice dříve již utvořenými jednotkami SOS (Stráž obrany státu) složenými z příslušníků četnictva, policie, finanční stráže a sesílenými vybranými vojenskými posilami. Po vyhlášení hesla velitelem stanice prap. Štěpánem Sovou hlídkám a vystrojení a vyzbrojení voj. posil, t. j. ku příkladu desátník Kraus František, železniční skladník, vojín Černík, poštovní zřízenec a jiné vesměs spolehlivé státní zaměstnance, odešli na předem určená stanoviště. Ze stanice Pernink odešli strážm. Josef Hošťálek s des. Krausem na úsek železniční trati nad obcí Breitenbach obvod četn. stan. Horní Blatná, strážm. Jan Vaňáč s voj. Černíkem do Halbmeil obvod stanice Breitenbach, strážm. Václav Kykal byl pak určen k střežení železničního viaduktu a železniční stanice Pernink, kamž se také odebral. Celkem bylo 5 příslušníků vybraných posil. Praporčík Sova jako přísl. SOS měl za úkol setrvati na stanici a říditi dále její agendu a dohlížeti na veřejný klid a pořádek v obvodu stanice Pernink. Obsazení státních hranic stalo se rychle a takovým způsobem, že tímto zákrokem byli překvapeni nejen Němci v Německu, ale i Němci v pohraničí a vzbudil tento rázný čin s naší strany i velký obdiv u jiných států na věci Československa neinteresovaných. Tímto rázným činem bylo dáno Němcům na srozuměnou, že napadení a případné okupování Československa nestane se bez boje a krveprolití, jako tomu bylo počátkem měsíce března 1938 s Rakouskem. Naši Němci byli tímto zásahem značně ve svých slibech zklamáni; nepatrně ustalo jejich vyzývavé chování, ale při tom opatření, jež se stala, potajmu kritizovali. V obvodu stanice panoval naprostý klid a pořádek a ve všech závodech se dále bez jakýchkoliv incidentů pracovalo. Do 8 hod. dne 21. 5. 1938 byly všechny úseky obsazeny. Strážm. Kykal týden na to na rozkaz majora Helvína, vel. SOS pro úsek Falknov – Karlovy Vary, musel nechati dopraviti třaskaviny k železničnímu viaduktu u nádraží v Perninku, který měl jak na zvláštní rozkaz mj. Helvína nebo náčelníka hlavního štábu gen. Krejčího adjustovati – připraviti ke zničení. Než-li strážm. Kykal obstaral povoz k odvozu třaskavin a ost. na nádraží, přišel telefonický rozkaz, aby ihned odjel do Bochova, kde se měl hlásiti u velitele strážního oddílu destrukčního

Str. 40

1938

…k disposici. V Bochově byl strážm. Kykal as po dobu 14 dnů celkem a prováděli tam různé práce s třaskavinami. Po ukončení odjel na stanici Pernink.

1. 6. až 31. 8.
Příslušníci strany SdP počali vyvíjeti větší činnost, pod různými sliby a pod nátlakem prováděli nábor do strany. Jejich podvratná činnost byla posílena zákroky se strany Německa a konečně tak zvanými Karlovarskými podmínkami. Vyzývavé a zpupné chování příslušníků strany SdP vzrůstá, ale v obvodě stanice přesto panuje nadále klid a pořádek.

Červenec
Na stanici v měsíci červenci 1938 vrátili se strážm. Josef Hošťálek a Vaňáč.

1. 9.
Do Perninku přijelo vojsko a to Instrukční prapor z Milovic, as 3 nákladní auta a vojsko bylo ubytováno na půdě četnické stanice. S vojskem a to vždy s jedním autem, které bylo vysláno do obvodu, jel jeden příslušník četnictva a to bez ohledu na den a noc. As po týdnu byl IP z Perninku odvolán zpět do Karlových Varů, kde se mezitím konaly domovní prohlídky u příslušníků SdP a jejich vedoucích a do Perninku byl poslán z Loun jeden cyklistický prapor pod velením ppor. Beneše. Taktéž tito vojáci byli ubytováni na půdě četn. stanice. S nimi se konala společná služba ve dne v noci.

9. 9.
Toho dne se konal v Nejdku tábor lidu od strany SdP, kterého se účastnili všichni příslušníci strany SdP z obvodu četn. stanice Pernink. Při svém návratu z tohoto tábora vraceli se v uzavřeném průvodu, ač to bylo zakázáno. Při průchodu Perninkem vykřikovali různá hesla.

12. 9.
Přichází 12. září 1938, kdy mezi 19 a 19.30 hod. pronáší v rozhlase štvavou řeč Adolf Hitler. Ulice města jsou liduprázdné. Občanstvo sedí doma u svých radiopřijímačů a zbožně naslouchá štvavé řeči Adolfa Hitlera. Po skončení rozhlasového projevu vychází většina občanstva, ač panuje nepříznivé počasí, do ulic, kde se řadí v průvod. Průvod prochází až do 23.30 hod. městem, provolávajíce slávu Adolfu Hitlerovi, skandujíce různá hesla a současně nadávky na Čechy, při čemž kamením vytlouká okna u české školy a u poštovního úřadu a strhují orientační tabulky s českými nápisy. Mimo házení kamením s davu padají i ojedinělé výstřely jmenovitě u poštovního úřadu, kde však nebyl a nemohl býti nikdo z personálu zde shromážděného raněn, jelikož okna poštovního úřadu jsou zevnitř opatřena plechovými roletami. Příslušníci stanice podle přísně vydaných rozkazů a dispozic dlejí v plné hotovosti v místnostech stanice a mají jedině zasáhnouti v tom případě, kdyby rozvášněným davem byla napadena stanice. Ač průvod přešel několikráte kolem stanice, nedošlo k nějakému útoku na tuto budovu a ani nikdo z davu si netroufal strhnouti orientační tabulku v jazyce českém a německém umístěnou před vchodem na stanici. Jediný hozený kámen z davu na budovu rozbil okenní tabulku v soukromém bytu řidiče V. Nováka od firmy Luis Fischl, ale mimo rozbité tabulky nebyla způsobena žádná škoda, ježto manželé Novákovi dlejí na

Str. 41

1938

…návštěvě u svých příbuzných v Karlových Varech. Kolem 23.30 hod. se průvod rozchází a to jak v Perninku tak i v Abertamech, kde podle stálého tel. styku s poštovním úřadem procházel rovněž průvod městem a rozbil házeným kamením a výstřely okenní tabulky. Ani zde nebyl nikdo ze shromážděného personálu zraněn, jelikož okna poštovního úřadu byla zevnitř opatřena železnými okenicemi. Na to začaly městem procházeti silné hlídky ordnerů vesměs ozbrojeni soukromými pistolemi a někteří z nich i loveckými puškami. Kolem města a hlavně na komunikacích a jiných důležitých místech jsou stavěny silné ozbrojené stráže. Procházení hlídek a střelba do vzduchu jest slyšeti po celou noc. Příslušníci strany komunistické v počtu as 60–70 mužů jsou od večerních hodin shromážděni a ukryti ve stodole lesního úřadu u lesníka Josefa Jiskry, s nímž má stanice stálé telefonní spojení. Příslušníci strany soc. demokratické v počtu as 120 mužů jsou podle nařízení z ústředí v Praze shromážděni a ukryti v továrních objektech GEE a jest jim přísně zakázáno z tohoto místa se vzdalovati. Tohoto nařízení neposlechl jeden z přísl. soc. strany, vzdálil se z továrny GEE za tím účelem, aby se v nočních hodinách podíval ku své rodině, nebyla-li tato snad napadena a insultována. Při plížení se postranními uličkami městem jest zadržen hlídkou ordnerů, zbit a zaveden do hotelu Pappenberger, kde je hlavní stan této složky. Zde po výslechu a „ošetření“ jest uzavřen do podkrovního pokojíku, odkud se mu pak v časných hodinách ranních skokem z okna podařilo uprchnouti. Vyhledal ochranu na četn. stanici, kde bylo zjištěno, že utrpěl tržnou ránu na hlavě od úderu býkovcem, kterážto zranění není vážného rázu a proto s doprovodem hlídky zaveden do svého domova. Jinak po celou dobu trvání puče t. j. za noci ze 12. na 13. září 1938 nedošlo v celém obvodě stanice k jiným násilnostem, jako se tomu stalo na jiných místech a v obvodech sousedních stanic.

13. 9.
V ranních hodinách 13. září 1938 přijíždějí do Perninku od Ostrova a Jáchymova motorisované vojenské jednotky, po jejichž příjezdu se většina přísl. strany SdP rozprchla do okolních lesů a uchýlila se do Německa. Zde jak později zjištěno utvořila se z těchto uprchlíků tak zv. Sudetská legie (Sudeten-Deutschen-Freikorps). Tímto způsobem vyhnula se většina účastníků nočního puče trestnímu stíhání se strany československých úřadů. K udržení pořádku a bezpečnosti jest ponechána v Perninku motor. četa SOS a hlídková, která jest ubytována na půdě v budově stanice.

Na to zavládl v obvodě klid a pořádek.

17. 9.
Dne 17. 9. 1938 jest vydán cestou okr. vel. Nejdku rozkaz k provedení ústupu dne 18. 9. 1938 o 4. hod. ranní směrem na Starou Roli a před ústupem jest nařízeno zničiti všechen mob. a dův. materiál. Rozkazu jest uposlechnuto a dne 18. 9. 1938 o 4. hod. ranní odjíždí přísl. stanice rekvírovaným autobusem fy. Zenker z Perninku, jakož i vojenskými posilami a poštovním personálem směrem na Starou Roli. Současně také

Str. 42

1938

…odjíždí vojsko. Při příjezdu do Staré Role hlásí prap. Sova svůj příchod na štábu tohoto obranného úseku veliteli – plukovníku jemu neznámého jména. Tento nařizuje okamžitý návrat do původního místa, jelikož jde o omyl. Návrat do Perninku stal se bez jakéhokoliv incidentu a překážek. Dochází k vyhlášení všeobecné mobilisace. Nástup branců děje se v celém staničním obvodě bez rušivých momentů. Značná část branců prchla však již 12. 9. 1938 do Německa a tím vyhnula se vojenské povinnosti v naší armádě. Až do 30. 9. 1938 byl v obvodě klid.

30. 9.
Cestou okr. vel. Nejdku nařízen odjezd přísl. stanice do Karlových Varů i s ostatními voj. příslušníky. Po zničení všech mob. a dův. spisů a ostatního závadného materiálu předal velitel stanice strážm. Josef Hošťálek (za dne 28. 9. 1938 onemocnělého prap. Sovy) klíče od stanice starostovi obce Pernink Frant. Hofmannovi.

12. 10.
Z Karlových Varů pak přísl. stanice s ostatními ustupovali podle rozkazu až do Kněževse u Rakovníka, kamž dorazili dne 12. října 1938. Ústup z pohraničí byl proveden na základě mnichovského usnesení čtyř států a to: Anglie, Francie, Itálie a Německa dne 29. 9. 1938 o odstoupení pohraničního území Německu.

Říjen
Od 1. 10. 1938 konala službu něm. četn. stanice v Perninku v č. 172. Podle zápisů v památníku stanice byl velitelem stanice hlavní strážm. Hermann Müller od 5. 10. 1938 do 12. 2. 1939, pak od 13. 2. do 3. 3. 1939 hlavní strážm. Otto Peters, dále četn. meister Max Viertel do 12. 9. 1939, dále hlavní strážm. Johan Eberhart do 1. 4. 1940, pak hlavní strážm. Johan Fink od 1. 4. 1940 do 1. 2. 1941, dále meister Richard Adler do 21. 8. 1942, dále až do konce války meister Johan Fink. Jako podřízení četníci byly na stanici zařazeni, pokud se dalo podle památníku a podle údajů svědků zjistiti: strážm. Karel Grimm, Josef Knobloch, Adolf Künzl, Johann Fischer, František Meixner, Rudolf Ströer, Ignaz Zenker, Rudolf Enzmann, Emil Richter a Karel Spona.

1939

12. 1.
Byla rozdělena četn. stanice Pernink na četn. stanici Pernink s obcí Salmtal, Pernink, Völflink a Lenígr domky, četn. stanice Abertamy s obcí Abertamy s osadou Hengstererben. Tyto údaje jsou uvedeny v památníku vedeném na stanici Pernink od Němců pouze krátkou dobu a to od 1. 10. 1938 do 1. 4. 1940 a vystihuje jen zcela krátce dějinné události týkající se samotného Německa a dále změny v zařazení příslušníků stanice.

1940–1944

V obci Salmtal byl umístěn pracovní tábor válečných zajatců umístěný v továrně v počtu 20 mužů francouzské národnosti a 1 Ital. Podle záznamů na obecním úřadě v Salmtale byli tito zajatci v roce 1944 propuštěni.

V Perninku čp. 271 byl umístěn pracovní tábor válečných zajatců od počátku roku 1940 v počtu as 35 mužů průměrně, francouzské národnosti. V roce 1944 byly rozděleny do obcí Merklín, Vejprty a do Sauersachu.

Str. 43

1942–1945

Další pracovní tábor v Perninku čp. 194 v bývalé továrně Meinl, kde bylo ubytováno na 70–80 mužů Rusů počátkem roku 1942; 26 zajatců zemřelo v době od r. 1942 do r. 1945 násilnou smrtí – zastřelením. V květnu zbytek odešel do svých domovů.

1940–1945

Pracovní tábor civilních dělníků v Perninku od roku 1940 pod továrnou GEE ve 2 dřevěných budovách – 120 mužů Ukrajinců, Bělorusů a Rusů. V měsíci květnu 1945 po osvobození odešli s válečnými ruskými zajatci domů.

1943–1944

20. 12.
Pracovní tábor civilních dělníků v Hengstererben v počtu 20 až 30 mužů, kteří pracovali v cínovém dole. Byli tam sovětští Rusové; 1 dělník zemřel přirozenou smrtí. Podle údajů na obecním úřadě v Hengstererben měli tito po propuštění odjeti do svých domovů.

1945

Duben
V polovici dubna 1945 projížděl nádražím v Perninku vlak as o 10 vagonech s politickými vězni neznámé národnosti z Johanngeorgenstadtu. Na nádraží v Perninku se zdržel as 2 dny. Byl doprovázen SS-manny a vojáky. As 27 politických vězňů bylo postříleno od SS-mannů a zakopáno v blízkém lesíku nad nádražím. Podle údajů Josefa Würsta, antifašisty z Perninku čp. 358, šlo pravděpodobně o polské a ruské politické vězně. Téhož roku byly exhumovány a pohřbeny v hromadném hrobě na hřbitově v Perninku.

2. 4.
Byla dekretem presidenta republiky čs. upravena nová organisace vlády a ministerstev a dekretem 4. 4. 45 jmenována vláda. Program nové vlády čs. stanoven 5. 4. 1945.

5. 5.
Povstání českého lidu proti německým okupantům.

8. 5.
Kapitulace všech německých branných sil. Nepřátelství zastaveno dne 8. 5. 1945 v 23.01 hod.

9. 5.
Úplné osvobození čs. republiky RA a spojeneckými vojsky.

12. 5.
Ustavil se v Perninku národní výbor za předsednictví Václava Macha, dělníka z Perninku; členové: Tomáš Svítil, rovněž české národnosti, oba bydleli za války v Perninku. Další členové byli Vlasta Bondová, české národnosti, která byla v Perninku v době války zaměstnána, a ostatní členové z řad Němců – antifašistů. Dále z řad Němců – antifašistů zřízena pořádková prozatímní služba. Činnost tohoto národního výboru byla spolupráce s Rudou armádou, udržení pořádku a zajištění majetku po Němcích a továren.

22. 5.
Příjezd čs. armády do pohraničí a do Perninku. Vojska ubytována většinou ve školách v každé obci.

28. 5.
Příjezd 19 četníků z Plzně a Stříbra do Horní Blatné, kde byl zřízen četnický oddíl pod velením vrch. strážm. Svitáka. V obvodu čet. stanice Pernink bylo tímto četn. oddílem zatčeno 19 osob a to SS-mannů, vedoucích funkcionářů a největších fašistů. Dále provedena na 62 domovních prohlídek a provedena eskorta do Karlových Varů na policii. Činnost tohoto oddílu skončila dnem 14. června 1945, kdy jeho příslušníci byli rozděleni na stanice v okrese Nejdek. Druhý četn. odd. zřízen rovněž 28. 5. 45 v Nejdku.

Str. 44

1945

15. 6.
Příchod příslušníků čs. četnictva ze stanice Horní Blatná na stanici Pernink: velitel prap. Hošťálek a podřízení strážm. Emanuel Biskup, Josef Prokeš II. a postrážm. Václav Gjáčik.

18. 6.
Zatčení 2 příslušníků SS z Perninku: Karel Fláderer a Kurt Heinrich.

19. 6.
Zatčen František Lindner z Modergrundu (Hluboká) pro nedovolené držení zbraní (vojenské pušky s municí) a vzat do vazby okresního soudu v Horní Blatné. Při domovní prohlídce nalezeny součástky voj. uniforem.

20. 6.
Na stanici Pernink byli přechodně přiděleni strážm. Josef Vavřík I., Josef Čápek a Ladislav Galanský. Ubytováni v Abertamech v továrně B. Zenker. Účelem bylo střežení továren a materiálu a součinnost při předávání továren národním správcům.

21. 6.
Soupis všech vojenských motorových vozidel a opuštěných vozidel v obvodu stanice Pernink. Soupis dokončen 22. 6. 1945.

25. 6.
Zahájen odsun Němců – nacistů z obvodu stanice přímo k německé hranici vlastními dopravními prostředky. Odsunováni byli převážně rodiny SS-mannů a funkcionářů SA, NSDAP atd. Až do 8. 8. 1945 bylo v Abertamech a Hengstererben umístěno 8 příslušníků bojové jednotky „Pěst“ a RG (Revoluční gardy) k součinnosti při domovních prohlídkách, eskortách, kontrolách a soupisu majetku odsunutých Němců a k písemné práci na stanici a pod.

14. 7.
Požár obytného domu v Abertamech o 3 hod. ranní. Požár založil Josef Felinghauer z Abertam, majitel domu, který se navrátil dne 13. 7. 1945 ze zajetí domů, pohádal se s manželkou, načež utekl. O 3 hod. zapálil seno na půdě a pak ve svém pokojíku si podřezal žíly na obou rukou a způsobil si těžké zranění. Byl převezen do nemocnice. Domek vyhořel. Na místo dostavil se požární dobrovolný sbor z Abertam. Zajišťování a postavení německých spolků v obvodě dne 16. 7. 1945.

18. 7.
Příchod nového člena stanice strážmistra Martina Petružílka z výcvikového tábora Domažlice.

3. 7.
Název SNB povolen.

19. 7.
Provedena všeobecná razie v obci Pernink za účasti 2. a 3. pěší roty za účelem pátrání po hledaných osobách a ukrytých zbraních. Rudolf Eigler z č. 360 zatčen pro nedovolené držení zbraní (pistole) a vzat do vazby voj. velitelství v Jáchymově.

3. 8.
Zatčeno 7 osob – Němců v Abertamech pro nedovolené držení zbraní a předáni okr. soudu Horní Blatná.

14. 8.
Příchod nových členů na stanici Pernink a to: čekatel Jiří Kleisner a František Svoboda, oba z výcvikového tábora Aš.

20. 8.
Strážm. Josef Čápek odešel dne 20. 8. 1945 v 8 hod. na svou kmenovou stanici v důsledku zrušení přechod. přidělení. Nález 2 mrtvol v obci Salmtal v dopoledních hodinách. Zjištěno, že se jedná o Ernestinu a Sieglindu

Str. 45

1945

…Schatzovou z Karlových Varů, které byly neznámými pachateli postřeleny. Při pátrání dále zjištěno, že jmenované ženy odjížděly dne 19. 8. 1945 v 19.30 hod. osob. autem červené barvy, které řídil rus. důst. z Karlových Varů. Dcera Ing. Häuerová z Abertam č. 53 poznala bezpečně svou matku. Táž udala, že uvedený důstojník v uniformě RA byl tímto osob. autem u ní na návštěvě v Abertamech. Soudní komise okresního soudu Nejdek mrtvoly ohledala.

22. 8.
Odešel strážm. Biskup na stanici Manětín, okr. Kralovice. Přezkušování antifašistů-Němců v obvodě stanice, dne 25. 8. 1945.

27. 8.
Zatčení Kamila Fassmana z Hengstererbenu č. 103 jako důvěrníka gestapa na dožádání stanice VB Karlovy Vary a dodán do tábora v Nové Roli.

1. 9.
Otevřena 1. třída české školy v Perninku pro obce Abertamy, Hengstererben, Salmthal a Horní Blatná.

4. 9.
Ignác Porkert z Hengstererbenu se oběsil. Týž byl příslušníkem SS a příčina sebevraždy jest míti z obavy před zatčením.

6. 9.
Arnold Lindner z Abertam zatčen jako příslušník SS a dodán okresnímu soudu Nejdek.

16. 9.
Slavnost otevření české školy v Perninku. Klidný a důstojný průběh.

18. 9.
Požár chléva u hostince Berty Rindtové v Abertamech 18. 9. 1945 v 15.45 hod. Požár vznikl samovznícením od uloženého vlhkého sena. Berta Rindtová oznámena okr. soudu v Nejdku.

25. 9.
3 funkcionáři zatčeni v Perninku a předáni do věznice okresního soudu v Nejdku.

26. 9.
Rudolf Endt z Abertam zatčen pro udavačství a předán do vazby okresního soudu Nejdek.

27. 9.
Strážm. Josef Vavřík I. a Ladislav Galanský odešli v 8 hod. dne 27. 9. 1945 po prozatímním odkomandování v Abertamech na své kmenové stanice.

1. 10.
Prap. Josef Hošťálek odešel dne 1. 10. 1945 v 15 hod. k výcv. středisku SNB v Mar. Lázních.

5. 10.
3 Němci funkcionáři zatčeni a jako takoví dodáni do vazby okr. soudu Nejdek. (Všichni z Hengstererbenu.)

8. 10.
3 Němci byli jako funkcionáři NSDAP zatčeni a dodáni do věznice okr. soudu Nejdek. (Všichni z Abertam.)

9. 10.
Prováděno přijímání odevzdávaných jízdních kol Němci a býv. Odevzdání provedeno 15. 10. 1945.

10. 10.
Josef Endt z Perninku čp. 91 zatčen pro nedovolené držení zbraní a dodán do vazby okr. soudu Nejdek.

14. 10.
Erwin Wester z Perninku, přísl. zbraní SS, zatčen a eskortován do Ružomberoka a předán v K. Varech SNB-VS k další eskortě. Dožádání SNB Ružomberok.

22. 10.
4 Němci jako funkcionáři zatčeni a dodáni do věznice okr. soudu Nejdek. (Všichni z Hengstererbenu.)

24. 10.
František Hauptman z Perninku, 82letý Němec, spáchal sebevraždu oběšením z omrzelosti.

25. 10.
Anna a Marta Endtová z Perninku 91 spáchaly sebevraždu oběšením z rozrušení nad tím, že byl zatčen jejich otec Josef Endt.

27. 10.
Josefa Heldová a Herbert Held z Hengstererbenu zatčeni pro nebezpečné vyhrožování a Heldová mimo to

Str. 46

1945

též jako funkcionářka.

28. 10.
Výročí 28. října 1945 v osvobozené republice důstojně oslaveno. Průběh zcela klidný.

31. 10.
2 Němci z Perninku zatčeni jako funkcionáři a Alfréd Ittner ze Salmtalu jako přísl. SS zatčen a všichni dodáni do věznice okr. soudu Nejdek.

1. 11.
Příchod strážm. Josefa Krátkého na stanici Pernink a pověřen vedením stanice.

4. 11.
Bruno Grimm z Hengstererben zatčen jako funkcionář NSDAP a dodán do věznice okr. soudu Nejdek.

5. 11.
7 Němců z Abertam zatčeno jako funkcionáři a dodáni do vazby okresního soudu Nejdek.

6. 11.
7 Němců ze Salmtalu zatčeno jako funkcionáři a dodáni do vazby okresního soudu Nejdek.

11. 11.
7 Němců z Abertam zatčeno pro krádež koní a dodáni okr. soudu Nejdek. Alfréd Theimer z Abertam zatčen pro zlomyslné poškození cizího majetku na strojích v Perninku v továrně fy Fraba tím, že jeho nedbalostí resp. zlomyslností pustil vodu z vodovodu do sálu.

13. 11.
Příchod strážm. Stanislava Gálka ze stanice Stěžery k zesílení stanice Pernink.

14. 11.
9 Němců z Perninku zatčeno jako funkcionáři a dodáni do vazby okr. soudu Nejdek.

15. 11.
Charvát Rašín a Josef Borůvka z Perninku zatčeni pro krádež v Perninku s výhrůžkou střelnou zbraní a pro podvod a dodáni do vazby okr. soudu Nejdek. Julius Wahner z Dalovic zatčen pro nedovolené držení zbraní.

21. 11.
15 Němců z Perninku zatčeno jako funkcionáři a dodáni do vazby okresního soudu v Nejdku.

22. 11.
Jindřich Pfah z Perninku zatčen pro členství v SS a Sudetendeutsche Freikorps.

9 Němců z Perninku zatčeni jako funkcionáři a dodáni do vazby okresního soudu v Nejdku.

27. 11.
8 Němců – funkcionářů z Perninku zatčeno a dodáno do vazby okresního soudu v Nejdku.

5. 12.
Františka Wöllerová z Perninku zatčena jako funkcionářka NSDAP a dána do vazby okr. soudu v Nejdku.

7. 12.
Karel Spona z Perninku zatčen jako něm. četník a dodán do vazby okr. soudu v Nejdku.

9. 12.
13 Němců z Abertam – funkcionáři – zatčeni a dodáni do vazby okresního soudu v Nejdku.

16. 12.
Jan Richter z Abertam spáchal sebevraždu oběšením z omrzelosti života.

18. 12.
Josef Stengl ze Zakšova zatčen pro podezření z krádeže kola a koží.

19. 12.
Josef Weikert z Hengstererben zatčen pro porušení pracovní morálky. Jan Weikert z Abertam pro krádež koží.

25. 12.
Čekatel Patrušák při mimostlužebním lyžování v Abertamech a okolí utrpěl lehké zranění. Byl převezen do okresní nemocnice v Nejdku.

Stanice SNB Pernink měla celkem za rok 1945 zatčení s převážnou většinou funkcionářů NSDAP a jejich složek jako SS a SA. Zatčení jest celkem 130.

Str. 47

1946

6. 1.
Strážm. Stanislav Gálek odešel na svou kmenovou stanici Stěžery, okr. Hradec Králové. Strážm. František Mareš přišel na posílení stanice ze stanice SNB Černilov, okr. Hradec Králové.

27. 1.
Strážm. Josef Hošťálek přišel z výcvikového střediska SNB Mar. Lázně v důsledku zrušení odkomandování.

31. 1.
Strážm. Josef Hošťálek byl tímto dnem přemístěn na stanici SNB Kralovice, okr. Kralovice, kamž toho dne odešel.

4. 2.
Strážm. František Mareš odešel na svou kmenovou stanici SNB Černilov, okr. Hradec Králové, v důsledku zrušení přechodného přidělení na stanici Pernink.

11. 2.
Zatčení voj. aspiranta Miroslava Jirků od voj. útvaru 4526 proto, že se vydával veliteli stanice SNB strážm. Josefu Krátkému za orgána OBZ a dále pro samovolné vzdálení se od útvaru. Byl předán důstojníku OBZ v Karlových Varech.

28. 2.
Svobodník František Svoboda a Jiří Kleisner byli tímto dnem propuštěni do civilu na vlastní žádost, rozkazem SNB-ZV Praha.

5. 3.
Vrch. strážm. Frant. Heřman přišel ze stanice SNB Nejdek na stanici SNB Pernink v důsledku pověření vedením stanice.

7. 3.
Strážm. Josef Krátký, dosavadní velitel stanice SNB, odešel na stanici SNB Nejdek po předání agendy stanice vrch. strážm. Heřmanovi. 96. narozeniny pana presidenta T. G. Masaryka byly pietně oslaveny proslovy a přednáškami ve všech obcích obvodu stanice SNB.

15. 3.
Strážmistr Miloš Potužák propuštěn rozk. SNB-ZV Praha na vlastní žádost do civilu.

28. 3.
Strážný Frant. Konečný přišel z výcvikového střediska Mar. Lázní v důsledku jeho přemístění na stanici Pernink.

15. 4.
V této době byl prováděn odsun Němců podle plánu ze všech obcí obvodu stanice SNB Pernink do sběrného střediska Nejdek příslušnými MSK. Odsun byl prováděn nákladními auty. Nejdříve byly odsunovány početné rodiny Němců jako neproduktivní a největší nacisté.

5. 5.

1. výročí povstání českého lidu proti okupantům ve všech obcích obvodu stanice SNB oslaveno důstojně přednáškami a projevy, dále vyvěšením čs. státních vlajek na veřejných budovách a soukromých budovách Čechů.

9. 5.

1. výročí ukončení druhé světové války – porážky fašistického Německa – oslaveno ve všech obcích obvodu stanice SNB veřejnými proslovy a domy vyzdobeny vlajkami.

27. 5.
V Abertamech byla tento den neoficiálně otevřena česká obecná škola.

17. 6.
Byla odsunuta 179 osob – Němci tak zvaných antifašistů s dobrovolným transportem do Německa. Uvedení jako antifašisté měli povoleno si vzíti sebou veškeré svršky.

5. 7.
Výročí upálení Mistra Jana Husa oslaveno ve večerních hodinách pálením ohňů ve všech obcích obvodu stanice. Dále přednášky o životě a činnosti M. J. Husa.

Str. 48

1946

20. 7.
Byl znárodněn ve zdejším obvodě a to v obci Perninku, Abertamech a Hengstererben veškerý rukavičkářský průmysl. Sklad materiálu a vedení podniků znárodněných jest soustředěno u fy. B. Zenker v Abertamech.

Stanice Pernink měla celkem za rok 1946 59 zatčení, 88 udání a na pokutách byla vybrána 24.450 Kčs.

_Předtištěná tabulka bez zápisů._

Str. 49
_Předtištěná tabulka bez zápisů._

_Předtištěná tabulka bez zápisů._

Kroniku 2025–2026 zdigitalizoval Martin Zahrádka, Pernink